§ 1
Cena zboží vyrobeného po živnostensku z rákosí domácího původu, lýka, lykocelu, stuhy, slámy a pod. surovin, se tvoří podle ustanovení této vyhlášky.
§ 2
(1) Nejvýše přípustnou cenu každého výrobku je nutno zjistit výsledkovou kalkulací podle zásad šetrného a hospodárného vedení podniku.
(2) Byla-li cena sjednána na základě předběžné kalkulace a výsledkovou kalkulací je vyšetřena cena nižší, musí být sjednaná cena o zjištěný rozdíl snížena.
§ 3
Nejvýše přípustná cena se tvoří:
a) z nákladů na výrobní materiál,
b) z výrobních mezd,
c) z režie,
d) ze zisku (včetně podnikatelského risika),
e) ze zvláštních nákladů prodejních.
§ 4
(1) Náklady na výrobní materiál jsou náklady na suroviny a pomocné látky, pokud jejich výše připadající na výkon se dá zjistit přímo, jakož i náklady na nakoupené hotové dílce a polotovary použité přímo na výrobek. Ke skutečným a prokazatelným ztrátám na materiálu smí být přihlédnuto.
(2) Tyto náklady je dovoleno započísti skutečnou, nejvýše však přípustnou pořizovací cenou. Pořizovací cenou je cena účtovaná dodavatelem i s dopravným, dovozným, náklady za obal a pojištění, clem, náklady celního odbavení, po odečtení případných slev a rabatů.
§ 5
(1) Výrobními mzdami jsou mzdové náklady, jejichž výše připadající na výkon se dá zjistit přímo.
(2) Výrobní doba smí být počítána jen časem, který je odůvodněn při normální pracovní výkonnosti.
(3) Jako hodinové mzdy výrobní smějí být započítány jen mzdy skutečně vyplacené, nejvýše však mzdy odpovídající hodinovým sazbám podle platných mzdových předpisů. Zvláštní výkonnostní a montážní příplatky smějí být počítány jen potud, pokud jsou přípustné.
(4) Při výkonech prováděných v úkolu smí být započtena pouze mzda, nepřesahující časovou mzdu přípustnou podle mzdových předpisů o více než 30%.
(5) Mistr smí za svoji řemeslnou práci na výkonu počítat nejvyšší přípustnou mzdu dělníka v příslušné mzdové oblasti, s přirážkou nejvýše 20%. Za práce na výkonu v tomto smyslu se nepovažují všeobecné vedení podniku a dozor při práci.
(6) Z kontrolních důvodů je nutno pro každého zaměstnance i mistra vésti pracovní záznam. Zápisy v tomto záznamu je nutno konati denně a musí z nich býti zjistitelná pracovní doba připadající na každý pracovní výkon.
§ 6
(1) Režie (společné náklady výrobní, správní a odbytové) smí být započítána jako přirážka k výrobním mzdám jen ve skutečné a prokazatelné výši, nejvýše však ve výši 55% z výrobních mezd.
(2) U podniků, které nemohou výši režie prokázat, nesmí režijní přirážka překročit 40% z výrobních mezd.
(3) V režii smí být započtena odměna majitele podniku a v podniku trvale pracujících příslušníků rodiny za vedení podniku a dozor při práci, jestliže ostatní osobní náklady technické a obchodní správy (platy zaměstnanců) nepřesahují 7% ročního obratu. Odměna majitele závodu a příslušníků rodiny se stanoví rozdílem mezi částkou 7% z ročního obratu a částkou skutečné vynaloženou na platy zaměstnanců.
§ 7
Jako zisk (i s podnikatelským risikem) smí být připočítána k součtu položek podle § 3, písm. a) až c) přirážka nejvýše 6%.
§ 8
Zvláštními náklady prodejními jsou dopravné za odeslané zboží a jiné náklady na dodání, jakož i materiál na balení, pokud nebyly již započteny do režie. Jednotlivé zvláštní náklady je třeba ve výpočtu ceny vykázati odděleně.
§ 9
Ceny výrobků, vypočtené podle ustanovení této vyhlášky, platí franko odesílací stanice, bez obalu, při placení do 14 dnů beze srážky.
§ 10
(1) Na dodané zboží musí být vždy vydán zákazníku účet. Průpis účtu je nutno uschovat.
(2) Veškeré obchodní knihy, záznamy a doklady, jako nákupní účty, opisy vydaných účtů, mzdové výplatní listiny, pracovní záznamy podle § 5, odst. 6, výpočty cen a pod. musí být uschovány nejméně po dobu 5 let, pokud jiné předpisy nenařizují delší dobu uschování.
§ 11
Průmyslové podniky tvoří ceny výrobků ze surovin, uvedených v § 1, podle ustanovení vyhlášky ze dne 1. prosince 1945, č. 556 Ú. l. I, o tvoření cen výrobků dřevozpracovávajícího průmyslu.
§ 12
Nejvyšší úřad cenový nebo místa jím pověřená mohou povolit nebo nařídit výjimky z ustanovení této vyhlášky nebo z předpisů vydaných k jejímu provedení.
§ 13
Přestupky ustanovení této vyhlášky se trestají podle části čtvrté vládního nařízení o zřízení nejvyššího úřadu cenového a podle předpisů toto nařízení měnících nebo doplňujících.
§ 14
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 14. listopadu 1949; týmž dnem se zrušuje vyhláška nejvyššího úřadu cenového ze dne 12. února 1946, č. 497 Ú. l. I, o cenách výrobků z rákosu, orobince, lýka, lykocelu, stuhy, slámy a pod. surovin při prodeji výrobcem.