XV. Dříví, uhlí a rašelina.
Sem patří: dříví palivové atd. (saz. čís. 133), dříví stavební a užitkové (saz. čís. 134) a dřevěné uhlí, rašelina, lignit, kamenné uhlí, koks atd. (saz. čís. 135).
Saz. čís. 133.
Dříví palivové, také kůra, roští, otýpky, vrbové proutí, chrastí (klestí), vyloužené tříslo a tříslové cihly.
Saz. čís. 134.
Dříví stavební a užitkové; korek.
Saz. čís. 135.
Dřevěné uhlí, rašelina a rašelinové uhlí, lignit a kamenné uhlí, koks a všechno pevné palivo uměle z těchto hmot vyrobené.

1. (1) K palivovému dříví patří dříví svazkové (vázané též drátem nebo železnými pásky), dříví rovnané, odpadky dřeva, třísky tesařské, hoblovačky a piliny (též brikety z pilin k topení, vyjma podpalky), kořeny, prázdné šišky jehličnatých stromů, vyloužené tříslo (dříví a kůra), kůra a tříslové cihly k topení, chrastí (klestí).

(2) Do saz. čís. 133 patří též otýpky z chrastí (klestí) nebo z proutí (houžví nebo drátem vázané), pak košikářské proutí, též oloupané nebo štípané.

1. (1) Jako dříví stavební a užitkové se projednává též dříví určené k jinému dalšímu zpracování.

(2) K evropskému dříví patří:

a) tvrdé:
akátové, bezové, brslenové, bruyerové, břekové, břestové, bukové, cesminové, citroníkové, cypřišové, čilimníkové, dřezovcové (gleditchiové), dřínové, dřišťálové, dubové, habrové, hlohové, hrušňové, jabloňové, jasanové, javorové, jeřábové, jilmové, kaštanu jedlého, lískové, mahalebkové, meruňkové, morušové, mukové, olivové, ořechové (evropské), ostryové (evropské), platanové, pomerančovníkové, rohovníkové (svatojánský chléb), řešetlákové, střemchové, svídové, šípkové, švestkové, tisové, třešňové, vavřínové, višňové, zimolezové;

b) měkké:
borové, březové, jalovcové, jedlové, jirovcové (maďalové, kaštanu koňského), korkové, limbové, lipové, modřínové, olšové, smrkové, topolové (zejména osikové), vejmutovkové, vrbové.

(3) Mimoevropským dřevem rozumíme takové druhy dřev, které i když rostou v Evropě divoce, nevyskytují se tu v takové jakosti, aby byly technicky zužitkovatelné. Patří k nim dřevo: agalochové, algarobové, amabolové, amarantové (cayenské), ambakové, amboinské (cayaboca), ambrové (žluté santalové), andělikové, anghienské, angolové, anýzové, arkanové, atlasové (saténové, feroliové), balsamové, balsové, baratové, barsinové, blahovičníkové (gumwood), cabriuva, caïlcedrové (mahagonu senegalského), camagou, candelao, capo blanca, caracoles, cedrelové, cedrové, cimbalo, copie, cyperské, červené (redwood), dakagua, damarové, ebenové (grenadilové), fialkové, gabonové, greenhartové, grenadilové, guajakové (svaté, francouzské, benediktinské, lignum sanctum), hikorové, jalovce viržinského (tužkové), jasanové (americké), javorové (americké), jilmové (americké), kalamandrové, kampeškové (bahamské), kokosové, kokusové, kondoriové, korálové, koromandelové, košenilové, královské, lancewood, lianové, limbové (africké), lotusové, luciové, magnoliové (šácholánové, cucumbernut), mahagonové (akažuové), margeritové (obdužové), mastixové, moca, mumbrilové, muškátové (písmenkové, leopardí, tygří, hadí), myrtové, okumé, ořechové (americké), ořešákové (butternut), ostryové (stonewood), padukové, pajasanové, palisandrové (polyxandrové, jakarandové), palmové, panakokové (partridžové), paraportské (botanybay), pepřové, pičpajnové, pistaciové, primavera (bílého mahagonu), růžové (rhodské), santalové, surinamské, sykomorové, tamanu, tamaryškové, teakové, topolové (americké), tyndolové, viuhatico, withewood, zebrové, zeravové (thujové), zimostrázové, železné atd.

1. Jako dřevěné uhlí se projednává též plastické uhlí v beztvarých kusech, též v kouscích (umělá hmota řezbářská nebo ke tváření).

2. (1) Štěpiny obuvnické a řešetářské, čisticí hobliny ke zčišťování tekutin, dříví řešetářské (připravené, pouze ohýbané), saz. čís. 347.

(2) Loubky (štěpiny až jako papír tenké, stužkovité), k výrobě dřevěných pletiv a pod., saz. pol. 351a).

(3) Dřevěná moučka, saz. čís. 62.

(4) Dřevitá vlna, saz. čís. 348.

(5) Korková drť, korková moučka, saz. čís. 363.

(6) Tříslo (koželužské tříslo) nevyloužené, saz. čís. 158 nebo 159.

2. (1) Podle saz. pol. 134a)1 se projednává kulatina ze dřevin evropských, neloupaná i loupaná, avšak dále neopracovaná (na př. klády, pilařská kulatina, důlní dříví, brusné dříví, kulatina ve vorech, tyče [bidla], obručové dříví neštípané atd.).

(2) Střední průměr u kulatiny bukové a dubové, dovážené na dovolovací list podle poznámky k saz. pol. 134a) 1, se zjišťuje tehdy, je-li průměr této kulatiny na slabším konci menší než 30 cm, a to výpočtem aritmetického středu nejmenšího a největšího průměru kulatiny (bez kůry), změřeného na obou jejich koncích.

2. Do saz. čís. 135 se řadí dále vyrýpané cihly rašelinové, měl (drť) rašelinová a slatinné uhlí, všechny druhy hnědého uhlí, černého uhlí (kamenného), antracit, koks, též polokoks a koks petrolejový.

3. (1) Podle saz. pol. 134a) 2 se projednává stavební a užitkové dříví ze dřevin evropských, přitesané, řezané pilou nebo jinak ořezávané, štípané, avšak dále neopracované (na př. trámy, fošny, prkna, krajiny, latě, kůly, šindele bez drážky, dříví kolářské, dříví kořenové pro soustružníky a řezbáře, štípané dříví brusné, dříví na dýmky, na pažby k ručnicím atd.).

(2) Železniční pražce jsou ze dřeva dubového, bukového, borového nebo modřínového, buď řezané nebo přitesané.

(3) Sudovina (dužiny, též tvaru kuželovitého a dna k sudům) se projednává podle saz. pol. 134a) 2, je-li štípaná (též opracovaná sekerou nebo teslicí) nebo řezaná (též pilou válcovou a pod.), avšak nehoblovaná, bez drážky atd. Sudovina se projednává podle oné položky saz. pol. 134a)2, do níž patří druh dřeva, z něhož je sudovina vyrobena. O připravené sudovině viz 3. vysvětlivku k saz. čís. 347.

(4) Surové vlysy (bukové i dubové) jsou nehoblovaná, nedrážkovaná prkénka, rovnoběžně hraněná, tloušťky 24 mm až 30 mm, šířky 4 cm až 12 cm, délky 20 cm až 100 cm.

(5) Zvláštní povolení k bezcelnému dovozu brusného dříví a pilařských odřezků podle 1. poznámky k saz. pol. 134a) 1—2 uděluje ministerstvo financí.

3. (1) Přírodní uhlí (černé i hnědé) jemně rozmělněné, saz. pol. 148b).

(2) Dřevěné uhlí a koks na prášek rozmělněné, saz. čís. 605.

4. Dříví patřící do saz. pol. 134a) 1 a 134a) 2, je-li impregnováno, podléhá celní přirážce podle 2 poznámky k saz. pol. 134a)1—2, i když jinak je beze cla. Za impregnované se považuje dříví natřené asfaltem nebo dehtem anebo napuštěné olejem nebo jinými látkami (rtuťnatými solemi, chloridem zinečnatým atd.). Dříví toliko pařené se však za impregnované nepovažuje.

4. (1) Pevným palivem umělým tohoto saz. čísla jsou cihelky lisované z rozmělněného uhlí všech druhů, koksu, rašeliny a pod., též s přidáním dehtu nebo jiných látek, obyčejně s vylisovanou značkou, někdy dírkované nebo se zářezy, aby se daly děliti v menší části, jako brikety, bulety, karbolein, uhlí do žehliček a pod.

(2) Jako pevné umělé palivo saz. čís. 135 se projednávají též přípravky prodávané pod různým označením, které se pro značný vývin kouře spalují na vinicích jako ochrana proti mrazu (na př. résineux bordelais, směs dřevěných pilin, pryskyřice a asfaltu).

(3) Při pochybnostech musí strana předložit osvědčení příslušné okresní zájmové organisace zemědělské o účelu, ke kterému se přípravek odebírá.

5. (1) Podle saz. pol. 134b) se projednává stavební a užitkové dříví mimoevropské (nepatří-li do saz. čís. 62, 156 nebo 157), ať ve tvaru kulatiny nebo v hrubých špalcích sekerou osekaných, též řezané pilou nebo jinak ořezávané, štípané, avšak dále neopracované.

(2) Jako korek saz. pol. 134c) se projednávají surové přírodní kusy korkové kůry, též přiřezané.

5. (1) Uhlí vykuřovací, jež šíří při doutnání vůni kadidla nebo jinou příjemnou vůni, saz. pol. 633a).

(2) Podpalovače uhlí (podpalky), viz vysvětlivky k saz. čís. 640.

(3) Uhelný prach smíšený s dehtem, saz. čís. 170.

(4) Jiná umělá pevná paliva se projednávají podle své sazební povahy (na př. kostky „Meta“ [metaldehyd pevný], saz. čís. 622).

6. (1) Dýhy, t. j. dřevěná prkna silná 3 mm nebo slabší, jakož i překližky (desky ze sklížených dyh), saz. čís. 351.

(2) Dřevěné desky (prkna silnější než 3 mm), nařezané nožem loupačky nebo dyhovačky, působícím jako hoblík, saz. čís. 347.

(3) Sklížené zboží pilou řezané, nehoblované atd. (na př. prkna ze sklížených prkének), saz. čís. 356 nebo 357.

(4) Tyčky na hole, dále neopracované, saz. čís. 136.

(5) Dříví stavební a užitkové i korek, opracované dále, než připouští saz. čís. 134, se vyclívá podle příslušných saz. čísel a saz. položek saz. třídy XXXIV.