1225/1949 Sb.

Vyhláška ministerstva vnitra, kterou se vydávají bližší předpisy k zákonu o matrikách.

Poslední dostupné znění: 1953-01-011959-09-30 · 3 znění v historii →

Část I

Organisace.
Matrikář.
Vykonávání dozoru nad vedením matrik.

§ 1

Příslušnost ve věcech matričních.
(1) Matriky vedou a úkoly s tím souvisící obstarávají místní národní výbory.
(2) Příslušným k zápisu narození, úmrtí a uzavření manželství do matriky jest místní národní výbor, v jehož obvodu se osoba narodila nebo zemřela nebo bylo uzavřeno manželství.

§ 2

Matriční obvod.
(1) V zájmu účelnosti a hospodárnosti výkonu matriční působnosti může krajský národní výbor sdružiti místní národní výbory dvou nebo více obcí téhož okresu; přitom určí jeden ze sdružených místních národních výborů po jejich slyšení, aby vedl matriky pro obvod všech sdružených místních národních výborů (dále jen „matriční obvod“).
(2) Pro každou obec matričního obvodu se vede matrika odděleně.

§ 3

(1) K vedení matriky ustanoví místní národní výbor vykonávající matriční působnost matrikáře a jeho zástupce. Ustanovení matrikáře (zástupce) vyžaduje souhlasu bezprostředně nadřízeného národního výboru. Jde-li o ustanovení matrikáře (zástupce) pro matriční obvod, udělí se souhlas po slyšení místních národních výborů tvořících matriční obvod.
(2) Matrikářem (zástupcem) může býti ustanoven, kdo
1. je československý občan,
2. je zletilý,
3. je občansky bezúhonný,
4. je oddán lidově demokratickému zřízení,
5. prokázal znalost vedení matrik složením zkoušky u bezprostředně nadřízeného národního výboru.
(3) Složení zkoušky může bezprostředně nadřízený národní výbor z důvodů zvláštního zřetele hodných prominouti.
(4) Matrikář (zástupce) složí do rukou předsedy místního národního výboru slib tohoto znění:
„Slibuji, že budu věren republice Československé a jejímu lidově demokratickému zřízení. Budu zachovávati její zákony a veškeré povinnosti spojené s vedením matrik vykonávati podle svého nejlepšího vědomí a svědomí k prospěchu lidu a státu. Zachovám mlčenlivost o všech skutečnostech, o nichž se ve své úřední činnosti dozvím.“

§ 4

(1) Matrikář (zástupce) je služebně podřízen předsedovi místního národního výboru.
(2) Ve své úřední činnosti má matrikář postavení veřejného orgánu.

§ 5

(1) Zástupce matrikáře se ujme výkonu matriční působnosti zejména, je-li matrikář nepřítomen (pro nemoc, dovolenou a pod.) nebo podjat.
(2) Nemůže-li vykonávati činnost matrikář ani jeho zástupce, učiní potřebná opatření k zajištění řádného vedení matriky bezprostředně nadřízený národní výbor, který k tomu účelu může zejména přikázati na dobu nezbytně nutnou matrikáře (zástupce) jiného místního národního výboru vykonávajícího matriční působnost po jeho slyšení. Takto přikázaný matrikář je služebně podřízen předsedovi místního národního výboru, u něhož přechodně funkci matrikáře zastává.

§ 6

(1) Matrikářem (zástupcem) budiž zpravidla ustanoven způsobilý zaměstnanec místního národního výboru, vykonávajícího matriční působnost. Jde-li o místní národní výbory, u nichž se pro administrativu neplánují zvláštní pracovní síly, ustanoví se matrikářem (zástupcem) podle předpisů o vedlejší činnosti veřejných zaměstnanců jiný způsobilý veřejný zaměstnanec (především učitel), mající služební působiště v obvodu místního národního výboru, vykonávajícího matriční působnost.
(2) Nelze-li ani po vyčerpání všech možností ustanovit matrikáře (zástupce) způsobem uvedeným v předchozím odstavci, ustanoví se jiná způsobilá osoba.
(3) Zaměstnancům místního národního výboru vykonávajícího matriční působnost nepřísluší za výkon funkce matrikáře (zástupce) zvláštní odměna. Jiným veřejným zaměstnancům lze za výkon této funkce přiznat odměnu podle předpisů o vedlejší činnosti veřejných zaměstnanců, pokud se jim pro výkon této funkce nedostane přiměřené úlevy v jejich hlavním zaměstnání. Tato odměna smí činit nejvýše částku 20 Kčs za každou nutně vynaloženou hodinu práce spojené s výkonem funkce matrikáře (zástupce).
(4) Jiná osoba se ustanoví matrikářem (zástupcem) v smluvním služebním poměru za šetření předpisů platných pro přijímání sil do veřejné služby. Až do nové všeobecné platové úpravy státních zaměstnanců se jim vyplácí zálohově služební plat ve výši 20 Kčs za každou nutně vynaloženou hodinu práce spojené s výkonem funkce matrikáře (zástupce). Tento služební plat se vyplácí měsíčně pozadu.

§ 7

Dozor nad vedením matrik přísluší především bezprostředně nadřízenému národnímu výboru. Tento národní výbor jest povinen podle potřeby, nejméně však jednou do roka, provésti kontrolu vedení a správu matriky a učiniti vhodná opatření k odstranění zjištěných závad.

§ 8

Bezprostředně nadřízený národní výbor vede za účelem ověřování výpisů z matriky seznam osob oprávněných je podpisovati, vzory podpisů a otisky užívaných úředních pečetí.

Část II

Všeobecné zásady pro vedení matriky.
Provádění zápisů v matriční knize.
Dodatečný zápis.
Opis matriky.
Výpis z matriky.

§ 9

Účel matriky.
Do matriky se zapisují skutečnosti rozhodné pro zjištění a ověření osobního stavu. Matrika a úřední výpisy z ní jsou veřejnými listinami.

§ 10

Obsah matriky.
Matrika se dělí v knihu narození, knihu manželství a knihu úmrtí (dále „matriční knihy“).

§ 11

Prvopis a opis matriky.
(1) Matrika se vede v prvopisu a v opisu. Prvopis matriky zůstane v úschově místního národního výboru.
(2) Opis matriky za předchozí rok zašle místní národní výbor do 31. ledna následujícího roku bezprostředně nadřízenému národnímu výboru, který jej spravuje.

§ 12

Matriční kniha.
(1) Matriční kniha, v níž se zápisy provádějí v prvopise, se vede na předepsaném tiskopise; kniha je vázána a má číslované strany.
(2) Na první straně, jež je nečíslovaná, připojí bezprostředně nadřízený národní výbor ověřovací doložku, udávající počet číslovaných stran v knize a opatřenou podpisem, úřední pečetí, datem a místem vydání.
(3) Druhá a další strany jsou číslovány tak, že dvě strany proti sobě ležící mají stejné číslo (dále jen „matriční strana”).
(4) Každá kniha má na přední desce štítek, na němž je vyznačen druh knihy. Na štítku jest označiti místní národní výbor obce, pro kterou se kniha vede, pořadové číslo svazku a počáteční a konečný den zápisů. Na hřbetě knihy se vyznačí druh knihy, pořadové číslo svazku a počáteční a konečný den zápisů.
(5) Na konci knihy jest všíti dostatečný počet listů pro abecedně uspořádaný jmenný index. Kniha budiž provlečena šňůrou, která se zapečetí na přední straně úřední pečetí příslušného nadřízeného národního výboru.

§ 13

(1) Do matriční knihy se zapisují narození, uzavření manželství nebo úmrtí nastalá v běžném roce. V zápisech skutečností nastalých v následujících letech se pokračuje, pokud nebude popsána celá kniha. Přitom se zápisy v každém ročníku číslují samostatně. Na konci ročníku musí býti ponechán přiměřený počet stran pro případné dodatečné zápisy.
(2) Pokud kniha bude popsána před skončením běžného roku, použije se knihy další, při čemž se v číslování zápisů pokračuje. Jednotlivé svazky téže matriční knihy (narození, manželství, úmrtí) za sebou následující se označí postupně arabským číslem.
(3) Dodatečné zápisy o skutečnostech nastalých před 1. lednem 1950, které nelze provést v jednotlivých příslušných ročnících pro nedostatek volných stran, se provedou na konci ročníku 1949.

§ 14

(1) Zápis v matriční knize se provádí vyplněním příslušných sloupců a označuje se pořadovým číslem. Číslo se vyznačí teprve při provádění zápisu samého.
(2) Sloupec, který nelze vyplniti pro neznalost dotčených skutečností, se proškrtne; nelze však nikdy proškrtnouti sloupec označený „dodatečné záznamy a změny“.
(3) Zůstaly-li některé údaje, které mají býti ve sloupci vyplněny, i po řízení provedeném k jejich zjištění neznámy, vyplní se označením „neznámo“ nebo „nezjištěno“.

§ 15

(1) Zápisy narození a úmrtí se provádějí na základě ústního nebo písemného oznámení; uzavření manželství se zapíše na základě zápisu o uzavření manželství.
(2) Provedení zápisu na základě písemného oznámení se vyznačí v sloupci určeném pro záznamy a změny před podpisem.

§ 16

(1) Při ústním oznámení narození nebo úmrtí je oznamovatel povinen, pokud není matrikáři osobně znám, prokázati svou totožnost, a to buď svědkem matrikáři známým nebo průkazní listinou.
(2) Je-li oznamovatel němý nebo hluchoněmý anebo neznalý českého nebo slovenského jazyka, jest třeba přibrati soudního tlumočníka; bylo-li by to spojeno s obtížemi, je možno připustiti za tlumočníka i člena rodiny nebo jinou důvěryhodnou osobu. Přibrání tlumočníka jest vyznačiti v knize narození a v knize úmrtí ve sloupci určeném pro záznamy a změny před podpisem.

§ 17

Zápisy v prvopise matriky je povinen matrikář provésti zpravidla vlastnoručně. Jestliže ze závažného důvodu, zejména na př. při zvlášť velkém počtu zápisů, provedla zápis jiná osoba, musí jej matrikář vlastnoručně podepsat.

§ 18

Zápisy lze provésti jen rukopisně, a inkoustem; psáti jest úhledně, čistě a čitelně, aby byla vyloučena jakákoliv pochybnost nebo mylný výklad.

§ 19

Vynechání matriční strany.
Vynechá-li se omylem jedna nebo více matričních stran, přeškrtne se prázdná matriční strana dvěma čarami napříč a označí se doložkou „omylem vynecháno“, k níž matrikář připojí svůj podpis.

§ 20

Zrušení zápisu.
(1) Chybně začatý nebo z jakéhokoliv důvodu neukončený (podpisem neuzavřený) zápis se zruší tím způsobem, že začatý zápis se přeškrtne napříč dvěma čarami a ve sloupci pro dodatečné záznamy a změny se poznamená, že zápis je považovati za zrušený. Pořadové číslo zrušeného zápisu jest rovněž považovati za neučiněné, pokud za zrušeným zápisem není ještě proveden další zápis.
(2) Stejně jest postupovati při zrušení celých zápisů.

§ 21

Místo zápisu.
Místem zápisu jest úřední místnost příslušného místního národního výboru.

§ 22

Datum zápisu.
Ke každému zápisu, dodatečnému zápisu nebo dodatečnému záznamu nebo změně musí býti připojeno datum.

§ 23

Bydliště, věk, povolání, datum matričního případu a příjmení.
(1) Bydliště jest v matričních zápisech vždy zapsati úředním názvem obce, po případě též osady, a číslem popisným (ve větších obcích též čtvrtí, ulicí a číslem orientačním).
(2) Věk jest zapsati datem narození, nikoliv počtem let. Při určování hodin jest užívati 24hodinového času.
(3) Povolání se vyznačí přesně podle pracovního oboru.
(4) Datum narození, uzavření manželství a úmrtí jest vypsati číslicemi a slovy.
(5) Rodiče osoby, jejíž narození, uzavření manželství nebo úmrtí se zapisuje, se zapíší příjmením, jež mají v době zápisu, a pokud již uzavřeli manželství, také příjmením, jež měli jako svobodní.
(6) Při zápisu příjmení žen jest užívati tvarů odpovídajících pravidlům českého nebo slovenského pravopisu.

§ 24

Zkratky.
Zkratek v matričních zápisech lze užívati jen tehdy, jestliže jsou běžné a není-li to na závadu úplnosti a jasnosti provedeného zápisu. Nelze však zkracovati označení měsíců a rodinného stavu.

§ 25

Doplnění scházejících údajů.
Nebyly-li osobou k oznámení povinnou oznámeny všechny údaje potřebné k zápisu narození nebo úmrtí, anebo schází-li listinné doklady pro zápis, je matrikář povinen neprodleně učiniti opatření k zjištění scházejících údajů nebo k předložení listinných dokladů, zejména obesláním člena rodiny osoby narozené nebo zemřelé.

§ 26

Chyby v zápise.
(1) Chyby nebo nesprávnosti, zjištěné v zápise před jeho podepsáním, se opraví ve sloupci záznamy a změny před podpisem.
(2) Nepřípustno je odstraňovati chyby nebo nesprávnosti vymazáváním, vyškrabováním, použitím chemických prostředků, přeškrtáváním, přepisováním nebo psaním mezi řádky. Chybný nebo nesprávný údaj v zápise se podtečkuje. Chybně napsané pořadové číslo v zápise se však přeškrtne tak, aby zůstalo čitelné, a správné číslo se napíše nad chybným číslem.

§ 27

Podpis zápisu, dodatečného záznamu a změny.
(1) Ukončený zápis podepíše matrikář nebo jeho zástupce. Tím je zápis uzavřen a nelze v něm již prováděti změn.
(2) Došlo-li k zápisu na základě ústního oznámení, podepíše zápis po jeho přečtení matrikářem také oznamovatel.
(3) Není-li oznamovatel znalý písma, učiní místo podpisu znamení ruky, k němuž připojí matrikář jméno a příjmení oznamovatele.
(4) Každý dodatečný záznam nebo změnu podepíše matrikář nebo jeho zástupce.

§ 28

Změna zápisu.
(1) Zjistí-li se po uzavření zápisu, že některý údaj zápisu, nebo celý zápis je nesprávný nebo neúplný, nebo dojde-li ke změně zapsané skutečnosti, provede se změna zápisu (oprava, doplnění) ve sloupci „dodatečné záznamy a změny“.
(2) Změna zápisu se provede z úřední povinnosti nebo na žádost strany, a to na podkladě veřejné listiny.
(3) Na žádost osoby, jejíž jméno nebo příjmení českého nebo slovenského původu je zapsáno v matrice pravopisně nesprávně, se provede se souhlasem bezprostředně nadřízeného národního výboru změna zápisu ve shodě s pravidly českého nebo slovenského jazyka.

§ 29

(1) Narození, uzavření manželství a úmrtí, která nebylo možno zapsati v době k tomu určené, ježto nebyly příslušnému matrikáři známy, se zapíší dodatečně.
(2) Dodatečný zápis se provede z úřední povinnosti nebo na žádost strany na základě veřejné listiny a výsledku zavedeného řízení, v němž jest provésti šetření k úplnému zjištění údajů pro zápis potřebných.
(3) Z úřední povinnosti se provede zápis, jakmile se matrikář dozví, že narození, uzavření manželství nebo úmrtí nebylo zapsáno. Není-li matrikář k zápisu příslušný, učiní neprodleně oznámení příslušnému matrikáři.
(4) Žádost o dodatečný zápis může strana učiniti ústně nebo písemně u místního národního výboru pro zápis příslušného, nebo u místního národního výboru pověřeného vésti matriky, v jehož obvodu bydlí. Matrikář příslušný podle bydliště postoupí žádost matrikáři příslušnému k provedení zápisu. O ústně podané žádosti je sepsati protokol.
(5) Dodatečně zápisy se řídí ustanoveními platnými pro zápisy běžné.

§ 30

(1) Listinným podkladem pro dodatečný zápis jest úřední spis o výsledku provedeného řízení.
(2) Dodatečný zápis se provede v ročníku matriční knihy, odpovídajícímu době, v níž se narození, uzavření manželství nebo úmrtí stalo. Pro zápis údajů je rozhodný stav, jaký byl v této době.

§ 31

Změny a záznamy prováděné se souhlasem nadřízeného národního výboru.
Záznamy a změny před podpisem, dodatečné záznamy a změny, jakož i dodatečné zápisy provádí matrikář ve vlastní působnosti, pokud nejde
a) o změnu zápisu podle § 20, odst. 2 zákona, jež vyžaduje souhlas bezprostředně nadřízeného národního výboru,
b) o záznamu rozhodnutí cizozemských úřadů a soudů, který se provede jen z příkazu národního výboru uvedeného pod písm. a).

§ 32

Index.
(1) Každý zápis narození, uzavření manželství nebo úmrtí jest současně vyznačiti v abecedním jmenném indexu na konci příslušné matriční knihy. V indexu se zapíše také strana a pořadové číslo zápisu.
(2) Vedou-li se dílčí matriční knihy, může býti založen společný index pro všechny tyto knihy; v takovém případě se zápis vyznačí ještě v tomto indexu.

§ 33

(1) Zároveň se zápisem do prvopisu matriční knihy je matrikář povinen provésti ve stejném znění a pod stejným pořadovým číslem zápis do opisu matriky. Opis matriční knihy se vede na předepsaných volných tiskopisech; matriční strany se očíslují shodně s prvopisem matriky. Místo vlastnoručního podpisu matrikáře a po případě oznamovatele se vyznačí jen jméno a příjmení a doložkou v. r.
(2) Opis matriční knihy se uzavře po projití běžného roku doložkou ověřující, že opis souhlasí s prvopisem, a opatřenou místem a datem, podpisy předsedy místního národního výboru (zástupce) a matrikáře a úřední pečetí.

§ 34

(1) Pokud nebyl opis matriční knihy předložen bezprostředně nadřízenému národnímu výboru, provedou se v něm i všechny dodatečné záznamy, změny a dodatečné zápisy zároveň s jejich zápisem do prvopisu matriční knihy.
(2) V opisu, podle předchozího odstavce již předloženém, zapíše uvedené údaje podle podkladů matrikářem zaslaných bezprostředně nadřízený národní výbor.

§ 35

(1) Matrikář vydá výpis z matriky a povolí za přítomnosti úřední osoby nahlédnouti do matriky a činiti výpisy tomu, kdo o to požádá a prokáže, že jde o
2. o úřední šetření,
3. o opatření podkladů, jež slouží vědeckým nebo literárním účelům.
1. o zápis, jenž se týká jeho nebo členů jeho rodiny, po případě jiné osoby, jež jej k tomu zmocnila,
(2) O vydání výpisu z matriky lze žádati písemně nebo ústně.
(3) Pro úřední potřebu se vydá výpis z matriky úřadům, orgánům veřejné správy nebo soudům, vyžádají-li si jej.

§ 36

(1) Výpis z matriky je částečný, úplný nebo doslovný.
(2) Částečný výpis obsahuje údaje jen o některých skutečnostech, jejichž ověření strana žádá.
(3) Úplný výpis obsahuje všechny údaje o skutečnostech zapsaných podle stavu ke dni vydání výpisu (tento výpis se označuje jako rodný, oddací nebo úmrtní list).
(4) Doslovný výpis obsahuje všechny zapsané údaje v původním a pozměněném znění.
(5) Výpis z matriky podpisuje předseda místního národního výboru nebo matrikář (zástupce), byl-li jím k tomu zmocněn.
(6) Výpis úplný a doslovný se vydává na předepsaném tiskopise.

§ 37

Na žádost strany, po případě pro potřebu úřadů (orgánů) veřejné správy nebo soudů se vydá potvrzení o tom, že údaj o určité skutečnosti v matriční knize není obsažen.

§ 38

(1) Žádost za vydání výpisu nebo potvrzení (§ 37), jakož i první výpis jsou osvobozeny od kolkového poplatku a dávek.
(2) Druhý a další výpis je osvobozen od dávek, podléhá však kolkovému poplatku podle vyhlášky ministerstva financí ze dne 14. prosince 1949, č. 1226 Ú. l. I, o poplatcích za výpisy z matrik.

Část III

Kniha narození.
Zápis do knihy narození.

§ 43

(1) Zápis do knihy narození provede matrikář na základě oznámení a po případě po zjištění v něm scházejících údajů.
(2) Ve sloupci 1 se zapíše pořadové číslo zápisu, ve sloupci 2 den, měsíc, rok a místo narození, ve sloupci 3 jméno a příjmení dítěte, jeho pohlaví a státní občanství.

§ 44

(1) Jméno dítěte se zapíše podle souhlasného prohlášení rodičů. Při oznámení narození dítěte ve veřejném ústavu nebo vojenském ubytovacím zařízení platí za souhlasné prohlášení rodičů jejich spolupodpisy na písemném oznámení. Nebude-li souhlasné prohlášení rodičů učiněno, vyznačí to matrikář ve sloupci 3 a učiní neprodleně oznámení příslušnému soudu.
(2) Zapsáno může být pouze jedno jméno. Zápis jmen zkomolených, zdrobnělých nelze připustiti. Rovněž není přípustné, aby osobě mužského pohlaví bylo dáno jméno ženské nebo naopak, nebo aby jako jméno bylo dáno dítěti jméno neosobní (t. j. označení věcí, dnů a pod.) anebo jméno, kterého se užívá jako příjmení.

§ 45

(1) Mají-li rodiče společné příjmení, zapíše se příjmení dítěte podle příjmení rodičů.
(2) Mají-li rodiče různá příjmení, zapíše se příjmení, na němž se rodiče, jde-li o rodiče spolu oddané, při uzavření manželství dohodli.
(3) Není-li znám žádný z rodičů, zapíše se příjmení, které určil soud.
(4) Není-li otec dítěte znám, zapíše se příjmení matky dítěte.
(5) U rodičů spolu neoddaných se zapíše příjmení dítěte podle dohody rodičů. Nedohodli-li se ještě rodiče v době zápisu o příjmení dítěte, zapíše matrikář příjmení matky a učiní oznámení soudu. Změna takto zapsaného příjmení dítěte se provede a vyznačí ve sloupci 6, dohodli-li se rodiče o příjmení dítěte ještě před právní mocí soudního rozhodnutí o určení příjmení dítěte anebo rozhodne-li tak soud v případě neshody rodičů.
(6) Je-li příjmení rodičů (rodiče) českého nebo slovenského původu zapsáno v matrice zkomoleně nebo pravopisně nesprávně, zapíše se příjmení dítěte na návrh rodičů ve shodě s pravidly českého nebo slovenského jazyka.

§ 46

(1) Ve sloupci 4 se zapisují jména a příjmení, den, měsíc, rok a místo narození, povolání a bydliště rodičů a jména a příjmení prarodičů.
(2) Jako otec dítěte bude zapsán manžel matky dítěte, narodí-li se dítě v době od uzavření manželství do uplynutí třístého dne po zániku manželství nebo po jeho prohlášení za neplatné.
(3) Narodí-li se dítě ženě znovu provdané, považuje se za otce manžel pozdější, i když se dítě narodilo před uplynutím třístého dne po tom, kdy její dřívější manželství zaniklo nebo bylo prohlášeno za neplatné. Jinak se považuje za otce muž, který otcovství uznal nebo jehož otcovství zjistil soud.
(4) Uznání otcovství se děje prohlášením před matrikářem nebo před soudem. Stejně lze otcovství uznati i k dítěti nenarozenému, je-li již počato.

§ 47

(1) Ve sloupci 5 (záznamy a změny před podpisem) se zapisuje zejména dohoda rodičů o příjmení dítěte.
(2) Ve sloupci 6 (dodatečné záznamy a změny) se zapisují změny zapsaných skutečností podle rozhodnutí soudu nebo úřadu, zejména změna jména nebo příjmení, záznam o osvojení, úmrtí, důkazu smrti, prohlášení za mrtva, uznání, zjištění nebo popření otcovství.

§ 39

Příslušnost k zápisu narození.
(1) K zápisu narození je příslušný místní národní výbor, pověřený vésti matriky, v jehož obvodu se dítě narodilo nebo bylo nalezeno, nezjistí-li se, kde se narodilo.
(2) Narodí-li se dítě za jízdy v dopravním prostředku, řídí se příslušnost místního národního výboru místem, kde došlo k vyložení narozeného dítěte z dopravního prostředku.

§ 40

Lhůta k oznámení.
(1) Narození dítěte k zápisu do matriky jest oznámiti do 7 dnů. Lhůta se počíná dnem následujícím po narození. Končí-li tato lhůta nedělí, svátkem nebo památným dnem, jest posledním dnem lhůty následující všední den.
(2) Narození mrtvého dítěte jest oznámiti nejpozději následující všední den.
(3) Matka může splniti oznamovací povinnost i po těchto lhůtách, jakmile je schopna oznámení učinit.

§ 41

Osoby oznámením povinné.
(1) Narození jest povinen oznámiti lékař nebo porodní asistentka, po případě jiná osoba, která při porodu působila.
(2) Není-li žádné z osob uvedených v předchozím odstavci, jest povinen učiniti oznámení jeden z rodičů.
(3) Lékař nebo porodní asistentka splní také oznamovací povinnost podáním hlášení narození dítěte podle vyhlášky ministerstva zdravotnictví ze dne 23. prosince 1949, č. 1239 Ú. l. I, o povinném hlášení narozených dětí.
(4) Narození v nemocnici, porodnici nebo jiném veřejném ústavu, v kasárnách nebo v jiných vojenských ubytovacích zařízeních je povinen oznámiti nejpozději následující všední den vedoucí úředník nebo velitel.

§ 42

Náležitosti oznámení.
(1) Oznámení narození lze učiniti ústně i písemně; oznámení narození ve veřejném ústavu nebo ve vojenském ubytovacím zařízení se činí jen písemně.
(2) V oznámení je třeba uvésti údaje o všech skutečnostech, jež mají býti do matriky zapsány.

§ 48

Zápis dvojčat.
Při narození dvojčat, trojčat atd. musí býti každé dítě zapsáno v matrice samostatně, a to tak, aby pořadí zápisů se shodovalo s časovým pořadím narozených dětí. Ve sloupci 5 se zároveň vyznačí, že jde o dvojče, trojče atd., a pod kterým pořadovým číslem je zapsán sourozenec.

§ 49

Zápis mrtvě narozeného dítěte.
Děti mrtvě narozené zapíší se jen do knihy narození. V rubrice jméno a příjmení se vyznačí, že jde o dítě mrtvě narozené.

§ 50

Zápis nalezence.
(1) Za nalezence je považovati osobu, jejíž totožnost nelze zjistiti. Zápis narození osoby nalezené se provede ve sloupci 5 v knize narození místa, kde osoba byla nalezena. Jde-li o novorozeně, zapíše se neprodleně; jde-li o dítě starší, zapíše se po provedeném šetření, nevyšlo-li šetřením najevo, že dítě jest již zapsáno.
(2) Zápis musí obsahovat čas, místo a okolnosti, za kterých osoba byla nalezena, popis oděvu a jiných předmětů, majících vztah ke zjištění totožnosti nalezeného, zvláštní tělesné znaky, pravděpodobný věk, pohlaví, jakož i jméno a příjmení, které nalezenci určil soud.

Část IV

Kniha manželství.

§ 56

Zápis do knihy manželství.
(1) Ve sloupci 1 se zapisuje pořadové číslo, ve sloupci 2 den, měsíc, rok a místo uzavření manželství. Ve sloupci 3 se zapisuje jméno, příjmení, den, měsíc, rok a místo narození, povolání, bydliště snoubenců a jejich rodičů, stav a státní občanství snoubenců.
(2) Ve sloupci 4 se zapisuje jméno, příjmení, povolání a bydliště svědků. Ve sloupci 5 (záznamy a změny před podpisem) se zapisuje dohoda snoubenců o příjmení, jež budou užívat a dohoda o příjmení dětí, které se z manželství narodí, ponechají-li si snoubenci svá dosavadní příjmení.
(3) Ve sloupci 6 (dodatečné záznamy a změny) se zapisují změny zapsaných skutečností a záznamy týkající se zejména trvání manželství (úmrtí, rozhodnutí soudu o rozvodu, o neplatnosti manželství, prohlášení za mrtva nebo důkazu smrti).

§ 57

Změna příjmení po rozvodu.
Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do 15 dnů po rozvodu oznámiti místnímu národnímu výboru, kde uzavření manželství bylo zapsáno, že opět přijímá příjmení, které měl před uzavřením manželství.

§ 51

Před kterým místním národním výborem lze uzavříti manželství.
(1) Manželství se uzavírá před místním národním výborem pověřeným vésti matriky pro obvod, v němž má jeden ze snoubenců bydliště. Tento místní národní výbor může povoliti uzavření manželství před jiným místním národním výborem pověřeným vésti matriky; ze závažných příčin může povoliti, aby bylo uzavřeno manželství i před místním národním výborem, který není pověřen vésti matriky. Je-li život snoubence přímo ohrožen, může býti manželství uzavřeno bez povolení před kterýmkoli místním národním výborem.
(2) Manželství se uzavírá před předsedou místního národního výboru za přítomnosti dvou zletilých osob jako svědků. Předseda místního národního výboru může se souhlasem rady místního národního výboru touto funkcí pověřiti člena nebo zaměstnance místního národního výboru.

§ 52

Žádost o uzavření manželství.
(1) O uzavření manželství musí písemně žádat oba snoubenci. K žádosti jest připojiti tyto doklady buď v prvopise nebo v soudně (notářsky) ověřeném opise:
1. rodný list,
3. průkaz o bydlišti a rodinném stavu (svobodný, ovdovělý, rozloučený, rozvedený) vydaný místním národním výborem příslušným podle bydliště,
2. průkaz o státním občanství,
4. je-li některý ze snoubenců ovdovělý, úmrtní list zemřelého manžela nebo soudní rozhodnutí o prohlášení za mrtva nebo důkazu smrti,
5. soudní rozhodnutí o rozvodu (o rozluce do 31. prosince 1949) opatřené doložkou právní moci, je-li jeden ze snoubenců rozveden (do 31. prosince 1949 rozloučen).
(2) Kromě dokladů uvedených v předchozím odstavci je nutno k žádosti připojiti
c) jde-li o cizince, vysvědčení o způsobilosti k uzavření manželství nebo doklad, že jeho předložení bylo prominuto,
a) jde-li o osobu nezletilou, povolení příslušného soudu k uzavření manželství,
b) jde-li o osobu vojenskou nebo příslušníka Sboru národní bezpečnosti, povolení podle příslušných předpisů,
d) povolení okresního národního výboru k uzavření manželství snoubencům v přímém pokolení sešvagřeným.
(3) Doklady uvedené v odstavci 1 mohou býti nahrazeny občanským průkazem nebo čestným prohlášením. Místní národní výbor může, jsou-li pro to vážné důvody, upustiti od předložení některých nebo všech dokladů, uvedených v odstavci 1.

§ 53

Zápis o uzavření manželství.
O uzavření manželství je sepsati zápis na předepsaném tiskopisu. Zápis podepíší snoubenci, svědkové, oddávající a zapisovatel.

§ 54

Uzavření manželství zástupcem.
(1) Ze závažných příčin může okresní národní výbor povoliti, aby prohlášení snoubence, že vstupuje do manželství, učinil jeho zmocněnec. Plná moc musí býti písemná a musí obsahovati přesné označení zmocněnce a dohodu o příjmení snoubenců. Podpis na plné moci musí být ověřen.
(2) Odvolání plné moci je účinné jen, dozví-li se o něm druhý snoubenec před tím, než učiní prohlášení, že vstupuje v manželství se zmocnitelem.

§ 55

Příslušnost k zápisu uzavření manželství.
(1) Zápis uzavření manželství jest provésti neprodleně po uzavření manželství podle zápisu o něm pořízeného.
(2) Zápis se provede v knize manželství toho místního národního výboru, u něhož bylo manželství uzavřeno.
(3) Bylo-li manželství uzavřeno u místního národního výboru, který není pověřen vedením matrik, zašle tento národní výbor zápis o uzavření manželství bezodkladně místnímu národnímu výboru k zápisu do matriky příslušnému.

Část V

Kniha úmrtí.

§ 58

Příslušnost k zápisu úmrtí.
(1) K zápisu úmrtí je příslušný místní národní výbor pověřený vedením matrik, v jehož obvodu osoba zemřela, nebo byla nalezena mrtvola, nezjistí-li se, kde úmrtí nastalo.
(2) Zemře-li osoba za jízdy v dopravním prostředku, řídí se příslušnost místního národního výboru místem, kde došlo k vyložení osoby zemřelé z dopravního prostředku.

§ 59

Lhůta k oznámení.
Každé úmrtí jest oznámit nejpozději následující všední den.

§ 60

Osoby oznámením povinné.
(1) Úmrtí jest povinen oznámiti:
3. ten, v jehož bytě nebo domě osoba zemřela.
1. úřední ohledač mrtvol,
2. manžel nebo členové rodiny, kteří žili se zemřelým ve společné domácnosti, v pořadí podle stupně příbuzenství, po případě švagrovství,
(2) Úmrtí v porodnicích, nemocnicích nebo jiných veřejných ústavech, kasárnách nebo jiných vojenských ubytovacích zařízeních je povinen oznámiti vedoucí úředník nebo velitel.
(3) Úmrtí, jež nastalo výkonem trestu smrti ve vězeňském ústavu, oznámí vedoucí úředník ústavu; došlo-li k výkonu trestu mimo vězeňský ústav, je oznámením povinen předseda soudu, který nařídil výkon trestu smrti.
(4) Oznamovatel, není-li jím úřední ohledač mrtvol, musí předložiti doklad o úmrtí, vydaný úředním ohledačem mrtvol (léčebný a ohledací list).

§ 61

Náležitosti oznámení.
(1) Oznámení úmrtí lze učiniti ústně i písemně; oznámení úmrtí ve veřejném ústavu nebo ve vojenském ubytovacím zařízení se činí jen písemně.
(2) V oznámení je třeba uvést údaje o všech skutečnostech, které mají být do matriky zapsány.

§ 62

Zápis do knihy úmrtí.
(1) Na základě oznámení a po případě po zjištění v něm scházejících údajů provede matrikář zápis do knihy úmrtí. Ve sloupci 1 se zapisuje pořadové číslo, ve sloupci 2 den, měsíc, rok, hodina, místo úmrtí a příčina smrti.
(2) Ve sloupci 3 se zapisuje jméno a příjmení, den, měsíc, rok a místo narození, stav, povolání a bydliště zemřelého. Kromě příjmení, které má zemřelý v době úmrtí, zapíše se, pokud uzavřel manželství, také příjmení, které měl jako svobodný.
(3) Ve sloupci 4 se zapisuje jméno a příjmení manžela. Kromě příjmení, které má pozůstalý manžel v době úmrtí manžela, se zapíše také příjmení, které měl jako svobodný. Ve sloupci 5 se zapisují jména a příjmení rodičů zemřelého. Ve sloupci 8 se zapisuje místo, čas a způsob pohřbení.

§ 63

Oznámení nalezení mrtvoly.
Nalezne-li někdo mrtvolu, je povinen oznámiti to neprodleně místnímu národnímu výboru, v jehož obvodu byla mrtvola nalezena. Tento místní národní výbor provede šetření za účelem zjištění totožnosti mrtvé osoby a podle jeho výsledku zařídí zápis do knihy úmrtí.

§ 64

Zápis nalezené mrtvoly a úmrtí neznámé osoby.
(1) Zjistí-li se totožnost nalezené mrtvoly, provede zápis příslušný místní národní výbor, pověřený vésti matriky (§ 58), v knize úmrtí ve sloupci 1 až 6.
(2) Nezjistí-li se totožnost nalezené mrtvoly, provede zápis příslušný místní národní výbor pověřený vésti matriky (§ 58) v knize úmrtí ve sloupci 6. Zápis musí obsahovati čas, místo a okolnosti, za kterých mrtvola byla nalezena, popis oděvu a jiných předmětů, majících vztah k zjištění totožnosti nalezené mrtvoly, po případě zvláštní tělesné znaky, jakož i úředním ohledačem mrtvol určený pravděpodobný věk, pohlaví a dobu úmrtí. Zápis se provede v ročníku knihy úmrtí, odpovídajícímu pravděpodobné době úmrtí. Zjistí-li se dodatečně totožnost mrtvoly, provede se zápis ve sloupci 7.
(3) Ustanovení odstavce 2 platí přiměřeně, jde-li o zápis úmrtí osoby, jejíž totožnost nebyla zjištěna. Zápis provede však místní národní výbor pověřený vésti matriky, v jehož obvodu osoba zemřela.
(4) Jde-li o nalezení mrtvoly novorozeněte, jehož totožnost byla třebas dodatečně zjištěna, učiní místní národní výbor, který je příslušný k zápisu v knize úmrtí, šetření, bylo-li novorozeně zapsáno v knize narození, a nebylo-li zapsáno, zařídí provedení zápisu.

Část VI

Ustanovení zvláštní a závěrečná.

§ 65

Dílčí matriky.
(1) U místního národního výboru s větší matriční působností může bezprostředně nadřízený národní výbor povoliti nebo naříditi vedení dílčí matriky. Přitom určí způsob rozdělení zápisů na dílčí matriku (podle správních obvodů pro velké ústavy a pod.).
(2) Jednotlivé dílčí matriční knihy se označí římským číslem lomeným arabským číslem svazku. Na první straně dílčí matriční knihy jest vyznačiti místo nebo obvod, na nějž se vztahuje. Na výpisech z matriky jest vždy uvésti označení dílčí matriky.

§ 66

Sbírka listin.
(1) Listiny, které výlučně slouží jako doklad pro zápis nebo změnu zápisu narození, uzavření manželství nebo úmrtí, uloží matrikář do sbírky listin.
(2) Listiny jest uložiti odděleně podle jednotlivých matričních knih a zařaditi je podle ročníků a pořadových čísel zápisů.

§ 67

Obnovení matriky.
(1) Jestliže se prvopis matriční knihy ztratí, zničí nebo se stane neupotřebitelným, označí neprodleně bezprostředně nadřízený národní výbor opis matriční knihy na první straně opisu za prvopis a připojí k tomuto označení ověřovací doložku opatřenou podpisem, úřední pečetí a datem. Zároveň uloží místnímu národnímu výboru, aby pořídil nový matriční opis.
(2) Ztratí-li se, zničí, nebo se stane neupotřebitelným opis matriční knihy, učiní bezprostředně nadřízený národní výbor opatření, aby opis byl nahrazen opsáním prvopisu. Opis ověří předseda místního národního výboru a matrikář s připojením úřední pečeti.
(3) Jestliže se ztratí, zničí nebo se stanou neupotřebitelnými prvopis i opis matriční knihy, zařídí bezprostředně nadřízený národní výbor obnovení prvopisu i opisu.
(4) Obnovení provede příslušný místní národní výbor pověřený vedením matrik zejména na podkladě dat obsažených v jiných matrikách, školních výkazech, odvodních seznamech, sčítacích lístcích, ohlašovacích lístcích a jiných veřejných listinách. Data se opatří u příslušných úřadů a orgánů veřejné správy.
(5) Obnovená matriční kniha bude vyložena po dobu 15 dnů k veřejnému nahlédnutí u místního národního výboru. O námitkách podaných v této lhůtě u místního národního výboru rozhodne bezprostředně nadřízený národní výbor.
(6) Obnovenou matriční knihu opatří bezprostředně nadřízený národní výbor na první straně doložkou udávající, o kterou obnovenou matriční knihu jde a kterého místního národního výboru, jakož i dobu, za niž obsahuje zápisy.

§ 68

Zápisy narození, uzavření manželství a úmrtí československých občanů v cizině.
(1) Narození, uzavření manželství a úmrtí československých občanů, k nimž došlo na území cizího státu, se zapisují do zvláštní matriky vedené ústředním národním výborem v Brně.
(2) Zápisy se provedou z úřední povinnosti na oznámení československých zastupitelských úřadů, po případě podle výpisů z matrik zaslaných z cizího státu, s nímž se provádí výměna matrik, nebo na žádost stran na základě jimi předložených cizozemských veřejných listin.
(3) Není-li možno cizozemskou veřejnou listinu pro závažnou překážku opatřiti, lze provésti zápis i na podkladě jiných dostatečných důkazů, zejména výslechem hodnověrných svědků.
(4) Výpis z matriky cizího státu, podle něhož se zápis provede v matrice uvedené v odstavci 1, musí býti ověřen československým zastupitelským úřadem, pokud mezinárodní smlouva nestanoví jinak.
(5) Zápisy se provádějí v časovém pořadí došlých výpisů z matriky nebo jiných listin, jež jsou podkladem zápisu, bez zřetele na dobu, do níž matriční případ spadá a neoznačují se pořadovými čísly samostatně pro každý rok.
(6) Obsahuje-li výpis z matriky časové údaje podle jiného počítání času (na př. podle juliánského kalendáře), provede se zápis shodně s těmito časovými údaji. Záznam o tom se provede ve sloupci určeném pro záznamy a změny před podpisem.

§ 69

Výměna matrik s cizinou.
(1) O narození, uzavření manželství a úmrtí cizího státního občana na československém území se zároveň se zápisem do matriky, jde-li o příslušníka státu, s nímž se provádí výměna matrik (na základě mezinárodní smlouvy nebo vzájemnosti), vyhotoví výpis z matriky (rodný, oddací nebo úmrtní list). V tomto výpisu jest vyznačiti domovskou obec, okres a stát cizího státního občana.
(2) Výpisy z matriky určené pro výměnu jest předložiti příslušnému nadřízenému národnímu výboru za účelem ověření; cizozemským úřadům se tyto výpisy zasílají prostřednictvím ministerstva zahraničních věcí.

§ 70

Účinnost.
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1950.