XIII. Nápoje, alkohol ethylnatý a ocet.
Všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XIII.
Saz. čís. 107.
Pivo.
Saz. čís. 108.
Lihoviny; alkohol ethylnatý a zboží s obsahem alkoholu ethylnatého výslovně nejmenované.
Saz. čís. 109.
Víno, ovocné víno, vinný a ovocný mošt, šťávy z plodů, ovoce a bobulí, nezahuštěné; medovina.
Saz. čís. 110.
Víno šumivé.
Do saz. čís. 110 patří nejen šumivá vína s obsahem kysličníku uhličitého vzniklého kvašením v uzavřené lahvi (šampaňské, sekt), ale i vína, sycená uměle kysličníkem uhličitým pod tlakem, podobně jako při výrobě sodové vody.
Saz. čís. 111.
Ocet stolní.
Saz. čís. 112.
Minerální vody a limonády.

(1) Přítomnost alkoholu v tekutinách se zjišťuje předběžně takto: V úzkohrdlé baňce obsahu asi 50 cm³ zahříváme asi 20 cm³ zkoušené kapaliny. Je-li alkohol přítomen, unikají hořlavé páry, jež možno u otvoru nádoby zapálit, jakmile počne kapalina vříti. Je-li obsah alkoholu nepatrný, je vznikající modravý plamen viditelný jen na okamžik, při větším obsahu alkoholu plamen hoří déle. Zkouška se provádí nejlépe polotemné místnosti. Zboží, jež nedává při této zkoušce reakci na alkohol, neobsahuje alkohol buď vůbec, nebo ho obsahuje tak nepatrné množství, že je lze pokládati za alkoholu prosté. Abychom zjistili okolnost, důležitou pro sazební zařazení různého zboží, zda totiž množství alkoholu jest větší nebo menší než 5% podle váhy, provádí se zkouška tak, že se kapalina smísí se stejným objemem vody a zahřívá, jak nahoře popsáno. Nevznítí-li se páry, obsahovala původní kapalina méně než 5% alkoholu podle váhy. V pochybných případech se vyžádá posudek příslušného chemicko-technického ústavu finanční správy.

(1) Pivo je nápoj vyrobený z ječného nebo pšeničného sladu, chmele a vody s použitím pivovarských kvasnic, obsahující látky nezkvasitelné, malé množství látek obtížně zkvasitelných, alkohol a kysličník uhličitý.

(1) Minerální vody, přírodní i umělé, jsou vody, které obyčejně obsahují větší množství rozpuštěných solí a plynů než obyčejná voda a které se zpravidla vyznačují zvláštní chutí, někdy i vůní, a mívají léčivé účinky nebo se hodí za stolní vody. Okolnost, že se některá minerální voda doporučuje k léčebnému použití, nemá vlivu na projednávání vody podle saz. čís. 112. Jako minerální vody se projednávají i sodové vody (sodovky), t. j. vody nasycené pod tlakem kysličníkem uhličitým, bez přísad nebo s takovými přísadami, které z nich nečiní umělou minerální vodu nebo limonádu,

(2) Nápoje saz. třídy XIII v nádobách neprodyšně uzavřených se rovněž projednávají podle této saz. třídy.

(2) Jako pivo se projednávají i jiné alkoholické nápoje, vzniklé zkvašením mladinky, připravené z jiných škrobnatých nebo cukernatých látek s přísadou chmele.

(2) Sem patří též šumivé limonády bez alkoholu Jsou to vody, nasycené kysličníkem uhličitým, s přísadou ovocných šťáv, syrupů nebo jiných látek aromatických nebo chuťových; sladí se sacharosou. Stejně se projednávají i limonády nešumivé, bez alkoholu, sloužící přímo jako nápoj.

(3) Do saz. třídy XIII nepatří však nápoje vyrobené z mléka, jako žinčice saz. čís. 78, kumys saz. čís. 132, pak rostlinné mléko saz. čís. 132, zahuštěný mošt a zahuštěné šťávy z plodů, ovoce a bobulí saz. čís. 130.

(3) Do saz. čís. 107 patří též pivo alkoholu prosté, t. j. pivo buď normálně prokvašené, avšak ve vakuu téměř zbavené alkoholu, nebo prokvašené kvasinkami nízko prokvašujícími (na př. některými druhy Teruly) tvořícími pouze zlomek procenta alkoholu, a pivní kulér sladový (zvaný též pivo barvivé), t. j více méně zahuštěný výtažek z barvivého nebo karamelového sladu, jenž se podobá svými vnějšími vlastnostmi cukrovému kuléru barvivému saz. čís. 20. Jiné sladové výtažky, saz. čís. 132, po příp. 630.

(3) Voda přírodní, saz. čís. 150; mořská voda, saz. čís. 595; voda destilovaná, saz. čís. 622.

(4) Pivo označované jako léčivé, saz. čís 630; zázvorové pivo (ginger ale) a podobné nápoje, saz. čís 130.

1. (1) Lihoviny jsou lihové nápoje, získané destilací lihově zkvašených rostlinných cukernatých nebo škrobnatých látek nebo míšením těchto destilátů s dovolenými přísadami nebo míšením lihu (ethylalkoholu) s dovolenými přísadami. Jako lihoviny se projednávají též některé nápoje jiné, pokud mají určitý obsah alkoholu Za ušlechtilé lihoviny (destiláty) se považují lihoviny, které byly získány destilací zkvašených cukernatých nebo škrobnatých látek a vyznačují se typickou vůní a chutí, charakterisující základní surovinu, z níž byly získány, na př. arak, borovička, slivovice, vinné destiláty. Za poloušlechtilé se považují lihoviny vyrobené míšením ušlechtilých lihovin s lihem a vodou v určitém poměru Míšením lihu s vonnými a chuťovými látkami, vodou, po příp. s ušlechtilými lihovinami, cukrem a pod. se vyrábějí další typy lihovin, na př. likéry, krémy, punče. Lihoviny saz. čís. 108 se pijí buď přímo nebo po mírném zředění.

(2) Poloušlechtilé lihoviny a napodobeniny (náhražky) ušlechtilých a poloušlechtilých lihovin se projednávají jako příslušné ušlechtilé lihoviny.

(3) Nápoje saz. čís. 108 se liší od alkoholických aromatických trestí saz. čís. 632 menším obsahem aromatických látek a obyčejně též menším obsahem alkoholu, což jim dodává povahy nápojů, kdežto tresti saz. čís. 632 poskytují nápoje teprve další úpravou, přidáním ethylalkoholu, vody nebo vína, po příp. cukru a pod.

1. (1) Sem patří především víno, t. j. víno z hroznů čili révové. Je to nápoj vyrobený alkoholickým kvašením vinného moštu nebo rozmačkaných čerstvých vinných hroznů (vinného rmutu). Vinný mošt je tekutina získaná lisováním čerstvých vinných hroznů; sem patří i vinný mošt sterilisovaný.

(2) Jako víno se projednává též víno desertní, dále víno aromatisované a víno kořeněné, t. j. víno vyrobené s použitím takových látek nebo výtažků z nich, aby bylo docíleno žádané chuti, jako pelyňku, pomerančové kůry, mařinky vonné, skořice a pod., na př. vermut. Podle saz. čís. 109 se projednávají i vína léčivá (medicinální), t. j. vína připravená k léčebným účelům, na př. víno chinové, kolové, kondurangové, pepsinové, železité (viz 3. vysvětlivku k saz. čís. 108); dále víno ovocné a bobulové, též slazené, aromatisované, po příp. kořeněné a víno sladové (maltonové, maltosové), připravené vhodným kvašením mladinky nebo sladového výtažku z hvozděného sladu. Všechna vyjmenovaná vína smějí podle poznámky k saz. čís. 109 obsahovat nejvýše 22˙5% obj. alkoholu. Je-li podezření, že víno obsahuje více než 22˙5% obj. alkoholu, odeberou se z něho 2 vzorky, opatří se pečetí úřadu i strany a jeden z nich se zašle příslušnému chemicko-technickému ústavu finanční správy k rozboru a druhý se uschová 1 rok u celního oddělení ONV zásilku projednávajícího.

(3) Podle 2. poznámky k saz. čís. 655 se projednává jako víno i vinné droždí tekuté (vinný kal), t. j. tekutá vinná ssedlina, jež po 24 hodinách vylučuje přes 6% obj. čiré kapaliny.

(4) Do saz. čís. 109 patří dále: nezahuštěný a neslazený ovocný mošt a nezahuštěné a neslazené šťávy z plodů, ovoce a bobulí, s obsahem nejvýše 10% váh. alkoholu, na př. šťávy plodů citrusových (citronová, grapefruitová, pomerančová a j.), jablečná, malinová, ostružinová, třešňová, jakož i medovina.

(5) V předchozím odstavci jmenované šťávy a mošt, s obsahem alkoholu přes 10% váh., saz. pol. 108a)4; zahuštěné, slazené, viz vysvětlivky k saz. čís. 130. O rostlinných šťávách výslovně nejmenovaných viz vysvětlivky k saz. čís. 174.

1. Sem patří ocet vyrobený kvašením (kvasný) nebo jiným způsobem, způsobilý k bezprostřednímu lidskému požívání (též ocet s ovocnou nebo jinou příchutí, na př. malinový, estragonový a pod.), pokud neobsahuje více než 1% obj. alkoholu. Ocet s vyšším obsahem alkoholu, saz. pol. 108b)2.

2. (1) Mezi vinné destiláty saz. pol. 108a)1 patří výhradně destiláty z hroznového vína, uleželé i čerstvé, t. j. cognac, vínovice (brandy a j.) a vinný destilát jako polotovar k dalšímu zpracování.

(2) Arak je destilát ze vhodně zkvašené šťávy palmy kokosové, zkvašené rýže a příp. jiných surovin; rum je destilát ze zkvašené melasy třtiny cukrové.

(3) Ostatní destiláty, nejmenované v saz. pol. 108a) 1 a 2, se projednávají podle saz. pol. 108a)3. Jsou to na př. borovička (vyrobená zkvašením jalovcových bobulí), zvaná též gin, meruňkovice, slivovice (rakije), třešňovice, višňovice, whisky, žitná a pod.

2. (1) U celních oddělení ONV vybavených přístroji ke zkoušení se obsah alkoholu ve víně zjišťuje takto:

(2) Přístroj k této zkoušce používaný se skládá z destilační baňky spojené trubicí s chladníkem, v němž se zkapalňují páry při destilaci vzniklé.

(3) K odměření vína, jež se má destilovat, slouží odměrná banička na 200 cm³, jež se naplní až ke značce. Víno takto odměřené se vlije nálevkou do destilační baňky, při čemž je třeba dbát, aby obsah baničky dobře vykapal.

(4) Není-li odměrná banička pro víno uvnitř úplně suchá, nutno ji bezprostředně před upotřebením několikrát vypláchnout malými dávkami zkoušeného vína. Kapalina použitá k vypláchnutí se vylije.

(5) Teplota nalévaného vína nemá být příliš odlišná od teploty normální (15° C); případně nutno teplotu vína regulovati tím, že je postavíme podle potřeby do chladné nebo teplé vody.

(6) Druhá menší banička je na užší části krčku opatřena též značkou, až ke které pojme přesně 100 cm³, a slouží k jímání destilátu. Před každou destilací se vypláchne čistou vodou.

(7) Destilační baňka se pak spojí trubicí neprodyšně s chladníkem a zahřívá kahanem. Poté se chladník naplní pomocí nálevky studenou vodou.

(8) Když obsah destilační baňky přijde do varu, počne z chladníku odkapávat bezbarvá kapalina do baničky pod ním postavené, při čemž se chladicí voda znenáhla zahřívá. Jakmile jest hořejší třetina pláště chladníku na dotek teplá, nahradí se voda v chladníku studenou vodou.

(9) Destilace budiž vždy řízena tak, aby tekutina v destilační baňce nepřekypěla a nepřetekla přímo do odměrné baničky. Plamen se tedy vhodně reguluje.

(10) Neodtéká-li destilát pouze po kapkách, nýbrž částečně souvislým proudem nebo je-li zbarven, nutno destilaci opakovat.

(11) Když se nashromáždilo v odměrné baničce tolik destilátu, že dosahuje téměř až ke značce, odstraníme rychle baničku a přerušíme destilaci tím, že oddálíme kahan. Poté vnoříme baničku s destilátem do vody, aby destilát nabyl teploty 15° C, a při této teplotě doplníme její obsah čistou vodou pomocí pipetky přesně až ke značce. Konečně obsah baničky dobře protřepeme a vlijeme do suchého válce, v němž stanovíme alkoholový obsah destilátu lihoměry připojenými k přístroji. Přitom nutno postupovati právě tak jako při zjišťování stupňovitosti lihu obyčejným úředním lihoměrem. Obsah alkoholu zjištěný s použitím redukčních tabulek se dělí dvěma a tím je dán skutečný obsah alkoholu ve víně.

2. (1) Za ocet saz. čís. 111 se považují jen tekutiny, jež obsahují nejvýše 7 g kyseliny octové ve 100 cm³. Tekutiny obsahující více kyseliny octové, saz. čís. 619.

(2) Zda jde o ocet saz. čís. 111, zkouší se takto; Cejchovanou skleněnou pipetou vpraví se 25 cm³ zkoušené tekutiny do kádinky o obsahu asi 0˙1 litru, přidá se touž pipetou 25 cm³ roztoku, jenž obsahuje v litru přesně 65˙45 g chemicky čistého hydroxydu draselného, a směs se míchá čistou skleněnou tyčinkou až do úplného promíšení. Touto směsí kápne se na modrý lakmusový papírek, jenž nezčervená, je-li zkoušená tekutina ocet saz. čís. 111. Pipeta budiž vždy předem dvakráte vypláchnuta tekutinou, která se má právě odměřit.

(3) Surový dřevný ocet, saz. pol. 598b), přečištěný, podle své koncentrace buď saz. čís. 111, nebo saz. čís. 619.

(4) Pikantní octová tresť ke kořenění zvěřiny, saz. čís. 132 příp. 131.

(5) Octomed (oxymel), t. j. med smíšený s octem, a léčivé octy, saz. čís. 630. Octy navoněné, saz. čís. 631.

3. (1) Likéry saz. pol. 108a) 4 jsou slazené lihové nápoje s chuťovými a vonnými látkami. Likéry vyrobené za použití plodů nebo ovocných šťáv se nazývají ovocné likéry (ratafie), na př. likér višňový, třešňový a pod. Další význačné typy likérů jsou na př. anýzový likér, bylinné likéry (na př. bénédictine, chartreuse), curaçao, kmínka slazená, vaječné brandy (vaječný cognac). Silně slazené, husté likéry se nazývají likérové krémy.

(2) Do saz. pol. 108a) 4 patřící punče (punčoviny) jsou slazené lihoviny, vyrobené z punčové tresti, lihu, vody, cukru (sacharosy, glukosy) za přídavku ovocných kyselin (zejména citronové nebo vinné), látek vonných i chuťových a někdy i vína. Pijí se zpravidla horké, zředěné vodou nebo čajem.

(3) Lihoviny neslazené saz. pol. 108a)4 jsou lihoviny vyrobené míšením lihu s vonnými a chuťovými látkami, s vodou, po příp. s ušlechtilými lihovinami, bez příměsi cukru nebo jen s nepatrným množstvím. Takové nápoje jsou na př. neslazená kmínka, hořká a pod.

(4) Podle poznámky k saz. čís. 109 se zařazují do saz. pol. 108a)4 vína obsahující více než 22˙5% obj. alkoholu. Tato hranice v obsahu alkoholu se přiznává i vínům léčivým, jako jsou vína chinová, chinová se železem, kolová, kondurangová, pepsinová, železitá. Taková vína se projednávají podle volby strany buď jako lihoviny saz. pol. 108a)4, nebo po stanovení obsahu alkoholu podle saz. pol. 108a)4 nebo saz. čís. 109.

(5) Podle saz. pol. 108a)4 se projednávají nezahuštěné šťávy (mošty) z plodů, ovoce a bobulí k lidskému požívání způsobilé, obsahují-li více než 10% váh. alkoholu, pak zahuštěné šťávy (mošty) z plodů, ovoce a bobulí k lidskému požívání způsobilé, obsahují-li více než 5% váh. alkoholu, zahuštěný vinný mošt a ovocné konservy, obsahují-li alkohol, dále cukrářské barvy s přísadou cukru a alkoholu, jakož i ether ethylnatý obsahující přes 10% obj. alkoholu (viz 1. vysvětlivku k saz. čís. 620).

3. (1) Dovoz vín barvených dehtovými barvivy je podle ustanovení přílohy A prov. nař. k celnímu zákonu zakázán.

(2) Je-li podezření, že víno je zbarveno dehtovými barvivy, zkoumá se takto: Asi 50 cm³ podezřelého vína vaříme v porcelánové misce 30 minut s 3 až 4 vlákny odtučněné bílé vlny, mořené kamencem a octanem sodným. Potom se vlna vypere vodou, polije 1%ním čpavkem, zahřívá 30 minut, čímž se barvivo z vlny uvolní. K tomuto roztoku se přidá trochu kyselého síranu draselného a vloží se do něho několik vláken čisté, odtučněné vlny a zahřívá se na vodní lázni 1 hodinu. Přijmou-li vlákna vlny zřetelně barvivo, je tím přítomnost dehtového barviva ve víně dokázána.

4. (1) Francovku a její napodobeniny lze projednat podle saz. pol. 108b) 1 jen po dobrozdání příslušného chemicko-technického ústavu finanční správy.

(2) Do saz. pol. 108b)2 patří alkohol ethylnatý (líh, ethylalkohol, ethanol), surový, čištěný, též bezvodý, pak denaturovaný. Jako čištěný se projednává i alkohol pouze zředěný, bez jiných přísad, určený za nápoj.

(3) Do saz. pol. 108b)2 se zařazují barvy rozpuštěné v lihu bez přísady pryskyřice nebo cukru, dále t. zv. lak na čokoládu (vonný lihový roztok pryskyřice), ocet, obsahuje-li více než 1% obj. alkoholu, jakož i syřidlové přípravky s obsahem alkoholu nad 5% váh.

(4) Podle saz. pol. 108b)2 se dále projednávají tekutiny a jiné výrobky s přísadou lihu, k lidskému požívání nezpůsobilé, jež nejsou léčivy, převyšuje-li jejich obsah alkoholu ethylnatého 5% váh., na př.: líh pevný (viz 4. vysvětlivku k saz. čís. 637); mýdla nenavoněná, též jejich náhražky; šťávy rostlinné výslovně nejmenované, patřící bez přísady lihu do saz. čís. 174 (nejde-li o zboží lékárnické, alkoholické aromatické tresti nebo zboží voňavkářské); tinktury na skvrny; výtažky barvířské a tříslivé.

(5) Do saz. pol. 108b)2 patří též alkohol methylnatý, alkoholy amylnaté, butylnaté, propylnaté a přiboudlina, obsahují-li alkohol ethylnatý (viz vysvětlivky k saz. čís. 619), a tekutiny na zřeďování lakových pokostů, leštidel na boty, krémů na kůži a pod., jež se skládají v podstatě z lihu (viz vysvětlivky k saz. čís. 608).

(6) Naopak patří kolodium do saz. čís. 619, lakové pokosty lihové nebo s přísadou lihu do saz. čís. 624.

4. Vína, obsahující více než 15% a nejvýše 22˙5% obj. alkoholu, jsou podrobena náhradní dávce za monopolní daň z lihu (viz § 219 prov. nař. k c. z.). Uvede-li strana při projednání vína révového, že víno nemá přísady alkoholu, a že není proto podrobeno náhradní dávce, nutno si vyžádati dobrozdání příslušného chemicko-technického ústavu finanční správy. Zjistí-li se nálezem, že víno nemá přísady alkoholu, nebude náhradní dávka vybrána, po případě bude vybraná náhradní dávka vrácena.

5. (1) Monopolní daň z lihu ze zboží saz. čís. 108 se platí současně se clem, a to i z lihu denaturovaného v cizině.

(2) Zvláštní ohláška se nepožaduje, dovozní celní prohláška je zároveň ohláškou k zaplacení daně.

(3) Monopolní daň z lihu se vybírá z množství alkoholu, obsaženého v dováženém zboží; toto množství se vyjadřuje hektolitrovými stupni (litry absolutního alkoholu).

(4) Základem pro vyměření monopolní daně z lihu je zjištěné množství zboží a obsah alkoholu stanovený předepsaným lihoměrem případně po předchozí destilaci.

(5) Dovážejí-li se lihové tekutiny v nádobách, jež mají domácí nebo cizozemskou cejchovní značku, o jejíž správnosti není pochybnosti, vyšetří se množství podle značky cejchovní.

(6) Obsah jiných nádob se zjistí podle původního účtu, předloží-li se účet současně s prohláškou zboží, a souhlasí-li jak se stavem zásilky, tak i s ostatními průvodními papíry, uvádí-li obsah každé jednotlivé nádoby v litrech a není-li též jinak pochybnosti o jeho správnosti.

(7) V jiných případech se vyšetří množství lihových tekutin buď zjištěním obsahu v litrech skutečným přelitím případně též výpočtem krychlového obsahu.

(8) Je-li v zásilce více nádob zřejmě stejné velikosti, stanoví se obsah jedné nádoby každé jednotlivé velikosti a zjišťování množství provádí se výpočtem. Stranám se však ponechává na vůli dodat ke zjištění prostorového obsahu vzorky lahví, není-li pochyby o tom, že vzorkové láhve se shodují s nádobami zásilky.

(9) Dovážejí-li se lihové tekutiny neslazené nebo bez podstatné přísady jiných látek ovlivňujících přímé zjištění obsahu alkoholu v sudech nebo v jiných nádobách většího obsahu, zjistí se jejich obsah alkoholu úředním lihoměrem. Vzorek ke zjištění obsahu alkoholu je třeba vzít ze střední vrstvy nádoby.

(10) Obsahuje-li zásilka více nádob, zjistí se obsah alkoholu pro každou nádobu zvlášť.

(11) Dovážejí-li se lihové tekutiny v lahvích nebo podobných nádobách s menším obsahem nebo sice ve větších nádobách, ale jsou-li takové, že je nelze zkoušeti na obsah alkoholu přímo lihoměrem (na př. slazené), nebudiž obsah alkoholu zpravidla skutečně zjišťován, nýbrž budiž za základ výpočtu daně u různých druhů lihových tekutin vzat tento průměrný obsah alkoholu, není-li odůvodněné pochybnosti o jeho přiměřenosti:

a)	u francovky	80% obj.
b)	u rumu	75% obj.
c)	u araku	65% obj.
d)	u whisky, vinného destilátu	60% obj.
e)	u višňovice (destilátu	55% obj.
f)	u likérů a jiných lihových tekutin vyjma léčivá vína	50% obj.
g)	u léčivých vín, jež se projednávají podle saz. čís. 108	25% obj.

Je-li však zásilka provázena osvědčením, jež podle připojeného vzoru vyhotovil státní úřad (ústav) země původu k tomu oprávněný, jehož jméno bylo vhodným způsobem sděleno celní správě, může být zásilka projednána podle obsahu alkoholu udaného v osvědčení, není-li důvodných pochybností o pravosti nebo o tom, že obsah zásilky souhlasí s údajem osvědčení. Osvědčení zůstane u prvopisu prohlášky (nálezu).

(12) Z pevného lihu (viz 4. vysvětlivku k tomuto sazebnímu číslu) vyměřuje se za 100 kg pevného lihu monopolní daň z lihu za 120 litrů alkoholu.

(13) Vezme-li se za základ vyměření daně průměrný obsah alkoholu, upustí se od otevření nádob, není-li pochybnosti, který z uvedených průměrných obsahů alkoholu se na zboží vztahuje.

(14) Strany mohou zapravit monopolní daň z lihu podle skutečného obsahu alkoholu též ze zásilek lihových tekutin, pro které je stanoven průměrný obsah alkoholu.

(15) Kdo si přeje, aby daň byla vyměřena podle skutečného obsahu alkoholu, musí to v celní prohlášce výslovně uvést. V tomto případě se stanoví skutečný obsah alkoholu vždy podle povahy lihových tekutin buď lihoměrem, nebo způsobem předepsaným u vína (viz 2. vysvětlivku k saz. čís. 109) s tím rozdílem, že se k destilaci odměří pouze 100 cm³ zkoušené tekutiny odměrnou baničkou na tento obsah. Po přelití obsahu baničky do destilační baňky se naplní táž odměrná banička — aniž se napřed vypláchla — až ke značce čistou vodou a její obsah se vlije rovněž do destilační baňky. Destiluje se do téže odměrné baničky. Po destilaci zjistí se lihoměrem za použití redukčních tabulek obsah alkoholu v destilátu; zjištěné procento udává přímo obsah alkoholu ve zkoušeném vzorku. Při několika druzích lihových tekutin se zjišťuje obsah alkoholu tímto způsobem pro každý druh zvláště.