Kniha narození.
Zápis do knihy narození.

(1) Zápis do knihy narození provede matrikář na základě oznámení a po případě po zjištění v něm scházejících údajů.

(2) Ve sloupci 1 se zapíše pořadové číslo zápisu, ve sloupci 2 den, měsíc, rok a místo narození, ve sloupci 3 jméno a příjmení dítěte, jeho pohlaví a státní občanství.

(1) Jméno dítěte se zapíše podle souhlasného prohlášení rodičů. Při oznámení narození dítěte ve veřejném ústavu nebo vojenském ubytovacím zařízení platí za souhlasné prohlášení rodičů jejich spolupodpisy na písemném oznámení. Nebude-li souhlasné prohlášení rodičů učiněno, vyznačí to matrikář ve sloupci 3 a učiní neprodleně oznámení příslušnému soudu.

(2) Zapsáno může být pouze jedno jméno. Zápis jmen zkomolených, zdrobnělých nelze připustiti. Rovněž není přípustné, aby osobě mužského pohlaví bylo dáno jméno ženské nebo naopak, nebo aby jako jméno bylo dáno dítěti jméno neosobní (t. j. označení věcí, dnů a pod.) anebo jméno, kterého se užívá jako příjmení.

(1) Mají-li rodiče společné příjmení, zapíše se příjmení dítěte podle příjmení rodičů.

(2) Mají-li rodiče různá příjmení, zapíše se příjmení, na němž se rodiče, jde-li o rodiče spolu oddané, při uzavření manželství dohodli.

(3) Není-li znám žádný z rodičů, zapíše se příjmení, které určil soud.

(4) Není-li otec dítěte znám, zapíše se příjmení matky dítěte.

(5) U rodičů spolu neoddaných se zapíše příjmení dítěte podle dohody rodičů. Nedohodli-li se ještě rodiče v době zápisu o příjmení dítěte, zapíše matrikář příjmení matky a učiní oznámení soudu. Změna takto zapsaného příjmení dítěte se provede a vyznačí ve sloupci 6, dohodli-li se rodiče o příjmení dítěte ještě před právní mocí soudního rozhodnutí o určení příjmení dítěte anebo rozhodne-li tak soud v případě neshody rodičů.

(6) Je-li příjmení rodičů (rodiče) českého nebo slovenského původu zapsáno v matrice zkomoleně nebo pravopisně nesprávně, zapíše se příjmení dítěte na návrh rodičů ve shodě s pravidly českého nebo slovenského jazyka.

(1) Ve sloupci 4 se zapisují jména a příjmení, den, měsíc, rok a místo narození, povolání a bydliště rodičů a jména a příjmení prarodičů.

(2) Jako otec dítěte bude zapsán manžel matky dítěte, narodí-li se dítě v době od uzavření manželství do uplynutí třístého dne po zániku manželství nebo po jeho prohlášení za neplatné.

(3) Narodí-li se dítě ženě znovu provdané, považuje se za otce manžel pozdější, i když se dítě narodilo před uplynutím třístého dne po tom, kdy její dřívější manželství zaniklo nebo bylo prohlášeno za neplatné. Jinak se považuje za otce muž, který otcovství uznal nebo jehož otcovství zjistil soud.

(4) Uznání otcovství se děje prohlášením před matrikářem nebo před soudem. Stejně lze otcovství uznati i k dítěti nenarozenému, je-li již počato.

(1) Ve sloupci 5 (záznamy a změny před podpisem) se zapisuje zejména dohoda rodičů o příjmení dítěte.

(2) Ve sloupci 6 (dodatečné záznamy a změny) se zapisují změny zapsaných skutečností podle rozhodnutí soudu nebo úřadu, zejména změna jména nebo příjmení, záznam o osvojení, úmrtí, důkazu smrti, prohlášení za mrtva, uznání, zjištění nebo popření otcovství.

(1) Za nalezence je považovati osobu, jejíž totožnost nelze zjistiti. Zápis narození osoby nalezené se provede ve sloupci 5 v knize narození místa, kde osoba byla nalezena. Jde-li o novorozeně, zapíše se neprodleně; jde-li o dítě starší, zapíše se po provedeném šetření, nevyšlo-li šetřením najevo, že dítě jest již zapsáno.

(2) Zápis musí obsahovat čas, místo a okolnosti, za kterých osoba byla nalezena, popis oděvu a jiných předmětů, majících vztah ke zjištění totožnosti nalezeného, zvláštní tělesné znaky, pravděpodobný věk, pohlaví, jakož i jméno a příjmení, které nalezenci určil soud.

(1) K zápisu narození je příslušný místní národní výbor, pověřený vésti matriky, v jehož obvodu se dítě narodilo nebo bylo nalezeno, nezjistí-li se, kde se narodilo.

(2) Narodí-li se dítě za jízdy v dopravním prostředku, řídí se příslušnost místního národního výboru místem, kde došlo k vyložení narozeného dítěte z dopravního prostředku.

(1) Narození dítěte k zápisu do matriky jest oznámiti do 7 dnů. Lhůta se počíná dnem následujícím po narození. Končí-li tato lhůta nedělí, svátkem nebo památným dnem, jest posledním dnem lhůty následující všední den.

(2) Narození mrtvého dítěte jest oznámiti nejpozději následující všední den.

(3) Matka může splniti oznamovací povinnost i po těchto lhůtách, jakmile je schopna oznámení učinit.

(1) Narození jest povinen oznámiti lékař nebo porodní asistentka, po případě jiná osoba, která při porodu působila.

(2) Není-li žádné z osob uvedených v předchozím odstavci, jest povinen učiniti oznámení jeden z rodičů.

(3) Lékař nebo porodní asistentka splní také oznamovací povinnost podáním hlášení narození dítěte podle vyhlášky ministerstva zdravotnictví ze dne 23. prosince 1949, č. 1239 Ú. l. I, o povinném hlášení narozených dětí.

(4) Narození v nemocnici, porodnici nebo jiném veřejném ústavu, v kasárnách nebo v jiných vojenských ubytovacích zařízeních je povinen oznámiti nejpozději následující všední den vedoucí úředník nebo velitel.

(1) Oznámení narození lze učiniti ústně i písemně; oznámení narození ve veřejném ústavu nebo ve vojenském ubytovacím zařízení se činí jen písemně.

(2) V oznámení je třeba uvésti údaje o všech skutečnostech, jež mají býti do matriky zapsány.