XXV. Hedvábí a hedvábné zboží,
též pomíšené s jinými předivy.
Všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XXV.
Saz. čís. 240.
Hedvábné zámotky (kokony); hedvábné odpadky nespředené.
Saz. čís. 241.
Hedvábná vata, mimo vatu k léčebným účelům.
Saz. čís. 242.
Hedvábí (smotané nebo niťované [filované]), též skané.
Saz. čís. 243.
Floretové hedvábí (hedvábné odpadky předené), též skané.
Saz. čís. 244.
Hedvábí umělé.
Saz. čís. 245.
Příze z hedvábí, z hedvábí floretového nebo umělého, spojeného s jinými předivy, též skaná.
Saz. čís. 246
Niti z hedvábí, z hedvábí floretového nebo umělého, též spojeného s jinými předivy, bílené nebo barvené, upravené pro drobný prodej.
Zboží celohedvábné (z hedvábí, z hedvábí floretového nebo umělého).
Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 247—254.
Celohedvábné zboží s vetkanými kovovými vlákny nepatří ke zboží polohedvábnému, nýbrž je podrobeno přirážce za kovová vlákna ke clu za celohedvábné zboží podle 3. všeobecné poznámky k saz. třídě XXII až XXVI.
Saz. čís. 247.
Celohedvábné zboží vyšívané.
Saz. čís. 248.
Tyl a síťovité látky tkané na způsob tylu; gázy (též tkané krepy a flóry); krajky a krajkové šátky.
Saz. čís. 249.
Hedvábná mlýnská plátýnka.
Saz. čís. 250.
Celohedvábné tkaniny výslovně nejmenované.
Saz. čís. 251.
Aksamity a tkaniny na způsob aksamitu (s rozřezaným nebo nerozřezaným flórem).
Viz 8. vysvětlivku V. oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.
Saz. čís. 252.
Zboží stávkové a pletené.
Viz 4. a 5. všeobecnou poznámku k saz. třídě XXII až XXVI a 12. vysvětlivku V. oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.
Saz. čís. 253.
Stuhové zboží.
Saz. čís. 254.
Zboží prýmkářské a knoflikářské.
Zboží polohedvábné (z hedvábí, z hedvábí floretového nebo umělého, spojeného s jinými předivy).
Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 255—260.
Saz. čís. 255.
Polohedvábné zboží vyšívané; tyl a síťovité látky tkané na způsob tylu, gázy (též tkané krepy a flóry); krajky a krajkové šátky.
Saz. čís. 256.
Polohedvábné tkaniny výslovně nejmenované.
Saz. čís. 257.
Aksamity a tkaniny na způsob aksamitu (s rozřezaným nebo nerozřezaným flórem).
Saz. čís. 258.
Zboží stávkové a pletené.
Viz 4. a 5. všeobecnou poznámku k saz. třídě XXII až XXVI a 12 vysvětlivku V. oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.
Saz. čís. 259.
Stuhové zboží.
Saz. čís. 260.
Zboží prýmkářské a knoflikářské.
K poznámkám k saz. třídě XXV.

(1) Hedvábí (viz vysvětlivky k saz. čís. 240) se nevyrábí předením, nýbrž pouhým odvíjením vláken se zámotků. Při odvíjení se provlékne společně několik kokonových vláken skleněným kroužkem, aby se spojily klihovinou na nich lpící v jedinou silnější nit (surové hedvábí, grège). Surové hedvábí se dílem bezprostředně kroutí (filuje) a ská, dílem se loupá (odkližuje) vyvářením v mýdlovém roztoku a bělí (degumuje, zbavuje vosku, lepu). Oloupané hedvábí se barví, při čemž se může silně zatížit.

(1) Hedvábné mlýnské plátýnko (gáz na mlýnské pytlíky) je látka tkaná stojitou a obtáčivou nití z hedvábných nití silně skroucených, nepatrné roztažitelnosti, jíž se používá hlavně v mlynářském průmyslu; může být též barveno.

(1) Za celohedvábné tkaniny hladké (vyjma tkaniny saz. čís. 247) a armury saz. pol. 250a) se uznávají ony tkaniny, které nezávisle na tom, jsou-li jednobarevné, po délce nebo napříč pruhované nebo kostkované, mají ve vazbě jednotný, pravidelný povrch, vyznačující se tím, že se osnovní a útkové niti kříží a že se toto křížení opakuje vždy po určitém omezeném počtu nití. Tyto látky se vyrábějí současným použitím několika nitěnic, a to:

(1) Viz 9. vysvětlivku V. oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV. Jako zboží stuhové saz. pol. 253a) se projednávají též takové stuhy, v nichž řídké proužky atd., tkané stojitou a obtáčivou nití nebo háčkovým sloupkem, se vyskytují pouze na okraji nebo jen na ojedinělých místech prostředku.

(1) Viz 10. a 11. vysvětlivku V. oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV a všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 247—254.

(1) Všechny látky, do nichž bylo zvláště vetkáno nebo jakkoli jinak vpracováno hedvábí vedle jiných přediv, buď ve tkanině základní jako niti osnovní nebo útkové, nebo k vytvoření vzorku, nebo jako okrasa, patří ke zboží polohedvábnému. Proto se také projednávají jako zboží polohedvábné všechny tkaniny z bavlny, lnu nebo jiných rostlinných přediv, z vlny nebo jiné zvířecí srsti, se vzorky nebo okrasami z hedvábí protkávanými, lancovanými nebo usnovanými ze vzorových osnov nebo vyrobené z příze saz. čís. 245, pokud nebyly 2. poznámkou k saz. třídě XXV stanoveny výjimky.

(1) Vyšívané polohedvábné stuhové zboží patří do saz. pol. 259a).

(1) Pro rozlišování výslovně nejmenovaných polohedvábných tkanin, hladkých nebo fasonovaných, platí příslušné vysvětlivky k saz. čís. 250; přesto však polohedvábné tkaniny, jež jsou podle uvedených ustanovení fasonované a jež váží na čtvereční metr více než 200 g, se projednávají jako tkaniny hladké podle saz. pol. 256a).

(1) Viz 8 vysvětlivku V oddílu všeobecných vysvětlivek k saz třídám XXII—XXV.

(1) Viz 9 vysvětlivku V. oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV a vysvětlivky k saz. čís. 250 a 253.

(1) Viz 10. a 11. vysvětlivku V. oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV a všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 247—254.

(1) Zcela hrubé tkaniny 1. poznámky k saz. třídě XXV mohou být projednány i tenkrát podle této saz. poznámky, tvoří-li jednotlivé zde přípustné barvené nitky úzké proužky nebo jsou-li tyto tkaniny určeny k jiným účelům, než jak je uvedeno v této poznámce.

(1) Hedvábné zámotky (kokony) jsou kukly bource morušového čili hedvábníka.

(1) Viz oddíl III všeobecných vysvětlivek k saz třídám XXII—XXV.

(1) Hedvábí pouze smotané (nefilované surové hedvábí, grège, greggia, grezze) se skládá z jednoduchých přírodních hedvábných vláken (elementárních vláken), která se smotávají v přadena z rozmočených zámotků. Toto hedvábí se spojuje kroucením nebo skaním (filováním, moullinováním) v silnější jednoduché nebo několikapramenné niti. Takovéto kroucené (filované) nebo skané surové hedvábí saz. pol. 242a) přírodní barvy bílé, zelenavé nebo žluté přichází do obchodu jako hedvábí single (jednoduché kroucené hedvábí), organzin (hedvábí osnovní), trama (hedvábí útkové), surové hedvábí k šití a vyšívání (hedvábí cusier a cuserino).

(1) Floretové hedvábí jsou předené odpadky hedvábí; neskládá se jako smotané hedvábí z nepřetržitých dlouhých vláken, nýbrž z kratších vláken, spředených v nit skutečným skaním. V obchodě se vyskytuje toto hedvábí podle své jakosti jako hedvábí kordonetové, fantasijní, chappové, buretové atd.

(1) Příze tohoto saz. čísla je jak surová, tak také bílená, barvená atd. příze z přediv saz. třídy XXII až XXIV, jež byla s hedvábím nebo s odpadky hedvábí spředena, jimi prostoupena nebo obalena, nebo uskána s hedvábím, hedvábím floretovým nebo umělým.

(1) Za niti tohoto saz. čísla se pokládají též jenom zdvojená vlákna z hedvábí atd. Jednoduché, pro drobný prodej upravené hedvábí atd. Sem nepatří, nýbrž se projednává podle saz. čís. 242 až 245.

(1) Sem patří celohedvábné zboží čímkoliv vyšívané, vyjma vyšívané celohedvábné zboží stuhové saz. čís. 253.

(1) Hedvábné mlýnské plátýnko a dna k sítům z hedvábných gázů, saz. čís. 249.

(2) Hedvábí floretové čili chappové se vyrábí z porušených zámotků a z odpadků hedvábí. Surovina se nechá zahnít, pere se, suší, kropí a šlehá, poté se čechrá, česá, pramenuje, druží a posukuje. Takto vzniklé prameny se na přástových stolicích s křídly mění v přást. Tento přást se pak dopřádá na křídlových nebo prstencových strojích dopřádacích.

(2) Sem patří též dna k sítům z hedvábných gázových tkanin.

(2) tkaniny dykytové (dykyty, tafty, louisiny, sarsenety, marceliny, lustriny, failly, grosgrainy, gros de Londres, gros de Suez, gros de Tours a pod.);

(2) O nefasonovaném nebo fasonovaném zboží stuhovém viz vysvětlivky k saz. čís. 250.

(2) Sem patří též hedvábné předměty vyrobené na způsob zboží provaznického.

(2) Naopak patří k celohedvábnému zboží takové látky, do nichž jsou vpracovány jednotlivé, většinou silnější niti z jiných přediv, aby se tím dosáhlo efektů.

(2) Viz 1., 9. a 12. až 16. vysvětlivku V. oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV a vysvětlivky k saz. čís. 248.

(2) Má-li se zjistit váha polohedvábných tkanin, jež se mají projednat podle poznámky k tomuto saz. číslu, postupuje se způsobem předepsaným pro vlněné zboží tkané výslovně nejmenované saz. čís. 229.

(2) Podle tohoto saz. čísla se projednávají aksamity bez zřetele na to, je-li flór (vlas) celý hedvábný.

(2) Jako polohedvábné stuhy saz. pol. 259b) se projednávají též stuhy, jejichž jedna strana je z hedvábného atlasu, druhá však z bavlněného nebo vlněného flóru (vlasu), jakož i stuhy, jejichž jedna strana je z hedvábného atlasu, druhá z hedvábného flóru (vlasu) se spodním útkem z bavlny atd nevystupujícím na líc, takže mají ráz celohedvábných stuh aksamitových.

(2) Sem patří též polohedvábné předměty vyrobené na způsob zboží provaznického.

(2) Sem patří též hrubé úplety ze surového prádla, z odpadků hedvábí na ucpávky a pod

(2) Stejně jako hedvábí bource morušového se posuzuje též hedvábí bource dubového (hedvábí tussah) a hedvábí několika jiných zámořských bourců (poměrně hrubé hedvábí barvy přecházející až do kávově hnědé), pak vlákna kyjovky hedvábí podobná (hedvábí byssové, lasturové) a hedvábí umělé (celulosové neboli dřevné).

(2) Sem patří též výrobky z hedvábných vat v rozsahu popsaném u saz. čís. 181.

(2) Bělené hedvábí je hedvábí oloupané (degumované, zbavené vosku, lepu) vařením v mýdlové vodě.

(2) Příze z barevného třepeného hedvábí se projednává jako barvené hedvábí floretové saz. pol. 243b)2.

(2) Příze ovinutá spirálovitě přízí nebo hedvábnými bízami patří ke zboží prýmkářskému; viz 5. odstavec 4. vysvětlivky IV. oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.

(2) Rovněž se projednává podle saz. pol. 242a), po příp. 243a) surové hedvábí k šití nebo hedvábí kordonetové, jež bývá k usnadnění barvení a další úpravy v malých, pouze navinutých, ještě nepřevázaných panenkách (pásmech nebo dílčích přadenech) a v této úpravě se nedodává do drobného prodeje.

(2) Viz 9. a 16. vysvětlivku V. oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.

(2) Krepy (jak drsného, vlnitého vzhledu, tak i hladké [crêpe lisse]), flóry a jiné sem patřící řídké celohedvábné tkaniny se projednávají podle saz. čís. 248 také tehdy, byly-li lisováním rytými válci (gaufrováním) nebo jiným postupem vzorkovány na způsob šagrénu (ryhovány).

(3) Přádelny buretového hedvábí zpracují hedvábné výčesky (stumbu), vzniklé při česání floretového hedvábí. Tento odpadek se mísí, čechrá, zbavuje prachu a zhušťuje ve vatu na rounovacím stroji. Mykadlem se mění vata v pramen. Prameny (peignées) se druží a posukují a přicházejí pak na ježková posukovadla (ježkové posukovací stroje), kde se poznovu druží a posukují. Posléze se předpřádají na strojích předpřádacích (flyerech) a dopřádají na waterových strojích přádacích. U hrubých přízí buretových se užívá jako při předení mykaných přízí (viz všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XXIV) děličů rouna a rozdělené rouno se proměňuje v praménky a přást. Odpadky při předení buretového hedvábí se zpracují na hedvábnou vatu.

(3) Jako kloboukové stuhy saz. pol. 259c)1 se projednávají toliko polohedvábné stuhy tkané jako ryps útkový v rozměrech a barvách uvedených ve znění sazebníku, kdežto polohedvábné stuhy tohoto druhu tkané jako ryps osnovní se projednávají podle saz. pol. 259c)2.

(3) U jmenovaných tkanin a úpletů je přípustné též spojení se dřevem, železem a pod.

(3) Srovnej též oddíl I B všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.

(3) Toto hedvábí se liší od surového hedvábí měkkostí při doteku, od bělených a předených odpadků hedvábí svou hladkou, nepřetržitě běžící nití bez vláken, nemající vzhled a omak vlny.

(3) Viz též vysvětlivky k saz. čís. 240 a 242.

(3) Hedvábí k šití a vyšívání a pod. upravené pro drobný prodej, se projednává podle saz. čís. 246 i tehdy, není-li nití v pravém slova smyslu, nýbrž tvoří-li pouze svazek vláken bez patrného zákrutu.

(3) Ke krepům patří též crêpe de Chine, t. j. tkanina zrněného povrchu, vyrobená z hedvábné příze silně skroucené dílem napravo, dílem nalevo.

(3) tkaniny keprové (levantiny, surahy, serge, tricotiny, cotes satinées a pod.);

(3) Hedvábné struny, saz. pol. 584e).

(3) V pochybných případech se projednávají tkaniny s hedvábnou osnovou a s hedvábným útkem a s plochými (nikoli žebrovitými) efekty z jiných přediv jako zboží celohedvábné tehdy, obsahují-li zřejmě méně než 10% jiných přediv. Není-li strana s tímto nálezem srozuměna, přezkouší zboží celní oddělení ONV v Praze, které zjistí, zdali podíl jiných přediv než hedvábí činí více než 5% váhy. V tomto případě se zboží projedná jako zboží polohedvábné, činí-li však podíl jiných přediv 5% váhy nebo méně, jako zboží celohedvábné.

(4) O umělém hedvábí viz oddíl I A všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.

(4) Odpadky hedvábí nespředené (strusi, strusa, strazzi, stumba) se skládají dílem z chorobných a proděravěných zámotků nebo částí zámotků, jež nelze odvíjet, dílem ze zevní zámotkové vaty (kokonového chmýří, zplstěného hedvábí) nebo ze zdrchaných vláken, jež se oddělí při smotání. Sem patří též třepené hedvábí a odpadky vzniklé při předení, navíjení a tkaní (hedvábné shoddy), jež se hodí pouze k opětnému předení. K nespředeným odpadkům hedvábí patří též tak zvaná pásma (peignées) pro přádelny na chappe; jsou to nebarvené odpadky zámotků, upravené v dlouhé prameny, v nichž se ještě nespojila vlákna skaním nebo předením a kterých zřejmě nelze užít k žádnému jinému účelu nežli k předení.

(4) Jako hedvábí pro drobný prodej upravené se projednává též chirurgické hedvábí tohoto druhu, též pletené (nebarvené) nebo uzavřené v lahvičkách, aby se uchovalo sterilním.

(4) Gázy tohoto saz. čísla jsou vedle látek tkaných stojitou a obtáčivou nití (křížovou vazbou, perlinkou nebo háčkovým sloupkem) také jiné řídké celohedvábné tkaniny, u nichž prostor vždy mezi dvěma nitmi jak v osnově tak i v útku, pozorován pod lupou, zřejmě přesahuje tloušťku příslušných nití. Při posuzování tohoto prostoru se přihlíží u nití volně skroucených k jejich celé tloušťce. Efekty vzniklé hustším tkaním jako vzorky, proužky a pod. zůstanou při posuzování prostoru mezi dvěma nitmi nepovšimnuty; naopak se projednávají samy o sobě husté celohedvábné látky mající toliko řídké efekty bez stojitých a obtáčivých nití jako celohedvábné zboží výslovně nejmenované.

(4) tkaniny atlasové a satinové (satin de Lyon, satin de Chine, messaline, satin duchesse a pod.);

(4) O hedvábných bízách s bavlněnou duší viz všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 255—260.

(4) Tkaniny s hedvábnou osnovou a s hedvábným útkem, do nichž jsou vpracovány jednotlivé, většinou silnější niti nebo skupiny nití z jiných přediv, aby se tím dosáhlo žebrovitých efektů (boyaux), patří k celohedvábnému zboží tenkrát, mají-li na 10 cm šířky tkaniny (měřeno na kterémkoliv místě) buď ve směru osnovy nebo útku, anebo v obou směrech celkem nejvýše 10 takových efektních proužků. Je-li tu více než 10 takových efektních proužků na uvedené šířce tkaniny, stanoví se poměr úhrnné šířky všech efektních proužků ve střídě (rapportu) k celé šířce střídy; činí-li úhrnná šířka efektních proužků nejvíce desetinu šířky střídy, je to zboží celohedvábné; činí-li více, je to zboží polohedvábné. Přímo vedle sebe ležící efektní proužky, oddělené však od sebe vazbou, se počítají za proužky zvláštní. Strana má však na vůli žádat o přezkoušení celním oddělením ONV v Praze a v tomto případě je 10%ní váhové množství jiných přediv hranicí pro zařadění mezi zboží celohedvábné. Činí-li jiná přediva více než 10% váhy zboží, projedná se zboží jako polohedvábné.

(4) Stuhy s celohedvábnou osnovou tkané jako ryps mohou být projednány toliko tenkrát podle saz. pol 259c), obsahují-li v útku zřejmě nejméně 30% bavlny nebo jiných přediv než hedvábí. Jinak musí být zboží před konečným projednáním zkoumáno celním oddělením ONV v Praze, které zjistí váhu jiných přediv v poměru k hedvábí obsaženému dohromady v osnově a útku; jako polohedvábná stuha se projedná takové zboží jen tehdy, činí-li takto přezkoušené množství jiných přediv v něm zpracovaných více než 15% váhy. Je-li jiných přediv přimíšeno méně, projedná se zboží jako celohedvábné zboží stuhové.

(4) Prádlo k odívání a šatstvo z takových tkanin, na př. košile, kazajky atd., se projednává jako prádlo a šatstvo z celohedvábných tkanin saz. čís. 250; naproti tomu se projednávají technické potřeby, podešve a pod. z těchto tkanin podle saz. čís. 274 a použije se celní sazby uvedené v 1 poznámce k saz. třídě XXV.

(5) Viz též oddíl III všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.

(5) Viz též 4. a 6. vysvětlivku IV. oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.

(5) Řídké polohedvábné tkaniny, jež nejsou gázy tkanými stojitou a obtáčivou nití ani tkanými krepy nebo flóry, se projednávají podle své jinaké povahy.

(5) armury (armures piqués, rypsy osnovní, rypsy útkové a pod.).

(5) Hedvábné bízy (gimpy, gorly, šňůry a pod.) s bavlněnou duší, slabší než 3 mm, patří do saz. čís. 254.

(5) Vyztužovací tkaniny pro výrobu obuvi jsou silné, hrubé, impregnací ztužené tkaniny, zhotovené z hrubé příze z odpadkového hedvábí nebo umělé stříže, též s použitím osnovy z jemnější příze; používá se jich k vyztužování špiček nebo opatků obuvi.

(6) Hedvábná bavlna a bavlna upravená na způsob hedvábí (mercerovaná), saz. třída XXII.

(6) Viz 12., 13., 14. a 15. vysvětlivku V. oddílu všeobecných výsvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.

(6) Látky a šátky, které mají při okrajích odděleně v podobě pruhů (bordur) dvě nebo více různých armur (vazeb), patří k tkaninám hladkým. Takovými látkami jsou zejména též látky na deštníky a slunečníky, mající po celé šířce jednotnou vazbu (na př. taft) a odlišnou vazbu (většinou atlasovou nebo kanelovou) pouze v podobě a rozsahu okrajových pruhů (bordur). Za okrajové pruhy (bordury) se považují odchylné vazby deštníkových a slunečníkových látek nebo šátků jen tehdy, je-li každý okrajový pruh užší než osmina strany látky nebo šátku, na niž tento pruh stojí kolmo. Za šířku bordury se pokládá celá vzdálenost od kraje vnitřní plochy (zrcadla) až na samý okraj látky nebo šátku jenom tenkrát, má-li nejkrajnější pruh podél okraje šátku nebo látky rovněž jinou vazbu než vlastní střední pole (zrcadlo).

(6) O projednávání hedvábných stuh tkaných na způsob rypsu viz 4. odstavec vysvětlivek k saz. čís. 259.

(6) Podle 2. poznámky k saz. třídě XXV se projednávají jako zboží polohedvábné tkaniny z příze, v níž se táhne filované nebo nefilované hedvábí nebo spředené odpadky hedvábí souvisle po celé délce niti (t. j. z přediv bavlněných, lněných nebo vlněných, která jsou hedvábnými nitmi prostoupena, obalena [opředena] nebo s nimi skána).

(7) Odpadky hedvábí napuštěné barvivy (vločkové hedvábí), jichž se používá v barvírnách, saz. čís. 626.

(7) Vazba a složení konců (okrajů, lisiér) zůstávají při projednávání nepovšimnuty, pokud se jimi nedociluje určitého efektu pro další upotřebení tkanin (na příklad bordury a pod.).

(7) Jako zboží polohedvábné se projednávají dále takové tkaniny, jež obsahují mykané, s jinými předivy smíšené nebo spolu spředené odpadky hedvábí, táhnoucí se, i když jen ve volné souvislosti, přece však tak celou délkou niti ve tkanině, že je lze na každém jejím příčném řezu zřejmě zjistit. Není-li tomu tak, nebo obsahuje-li tkanina jenom zapředené hedvábné součky (vločky), jejichž vlákna se mohou jenom náhodně rozprostřít na větší kusy nití, nepovažuje se tkanina za zboží polohedvábné.

(8) Odpadky umělého hedvábí jsou zmotaná vlákna umělého hedvábí různé délky, jichž nelze proto bez předchozího zpracování použít bezprostředně k textilně technickým účelům. O umělé stříži získané z odpadků umělého hedvábí viz 28. odstavec oddílu I A všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV a vysvětlivky k saz. čís. 244.

(8) Hladké tkaniny potištěné v látce se považují za hladké.

(9) Jsou-li na tkanině, která je sama o sobě hladká, ažurové nebo smyčkové efekty z nepravého gázu, nestává se tím tkanina fasonovanou.

(10) Za fasonované tkaniny se považují vedle tkanin jacquardových též tkaniny, jež se skládají ze dvou nebo více různých armur (vazeb), ať jsou to již efekty osnovní (pékins), nebo útkové (lancés).

(11) Látky moarované a gaufrované a látky vyrobené z potištěné osnovy (chinés) se projednávají jako fasonované.

1. (1) Do saz. pol. 244a) patří umělé hedvábí surové, jež mívá odstín do žluta nebo žlutošeda, dále umělé hedvábí bílé, nehledíc na to, zda bylo jen bíleno či na bílo barveno.

(2) Umělé hedvábí barvené ve hmotě nebo v niti jinak než bíle patří do saz. pol. 244b).

2. (1) Elementární vlákna umělého hedvábí jsou různého průřezu, nejčastěji kulatého. Umělé hedvábí jednoduché je utvořeno z několika elementárních vláken dohromady stočených v nit. Umělé hedvábí skané vzniká skroucením dvou i více takových dohromady stočených nití jednoduchého hedvábí.

(2) Za umělé hedvábí skané se považuje též jednoduché hedvábí umělé, jež má na 1 m délky více než 600 zákrutů (krep nebo voile).

(3) Československá obchodní komora vydá osvědčení na dovoz krepu nebo voilu z umělého hedvábí podle poznámky za saz. pol. 244a) jen pro zboží určené těm podnikům, které prokázaly, že splnily podmínky, jež podle hospodářských potřeb čas od času určí a jí oznámí ministerstvo zahraničního obchodu v dohodě s ministerstvem financí. Pro osvědčení, jež platí 6 měsíců ode dne vydání, stanoví se tento vzor:

3. Do saz. čís. 244 patří též umělá stříž, umělé hedvábí chvostkové (elementární vlákna umělého hedvábí, surová nebo bílá [nebarvená], nestočená, nespředená a neskaná, ležící vedle sebe v jednom směru, obvykle svázaná do svazečků), příze z umělé stříže (příze vyrobená z umělé stříže), příze chvostková (příze vyrobená z umělého hedvábí chvostkového), příze z odpadků umělého hedvábí, dále silná vlákna umělého hedvábí (elementární vlákna kulatého průřezu, leč značně silnější a tužší než vlákna umělého hedvábí), známá jako umělé žíně či astrafil, crinol, sirius nebo jako umělé chlupy, konečně široká vlákna umělého hedvábí (plochá elementární vlákna čtyřúhelníkového průřezu), známá jako viska, umělá sláma, umělé lýko nebo — jsou-li lomena nebo kroucena — lames, pokud délka všech těchto jednotlivých vláken je větší než 1 m.