XXI. Oleje minerální; dehet hnědouhelný, dehet břidličný a oleje z nich.
Do této saz. třídy jsou zařazeny: oleje minerální, oleje z dehtu hnědouhelného a břidličného, surové a čištěné, dehet hnědouhelný a břidličný, jakož i zbytky po destilaci nebo rafinaci minerálních olejů.
Všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XXI.
Saz. čís. 175.
Ropa.
Saz. čís. 176.
Dehet hnědouhelný a dehet břidličný.
Saz. čís. 177 a 178.
Oleje minerální, jakož i oleje z dehtu hnědouhelného a břidličného, polorafinované (poločištěné) nebo rafinované (čištěné), též smíšené s živočišnými nebo rostlinnými oleji nebo tuky.
Saz. čís. 179.
Zbytky destilace nebo rafinace olejů minerálních, jichž nelze užít jako olejů k mazání, mimo zbytky pevné.
Do saz. čís. 179 zařazené zbytky po částečné destilaci minerálního oleje, bez dalšího zpracování k mazání nezpůsobilé, jsou ve svých vlastnostech tak různé, že je nelze všeobecně charakterisovat. Vyžaduje se, aby byly při 15˚ C tekuté, v dopadajícím světle barvy tmavohnědé, skoro černé, a aby poskytovaly při destilaci podle Englera do 300° C nejvýše 5 objemových procent destilátu. Nelze-li z ostatních vlastností bezpečně usoudit, že jde o zbytky, budiž vyžádáno dobrozdání příslušného chemicko-technického ústavu finanční správy.

(1) Ropa saz. čís. 175 bývá zpravidla tmavohnědá až černá, neprůhledná, jen zřídka jsou ropy žluté, načervenalé a průhledné. Od minerálních olejů saz. čís. 178 se ropa liší silně živičným zápachem a poměrně malou hustotou, jež bývá obyčejně 825—850°.

(1) Které dehty patří do saz. třídy XXI, t. j. do saz. čís. 176, viz 3. všeobecnou vysvětlivku k saz. třídě XXI.

(2) Ropa poskytuje při destilaci kromě podílu benzinového i podíl petrolejový, olejový a zbytky. Jsou však známy i ropy, kterým na př. podíl benzinový téměř chybí; u takových rop může být někdy podezření, že jde o ropu zbavenou některého podílu. Ropy saz. čís. 175 nelze použít k osvětlování bez předchozího přečištění spojeného s destilací.

(2) Zkouška, jak se rozeznávají dehty saz. čís. 176 od jiných druhů dehtů, je předepsána ve 4. všeobecné vysvětlivce k saz. třídě XXI.

(3) Ropě se podobají vzhledem velice oleje zbylé po oddestilování lehčích frakcí z ropy (topping) nebo získané t. zv. redukcí některých rop; tyto výrobky přicházejí jako olej topný, vulkánové oleje na mazání železničních os a j.

(4) Projednává-li se ropa pro rafinerie minerálních olejů a jiné závody zpracující ropu destilací nebo hydrogenací, projedná se zboží podle saz. čís. 175, nejsou-li pochybnosti o jeho povaze. Avšak i tu nutno občas odebrat vzorek a zaslat jej k přezkoušení příslušnému chemicko-technickému ústavu finanční správy. Ministerstvo financí může zavést jiný vhodný způsob k zjištění, zda dovezené zboží je ropa saz. čís. 175. Zásilky ropy poukáže celní oddělení do těchto závodů pod úřední závěrkou.

(5) Navrhne-li se minerální olej k projednání jako ropa saz. čís. 175 pro jiné příjemce, nutno v každém případě dát zboží k prozkoumání příslušnému chemicko-technickému ústavu finanční správy.

(6) Zboží se prozkoumá zejména v tom směru, zda jde o ropu. Nelze-li z povahy zboží usoudit, zda je způsobilé k svícení bez předchozího přečištění spojeného s destilací, provede se zkouška na svítivost po předběžné rafinaci zkoušeného zboží kyselinou sírovou a sodným louhem. Hoří-li takto vyčištěný olej v lampě čadivým plamenem, projedná se podle saz. čís. 175.

(7) Ropa, jež byla na př. zbavena některého podílu, projedná se podle hustoty jako minerální olej saz. čís. 177 nebo 178. Rovněž tak se projedná i ropa, jíž bylo by lze svítit bez předchozího přečištění spojeného s destilací.

1. Minerální oleje jsou v podstatě směsi uhlovodíků řady mastné. Takových látek se nabývá též suchou destilací živičného hnědého uhlí nebo živičných břidlic. S mastnými oleji mají minerální oleje jen málo společných vlastností, na př., že se nemísí s vodou, že jsou specificky lehčí vody a že způsobují na papíře mastnou skvrnu, jež však u minerálních olejů obyčejně mizí již na vzduchu, rychleji při opatrném zahřátí Jakožto uhlovodíky nejsou zmýdelnitelné, což usnadňuje jejich odstraňování ze směsí s mastnými oleji.

1. (1) Význačným znakem minerálních olejů saz. čís. 177 je jejich hustota do 880° včetně, jíž se rozlišují od minerálních olejů saz. čís. 178.

(2) Minerální mazací oleje máslovité konsistence, viz vysvětlivky k saz. čís. 96.

2. (1) Ropa (surový minerální olej) je podle původu řídká nebo hustá, zřídka máslovité konsistence. Také barva kolísá od světle žluté až do tmavočerné. Zápach je etherický nebo živičný. Ropy se zpravidla přímo nepoužívá; dělí se v rafineriích destilací na různé frakce.

(2) Frakce destilující asi do 200° C je surový benzin, asi od 180° C do 300° C petrolejový destilát. Zbytek je výchozím materiálem pro výrobu plynových, různých mazacích a jiných olejů nebo destilátů, vaseliny, parafinu, ceresinu a petrolejového asfaltu; je-li zbytek podroben krakování, získá se benzin, oleje a jako zbytek topný olej, po příp. petrolejový koks. Frakce je nutno zpravidla podrobiti rafinačním procesům, po příp. dalším procesům destilačním a dále u rop parafinických procesům odparafinovacím.

(3) Surový benzin poskytuje dalším zpracováním řadu hotových výrobků, které slouží různým účelům, jako benziny motorové, extrakční, rozpouštěcí, lakové atd.

(4) Petrolej ke svícení (rafinovaný) je vodojasný nebo světle žlutý, modravě fluoreskující.

(5) Mazací oleje se vyrábějí z olejových destilátů, získaných vakuovou destilací zbytků suroviny, různými rafinačními procesy (kyselinová rafinace, selektivní rafinace s rozpouštědly), po příp. odparafinováním (u rop parafinických). Vyrobené mazací oleje mají různé vlastnosti a označují se podle způsobu použití jako na př. oleje vřetenové, transformátorové, ložiskové, turbinové, motorové, válcové atd.

(6) Jako minerální oleje získané z ropy se projednávají i minerální oleje synthetické, vyrobené hydrogenací uhlí nebo dehtů, získaných z uhlí nízkotepelnou destilací. Hydrogenace dehtů je vlastně krakování za přítomnosti vodíku a katalysátorů; vodík potlačuje kondensační reakce a umožňuje vznik nízkomolekulárních zplodin. Obdrží se tak synthetický benzin, petrolej, plynový olej a jiné oleje. Kromě koksu, jednomocných a dvojmocných fenolů, jež jsou základní surovinou při výrobě léčiv, barviv, umělých pryskyřic, tříslovin a jiných látek, se při tomto zpracování získávají plyny (propan, butan, t. zv. pohonný plyn a j.).

(7) Minerální olej synthetický se vyrábí také metodou, při níž se uhlí v generátoru přemění na generátorový vodní plyn, který slouží k vlastní synthesi.

2. (1) Též v dehtu černouhelném se vyskytují dehtové oleje řady mastné, jež jinak bývají obsaženy ve větším množství jen v dehtu hnědouhelném a břidličném. Takové tekuté homology methanu, ethylenu, acetylenu a jiných uhlovodíků řady mastné třeba projednávat — nehledě k tomu, zda jsou vyrobeny z dehtu hnědouhelného, břidličného nebo černouhelného — jako minerální oleje saz. čís. 177 nebo 178.

(2) O jejich rozlišování od pravých olejů z černouhelného dehtu řady aromatické či benzenové, t. j. benzenu, toluenu, xylenu, kumenu atd., viz 3. vysvětlivku k saz. čís. 173.

3. (1) Živičné hnědé uhlí, jakož i některé druhy černého uhlí (svíčkové uhlí, boghead a pod.) dávají suchou destilací dehet hnědé barvy a nepříjemného zápachu. Další destilací se rozkládá tento dehet v lehký surový olej, parafinovitou hmotu a červené oleje. Frakce se čistí a pak destilují za sníženého tlaku. Takto se získávají jako hlavní zplodiny benzin, solarový olej, jehož se používá většinou k pohonu motorů, a parafinové oleje, které skýtají tvrdý a měkký parafin. Tekutých podílů zbývajících po vyloučení parafinu, jakož i červených olejů se upotřebuje jako plynových olejů k výrobě olejového plynu.

(2) Podobně se zpracují živičné břidlice; získá se však přitom méně parafinu a více olejů, mnohé (na př. australské olejné břidlice) dokonce poskytují jen oleje.

(3) Do této saz. třídy patří též dehet rašelinový, získaný suchou destilací rašeliny, jakož i tekutý asfalt (skalní dehet), surový olej (dehet) ichthyolový ze živičných břidlic ichthyolových, pak jiné dehty nepřehřáté či steatické, t. j. dehty vyrobené nízkotepelnou karbonisací uhlí černého nebo hnědého a konečně dehet generátorový.

3. (1) Minerální oleje k mazání (jako na př. olej vaselinový, vřetenový a pod.), jakož i těkavé, různě pojmenované zplodiny destilace, jichž nelze užít ke svícení (petrolejový ether, benzin, náhražka terpentinového oleje, vodička na čištění skvrn atd.), upravené v malých lahvičkách pro drobný prodej, se projednávají podle saz. pol. 99b).

(2) Tekuté směsi minerálních olejů s obyčejným (nenavoněným) mýdlem se projednávají podle toho, je-li hustota směsi menší nebo větší než 880°, podle saz. čís. 177 nebo 178; dovážejí-li se takové směsi v úpravě, jež má za následek zařaďování jako jemné mýdlo, projednávají se právě tak jako tekuté směsi minerálního oleje s navoněným mýdlem podle saz. pol. 637b), nejde-li ovšem o zboží saz. čís. 633.

(3) Konsistentní (máslovité nebo pevné) směsi minerálního oleje s obyčejným mýdlem v úpravě přípustné pro obyčejné mýdlo podle 2. vysvětlivky k saz. čís. 637, saz. pol. 100a), jinak upravené, jakož i takové směsi minerálního oleje s jemným mýdlem, saz. pol. 637b) nebo saz. čís. 633.

(4) Asfaltová živice, jež obsahuje těžký minerální olej, hnědouhelný nebo břidličný dehet, viz 5. všeobecnou vysvětlivku k saz. třídě XX.

(5) Smůla petrolejová (asfalt), saz. čís. 166; petrolejový koks, saz. čís. 135.

(6) Parafin, saz. čís. 96.

(7) Vaselina, saz. čís. 99.

(8) Kolomaz s minerálním olejem nebo s minerálním tukem, saz. pol. 100a).

(9) Valchářské tuky s minerálním olejem, saz. čís. 177 nebo 178.

(10) Kovový sodík, draslík, lithium, rubidium, cesium, vápník, stroncium a baryum, jakož i amalgamy a slitiny těchto kovů, uložené v minerálním oleji, se projednávají podle saz. čís. 177, po příp. 178.

4. (1) Dehet hnědouhelný a břidličný lze rozpoznat od jiných druhů dehtů, jež se projednávají podle saz. čís. 164, buď čichem nebo — zejména od dehtu černouhelného — touto zkouškou:

(2) Malé množství dehtu, který se má zkoušet, vpravíme do zkoumavky, načež přilijeme asi do poloviny zkoumavky čistého benzinu. Mísí-li se dehet s benzinem a současně ho zřetelně zakaluje a zbarvuje, nutno dehet projednat podle saz. čís. 176; zůstává-li benzin čirý nebo sotva znatelně zakalený, je to dehet saz. čís. 164.

(3) Benzin saz. čís. 177 se rozeznává od benzenu z dehtu černouhelného saz. čís. 173 těmito vlastnostmi: Benzin se rozpouští obtížněji v alkoholu (1 díl benzinu v 6 dílech alkoholu) než benzen (1 díl benzenu v ½—¾ dílu alkoholu); dále se liší hustotou (hustota benzenu je nejméně 870°, benzinu též z dehtu hnědouhelného nejvýše 790°). Asfalt se rozpouští v benzenu, nikoliv však v benzinu. Benzen se mísí s 90procentním alkoholem v každém poměru, benzin nikoli. Konečně lze benzen nitrovat, benzin nikoli.

(4) Nitrace se provádí takto: K malému množství zkoušeného vzorku ve zkoumavce přidává se ponenáhlu směs 2 dílů sehnané kyseliny sírové a 1 díl sehnané kyseliny dusičné. Je-li benzen přítomen, tvoří se za hojného vývoje červených par nitrobenzen, jenž klesá, vlijeme-li reakční směs do vody, ke dnu a jejž lze poznat podle vůně po hořkých mandlích (Mirbanův olej).

(5) Viz též vysvětlivky k saz. čís. 173.

5. (1) Hustota minerálních olejů je údaj hustoměru na minerální oleje při 15° C, při čemž hustota vody 4° C teplé rovná se 1.000 stupňům. Takto udaná hodnota se převede na hustotu uvedenou v celním sazebníku dělením 1.000. Hustoměry mohou býti opatřeny teploměrem, takže odpadá měření teploty zvláštním teploměrem.

(2) Při použití hustoměru na minerální oleje nutno dbát těchto směrnic:

a) Kapalinu zkoušíme ve skleněném válci dostatečně vysokém a širokém tak, aby hustoměr volně ploval a nedotýkal se stěn válce.

b) Hustoměr musí být čistý. Čistíme jej nejlépe tak, že jej ponoříme do benzinu nebo petroleje a pak osušíme filtračním papírem, čistý hustoměr bereme pouze za horní konec stopky nad nejvyšším bodem stupnice.

c) Hustoměr ponořujeme do zkoušené kapaliny opatrně tak, aby se stonek nesmočil nad místem udávajícím hustotu.

(3) Aby se zjistila hustota, vnoří se výše popsaným způsobem hustoměr do kapaliny a asi po 5 minutách, kdy hustoměr již nabyl teploty zkoušené kapaliny, odečte se údaj na stupnici, při čemž rozhoduje vždy nejvyšší místo, až ke kterému tekutina přilne na skleněném stonku. Je-li toto místo mezi dvěma dílky stupnice, udáváme ještě polovinu dílku. Současně odečteme na teploměru teplotu rovněž na polovinu stupně.

6. (1) Podle údajů na hustoměru a teploměru, zjištěných podle předešlé vysvětlivky, zjistíme skutečnou hustotu takto:

(2) Je-li pozorovaná teplota zkoušené kapaliny 15° C, udává číslo odečtené na hustoměrné stupnici přímo skutečnou hustotu. Ukazuje-li však teploměr jinou teplotu, nazýváme číslo odečtené na stupnici hustoměru hustotou zdánlivou, z níž pak zjistíme skutečnou hustotu tím způsobem, že za každý stupeň přes 15° C připočítáme, za každý stupeň pod 15° C odečítáme příslušný součinitel roztažnosti, jenž činí průměrně:

při hustotě	do 750	0˙80
od 750°	do 780	0˙79
od 780°	do 820	0˙77
od 820°	do 850	0˙75
od 850°	do 880	0˙70
nad 880		0˙65.

(3) Tak na př. byla-li při zkoušení minerálního oleje odečtena na stupnici hustoměru hustota 810° a ukazoval-li teploměr teplotu oleje 19° C, pak skutečnou hustotu zjistíme výpočtem takto: Jelikož teplota zkoušené kapaliny je o 4° C vyšší, násobíme 4° součinitelem roztažnosti 0'77 (4° X 0'77 = 3'08°). Vypočtenou hodnotu 3'08° připočteme k nalezené zdánlivé hustotě (připočteme proto, jelikož jsme měřili při teplotě vyšší nežli 15° C), takže skutečná hustota je:

zdánlivá hustota	810°
oprava (4° X 0˙77)	+ 3˙08°
skutečná hustota, t. j. při 15° C	813˙08°.

(4) Jiný příklad:
Zdánlivá hustota je 840° při teplotě 7° C. Jelikož je teplota o 8° C nižší proti základní teplotě 15° C, násobíme 8° X 0˙75 = 6’0°. Vypočtenou hodnotu odečítáme od nalezené zdánlivé hustoty (odečítáme proto, jelikož jsme měřili při teplotě nižší než 15° C), takže skutečná hustota je:

zdánlivá hustota	840°
oprava (8° X 0’75	— 6'0°
skutečná hustota, t. j. při 15° C	834°.

(5) Přibližuje-li se skutečná hustota k hodnotě, jež má za následek vybrání celní pohledávky podle jiných sazeb, nutno úřední stanovení hustoty vykonati s obzvláštní pečlivostí a postupovati při něm takto:

a) Výše popsaným způsobem se stanoví hustota 3krát a z těchto tří měření po přepočtení na skutečnou hustotu vezme se průměr, anebo se zjistí hustota přesně při 15° C.

b) Při přepočítávání na 15° C nutno přihlížet též ke zlomkům stupňů teploty.

(6) Byl-li by i potom výsledek nejistý, zašle se vzorek příslušnému chemicko-technickému ústavu finanční správy ke stanovení hustoty způsobem pyknometrickým.

(7) Skutečnou hustotu minerálního oleje lze spolehlivě zjistit hustoměrem jen při teplotě, při níž se z oleje nezačínají vylučovat ještě krystaly parafinu nebo nezačíná olej tuhnout.

(8) Má-li se zjistit hustota minerálního oleje za teploty, při níž tato podmínka není splněna, lze stanovení provést teprve tehdy, když vzorek zahřátím nabude takové teploty, až se látky z něho vyloučené opět rozpustí.

(9) Při určování hustoty minerálních olejů, které jsou při braní vzorku ztuhlé, budiž olej předem důkladně promíšen nebo budiž vzat větší počet vzorků z různých vrstev; z těchto vzorků se pak smíšením připraví vzorek průměrný.

7. (1) Je-li pochybnost o tom, jak má být posuzováno zboží saz. třídy XXI, vyžádá se posudek příslušného chemicko-technického ústavu finanční správy.

(2) Povolení k dovozu minerálních olejů s celní výhodou udílí ministerstvo financí.