XXXV. Sklo a skleněné zboží.
Do této saz. třídy jsou zařaděny: sklovina atd. (saz. čís. 368); skleněné tyčinky atd. (saz. čís 369); sklo duté (saz. čís. 370—374); sklo tabulové (saz. čís. 375—380); sklo optické (saz. čís. 381 a 382); perly, skleněné knoflíky atd. (saz. čís. 383—386); skleněné zboží (saz. čís. 387—390).
Všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XXXV.
Saz. čís. 368.
Sklovina; smaltovina a glazura; sklo rozemleté (skelný prášek).
Saz. čís. 369.
Skleněné tyčinky, skleněné destičky a skleněné trubičky bez ohledu na barvu (užívané k výrobě perel, k uměleckému vyfukování a k výrobě knoflíků).
Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 370—372.
Saz. čís. 370.
Duté sklo obyčejné, t. j. nebroušené, nevzorkované, nezabroušené, nelisované.
Saz. čís. 371.
Duté sklo se zátkami jen zabroušenými nebo s obroušenými dny a kraji.
Saz. čís. 372.
Duté sklo rafinované.
Saz. čís. 373.
Skleněné baňky (hrušky) pro elektrické žárovky.
Saz. čís. 374.
Lisované a masivní sklo výslovně nejmenované.
Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 375—377.
Saz. čís. 375.
Sklo zrcadlové a tabulové výslovně nejmenované surové, nebroušené, neleštěné, nevzorkované, nepokládané, nebarvené.
Saz. čís. 376.
Sklo zrcadlové a tabulové výslovně nejmenované barvené, nebroušené, neleštěné, nevzorkované, nepokládané.
Saz. čís. 377.
Sklo zrcadlové a tabulové výslovně nejmenované broušené, leštěné, vzorkované, ohýbané, též barvené nebo podjímané.
Saz. čís. 378.
Zarámovaná zrcadla.
Saz. čís. 379.
Drátové sklo (lité tabule nebo desky s drátěnou vložkou).
Saz. čís. 380.
Fotografické desky citlivé.
Saz. čís. 381.
Optické sklo surové, v čočky nevybroušené, v kusech, tabulích nebo jako čočky, lité, lisované nebo řezané, též přibroušené, bílé nebo barevné.
Saz. čís. 382.
Sklíčka hodinková, skla do brýlí a jiná skla optická, broušená.
Saz. čís. 383.
Skleněné perly.
Saz. čís. 384.
Skleněné ověsky k lustrům atd. masivní, též barevné, broušené, s očky nebo bez nich.
Skleněné ověsky saz. čís. 384 se liší od podobných předmětů saz. čís. 374 z lisovaného, masivního skla tím, že jsou buď vrtané nebo opatřené vtavenými očky k zavěšení na lustry.
Saz. čís. 385.
Skleněné knoflíky s očky nebo bez nich, skleněné korály, skleněné kuličky, skleněné krůpěje, též z barevného skla.
Saz. čís. 386.
Nepravé kameny nezasazené.
Saz. čís. 387.
Skleněné náramky a náhrdelníky; předměty ze skleněných perel (mimo napodobeniny pravých perel), z nepravých kamenů, ze skleněných destiček, skleněného přediva a pod., též spojené s obyčejnými nebo jemnými hmotami.
Saz. čís. 388.
Skleněné a smaltové zboží výslovně nejmenované.
Saz. čís. 389.
Umělé zuby nevystrojené drahými kovy.
Saz. čís. 390.
Zboží této třídy, vystrojené drahými kovy.
Viz úvodní vysvětlivky; o puncovní kontrole viz všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 560, 562, 564—568.

(1) Jako skleněné tyčinky saz. čís. 369 se projednávají tyčinky ze skla průhledného (bílého nebo polobílého) průměru nejvýše 8 mm a tyčinky z barevného skla průměru nejvýše 2 mm, jichž se používá k výrobě perel, knoflíků, elektrických žárovek a pod. Silnější tyčinky patří mezi masivní sklo saz. čís. 374.

(1) Skleněné kameny, skleněné drahokamy, skelné slitky, nepravé kameny ozdobné, nepravé drahokamy (zvané obyčejně pierres de Strass) jsou lisované nebo broušené napodobeniny drahokamů ze skla.

(1) Sem patří náramky a náhrdelníky, též jiné ozdoby pánské i dámské, na př. brože, náušnice, jehlice náprsní atd. ze skla, nepravých kamenů, skleněných destiček, skleněné mosaiky, skleněného přediva a skleněných korálů; dále šňůry perel, t. j. perly skleněné na šňůrkách nebo drátcích upravené na náramky a náhrdelníky a pod., vyjímaje výrobky z nepravých perel, patřící do saz. čís. 570.

(1) Sem patří umělé zuby (jako náhražka za přírodní) tvářené ze smaltu, tmelů, porcelánu a pod. nebo řezané ze slonoviny nebo jiných živočišných nebo rostlinných surovin soustružnických a řezbářských, jakož i hotové chrupy, též spojené s obyčejnými, jemnými nebo velmi jemnými hmotami, avšak nevystrojené drahými kovy.

(1) Dutému sklu se zátkami zabroušenými je na roveň postaveno sklo se zátkami přibroušenými a tedy i s přibroušeným hrdlem; dna a okraje přibroušené se rovnají obroušeným. Sem patří rovněž cylindry k lampám, jejichž opuknuté okraje byly zbaveny vyčnívajících hran a špiček zběžným přidržením na brus.

(1) Skleněnými baňkami pro elektrické žárovky se rozumí duté sklo hruškovité podoby, tence foukané, bezbarvé nebo barevné, s jinými hmotami však nespojené, kterého se používá k výrobě žárovek.

(1) Sem patří též sklo opalisující, t. j. lité tabulové sklo mramorové k ozdobným zasklívkám, jež bylo vyrobeno vmísením různobarevných sklovin do tekutého skla; vyskytuje se obyčejně v menších kouscích.

(1) Jako zarámovaná zrcadla se projednávají větší zrcadla (zařízení pokojová) v rámech z obyčejných hmot. Taková zrcadla v rámech ze hmot jemných nebo velmi jemných se projednávají jako skleněné zboží, spojené s jinými hmotami podle saz. pol. 388b), c), d). Menší zrcadla, která již nemají povahy pokojových zařízení, se projednávají, jsou-li bez rámů nebo v rámech z jiných hmot, než které jsou jmenovány v saz. pol. 388b) až d), podle saz. čís. 378. Taková zrcadla v rámech ze hmot v saz. pol. 388b) až d) jmenovaných se projednávají podle saz. pol. 388b) až d), nepatří-li jako drobné potřeby (kapesní zrcátka) do saz. čís. 468 nebo 509 nebo jako zboží galanterní (malá ozdobná stolní zrcátka) do saz. čís. 480 nebo 511.

(1) Drátové sklo je sklo ztužené drátěným pletivem, probíhajícím pravidelně středem tloušťky celou tabulí. Vyrábí se tak, že se buď na žhavou skleněnou desku položí drátěné pletivo a na to se lisuje druhá vrstva skla, nebo se drátěné pletivo napne v určité výšce (v poloviční tloušťce skla) a nalitá sklovina se promačkává drátěným pletivem a válcuje v desku. Podobně se zhotovují skleněné tabule, v kterých probíhají ocelové dráty rovnoběžně.

(1) Sem patří pouze skleněné desky pokryté citlivou vrstvou fotografickou (emulsí).

(1) Sklo určené k účelům optickým je úplně čiré a má velikou způsobilost k lomu světla. K nejhlavnějším druhům optických skel patří sklo flintové, korunové (crownglass), zinkové a boraxové.

(1) Skly do brýlí a podobnými optickými skly (skleněnými čočkami a pod.) podle saz. čís. 382 rozumíme skla broušená vypoukle a vydutě, broušené optické hranoly, dále podobná skla plochá a lasturovitá (coquilles) atd., která nejsou spojena s jinými hmotami; jsou-li obroubena, projednávají se jako přístroje optické saz. čís. 575.

(2) Skleněné destičky k výrobě knoflíků se projednávají podle saz. čís. 369 i tehdy, jsou-li pokládány amalgamem nebo folií.

(2) Pravé drahokamy saz. čís. 571 se liší od nepravých tím, že mají větší stupeň tvrdosti, živější hru barev, značnější sílu a stálost lesku (oheň), a také někdy tím, že mají větší specifickou váhu. Vzniknou-li pochybnosti, podá nám potřebné vysvětlení cena udaná v účtu nebo posudek znalců.

(2) Viz též 3. vysvětlivku k saz. čís. 383 a 2. vysvětlivku k saz. čís. 385.

(2) Toto zboží spojené s drahými kovy, saz. čís. 390.

(2) Opracování (rafinace) dutého skla saz. čís. 370 na kterýchkoli jiných místech, než která jsou uvedena v saz. čís. 371, má za následek projednání skla podle saz. čís. 372; proto patří na př. kapací lahvičky s vbroušeným otvorem pro vzduch do saz. čís. 372.

(2) Ochranná a výzdobná skla (jako na př. tvaru tulipánového a jiných květů nebo tvaru zvonového) pro elektrické žárovky se projednávají podle své jinaké povahy.

(2) Viz též 2. a 3. všeobecnou vysvětlivku k saz. čís. 375—377.

(2) Zrcátka pozorovací (přístroj chirurgický), saz. čís. 573. Vydutá zrcadla optická, vyjma vydutá zrcadla k holení, saz. pol. 575b).

(2) Drátové sklo může být dvoubarevné, vzorkované a pod.

(2) Vyskytují se v obchodě většinou po dvanácti kusech zabalené v červeném nebo černém papíře a vložené do zalepených papírových krabiček. Poznají se již podle balení.

(2) Surové sklo optické v kusech má tvar nepravidelných drsných zlomků; tabule takového skla, zpravidla ne příliš veliké, mají poměrně velkou tloušťku, někdy tvar kostek a mají vždy povrch drsný Surové sklo optické ve tvaru čoček se podobá hladkým válcovitým koláčům, jejichž povrch je rovněž drsný.

(2) Optická skla sem patřící mohou mít obroušené plochy nebo být přibroušena pouze na okrajích (předběžně upravena), na př. skla do brýlí nebroušená na plochách, avšak s okraji přibroušenými, též s vyvrtanou dírkou po straně k upevnění pera (pro skřipce bez obruby) a pod.

(3) Skleněné trubičky, které pro svůj větší průměr nebo pro tenkost svých stěn nebo z jiných důvodů nemohou být upotřebeny k výrobě perel, k uměleckému vyfukování, k výrobě knoflíků, na př. trubky pro vodoznaky, trubky isolační, nehotové trubky k teploměrům a tlakoměrům, ochranné trubky k teploměrům, skleněné trubky k chemickým přístrojům a pod., vůbec skleněné trubky všech druhů s přibroušenými, broušenými nebo hladkými obtavenými okraji se projednávají podle své bližší povahy jako sklo duté saz. čís. 370—372.

(3) Podle saz. čís. 373 se projednávají též skleněné baňky pro elektronky (elektronové lampy), výbojky (usměrňovací lampy), stabilisátory, doutnavky, fotobuňky a pod.

(3) Veškeré tyto tvary bývají téměř vždy k vyzkoušení čistoty skla na dvou protilehlých místech přibroušeny.

(3) Vypoukle a vydutě broušené sklo zrcadlové k optickým přístrojům, jež lze poznat podle jeho čirosti, patří do saz. čís. 382; zato se však projednává takové pokládané sklo zrcadlové na zrcadla holicí nebo na zrcadla pro jiné potřeby podle saz. pol. 377c).

(3) Sem patří též dírkované nepravé kameny, které jsou upraveny k navléknutí na šňůrky pro ozdobné předměty nebo k přišití na konfekční zboží.

(3) K tomuto saz. číslu patří též jiné výrobky ze skleněných perel atd., jako nášivky ze skleně (šmelce) nebo skleněných perel a pod. navlečených na šňůrkách nebo drátu (sem patří též perly navlečené na přízi, jež jsou upevněny dvěma v opačném směru taženými hedvábnými nitmi), náhrobní věnce ze skleněných perel atd., růžence ze skleněných korálů, skleněných perel atd.; dále krajky z předeného skla, vypoukle ryté lehko tavitelné sklo (napodobeniny kamejí), do hloubky ryté lehko tavitelné sklo (napodobeniny gem) a j.

(3) Za spojení s drahými kovy se považují i nýtky nebo trubky z platiny nebo platinové slitiny (crampony), které slouží k upevnění zubů na patrových destičkách a jež bývají zapuštěny většinou do voskových podložek garnitur, takže nejsou viditelny. Při prohlídce takových zásilek buďtež proto jednotlivé zuby z voskové podložky vytaženy, aby mohla být jejich sazební povaha určena.

(4) Skleněné baňky jakkoli montované viz 4. všeobecnou vysvětlivku k saz. čís. 540—543.

(4) Jako optické sklo saz. čís. 381 se projednávají také skla plochá a lasturovitá (skla vydutá, konkavní), vyříznutá okrouhle nebo oválně ze skla válcovaného nebo z foukaných skleněných dutých koulí, jakož i řezané, ne příliš veliké tabule a pásy, bílé, modré, šedé nebo jinak tmavě zbarvené, avšak nebroušené ani na plochách, ani na okrajích.

(4) Skla do brýlí z horského křišťálu hrubě přiříznutá a zhruba přibroušená se projednávají podle saz. čís. 381, hotově broušená podle saz. čís. 382.

(4) Nepravé kameny zasazené nebo zboží z nich, saz. čís. 387.

(4) Zboží tohoto saz. čísla spojené s velmi jemnými hmotami, saz. pol. 388d).

(5) Sem patří též Strassovo sklo (sklo lehko tavitelné, obsahující mnoho olova a lámající silně světlo) v surové hmotě, kdežto pierres de Strass (napodobeniny diamantů) nezasazené se projednávají podle saz. čís. 386.

(5) Jako broušená sklíčka hodinková se projednávají všecka broušená sklíčka, mající tvar a velikost sklíček hodinkových, bez zřetele na jejich upotřebení.

1. Rozlišujeme: sklo přírodní barvy, bílé, barevné (barvené) a malované. Přírodní zabarvení skla má svůj původ toliko v nečistotě hmot použitých k výrobě. Jako sklo bílé se projednává jen sklo bílé a polobílé, průhledné; bílé průhledné sklo je bezbarvé, polobílé má pouze slabý nazelenalý nebo nažloutlý nádech. Barevné sklo se vyrábí přimíšením barviv (zpravidla kysličníků kovů) ke sklářskému kmeni a liší se od skla přírodní barvy stejnoměrností a čistotou zabarvení. Sklo barevné je buď barvené ve hmotě nebo podjímané, t. j. povlečené tenkou vrstvou skla barevného.

1. (1) Skleněné perly se lijí (též lisují nebo brousí) masivně (též s podjímáním) z bílé nebo barevné skloviny nebo se z ní dutě vyfukují nebo se sekají ze skleněných trubiček. Okraje perel sekaných se zakulacují dodatečně obtavením.

(2) Skleň (šmelc, bůstky, t. j. tenké krátké kousky trubiček s ostrými hranami) a skelné šupiny (tenké cetkovité částečky skla, dírkované) se projednávají jako skleněné perly.

1. Skleněné knoflíky na podložkách z obecných kovů nezlacených nebo nestříbřených, u kterých kov na stranu lícní nepřesahuje, se projednávají podle saz. čís. 385; jsou-li tyto podložky na líci viditelné, projednávají se takové knoflíky podle saz. čís. 388.

1. (1) Do saz. čís. 388 patří ozdoby na vánoční stromek, hračky a veškeré zboží skleněné a smaltové výslovně nejmenované, nespojené nebo spojené s jinými hmotami Nespojené s jinými hmotami jsou na př. umělé oči, zhotovené se skla a smaltu, hotové tlakoměrové trubičky, skleněné trubičky pro chemické účely, které nebyly najednou vyfukovány, nýbrž jsou sestaveny z různých dílů, sošky zvířat, květiny a podobné výrobky uměleckého vyfukování skla; zboží skleněné spojené s jinými hmotami jsou na př. sklenice na pivo a skleněné džbánky s kovovými víčky, skleněné mísy, cukřenky atd. s kovovou obrubou; skleněné láhve povlečené nebo opletené proutěným nebo slaměným pletivem, koží, kaučukem nebo tkaným a stávkovým zbožím, skleněné láhve syfonové s kovovým mechanismem tlakovým, skleněné přístroje na sodovku s opletením rákosovým nebo drátěným a s kovovým kováním; skleněná svítidla spojená s kovovými součástkami; montované skleněné koule pro elektrické obloukovky, avšak bez součástek vlastního lampového mechanismu; skleněné obrazy, u nichž jsou jednotlivé kusy skla spojeny okenním olovem nebo jiným pojivem (tmelem); skleněná mosaika, jejíž dílky jsou položeny na desce povlečené tmelem; skleněné pískové a vodní hodiny (přesýpací a překapovací) spojené se dřevem nebo s jinými hmotami; drobnohledné preparáty na skle.

(2) Viz též všeobecnou vysvětlivku k saz. čís. 370—372.

(3) Trubky zaváděcí a katétry k účelům chirurgickým, saz. čís. 573.

1. (1) Skloviny jsou hmoty vzniklé tavením sklářského kmene (t. j. směsi hmot používaných k výrobě skla), v beztvarých úlomcích nebo kusech,

(2) Ke sklovinám patří též sklo barevné v podobě šišek a pod., jehož se používá k výrobě barevného skla podjímáním atd. Sklo avanturinové, t. j. sklovina žlutohnědá, třpytící se uvnitř zlatově jako krystalky, patří rovněž do saz. čís. 368.

(3) Kameny mlýnské ze skloviny, též se železnými obručemi, se projednávají jako sklovina.

1. (1) Předměty z dutého skla jsou na př. sklenice k pití, láhve, džbány, cylindry, stínítka a jiná skla k lampám (též nádržky na petrolej a pod.), poklopy, zvony, trubky, balony (veliké silné láhve, zvané demižony), duté koule, umyvadla, nádobky k vyplachovačům (irigátorům), vany k chemickým účelům a pod., retorty, kelímky, misky, šálky, nálevky, duté cihly (dutá skelná tělesa) k stavebním účelům a pod., nejeví-li tyto předměty známek skla lisovaného (švů pocházejících od lisování) nebo nejsou-li opatřeny nalisovanými ozdobami.

(2) O dutém skle, vyrobeném foukáním do forem nevzorkovaných viz 2. odstavec 1. vysvětlivky k saz. čís. 374.

(3) Jsou-li ke sklu dutému přitavena ucha, držadla, nožky (u kalíšků), upevňovací čepy, jakož i na hrdle lahví jednotlivé obroučky a pod. ze skla masivního, neplyne z toho ještě, že se mají zařaditi ke sklu masivnímu.

(4) Jako sklo laboratorní saz. pol. 370b)1, 371a)1 a 372a)1α) se projednává takové duté sklo, patřící jinak svou povahou do těchto tří saz. čísel, jehož se podle jeho zvláštních vlastností a tvaru používá jen k pracím v chemických, přírodovědeckých, výzkumných a jiných vědeckých nebo technických laboratořích, na př. baňky (kulovité, konické, odměrné a pod.), chladiče, dialysátory, exsikátory, extraktory, jímadla, kádinky, křivule, láhve filtrační, láhve na výrobu plynů, láhve s tubusy, misky odpařovací, nádoby dekantační, nálevky dělicí (s kohoutkem), pipety, plynojemy, promývačky, sklíčka reagenční, válce odměrné, válce kolorimetrické, váženky, zkumavky, zvony s tubusy atd:

1. (1) Duté sklo obyčejné přírodní barvy saz. pol. 370a) je pouze takové, které má povahu jako zcela obyčejné láhve (na př. pivní a pod.) ze žlutobílé, světle nebo tmavě zelené, modravé, žluté, hnědé, tmavočernohnědé skloviny s bublinami, uzlíky a pod. a nemá tedy čistý vzhled.

(2) Při dutém skle saz. pol 370a) lze vždy zřetelně rozeznat barevný odstín i u světlých barev přírodních, jako světle zelené, modravé nebo světle žluté, i na místech, kde jsou stěny docela slabé.

(3) Duté sklo úplně bezbarvé nebo takové, které položeno na bílý papír má na tenkých místech toliko slabý nádech do zelena nebo do žluta a jinak též má vzhled čistý, téměř bez bublinek, se projednává podle saz. pol. 370b).

(4) Sem patří též zkumavky, láhve a jiné nádoby pro laboratoře, zhotovené z taveného křemene na způsob foukaných skel.

1. Sklo leptané je opatřeno různými ozdobami a kresbami nebo pouhými stupnicemi (na př. u nádobek odměřovacích a pod.), které vznikly působením kyseliny fluorovodíkové Sklo broušené (leštěné) má čisté, hladké a zrcadlící plochy, někdy se znatelnými brusnými čarami. Sklo vzorkované je takové, na němž byly vytvořeny matované figury, arabesky atd. pískovým tryskačem. Jako vzorkované sklo se projednává také sklo ledové (craquelé), jehož povrch je trhlinkovitý. Matované sklo má plochy drsné (matné), nikoli úplně průhledné, nýbrž jen průsvitné (na př. opracováním brousicími kotouči, pískovým tryskačem nebo leptáním). Ryté sklo je takové, do kterého byly zvláštními rydly nebo brusidly uměle vryty arabesky, figury nebo jiné kresby.

1. (1) Sklem lisovaným (nebo litým) jsou skleněné předměty tvaru miskovitého nebo vydutého, hladké nebo ozdobené (napodobeniny broušeného zboží), vyrobené v kovových formách, jako misky na máslo, misky ke svícnům, slánky, mísy, talíře a pod.

(2) Duté sklo vyrobené foukáním do vzorkovaných forem se projednává jako sklo lisované podle saz. čís. 374. Sem patří všechno duté sklo s ozdobami reliefními, jako na př. duté sklo opatřené polokulovitými nebo oválovými perlami, štítky, kroužky, ovály, napodobeným diamantovým broušením, se žebírky, vícenásobnými obroučkami, ornamenty, odlisovanými jmény, průpovídkami atd. (džbány, láhve, pivní sklenice a pod.), jakož i takové duté sklo, jehož povrch je pokryt vlnovitými, vzájemně se proplétajícími pruhy, jak to zhusta bývá u džbánů, nádrží na petrolej u lamp atd. Pouze vlisovaná v obchodě obvyklá označení firmy, ochranné známky, označení prostorového obsahu atd., cejchovní značky, jednoduché čáry a obroučky, jakož i hvězdice vlisovaná do dna se nepovažují při zařaďování foukaného dutého skla za reliefní ozdoby.

1. Sklo zrcadlové a tabulové zařaděné do saz. čís. 375—377 je zpravidla v tabulích nejrůznější velikosti pravoúhle přiříznutých; tvar nemá však vlivu na zařadění, takže lichoběžně, okrouhle nebo jinak přiříznuté zrcadlové a tabulové sklo podléhá podle druhu týmž celním sazbám jako pravoúhle přiříznuté.

1. Surové sklo zrcadlové saz. pol. 375a) je, a to bez rozdílu tloušťky, buďto:

a) lité sklo v tabulích, které byly pouze vyválcovány a jsou na jedné nebo obou stranách vlnitě nerovné, toliko přiříznuté; nebo

b) foukané sklo vyrovnané, jež je na jedné straně od vtisků vyrovnávacího kamene drsné, trhlinovité a pouze mdle prosvítající (neúplně průhledné); i když je toto sklo vyčištěno, má místy nelesklý povrch, při čemž jedna strana je stále ještě zcela patrně drsná, a liší se právě svou pouze mlhavou průhledností od okenního a jiného tabulového skla dokonale průhledného.

1. (1) Broušené nebo leštěné sklo zrcadlové a tabulové se vyznačuje ponejvíce již svou větší stejnoměrnou tloušťkou, hladkostí i čistotou ploch (zrcadlové plochy bez bublinek, vláken, kroužků, šmouh a pod.), jakož i svým pečlivějším balením.

(2) Lze je dále poznat podle toho, že se skrz zrcadlové a tabulové sklo broušené jeví předměty přímočaré, skrz sklo nebroušené však nerovné (pokřivené), jakož i podle toho, že broušené tabule skleněné na sebe položeny k sobě pevně přilnou a stěží se dají posunovat, čemuž tak není u tabulí nebroušených.

(3) Sklíčka krycí a nosná na drobnohledné preparáty se projednávají jako broušené sklo tabulové.

(4) Podle saz. pol. 377a) se projednává též velice tenké čisté, bezbarvé sklo tabulové, ze kterého se řezají krycí sklíčka na drobnohledné preparáty. Pro svou křehkost se vyskytuje pouze ve zcela nepravidelných kusech nepatrné velikosti. Žádá-li se, aby se projednalo jako sklo rozbité, lze to povolit jen s tou podmínkou, že bude napřed úplně rozbito.

2. (1) Jako sklo barevné se kromě skla filigránového a skla duhového projednává všecko sklo, které jeví ve své hmotě stejnoměrné nebo zvláštním výrobním postupem docílené nestejnoměrné zbarvení.

(2) Sklo filigránové (vláknové či petinetové) je sklo nebarvené nebo barvené, do kterého byla zatavena skleněná vlákna barevná nebo jinobarevná, též mléčně bílá. Sklo duhové je jak bílé průhledné, tak i barevné sklo, které hraje různými barvami; této vlastnosti bylo docíleno působením par solí kovů za tepla.

(3) Ke sklu barevnému patří též bílá neprůhledná skla, jako sklo úbělové, mléčné, kostní a opálové, která přimíšením mastku, kryolitu, kosti, kazivce atd. jsou ve hmotě zkalena nebo nabyla takového vzhledu tím, že takovýmto sklem byla podjímána. Jako sklo barevné se projednává též sklo floretové, t. j. bílé nebo barevné sklo nestejné tloušťky, které má na silnějších místech odstín mléčně zkalený, ostře neohraničený. Tohoto účinku se dociluje stejnými přísadami, jakých se užívá k výrobě skla mléčného atd., a to tím, že se tyto přísady usazují spíše na místech silnějších, kde sklo pomaleji chladne, a způsobují tak zakalení skla, kdežto místa tenká, rychleji chladnoucí zůstávají nezakalena.

(4) Bílé sklo průhledné, do kterého bylo zataveno sklo barevné, se projednává jako sklo barevné.

2. (1) Napodobeniny pravých perel (umělé, nepravé perly) se projednávají jako takovéto napodobeniny jen tehdy, mají-li barvu, tvar a velikost pravých perel a průměr nejvýše 8 mm; zpravidla se vyfukují z velmi tenkých skleněných trubiček, uvnitř nebo vně se pokládají zvláštní hmotou (perlovou trestí, t. zv. rybím stříbrem) a vyplňují voskem, aby byly pevnější.

(2) Podle saz. pol. 383c) se projednávají též jiné napodobeniny perel z umělé perlové hmoty zhotovené z rybích šupin nebo opatřené perlovým leskem, jehož bylo docíleno působením směsí (ze želatiny a j.) a pod., podobají-li se skutečným perlám barvou, tvarem a velikostí. Skleněné fantastické útvary, které se barvou, tvarem nebo velikostí nepodobají perlám pravým, jakož i napodobeniny perel průměru většího než 8 mm patří do saz. čís. 388.

2. (1) Skleněné korály se lijí (též lisují nebo brousí) jako skleněné perly saz. čís. 383 masivně (též s podjímáním) z bílé nebo barevné skloviny nebo se z ní dutě vyfukují.

(2) Nepravé korály z umělé hmoty korálové, saz. čís. 571.

(3) Skleněnými kuličkami tohoto saz. čísla se rozumějí jednak malé dírkované kuličky nebo podobné kuličky ze skla dutého, jakých se užívá k výzdobě konfekce, dámských klobouků, ozdobných předmětů a pod., jednak malé masivní kuličky skleněné k čištění lahví atd. Masivní skleněné koule, použitelné jako hračky a pod., saz. čís. 388.

(4) Při zařaďování se nepřihlíží k tomu, jsou-li skleněné korály a skleněné kuličky navlečeny na nitích jen za tím účelem, aby se daly snáze zabalit a zasílat. Viz též saz. čís. 387.

(5) Skleněné krůpěje (skleněné slzy, rozpraskané sklo, zvané též kapky batavské) jsou kapky z bílého nebo barevného skla, vybíhající v dlouhou špičku, které vznikají kapáním roztaveného skla do studené vody. Náhlým tímto ochlazením se sklo stává velmi křehkým a rozpadne se, ulomíme-li špičku na nejkrajnějším bodu.

2. (1) Ozdoby na vánoční stromek a jiné hračky se projednávají podle saz. čís. 388, jsou-li jenom ze skla (na př. kuličky na hraní, kuželníkové koule, skleněná vlna upravená pro drobný prodej) nebo tvoří-li sklo hlavní součást. Skleněné předivo a skleněná vlna neupravené pro drobný prodej se projednávají jako ostatní skleněné zboží výslovně nejmenované.

(2) Jak se projednávají hračky, viz úvodní vysvětlivky.

2. Smaltoviny (smalty, emaily) jsou nízko tavitelné sklovité hmoty, jež se vyskytují v obchodě výhradně ve stavu taveném (fritovaném) jako koláče, kusy, zrna nebo prášek suchý nebo výjimečně rozdělaný vodou. Dávají po vytavení neprůhledný sklovitý povlak, mléčně zakalený, barvy bílé nebo jiné a jsou určeny k smaltování kovového zboží.

2. (1) Sklo duté (nerafinované), na němž jsou pouze vlisována, vleptána nebo natištěna obvyklá obchodní označení (firma, ochranná známka, prostorový obsah atd.) nebo jednoduché čáry, nebo jež má ve dno vlisovanou hvězdu, nebo je obtočeno ostřicí nebo slamou stočenou v tenké provázky, nebo opleteno neoloupanými proutky (balony na kyseliny a jiná větší tělesa ze skla dutého), není vyloučeno z projednávání podle saz. čís. 370 a 371.

(2) Duté sklo opletené jiným pletivem nebo jinak spojené s jinými hmotami se projednává podle saz. čís. 388.

2. Duté sklo zbarvené přísadou barviv (zpravidla kysličníků kovů) do sklářského kmene nebo barveným sklem podjímané patří do saz. pol. 370c). Viz též 1. všeobecnou vysvětlivku k saz. třídě XXXV.

2. Stříbrovité sklo (duté sklo mezi dvojitými stěnami chemicky stříbřené), zdobené nebo bez ozdob, se projednává podle saz. pol. 372b).

2. Sklem masivním jsou předměty tvářené z masivního skla, jako na př. těžítka, krystalové tvary, figury, koule, svícny, podložky pod nože, zátky, válce, tyče ze skla průhledného (bílého nebo polobílého) průměru většího než 8 mm a tyče ze skla barevného průměru většího než 2 mm, jakož i jiné zboží ze skla masivního výslovně nezařaděné, hladké nebo ozdobené.

2. Dojde-li sklo zrcadlové a tabulové rozbito, projedná se jako skelné střepiny podle saz. čís. 656 jen tehdy, nelze-li těchto střepin použít k ničemu jinému než k výrobě sklářského kmene. Větší kusy, ještě upotřebitelné jako zrcadlové a tabulové sklo, se však projednávají podle druhu skla a je za tím účelem přípustné, aby byly přiříznuty v žádaný tvar; odpadek při tom vzniklý se propustí beze cla. Nesvolí-li však strana, aby byly upotřebitelné části takových poškozených zásilek vycleny, mohou být na její přání úplně rozbity za úředního dohledu a pak projednány beze cla. Viz také 1. vysvětlivku k saz. čís. 656.

2. (1) K saz. pol. 375a) patří surové sklo lité, je-li silnější než 5 mm; vyskytuje se v tabulích nebo v deskách a užívá se ho ke krytí střech, k obkládání stěn, na světlíky, k výplni menších otvorů pro světlo atd. Surové sklo lité uvedené tloušťky nemění sazební položky, je-li jeho povrch toliko jednoduše ryhován (kanelován), t. j. má-li rýhy 2 mm hluboké nebo mělčí; zato se však desky a tabule s rýhami hlubšími než 2 mm, jakož i desky a tabule s povrchem vlnitým, zrnkovitým, kostkovaným, kruhovitým nebo polygonálním či jinak ornamentovaně lisovaným, projednávají podle saz. čís. 377.

(2) Viz také 4. vysvětlivku k saz. čís. 374.

(3) Surové sklo lité silné 5 mm nebo slabší, nemá-li shora stanovených rozlišovacích znaků pro surové lité sklo zrcadlové, se projednává podle saz. pol. 375b).

2. (1) Jako vzorkované sklo zrcadlové a tabulové se projednává nejen takové sklo, na jehož povrchu byly vytvořeny figury, ornamenty nebo jiné vzorky leptáním, pískovým tryskačem, rytím nebo jiným mechanickým nebo chemickým způsobem, nýbrž i sklo žlábkované, vlnité nebo vlnitě šupinaté a pod., dále tabulové sklo opatřené hvězdičkami, kvítky nebo jinakými lisovanými ozdobami, jakož i takové lité sklo surové. Lité sklo surové v tabulích nebo deskách, bez ohledu na tloušťku, je jen tenkrát vyloučeno z projednávání podle saz. čís. 377 a projednává se jako hladké podle saz. pol. 375a) nebo b), je-li jednoduše ryhováno (kanelováno). Viz 1. odstavec 2. vysvětlivky k saz. čís. 375.

(2) Matované sklo zrcadlové a tabulové se projednává rovněž podle saz. čís. 377 i když není vzorkované.

(3) Veškeré ohýbané sklo zrcadlové a tabulové, ať je surové nebo jakkoli rafinované, se projednává podle saz. čís. 377; užívá se ho u vyčnívajících oken, rohů výkladních skříní, k zasklívání osvětlovacích těles, luceren a pod.

3. (1) Sklem malovaným je sklo, na jehož povrch byly naneseny po jeho úplném zhotovení vzory nebo vyobrazení barvou, též skelnou barvou. Takovéto sklo se pokládá za malované i tehdy, když po pomalování bylo tak zpracováno, aby mělo duhové barvy. Nános jinobarevného skla nelze pokládat za malování.

(2) K malovanému sklu se řadí nejen sklo zdobené ruční malbou, nýbrž i sklo, které bylo natřeno barvou nebo na které byly natištěny, napatronovány nebo metachromotypií (obtisky) naneseny vzory, figury a jiné kresby (též písmo).

(3) Podle týchž celních sazeb jako malované sklo se projednává též sklo zlacené a stříbřené.
Tímto sklem je veškeré sklo, na jehož povrchu nebo v jehož sklovině jsou jakýmkoli způsobem naneseny nebo vpáleny zlaté nebo stříbrné linky, obruby, ornamenty, figury atd., též písmo ze zlata nebo stříbra (pravého i nepravého).

3. Glazury se vyskytují v obchodě buď ve stavu taveném jako taveniny (frity) nemleté v podobě nepravidelných zrn (granulované) nebo mleté v podobě prášku různé jemnosti anebo ve stavu netaveném jako mechanické směsi v podobě prášku nebo ve slepených hrudkách. Po vytavení dávají hladké, průhledné, lesklé sklovité povlaky, buď bezbarvé nebo zbarvené. Užívá se jich ke glazování (polévání) hliněného zboží.

3. Při zařaďování dutého skla saz. čís. 370 se nepřihlíží k tomu, byly-li okraje opuknuty a pouze tavením zaobleny (obtaveny).

3. (1) Bílé sklo duté označené stupnicemi (odměrné nádoby jako válce, baňky, zkumavky, pipety a pod.) se projednává podle saz. pol. 372a)1α), i když jsou vleptané nebo vryté dělicí čárky, číslice a pod. obarveny. K pouhým cejchovním značkám se nepřihlíží.

(2) Byrety, skleněné přístroje používané při chemických rozborech, saz. čís. 574.

3. (1) Sklo lisované a masivní, přírodní barvy nebo bílé, surové, t. j. v tom stavu, jak opustilo formu, tedy s plastickými ozdobami, jež vznikly přímo při lisování, lití nebo foukání do vzorkovaných forem bez dalšího rafinování, projednává se podle saz. pol. 374a).

(2) Obtavení opuknutých okrajů, jakož i obroušení dna a okrajů nemá vlivu na zařaďování jinak surového skla této saz. položky.

(3) Do saz. pol. 374b) patří sklo barevné tohoto saz. čísla vždy, i když není dále rafinováno, sklo přírodní barvy nebo bílé (průhledné) jen tehdy, je-li rafinováno. Patří tedy do saz. pol. 374b) všechno barevné, malované, zlacené, stříbřené, leptané, broušené, vzorkované (ve smyslu 1. vysvětlivky k saz. čís. 372), matované nebo ryté sklo tohoto saz. čísla.

(4) Kolečkové sklo (tabulky k zasklívání oken po středověkém způsobu) je uprostřed vypouklé. I když je přírodní barvy nebo bílé, projednává se podle saz. pol. 374b).

3. (1) Sklo zrcadlové a tabulové výslovně nejmenované, neohýbané, zelené, polobílé nebo bílé (bezbarvé) patří do saz. čís. 375 jen tenkrát, je-li surové, t. j. bez jakéhokoli dodatečného rafinování; barvené, též přírodní barvy (žluté, hnědé atd.), rovněž bez dodatečného rafinování, patří do saz. čís. 376.

(2) Surové zrcadlové a tabulové sklo ohýbané, jakož i všechno zrcadlové a tabulové sklo výslovně nejmenované broušené, leštěné, vzorkované nebo vůbec nějakým způsobem dodatečně rafinované se projednává podle saz. čís. 377, všechno takovéto sklo pokládané výhradně podle saz. pol. 377c).

(3) Sklo zrcadlové a tabulové, též surové, jehož okraje jsou obroušeny, facetovány (šikmo seříznuty), matovány atd., se projednává podle saz. čís. 377.

3. (1) Veškeré tabulové sklo průhledné, nebroušené, neleštěné, nevzorkované (mimo foukané surové sklo zrcadlové saz. pol. 375a)) ve své přírodní barvě (zelené, polobílé nebo bílé), ať se ho užívá k oknům, zrcadlům nebo k jiným účelům, se projednává bez zřetele na jeho tloušťku podle saz. pol. 375b). Sklo okenní (tabulové sklo), jakož i sem patřící surové sklo lité silné 5 mm nebo slabší, vlnitě šupinaté nebo jinak vzorkované, saz. čís. 377; naproti tomu se takové sklo ryhované (kanelované) projednává podle saz. pol. 375b).

(2) Viz také všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 375—377.

3. Sklo facetované je na okrajích šikmo broušené a projednává se, není-li pokládané, podle saz. pol. 377b), i když není jinak broušeno.

3. (1) Při zařaďování se nepřihlíží k tomu, jsou-li skleněné perly nebo skleň (šmelc, bůstky) navlečeny na nitích jen za tím účelem, aby se daly snáze zabalit a zasílat.

(2) Dají-li se skleněné předměty navlečené na nitích nebo šňůrách upotřebit přímo jako náramky nebo náhrdelníky, patří do saz. čís. 387.

(3) Skleněné kroužky, které nelze považovat pro jejich větší průměr za skleněné perly, saz. čís. 374.

4. Sklo rozemleté (skelný prášek, skelné šupiny, skelný lesk), též barevné, se upotřebuje k posypávání papíru, pohlednic, čalounů, dřevěného a lepenkového galanterního zboží, umělých květin a pod.

4. (1) K dutému sklu sklem opředenému nebo sklem obkládanému saz. pol. 372c) patří veškeré duté sklo (tedy také obyčejné duté sklo saz čís. 370), na jehož povrchu jsou jako výzdoba přitavena vlákna ze skla bílého i barevného (v rovnoběžných kruzích nebo v určitých obrazcích do sebe se vplétajících) nebo jiná samostatně vyrobená obkládání z bílého nebo barevného skla (na př. skelné slitky, ornamenty, květiny a pod.).

(2) Opředením nebo obkládáním zdobené duté sklo malované, zlacené nebo stříbřené, jakož i jiné duté sklo, u něhož obkládání je malováno, zlaceno nebo stříbřeno, projednává se vždy podle saz. pol. 372b); všechno ostatní duté sklo zdobené opředením nebo obkládáním se však projednává podle saz. pol. 372c). Viz též 3. všeobecnou vysvětlivku k saz. třídě XXXV.

4. (1) Podle saz. čís. 374 se též projednávají: skleněná ouška k nitěnkám (maillons), skleněné kroužky, skleněné pasty (t. j. destičky ze skloviny, na kterých jsou otisky antických kamenů) a pasty mosaikové, mosaikové kostky, mosaikové tyčinky; skleněné čočky pro lodi; lisované skleněné dlaždice, skleněné cihly (po jedné straně otevřené), skleněné desky na světlíky, též vybíhající na dolní ploše v trojstranný jehlan, skleněné tašky, lité desky skleněné tvaru kruhovitého nebo podlouhlého, jakých se užívá k uzavření kukátek do topicích zařízení, tavicích pecí atd.

(2) Skleněné kuličky k čištění lahví a pod., saz. čís. 385.

(3) Skleněné kuličky (hračky), saz. čís. 388.

4. Sklo chrámové (kathedrální) má drsný, nerovný (jako od tepání) povrch, který tlumí světlo; užívá se ho v uměleckém malířství na skle a také k zasklívání.

5. (1) Mosaikové desky, destičky a tyčinky z barevného nebo avanturinového skla, kterých se po rozřezání používá k výrobě mosaikových obrazů, saz. pol. 374b).

(2) Skelná pěna (skelná žluč), saz. pol. 599b).

(3) Sklo vodní, saz. pol. 599e).

(4) Šmolka, cafra, saz. pol. 601a).

(5) Barvy tavné, saz. čís. 626.

(6) Odpadky z výroby skla, skelné střepy, sklo nístějní, saz. čís. 656.

5. Jako zrcadlové a tabulové sklo pokládané se projednává všechno zrcadlové a tabulové sklo pokládané amalgamem, folií (lístky), též stříbrem.

6. (1) O zrcadlovém a tabulovém skle malovaném, zlaceném nebo stříbřeném platí ustanovení všeobecných vysvětlivek k saz. třídě XXXV.

(2) Jako malované sklo zrcadlové a tabulové se projednává též tabulové sklo, jež je natřeno olejovými nebo jinakými barvami nebo opatřeno vzorky nebo písmem, napatronovanými barvou.

(3) Podle saz. pol. 377c) se projednávají též diapositivy na skle (fotografie na skle) Skleněné negativy k rozmnožování fotografickou cestou nebo světlotiskem jsou obdobně jako desky na tisknutí obrazů podle saz. čís. 650 beze cla.

(4) Fotografické desky citlivé, saz. čís. 380.