(1) Při ústním oznámení narození nebo úmrtí je oznamovatel povinen, pokud není matrikáři osobně znám, prokázati svou totožnost, a to buď svědkem matrikáři známým nebo průkazní listinou.

(2) Je-li oznamovatel němý nebo hluchoněmý anebo neznalý českého nebo slovenského jazyka, jest třeba přibrati soudního tlumočníka; bylo-li by to spojeno s obtížemi, je možno připustiti za tlumočníka i člena rodiny nebo jinou důvěryhodnou osobu. Přibrání tlumočníka jest vyznačiti v knize narození a v knize úmrtí ve sloupci určeném pro záznamy a změny před podpisem.