Různá ustanovení.

§ 75

Vojenské výpomoci.

(1) Vojsko poskytuje k plnění úkolů uvedených v § 1, odst. 2, písm. c) a v § 1, odst. 3 branného zákona ozbrojené nebo záchranné vojenské výpomoci.

(2) Vojenská ozbrojená výpomoc záleží v dočasném přidělení vojenského pomocného oddílu národnímu výboru nebo ministerstvu vnitra, žádají-li o jejich součinnost.

(3) Vojenská záchranná výpomoc záleží v dočasném přidělení vojenského pomocného oddílu národnímu výboru jako pomoci při pohromách ohrožujících lidské životy nebo důležité hospodářské statky.

(4) Bližší předpisy o vojenských výpomocích, zejména o jejich vyžadování, poskytování, složení a použití, jakož i o náhradě výdajů za jejich použití, vydá ministerstvo národní obrany v dohodě s ministerstvem vnitra a s ostatními zúčastněnými ministerstvy.

§ 76

Úprava hodností vojenských osob, propuštěných nebo přeložených do výslužby ze Sboru národní bezpečnosti.

(1) Hodnosti, kterých dosáhli příslušníci Sboru národní bezpečnosti ve vojsku, se zpravidla nemění jejich propuštěním ze Sboru národní bezpečnosti nebo jejich přeložením do výslužby, leč by jim tato vojenská hodnost nemohla být podle příslušných služebních předpisů ponechána.

(2) Na žádost vojenské osoby uvedené v odstavci 1 podanou po jejím propuštění ze Sboru národní bezpečnosti nebo po jejím přeložení do výslužby, může být její vojenská hodnost upravena podle hodnosti, které dosáhla ve Sboru národní bezpečnosti, má-li k tomu žadatel, zejména se zřetelem na své chování a kvalifikaci z doby své služby ve Sboru národní bezpečnosti, způsobilost.

(3) Osobní úřad příslušníka Sboru národní bezpečnosti oznámí přeložení do výslužby nebo propuštění členů Sboru národní bezpečnosti příslušnému kmenovému tělesu.

§ 77

Uzavírání sňatků.
Ministerstvo národní obrany stanoví služebními předpisy, které vojenské orgány udělují povolení k sňatku vojenským osobám v základní (náhradní) službě, vojenským osobám z povolání, vojenským osobám ve výslužbě povolaným přechodně k činné službě, vojenským osobám konajícím další službu a osobám, které jsou v místním zaopatření vojenské invalidovny, a za jakých podmínek. Osobám konajícím základní službu lze udělit povolení k uzavření sňatku jen v případech hodných zvláštního zřetele.

§ 78

Vojenské průkazy.

(1) Vojenským osobám, které se propouštějí ze základní (náhradní) nebo další služby, a vojenským osobám z povolání, které se překládají do zálohy, vydává se jako doklad o jejich vojenském poměru vojenský průkaz.

(2) Ztráta vojenského průkazu musí být hlášena krajskému vojenskému velitelství místa narození; toto velitelství zařídí, aby byl vydán druhopis průkazu.

(3) Vojenský průkaz smí být připojen jako příloha jen k žádostem týkajícím se branného poměru, nebo vyžadují-li toho zvláštní předpisy.

(4) Vojenská osoba nesmí vojenský průkaz brát s sebou při cestách do ciziny.

§ 79

Vstup do cizích vojenských služeb.

(1) Žádosti za povolení ke vstupu do cizích vojenských služeb řádně odůvodněné a opatřené dokladem o branném poměru a potvrzením příslušného cizího úřadu, že žadatel bude do vojenských služeb v dotčené armádě přijat a na jakou dobu, podávají se u krajského vojenského velitelství místa narození.

(2) Ministerstvo národní obrany předloží žádost uvedenou v odstavci 1 po slyšení ministerstva vnitra, po případě ministerstva zahraničních věcí, presidentu republiky s příslušným doporučením.

§ 80

Doplňovací úřady.

(1) Velitelství doplňovacích obvodů se nazývají krajská vojenská velitelství.

(2) Sídla doplňovacích úřadů I. a II. stolice a obvody jejich působnosti stanoví ministerstvo národní obrany v dohodě s ministerstvem vnitra vyhláškou ve Sbírce zákonů.

§ 81

Styk občanů s vojenskými úřady (velitelstvími).

(1) Není-li jinak stanoveno, předkládají záložníci (náhradní záložníci) a vojenské osoby na trvalé dovolené veškerá podání ve věcech svého branného poměru krajskému vojenskému velitelství místa narození, odvedenci krajskému vojenskému velitelství, v jehož obvodu byli odvedeni. Rozhodnutí vojenských úřadů (velitelství) v těchto věcech se jim oznamují, jakož i vojenské průkazy dodávají přímo nebo prostřednictvím místního národního výboru místa trvalého pobytu.

(2) Podání ve věcech branného poměru, která jsou vojenské osoby mimo činnou službu povinny činit, nebo podání, k nimž byly příslušným úřadem vyzvány, nemusí v Československé republice vyplácet; na obálkách musí však uvést vojenskou hodnost, branný poměr, jméno a příjmení a připojit poznámku „Poštovné paušalováno“.

§ 82

Oznamování potrestání a úmrtí vojenských osob mimo činnou službu.

(1) Odsoudil-li občanský trestní soud osobu mužského pohlaví mladší než 21 let nebo vojenskou osobu mimo činnou službu nepodmíněně k trestu na svobodě, došlo-li u podmínečného odsouzení k výkonu trestu na svobodě, byl-li trest prominut zcela nebo zčásti nebo byla-li dotčená osoba z trestu podmínečně propuštěna, oznámí to soud zasláním trestního lístku krajskému vojenskému velitelství místa narození a jde-li o osoby narozené v cizině, krajskému vojenskému velitelství v Brně.

(2) Byla-li vojenská osoba mimo činnou službu odevzdána do ochranné výchovy ústavní, do polepšovny, pracovny nebo do tábora nucené práce, oznámí to správa ústavu, výchovny, polepšovny, pracovny nebo tábora krajskému vojenskému velitelství místa narození; totéž platí o propuštění.

§ 83

Kontrola splnění branné povinnosti.

(1) Orgány přijímající zaměstnance do veřejných služeb a orgány ověřující volitelnost osob zvolených k zastávání veřejných funkcí jsou povinny přesvědčit se o tom, zda osoba, která žádá o přijetí do veřejných služeb, po případě, která byla zvolena na veřejnou funkci, splnila povinnosti, které jí branný zákon podle jejího věku ukládá, a zda jejímu přijetí nebrání překážky uvedené v § 9 branného zákona.

(2) Za účelem zmíněným v odstavci 1 si vyžádají orgány uvedené v odstavci 1 od žadatelů (zvolených osob) vojenský průkaz nebo doklad o splnění odvodní povinnosti nebo učiní dotaz u krajského vojenského velitelství místa narození.

(3) Zemřela-li vojenská osoba mimo činnou službu, oznámí to místní národní výbor místa, kde zemřela, krajskému vojenskému velitelství místa narození.

(3) Veřejnými službami třeba rozumět veškeré služby ve služebním (pracovním) poměru státních nebo státem spravovaných ústavů, podniků, fondů a zařízení, veřejnoprávních korporací nebo svazků lidové správy.