XLIII. Drahé kovy, drahokamy, polodrahokamy a zboží z drahých kovů, drahokamů a polodrahokamů; mince.
V této třídě jsou zařaděny: surové drahé kovy (saz. čís. 560), polotovary z drahých kovů (saz. čís. 562, 564 a 566), zlato a stříbro lístkové (saz. čís. 563), příze a dracounové zboží prýmkářské (saz. čís. 565), zboží zlaté, stříbrné a platinové (saz. čís. 567—569), výrobky z korálů, nepravých perel a zboží granátové (saz. čís. 570), drahokamy, polodrahokamy a korály, opracované, nezasazené, pravé perly nezasazené (saz. čís. 571); zboží z polodrahokamů (saz. čís. 572); mince (saz. čís. 561).
Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 560, 562, 564–568.
Saz. čís. 560.
Zlato, stříbro, platina a jiné drahé kovy výslovně nejmenované, surové, též staré přelámané a v odpadcích.
Saz. čís. 561.
Mince.
Saz. čís. 562.
Desky, plechy, tyče a dráty z drahých kovů.
Saz. čís. 563.
Pravé lístkové zlato a stříbro.
Saz. čís. 564.
Dráty z ryzího stříbra, též s jádrem z obecných kovů, i zlacené nebo zlatem plátované, průměru 2 mm nebo slabší.
Saz. čís. 565.
Dracouny, cetky a příze z drahých kovů; tkaniny, pletivo, prýmky a jiné práce z drátů, cetek a příze z drahých kovů.
Saz. čís. 566.
Polotovary z drahých kovů nespájené, jako obruby, drápky (chatons), lisované předměty, kuličky, obroučky na prsteny, též vzorkované plechy.
Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 567 a 568.
Saz. čís. 567.
Výrobky zlaté a jiné zboží výslovně nejmenované zcela nebo částečně ze zlata nebo z platiny, též spojené s pravými nebo nepravými perlami nebo korály, drahokamy nebo polodrahokamy a s napodobenými drahokamy.
Viz všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 567 a 568.
Saz. čís. 568.
Výrobky stříbrné a jiné zboží výslovně nejmenované zcela nebo částečně ze stříbra, též zlacené nebo spojené s pravými nebo nepravými perlami nebo korály, drahokamy nebo polodrahokamy a s napodobenými drahokamy.
Saz. čís. 569.
Zboží platinové pro účely vědecké nebo živnostenské.
Saz. čís. 570.
Výrobky výslovně nejmenované zcela nebo částečně z pravých nebo nepravých korálů, z nepravých perel (mimo ty, které patří do saz. čís. 567 a 568); zboží granátové.
Saz. čís. 571.
Kameny pravé (drahokamy a polodrahokamy) a korály (pravé i nepravé), opracované (broušené, řezané), nezasazené; pravé perly nezasazené.
Saz. čís. 572.
Zboží z polodrahokamů (mimo ono, jež patří do saz. čís. 567 a 568).

(1) Medaile, mince ozdobné a pamětní a potom i jiné mince, jsou-li upraveny obrubami a pod. na šperky (přívěsky atd.), jakož i všechny medaile atd. s ouškem na protažení stužek, tkanic a pod. se vyclívají jako mužské a ženské šperky podle povahy hmoty.

(1) Sem patří na př. přístroje, drátěné tkaniny, lžíce, dmuchavky, nože, křivule, kelímky, hroty na hromosvody, kotlíky a pod. z platiny, též spojené s jinými hmotami.

(1) Do saz. čís. 572 patří kameje, gemy, knoflíky atd., jmenované ve 3. odstavci 2. vysvětlivky k saz. čís. 571, nezasazené, jakož i všechno jiné zboží z polodrahokamů, spojené s jinými hmotami, jako na př. klenoty, drobnůstky a pod. s obrubami z obecných kovů, též zlacených nebo stříbřených, náramky z polodrahokamů navlečených na pružných prýmcích atd.

(2) Medaile z obecných kovů na výrobu růženců se vyclívají jako výslovně nejmenované zboží kovové.

(2) Předměty pro účely vědecké nebo živnostenské z jiných hmot nežli z drahých kovů vystrojené součástkami z platiny se rovněž vyclívají podle saz. čís. 569.

(2) Zboží z jiných hmot polodrahokamy posázené, ozdobené nebo jinak s polodrahokamy zpracované se vyclívá podle hmoty, která mu dává ráz, jako zboží spojené s velmi jemnými hmotami.

(3) Napodobeniny mincí vyrobené galvanoplasticky se vyclívají podle povahy hmoty.

(3) Viz též všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 567 a 568.

(3) Je-li zboží podrobené vyššímu clu spojeno s polodrahokamy, jako na př. polodrahokamy posázené umělé květiny saz. čís. 261, výrobky z ozdobných per saz. čís. 263 a dracounové zboží prýmkářské saz. pol. 524b) nebo saz. čís. 565, nemění proto své sazební položky.

(4) O celním osvobození pamětních mincí a propůjčených výstavních medailí viz § 87, odst. 1, bod 6 celního zákona a § 152 prováděcího nařízení k němu.
O dovozu hracích známek podobných mincím a podobných věcí viz přílohu A, oddíl V, bod 2 prováděcího nařízení k celnímu zákonu.

(4) U deštníků a slunečníků saz. čís. 272 se nepřihlíží k spojení s polodrahokamy.

(5) Zboží z polodrahokamů spojené s drahými kovy, saz. čís. 567 nebo 568.

1. Při vyclívání zboží platinového, zlatého a stříbrného a zboží s obsahem 250/1000 zlata je třeba dbát předpisů zákona ze dne 16. prosince 1927, čís. 2/1928 Sb., o ryzosti a puncovní kontrole platinového, zlatého a stříbrného zboží (puncovního zákona) a vládního nařízení ze dne 28. prosince 1928, čís. 215 Sb., kterým se provádí puncovní zákon a stanoví počátek jeho účinnosti, a dalších předpisů v této věci vydaných (viz vládní nařízení ze dne 29. ledna 1932, čís. 17 Sb., ze dne 23. února 1934, čís. 37 Sb., ze dne 8. února 1935, čís. 31 Sb., a ze dne 12. března 1948, čís. 29 Sb., a vyhlášku ministerstva průmyslu ze dne 25. ledna 1949, čís. 71 Sb.).

1. Sem patří výrobky zcela z pravých nebo nepravých korálů, na př. knoflíky, držátka, pečetítka a pod., korály nebo nepravé perly navlečené pouze na šňůrky, takže se mohou beze všeho nosit jako šperk, jakož i zboží z jiných látek, vyjma drahé kovy, spojené s pravými nebo nepravými korály nebo nepravými perlami, na př. takové klenoty, drobnůstky a toaletní předměty z obecných kovů, též zlacené nebo stříbřené atd.

1. (1) K pravým kamenům patří:
drahokamy, a to akvamarin, almandin, beryl, cirkon (hyacint), diamant, dichroit (peliom), granát, hessonit, chrysoberyl, chrysolit (olivín), opál drahý, orientálský granát, pyrop, rubín (karbunkul), safír, smaragd (euklas), spinel (rubicel, ceylonit), topas drahý, turmalín (drahý skoryl), tyrkys (kalait) a vodní safír (kardierit);
polodrahokamy, na př. achát, adular, amazonit, amethyst, avanturin, cyanit, diopsid (baikalit), hauyn (spinelan), heliotrop, hyalit (skelný opál), hypersthen (paulit), chalcedon, chalcedonix, chrysopras, idokras, jaspis, karneol, kočičí oko, křišťál, labradorit, lazurit, malachit, měnek průdělný (bastit), obsidián, onyx, pazourek, poloopál, prasem, růženín, sardonyx, záhněda a vůbec všecky u drahokamů nejmenované, zcela průhledné nebo poloprůhledné kameny značnějšího stupně tvrdosti.

(2) Drahokamy se liší od skloviny (nepravých drahokamů saz. čís. 386) vyšším stupněm tvrdosti, živější hrou barev, větším a stálejším leskem (třpytem), někdy i větší specifickou váhou.

(3) Pravé perly jsou kulaté nebo zaokrouhlené vápenné výměšky zvláštního lesku a hry barev, které se tvoří v mořské perlorodce a říční perlovce; od lastury oddělené a nezasazené se projednávají podle saz. čís. 571.

1. (1) Surové zlato a surové stříbro se vyskytuje v prutech, též jako pagament (t. j. pruty slité z úlomků zlata nebo stříbra), v drsných deskách, zrnech a v prášku; platina a platinové kovy (iridium, osmium, paladium, rhodium a ruthenium) jsou ve stavu surovém spečená, slitá nebo krystalická tělíska. Platinová houba patří rovněž sem.

(2) Platinová čerň, saz. čís. 622.

1. (1) Do saz. čís. 562 patří desky, plechy a tyče z drahých kovů, pak dráty zlaté nebo platinové, též zploštěné, jak ve slitině, tak i v ryzím stavu (ryzí zlato, ryzí stříbro).

(2) Z drátů stříbrných patří do saz. pol. 562b) všechny dráty ze stříbrné slitiny bez zřetele na sílu, též zploštěné, pak všechny dráty z ryzího stříbra silnější než 2 mm; všechny tyto dráty též zlacené nebo zlatem pokládané.

(3) Stříbrné dráty, které se vyclívají podle saz. pol. 562b), nemají nikdy jádra (duše) z obecných kovů.

(4) Dráty z obecných kovů pokládané stříbrnou slitinou, jakož i všecky dráty z obecných kovů ryzím stříbrem pokládané, silnější než 2 mm, saz. čís. 498.

(5) Dráty z ryzího stříbra nebo dráty z ryzího stříbra s jádrem z obecných kovů, též zlacené nebo zlatem pokládané, mají-li průměr 2 mm nebo menší, saz. čís. 564.

1. Tepané lupeny ze stříbra jsou polovýrobky mezi plechem a lístkovým stříbrem, ještě úplně nevytepané na lístkové stříbro; mají již obyčejně tvar čtvercových listů, avšak větších, nežli jsou listy stříbra lístkového, a jsou ještě tak tlusté, že šustí, držíme-li je mezi dvěma prsty a otáčíme-li jimi sem a tam; od plechu se liší svou již skutečně listovou povahou a daleko větší ohebností; tepané lupeny ze stříbra lze též lehce trhat.

1. (1) Dráty z ryzího stříbra silnější než 2 mm sem nepatří a projednávají se podle saz. pol. 562b).

(2) Naopak všecky slabší dráty z ryzího stříbra, též zlacené nebo zlatem pokládané, i zploštěné, se vždy vyclívají podle saz. čís. 564.

(3) Podle saz. čís. 564 se projednávají dále všecky dráty z ryzího stříbra s jádrem z obecných kovů silné nejvýše 2 mm, též zlacené nebo zlatem pokládané, i zploštěné.

(4) Avšak těmto drátům podobné dráty z obecných kovů, stříbřené nebo stříbrnou slitinou pokládané, dále všecky dráty z obecných kovů ryzím stříbrem pokládané, silnější než 2 mm, patří do saz. čís. 498. Viz vysvětlivky k saz. čís. 498.

1. (1) Dracouny (bouillony, kantilky, kudrnky, duté cetky) jsou polotovary z kulatého nebo zploštěného drátu zlatého nebo stříbrného na výrobu lemovek, třásní, epolet, třapců, k vyšívání atd., které mají většinou trubkový tvar podobný housenkám a vyrábějí se na t. zv. dracounových strojcích tak, že se drát ovíjí kolem jehel různého průřezu.

(2) Cetkami (blyskotkami) se rozumějí kotoučky (drátěné cetky) z drahých kovů s dírkou uprostřed, které se vyrábějí roztepáním rozevřených drátěných kroužků. Duté cetky jsou tvaru vydutého. Sem patří též kadeřavé cetky, totiž cetky, zdobené razidlem, jakož i cetky vysekané průbojníkem z folií drahých kovů (foliové cetky).

(3) Za přízi z drahých kovů se pokládá příze z všelikých přediv (zde zejména příze hedvábná) opředená zploštěným (plochým) drátem z drahých kovů buď tak, že příze je drátem úplně pokryta, nebo zůstává více nebo méně viditelná. Této příze se užívá na výrobu dracounového zboží prýmkářského, na ozdoby v tkalcovství, jako vyšívacího materiálu atd.

(4) Taková příze uskaná se vyclívá jako prýmky tohoto čísla.

1. (1) Jako polotovary z drahých kovů saz. čís. 566 se projednávají lité nebo strojem vyrobené (lisované, tažené nebo vysekávané) polotovary menších rozměrů, jak se jich užívá na úpravu obrub prací klenotnických, na výrobu šperkových předmětů, na výzdobu větších zlatých nebo stříbrných výrobků atd.

(2) Sem patří na př. obruby, t. j. zoubkované tyčinky, lité nebo vysekávané, hladké nebo zdobené ornamentem, na obroubení spon atd.; drápky (korunky na zasazení drahokamů); destičky zdobené ornamentem, též s lisovanými obrazci, jako součástky ozdobných předmětů, jako vložky na nádobách a pod.; kuličky, obroučky na prsteny (hladké nebo tvarové tyčinky na výrobu prstenů, též do kroužků stočené, nikoli však spájené); profilované tyčinky, též zdobené ornamentem, které se napájkují na okrajích nebo jiných místech stříbrného nádobí atd.; dráty s ozdobami vlisovanými nebo veválcovanými, tvarové dráty, jež mají průřez hodící se k použití předem určenému, jako na př. žlábkový drát na brýle a pod.

(3) Podle saz. čís. 566 se projednávají všecky tyto polotovary jen tenkrát, jsou-li surové, t. j. tak, jak opustily slévací kadlub, lis atd. Nesmějí být spájeny. Pouhé ořezání okrajů ještě surových polotovarů lupenkou, razidly nebo nůžkami nemá vliv na zařadění.

(4) Veškeré polotovary, jakož i všechny větší předměty, jako nádobí, příbory, příborové rukojeti atd. z drahých kovů, spájené, pilované nebo nějak jinak dále opracované, byť i jinak surové, patří do saz. čís. 567 nebo 568 nebo, jde-li o zboží platinové k účelům vědeckým nebo živnostenským, do saz. čís. 569.

1. (1) K výrobkům zlatým a stříbrným saz. čís. 567 a 568 patří netoliko vlastní zboží zlatnické a stříbrnické (nádoby, stolní náčiní, stolní příbory, řetízky, klenoty, obruby k optickým přístrojům, korunky a víčka proti prachu k hodinkám, víčka hodinek bez střední části hodinkových pouzder, obroučky k hodinkovým sklíčkům atd. z drahých kovů), nýbrž i zboží klenotnické (do drahých kovů zasazené perly, korály, drahokamy atd.), též spojené s všelikými hmotami jinými, dále zboží z jiných hmot spojené s drahými kovy, nejsou-li drahé kovy pouhým výstrojem nebo nejsou-li výslovně zařaděny.

(2) Zboží zcela nebo zčásti z platiny patří, není-li určeno k účelům vědeckým nebo živnostenským, do saz. čís. 567.

(3) Zboží, jež se skládá ze zlata a stříbra, se vyclívá jako výrobky zlaté.

(4) Stříbrné zboží pozlacené, též zlatem pokládané, se projednává podle saz. čís. 568.

(5) Vyjma polotovary z drahých kovů zařaděné do saz. čís. 566 patří do saz. čís. 567 a 568 též surové výrobky zlaté, platinové nebo stříbrné, jakož i zpola nebo zcela hotové zboží z těchto kovů, při čemž je přípustný každý způsob technického opracování. U saz. čís. 567 je jednotná celní sazba jednak na všechny předměty zlaté, jednak na všechny předměty platinové, kdežto u saz. čís. 568 jsou stanoveny na jednotlivé druhy zboží, zčásti též podle kusové váhy, různé sazební položky, k jejichž správnému použití je třeba dbát vysvětlivek k tomuto číslu.

1. Do saz. čís. 568 patří jak zlacené, tak i zlatem pokládané výrobky stříbrné. Sem patří též tulové (niellové) zboží, t. j. výrobky ze stříbra s ozdobami vtlačenými nebo vrytými, které jsou vyplněny (černě nebo barevně) smaltem nebo jinými směsmi.

2. (1) Základní ustanovení puncovních předpisů vzhledem k celní službě:

(2) Platinové, zlaté a stříbrné zboží a zboží s obsahem 250/1000 zlata, z ciziny dovezené, podléhá puncovní kontrole. Puncovní kontrolou je úřední zkoušení ryzosti a zákonitého stavu tohoto zboží a jeho úřední označení.

(3) U zboží z drahých kovů stříbřeného, zlaceného nebo platinovaného se nezjišťuje ryzost vrstvy drahého kovu, kterou je toto zboží povlečeno, nýbrž se zkouší jádro.

(4) Puncovní kontrolu zboží z ciziny dovezeného provádějí toliko puncovní úřady (v Praze, Brně, Mor. Třebové a Bratislavě), nikoli jejich expositury.

2. (1) Pravými korály rozumíme jenom červené krvavé nebo vzácné korály (avšak také bledší, růžově zbarvené druhy), nepravými korály jenom napodobeniny korálů z umělé hmoty korálové. Jiné napodobeniny z kosti, dřeva, skla, nepálené nebo pálené hlíny, celuloidu a pod. se projednávají jako zboží z těchto látek.

(2) Korály pravé, surové, saz. čís. 140.

(3) Korály (pravé či nepravé) opracované, saz. čís. 571.

(4) Viz též stanovení pojmu pro nepravé perly u saz. čís. 383.

2. (1) Za opracované ve smyslu saz. čís. 571 se pokládají jen broušené nebo řezané, nezasazené drahokamy a polodrahokamy a korály (pravé nebo nepravé), tak jak se jich užívá za materiál k dalšímu zpracování na klenoty a pod. Sem patří též hladicí acháty a obtahovací brousky z chalcedonu (tak zvané arkansasové brousky).

(2) Pravé kameny a korály (pravé či nepravé) toliko s vyrytými, vřezanými monogramy, znaky a podobnými okrasami se pokládají ještě za řezané.

(3) Kameje, gemy, knoflíky, prsteny, náprstky, držadla k holím a deštníkům (i slunečníkům), vázy, kalíšky, drobnůstky a pod., řezané z polodrahokamů nebo korálů, nezasazené, patří však do saz. čís. 572 nebo 570.

(4) Vyskytnou-li se snad takové předměty z nezasazených drahokamů, projednávají se podle saz. čís. 567.

(5) Desky z polodrahokamů (desky na stoly a pod., na př. malachitové a j.), broušené nebo řezané, patří do saz. čís. 571. Podle tohoto čísla se též vyclívají desky na stoly z jiných kamenů, jež jsou dyhovány tenkou vrstvou polodrahokamů.

2. Staré přelámané drahé kovy jsou zlomky předmětů již neupotřebitelných, jakož i roztrhané (rozstříhané), jinak neupotřebitelné zboží dracounové (tkaniny, úplety atd.) z drahých kovů, též vypálené, jež se hodí jen k roztavení.

2. (1) Plechy, desky, tyče a dráty z drahých kovů patří do saz. čís. 562, netoliko jsou-li kovány, válcovány nebo taženy, ale i tehdy, jsou-li dodatečně leštěny nebo hlazeny. K tyčím a drátům tohoto čísla patří nejen ty, jež mají průřez kruhový nebo jsou zploštěné, nýbrž i ty, jež mají průřez vejčitý, čtverhranný nebo vícehranný.

(2) Dráty jiného průřezu, hodícího se k zvláštnímu upotřebení, jako na př. žlábkovitý drát na brýle, jakož i dále nezušlechtěné dráty s ozdobami vlisovanými nebo veválcovanými se projednávají podle saz. čís. 566.

(3) Zlacenými nebo zlatem pokládanými deskami, plechy, tyčemi a dráty stříbrnými, které patří do saz. pol. 562b), rozumíme ty, jež jsou na jedné straně nebo na obou stranách nebo třeba i na celém povrchu zlatem pokryty.

(4) Plechy a desky stříbrné se zlacenými vzory, ozdobami nebo jinými kresbami patří jako všechny plechy (též desky) z drahých kovů s lisovanými nebo gilošovanými vzory do saz. čís. 566.

(5) Plechy a desky z drahých kovů se vzory vyrytými, vyleptanými a podobně ručně vytvořenými, saz. čís. 567 nebo 568.

(6) Tak zvané lingoty z drahých kovů (tyče, též s jádrem z obecných kovů, upravené k tažení drátu) se projednávají jako tyče podle saz. čís. 562.

2. (1) Zlato lístkové a hotové stříbro lístkové (pozlátko a stříbřítko) jsou neobyčejně tence vytepané listy z těchto kovů a mají toliko nepatrnou pevnost; jsou-li položeny přes hůlku, visí po obou stranách kolmo dolů, kdežto tepané lupeny ze stříbra (t. zv. loty) se pro větší tloušťku (neohebnost) po obou stranách podpěry jenom nakloní, i když se na ni položí ve větších kusech.

(2) Jako lístkové zlato se projednává i poloviční pozlátko, t. j. lístkové stříbro, jež je po jedné straně pokládáno zlatem. Pravé lístkové zlato a poloviční pozlátko prosvítají proti světlu zeleně nebo modrozeleně, kdežto nepravý kov lístkový je neprůhledný. Jsou-li pochybnosti, provede se zkouška podle ustanovení 8. všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 500—525.

2. (1) Zjistí-li puncovní úřad, že dráty projednané podle saz. čís. 564 jsou dráty ze stříbrné slitiny, vrátí se straně ihned na nekolkovanou kvitanci rozdíl na celní sazbu saz. čís. 562 nebo saz. čís. 498.

(2) Viz též 3. vysvětlivku k saz. čís. 498.

2. (1) Výrobky z drátů, cetek a příze z drahých kovů, zařaděné do saz. čís. 565, se označují v obchodě též jako dracounové zboží prýmkářské. Sem patří zvláště lemovky, třásně, prýmky, třapce (též třapce na šavle a kordy), růžice, kokardy, stužky, epolety, závěsníky šavlí, opaskové stuhy a pod.

(2) Široké tkaniny a stuhy (ovšem jen stuhy, které nejsou pro svou nepatrnou pevnost a tuhost ještě lemovkami), patří jen tenkrát do saz. čís. 565, jsou-li vyrobeny podle počtu nití převážně z drátů nebo z příze z drahých kovů (viz 3. odstavec 1. vysvětlivky k tomuto číslu). Stejně se projednává stávkové zboží, tyly a krajky, jsou-li podle vzhledu vyrobeny převážně z drátů nebo příze z drahých kovů.

(3) U dracounového zboží prýmkářského nemají vliv na zařadění ani vložky z příze nebo z jiných látek, jako dřeva, lepenky a pod., ani příze z látek textilních, ležící volně na rubu lemovek, ani taková příze, která vystupuje na líci dracounového zboží prýmkářského, avšak nemění povahy tohoto zboží jako dracounového zboží prýmkářského ze zlatých nebo stříbrných přediv nebo drátů, ani příze, jíž je dracounové zboží prýmkářské vyšito.

(4) Viz též 17. všeobecnou vysvětlivku V. oddílu k saz. tř. XXII—XXV.

(5) Na spojení s jednotlivými malými ozdobami z drahých kovů se při vyclívání dracounového zboží prýmkářského saz. čís. 565 nehledí.

2. (1) Vzorkované plechy (též desky) z drahých kovů saz. čís. 566 jsou určeny na výrobu různých předmětů, zvláště pouzder, knoflíků, tabatěrek a tulového zboží. Sem však patří jenom takové dále neopracované plechy, jejichž vzorky byly vytvořeny lisem, strojem gilošovacím, nikoli však ručně, jako rytím, leptáním a pod.

(2) Podle saz. čís. 566 se též projednávají ještě jinak dále neopracované plechy a desky stříbrné, jejichž pozlacení tvoří vzory, ozdoby nebo jiné kresby.

2. (1) Pouhý výstroj z drahých kovů se neprojednává podle saz. čís. 567 nebo 568; viz též úvodní vysvětlivky.

(2) Do kterých čísel je zařaděno zboží vystrojené drahými kovy, viz 9. všeobecnou vysvětlivku k saz. tř. XLIII.

(3) Viz též stanovení pojmů pravých perel, korálů (pravých nebo nepravých), drahokamů a polodrahokamů u saz. čís. 570 a 571, nepravých perel u saz. čís. 383 a napodobených drahokamů u saz. čís. 386.

(4) Jak se projednávají starožitné zbraně a starožitná zbroj s ozdobami z vkládaných tenkých drátů stříbrných, viz 5. vysvětlivku k saz. čís. 478.

(5) Granátové zboží v obrubách z drahých kovů, saz. čís. 570.

(6) Optické přístroje v obrubách z drahých kovů, saz. pol. 575a) a 575b).

(7) Hodinky se zlatými nebo stříbrnými pouzdry, saz. čís. 585.

(8) Pouzdra k hodinkám, zlatá nebo stříbrná, saz. čís. 586.

(9) Na vyclívání nemají vliv tato spojem z drahých kovů: platinové hroty u železných hromosvodů saz. čís. 484; platinové kolíčky a krátké kousky stříbrného drátu u některých přístrojů saz. tř. XLI a XLIV; klapky a kování u hudebních nástrojů saz. tř. XLIV.

2. Zboží z platinového stříbra, t. j. zboží ze stříbra s přísadou platiny, se vyclívá jako zboží ze stříbra; avšak jiné zboží z platinového stříbra než obruby bílých klenotů není dovoleno podle ustanovení o puncovní kontrole dovážet. V platinovém stříbře zasazené šperky z pravých diamantů nebo perel se projednávají podle saz. pol. 568c).

3. (1) Puncovní kontrole nepodléhají:

(2) Ve sporných případech rozhodují puncovní úřady o tom, zda zboží podléhá puncovní kontrole.

a) platinové, zlaté a stříbrné slitky, pruty, desky, plechy, granálie, lístkové zlato (pozlátko), odpadky vzniklé při zpracování drahých kovů, drát, tkanivo, metrové řetízky a jiné suroviny a polotovary z drahých kovů, které se považují za materiál k dalšímu zpracování a nikoli za zboží podle puncovního zákona a nepodléhají tedy puncovní kontrole;

b) zboží z obecných kovů, i když je povlečeno drahými kovy;

c) předměty osvobozené od dovozního cla; mají-li být tyto předměty zcizeny, musí být předloženy k úřednímu označení;

d) přístroje a nástroje k účelům vědeckým, vyučovacím nebo léčebným, k výrobě živnostenské nebo průmyslové a výrobky z drahých kovů pro zubní lékařství;

e) veškeré státní mince, i když jsou součástkou předmětů z drahých kovů a jsou s nimi volně spojeny;

f) pamětní mince, medaile a plakety, ražené ve státní mincovně;

g) předměty staršího původu, které mají zvláštní uměleckou nebo kulturně historickou cenu;

h) předměty smaltem úplně povlečené;

i) pouhé obruby kamenů, perel, smaltu nebo mosaiky, u nichž váha zlata, stříbra nebo platiny má jen podřízený význam;

j) zlatá pera psací do plnicích per dovážená v záznamním styku zušlechťovacím.

3. (1) Za odpadky při zpracování drahých kovů se pokládají opilky (stěr), šumichové odpadky (odpadky při výrobě lístkového zlata a stříbra), usazeniny roztoků, kal, zlatý a stříbrný popel a podobné hmoty, hodící se k opětnému získání drahých kovů, ve tvaru obvyklém v obchodě. I odstřižky zlatých plechů mohou být projednány podle saz. čís. 560, dovážejí-li je galvanické závody.

(2) Zlato a jiný drahý kov, třený, upravený na barvu malířskou nebo s přísadou pokostu, saz. čís. 513.

(3) Bezcelný zlatý a stříbrný prach saz. čís. 560 rozeznáme od bronzových prášků saz. čís. 513 vždy spolehlivě podle vnější úpravy. Viz též vysvětlivky k saz. čís. 513.

3. Jsou-li podle puncovního nálezu mezi dráty prohlášenými nebo podle celního nálezu projednanými podle saz. pol. 562b) i dráty z ryzího stříbra, silné 2 mm nebo slabší, vrátí puncovní úřad vždy takovéto zásilky celnímu oddělení. Celní oddělení zjistí příslušnou váhu těchto drátů, nařídí doplatek rozdílu na celní sazbu saz. čís. 564 a zavede, je-li třeba, trestní řízení pro nesprávné prohlášení.

3. Tepané lupeny ze stříbra se téměř vždy zasílají v balících, takže je položen list na list bez vložek, kdežto lístkové stříbro a lístkové zlato je takřka bez výjimky vloženo po jednom listu mezi dva listy knížeček (sešitů) a vyclívá se vždy s těmito obaly.

3. (1) Výrobky z drátů z drahých kovů, jež se vyclívají podle saz. čís. 565, rozumíme toliko takové, které jsou vyrobeny z ohebných, povolných, zploštěných nebo kulatých drátů, jež se svou povahou hodí na výrobu dracounového zboží prýmkářského.

(2) Výrobky ze silnějších a neohebných drátů zlatých a stříbrných, jako na př. zboží filigránové, se vyclívají jako výrobky zlaté a stříbrné podle saz. čís. 567 nebo 568.

3. Surové obruby k bílým klenotům z platinového stříbra (ze slitiny stříbra a platiny) se vyclívají podle saz. pol. 566b).

3. (1) Příbory (noži a vidličkami) a lžícemi saz. pol. 568a) a 568b) rozumíme netoliko ty, jichž užívá jednotlivec (jako příbory jídelní, na ovoce nebo zákusky, lžíce polévkové, lžičky zákuskové, kávové, na zmrzlinu, vejce a pod.), nýbrž i ty, jichž se užívá společně u tabulí (jako příbory podávací, rozkrajovací, salátové, nože na máslo, sýr, dorty, polévkové naběračky, lžíce na kompot, salát nebo omáčku, lžičky na sůl, cukr, hořčici a pod.). Naopak se vyclívají vždy jako jiné výrobky stříbrné saz. pol. 568d) stříbrné podložky pod příbory (kozlíky), kroužky na ubrousky, kalíšky na vejce, cukřenky, solničky, sítka na čaj a pod., jež se zhusta dovážejí společně s příbory nebo někdy zase samostatně.

(2) Pro všechny příbory a lžíce zařaděné do a) a b) je rozlišovacím znakem při zařaďování skutečná váha kusová, a to příbory a lžíce, jejichž kus váží třebas i s jinými s nimi spojenými hmotami více než 10 g, patří do a), všecky lehčí do b).

(3) Avšak při projednávání nebo zařaďování příborových rukojetí do a) nebo b) se pokládá za kusovou váhu jen čistá váha stříbrného výrobku bez vyplňující hmoty (sádry, kalafuny a pod.). Při dovozu příborových rukojetí zalitých vyplňující hmotou (hmota se však vždy zahrne do váhy clu podrobené) stačí, je-li k zásilce připojena od každé rukojeti různé velikosti jedna nezalitá. Není-li tomu tak, vyšetří se kusová váha znaleckým odhadem, a jsou-li pochybnosti, vyclí se zásilka podle saz. pol. 568b).

3. (1) Jako granátové zboží saz. čís. 570 se projednává jenom takové zboží, jež se skládá převážně z granátů a u něhož bylo podle okolností použito drahého kovu toliko za obrubu těchto drahokamů. Granátové zboží spojené ve větší míře s drahými kovy, na př. se zlatými nebo stříbrnými jehlami, nebo zlaté a stříbrné výrobky, jež jsou jen posázeny jednotlivými granáty atd., se projednávají podle saz. čís. 567 nebo 568.

(2) Granátové zboží v obrubách z obecných kovů, též zlacených nebo stříbřených, nebo jinak s těmito kovy zpracované, se rovněž projednává podle saz. čís. 570.

(3) Viz též 2. odstavec 3. vysvětlivky k saz. čís. 571.

3. (1) Obroubení drahokamů a polodrahokamů obroučkou z obecných kovů nebo podložení folií za tím účelem, aby lépe vysvitl účinek, hra barev atd., vsazení psacích a řezacích diamantů, jakož i hladicích achátů do násadky nebo desek ze dřeva nebo obecných kovů se nepokládá za zasazení; tyto předměty se tedy vyclívají podle saz. čís. 571.

(2) O průvlacích na drát s otvory protahovacími, vystrojených diamanty, rubíny, safíry atd., a o železných nástrojích (vrtácích, pilách a pod.), vystrojených surovými diamanty, viz 5. všeobecnou vysvětlivku k saz. čís. 452—460.

(3) Korály a perly navlečené pouze k snadnějšímu balení na šňůry se nepokládají za zasazené; přitom je bez vlivu na zařadění, zda jsou korály nebo perly navlečeny tříděné podle velikosti nebo tak, že jsou na př. uprostřed největší a k oběma koncům vždy menší.

(4) Pravé perly ještě v lastuře, saz. čís. 139.

(5) Drahokamy a polodrahokamy, korály (pravé nebo nepravé), jakož i pravé perly, zasazené do drahého kovu nebo jinak s ním zpracované, saz. čís. 567 a 568.

(6) Korály (pravé nebo nepravé) jinak zasazené nebo jinak zpracované, saz. čís. 570.

(7) Polodrahokamy jinak zasazené nebo jinak zpracované, saz. čís. 572.

4. (1) Zboží platinové, zlaté a stříbrné dovezené z ciziny musí mít aspoň nejnižší zákonitou ryzost uvedenou v § 4 puncovního zákona a zboží s obsahem 250/1000 zlata musí mít obsah zlata aspoň 250/1000.

(2) Vyhovuje-li toto zboží i jinak puncovním předpisům a zjistí-li se, že vyhovuje i jiným než puncovním předpisům, označí se na něm úřední značkou jeho cizozemský původ a je pak dovoleno s ním v tuzemsku obchodovat.

(3) Nemá-li toto zboží aspoň nejnižší zákonitou ryzost, anebo nelze-li jiné jeho závady odporující puncovním nebo jiným předpisům odstranit, odešle se na útraty příjemce do celní ciziny odesilateli, a to prostřednictvím onoho celního oddělení ONV, které je projednalo. Nelze-li cizozemského odesilatele zjistit nebo odepře-li zjištěný odesilatel příjem, zboží takové se rozbije a vydá příjemci.

4. (1) Výprava nebo výzdoba šatů a výstrojného zboží saz. čís. 274 pravým dracounovým zbožím prýmkářským je bez vlivu na jejich zařadění. Všeliké klobouky takto vystrojené patří do saz. čís. 269.

(2) Jiné zboží spojené s pravým dracounovým zbožím prýmkářským se vyclívá, nelze-li toto spojení pokládat za pouhý výstroj, podle saz. čís. 565, není-li zboží samo podrobeno vyšší celní sazbě.

4. Příbory, lžíce a rukojeti z obecných kovů s obroučkami, do rukojeti vloženými destičkami a pod. ze stříbra patří do saz. čís. 525.

5. (1) Zásilky se zbožím podléhajícím puncovní kontrole zašlou celní oddělení ONV, když skončily celní řízení, se všemi celními doklady nejbližšímu úřadu puncovnímu nebo tomu úřadu puncovnímu, který označí strana; zasílají-li je poštou, musí být zásilky řádně vyplaceny. V celní prohlášce nebo účtu je třeba vyznačit upotřebené přísady drahých kovů kvalitativně i kvantitativně. Puncovní úřad opatří celní nález nebo prvopis celní prohlášky svým nálezem a vrátí doklady, které nepatří příjemci, celnímu oddělení ONV. Puncovnímu úřadu se předkládá i zboží, které bylo již dříve opatřeno čs. značkami puncovními.

(2) Puncovní úřad vydá zboží úředně označené příjemci; zasílá-li je poštou, podá je jako dobírkovou zásilku řádně vyplacenou.

(3) Vrací-li puncovní úřad zásilku podle 3. odst. předcházející 4. všeobecné vysvětlivky celnímu oddělení ONV, zasílá ji bez poštovného. Celní oddělení ONV vyrozumí o tom příjemce a zařídí, aby zaslal zboží zpět odesilateli do celní ciziny. Celní oddělení ONV jsou tu zmocněna samostatně vrátit vybrané clo, jakmile dojde úřední potvrzení výstupu.

(4) Obdrží-li strana od celního oddělení ONV povolení, že může sama zboží podléhající puncovní kontrole po celním projednání dopravit k puncovnímu úřadu, musí být zboží po celním projednání zaplombováno a strana je povinna předložit ještě téhož dne zboží i s celními doklady puncovnímu úřadu. Vyclívací doklad pro celní oddělení ONV předloží celní oddělení ONV dodatečně puncovnímu úřadu, který potvrdí, že mu bylo zboží stranou předáno.

5. (1) U zboží saz. pol. 568a) a 568b) se zjistí kusová váha bez všelikého obalu vnitřního; vnitřní obal se však započítává do vyclívané váhy.

(2) U předmětů stříbrných, jež se k použití jenom sestavují, jakož i u kusů, které sice mají být dodatečně pevně spojeny, ale dovážejí se nespojené, se uznává za kusovou váhu, rozhodující o výši celní sazby, váha každého jednotlivého kusu.

(3) Zlatem pokládanými výrobky stříbrnými rozumíme stříbrné zboží, u něhož byl položen na stříbrný podklad plát buď z ryzího zlata nebo ze slitiny zlata s mědí, potom v ohni rozpálen a za horka vyválcován, na rozdíl od zboží zlaceného (galvanicky), u něhož byl na hotovém zboží vyroben zlatý povlak galvanicky.

(4) U prvního způsobu pokládání zlatem je spojení zlata se stříbrným podkladem mnohem důkladnější. Zlato vniká v ohni částečně do stříbra a slévá se s ním. Rozpustíme-li stříbro takto zlacené v kyselině dusičné, zůstane zlatá vrstva na straně, kterou se stýkala se stříbrem, jako černá houba zlatá, kdežto u galvanicky zlaceného zboží zůstane zlatá vrstva po rozpuštění stříbra na obou stranách lesklá.

(5) Prakticky se zkouší tak, že se položí kousek zboží na bílou porcelánovou misku, poleje se zředěnou kyselinou dusičnou (1 díl kyseliny, 2 díly destilované vody) a pozoruje se lupou působení této kyseliny bez zahřívání. Po několika málo minutách se začne vyvinovat plyn. U zboží zlatem pokládaného vznikne nyní na oněch místech, kde kyselina zlatou vrstvu uvolní nebo prorazí, černá, řídká houba zlatá. Po několika minutách je působení ukončeno a lze na všech místech, kde je dotyková plocha se stříbrem, spatřit černou nabubřelou zlatou houbu.

(6) U zboží galvanicky zlaceného se týmž postupem stane stříbro účinkem kyseliny dočasně bezlesklým a tmavostříbrošedým; když se pak rozpustilo, zůstane zlatá vrstva na obou stranách lesklá a zlatožlutá.

(7) Ke zkoušení se vezme potřebný kousek tak, aby se zkoušený předmět co možná nejméně poškodil; podle okolností postačí též, když se ponoří malá část zkoušeného předmětu, na př. řetízkový článek, do kyseliny nebo se oddělí místo, jež se má zkoušet, od ostatních částí voskovým proužkem a pak kyselinou solnou potře, nebo se vystaví jen vyhloubená místa povrchu účinku kyseliny; vždycky se však místo, jež se má zkoušet, napřed nožem ostře oškrábne, aby se umožnilo kyselině vniknout až pod zlatou vrstvu.

(8) Viz též všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 567 a 568.

6. Projednávají-li se dovážené předměty v dovozním záznamu, musí být již při celním projednání zajištěno nejen clo, ale také všeobecná daň, a to u celního oddělení ONV, které po provedeném celním záznamu zašle předměty puncovnímu úřadu k úřednímu zkoušení a označení. Puncovní úřady vyberou zde pouze puncovní poplatky. Ve vývozu uvolní celní oddělení ONV nejen jistotu za clo, ale také jistotu za všeobecnou daň.

7. (1) Toliko vzorky obchodních cestujících se vydají po zapravení cla a všeobecné daně cestujícímu bez dalšího úředního řízení puncovního.

(2) Zůstala-li by část vzorků nebo celá zaznamenaná zásilka v tuzemsku, je třeba, aby strana prokázala puncovní boletou, že předměty, které v tuzemsku zůstaly, byly puncovány. Celní oddělení se při definitivním zúčtování přesvědčí, že nevyvezené předměty byly dodatečně podrobeny puncovnímu řízení. Nestane-li se tak, zavede se proti cestujícímu důchodkové trestní řízení, o čemž se také uvědomí příslušný puncovní úřad, aby provedl další řízení úřední.

(3) Aby bylo usnadněno ztotožnění vzorků v tuzemsku zbylých, poznamenají puncovní úřady na puncovních boletách data příslušné celní prohlášky, kterou předloží strana při puncování vzorků.

8. (1) Platinové, zlaté a stříbrné zboží a zboží s obsahem 250/1000 zlata, určené k vývozu do ciziny, nepodléhá povinnému označení úřednímu, jeho vývoz je však podroben kontrole. Odesilatel předloží připravenou zásilku se seznamem pořízeným dvojmo puncovnímu úřadu, který zboží označí vývozní značkou.

(2) Zásilky nepuncovaného zboží z drahých kovů do ciziny je třeba uzavřít pečetěmi puncovního úřadu a odesilatel je povinen při dodání k dopravě kromě ostatních průvodních listin předložit také seznam zboží s potvrzením puncovního úřadu, že vykonal předepsané řízení úřední. Byly-li takové zásilky předloženy k výstupu pohraničnímu celnímu oddělení ONV, potvrdí pohraniční celní oddělení výstup zboží na seznamu a seznam vrátí puncovnímu úřadu.

(3) Z celní ciziny vrácené tuzemské zásilky nepuncovaného zboží z drahých kovů zašle celní oddělení ONV před projednáním puncovnímu úřadu ke zjištění, zdali je zboží totožné s oním, jež svého času bylo podle § 6 vl. nař. k puncovnímu zákonu jako nepuncované vyvezeno.

9. (1) Zboží vystrojené součástkami z drahých kovů nebo spojené s drahými kovy, zařaděné v saz. čís. 271, 272, 276, 283, 303, 319, 327, 338, 343, 367, 390, 410, 427, 487, 524, 525 a 575 podléhá rovněž puncovní kontrole.

(2) Zboží vystrojené součástkami z platiny se vyclívá jako zboží vystrojené součástkami ze zlata

(3) Viz též vysvětlivky k saz. čís. 569.

10. Zboží ze slitiny kovu obecného a zlata, u něhož je obsah drahého kovu aspoň jedna čtvrtina (250/1000) celkové váhy slitiny, se projednává jako zboží zlaté.

11. Zboží ze silného plechu stříbrného plátovaného zlatem se projednává jako výrobky stříbrné saz. čís. 568.

12. Zboží z iridia, osmia, paladia, rhodia a ruthenia se vyclívá jako zboží platinové.

13. O rozlišování kovů drahých od obecných viz všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 500—525.

14. Bílé zlato je slitina zlata s příměsí některých kovů, jako mědi, stříbra, niklu, paladia a zinku. Vyrábí se v ryzosti 585/1000, 750/1000 a pro účely zubotechnické též i 916/1000.

15. Výrobky z drahých kovů podléhají všeobecné dani stanovené nařízením ministra financí čís. 285/1948 Sb. Tuto daň vybírají z předmětů podléhajících puncovní kontrole puncovní úřady při puncování. U předmětů z drahých kovů dovážených z ciziny a nepodléhajících puncovní kontrole vybírají všeobecnou daň celní oddělení ONV podle váhy příslušného drahého kovu.

16. Československé úřední značky pro platinové, zlaté a stříbrné zboží byly stanoveny vyhláškou ministerstva průmyslu ze dne 25. ledna 1949, čís. 71/1949 Sb. (vyobrazení viz na másledující straně).