IV. Příze.

1. (1) Příze jsou niti, jež vznikají (upředou se), skroutíme-li dohromady textilní vlákna nebo srst (též chlupy atd. saz. čís. 84); přitom může být skaním spojeno i několik takových nití, pokud se tím nevytvoří zboží prýmkářské nebo provaznické.

(2) Příze se zařazují do saz. třídy, kam patří podle surovin, z nichž jsou vyrobeny. Výjimky viz u saz. čís. 226 a 245.

2. (1) Podle počtu samostatně upředených nití tvořících přízi rozeznáváme přízi jednoduchou, dvojpramennou (zdvojenou), troj pramennou a vícepramennou. Příze dvojpramenná, trojpramenná a vícepramenná se označuje též společným názvem skaná příze, poněvadž se vyrábí skaním (skroucením) dvou, tří nebo více již upředených jednoduchých nití (pramenů). (Viz též 3. vysvětlivku.)

(2) Od skané příze je třeba ovšem rozeznávat přízi vláčenou. Ta se skládá z několika nití (pramenů), bez patrného zakroucení, pouze současně odvinutých, volně vedle sebe ležících, a projednává se podle povahy jednotlivých vláčených nití (jednoduchých, dvojpramenných nebo vícepramenných).

(3) Poněvadž má příze skaná (na strojích skacích) vždy více než 100 zákrutů na jeden metr, nepovažuje se za skaní pouze 20 až 30 zákrutů (vzniklých na př. samovolně, když se vláčená příze, navinutá na cívce, shrnuje k pevné čelní straně cívky).

3. (1) Skaná příze se rozlišuje opět v přízi jednou skanou a opětovně skanou.

(2) Za přízi jednou skanou se považuje příze, jež se skládá ze dvou nebo více jednoduchých nití spojených v jedno pásmo jediným skroucením. Byla-li však příze vyrobena skaním příze již dvojpramenné, trojpramenné nebo vícepramenné, jmenuje se přízí opětovně skanou. Na projednávání příze opětovně skané nemění nic okolnost, že jsou v pásmu spolu skrouceny niti skané s nitmi jednoduchými.

(3) Jako příze mohou se projednávat výrobky dvakrát nebo vícekrát skané, jen pokud je není nutno považovat vzhledem k jejich tloušťce a k jejich vnější povaze za šňůry ve smyslu zboží prýmkářského nebo provaznického (provazy, motouz). Viz též oddíl V, vysvětlivku 10, odst. 7, 8 a 9.

4. (1) Příze ozdobná (efektní), falkonévka nebo příze fantasijní je zpravidla příze skaná, zvláštním způsobem skroucená, jejíž jednotlivé prameny, různě probíhajíce, tvoří v jistých vzdálenostech zádrhy, kadeře, smyčky, kličky, závitky a pod. K ní se počítá také t. zv. příze součkovitá, mající ve své struktuře součky (chuchlíky), vzniklé vmíšením vloček (ztluštěním) při předení.

(2) Všecky tyto výrobky se projednávají jako příze, a to vždy podle příslušné položky zatížené nejvyšší celní sazbou.

(3) Stejně se posuzuje též příze vyrobená na skacím stroji, podobná prýmku (viz oddíl V, vysvětlivku 10, odst. 8), u které svrchní nit ovinuje spirálovitě druhou, silněji napjatou přízi.

(4) Od příze ozdobné se rozeznává ona příze, která, jsouc pouze silně zakroucena, tvoří smrštěním jednotlivých nití zádrhy nebo malé kličky, mizící opět, jakmile se příze přiměřeně napne. Tato příze se projednává, jde-li o jemnost příze, podle svého čísla jemnosti.

(5) K přízím nepatří výrobky stroje gimpového, často zcela tenké, přízi podobné, skládající se z jednoduchých nebo vícenásobných nití (u hedvábí také z bíz, t j. z hedvábných vláken pouze filovaných, nikoli skroucených), které jsou spirálovitě ovinuty přízí nebo hedvábnými bízami, což lze často na takových skaných výrobcích zřetelně poznat teprve lupou, jestliže se rozkroutí. Tyto výrobky patří jako gorly nebo gimpy ke zboží prýmkářskému.

5. (1) Podle apretury rozeznáváme přízi surovou, t. j. takovou, která se barvou a ostatní povahou (měkkostí, leskem, na dotek atd.) shoduje se surovinou, z níž je vyrobena, a přízi zušlechtěnou, t. j. přízi, která byla dále bílena, barvena, potištěna a pod.

(2) Jako surová příze se projednává příze požehaná (opálená plynem, zjemnělá opálením vyčnívajících vláken), pařená (vystavená účinku páry, listrovaná) a animalisovaná (rostlinná příze preparovaná zvláštním způsobem, aby vnímala barviva, která jinak drží pouze na vlně), pokud všechny tyto příze zachovaly jinak ráz příze surové.

(3) Příze toliko přibarvená (poznávací barvou za účelem rozlišování při tkaní) může být projednána jako nebarvená, odebírají-li ji továrny, které zpracovávají takovou přízi. Případná nutná šetření zavede celní oddělení ONV ve vlastní působnosti. Od příze zbarvené natrvalo se tato příze lehce rozlišuje slabými barevnými odstíny mizícími, vypereme-li ji ve vlažné vodě (15° C) nebo zahřejeme-li ji za sucha na 100° C.

(4) Příze spředená s kovovými vlákny se projednává podle saz. čís. 523 nebo 565.

(5) Niti opředené zlatým, stříbrným atd. papírem, saz. pol. 300c) nebo d).

6. Podle úpravy se dělí příze na přízi k průmyslovému použití (příze tovární) a na přízi upravenou pro drobný prodej.

I. Za přízi upravenou pro továrny se považuje:
i) hedvábí v každé úpravě, vyjma hedvábí k šití, vyšívání a jiné hedvábí saz. čísla 246.

a) příze na větších cívkách dřevěných, lepenkových, plechových a příze, jíž se užívá v továrnách k navíjení osnov a pod.; taková příze se liší také od příze dovážené na malých cívkách a určené pro drobný prodej tím, že nemá továrních etiket (nehledíc na označení čísla příze);

b) příze v potáčích (kopsech) bez zřetele na váhu a příze pro člunky vyšívacích strojů, navinutá do tvaru oliv;

c) příze v osnovách navíjených, šlichtovaných, klihovaných (upravená jako osnovní příze [warps]), také protkaná ve větších mezerách několika útkovými nitmi, aby se zamezilo posouvání osnovních nití. Projednává-li se taková příze, nepřihlíží se také k nitím navinutým po stranách a určeným ke zhotovení okrajů. Váha vratidel, na kterých jsou osnovy navinuty, může se odečíst jen tehdy, dá-li se zjistit s úplnou jistotou podle předložených dokladů nebo byla-li vratidla při vývozu zaznamenána. O přirážce při projednávání příze v osnovách šlichtovaných nebo klihovaných viz 1. všeobecnou poznámku k saz. třídě XXII až XXVI;

d) jednoduchá příze bavlněná, lněná, ramiová, konopná, jutová a vlněná v přadenech, bez zřetele na velikost a podvázání, a na cívkách křížových, a to u lněné a konopné příze o váze přes 600 g, u jiných přízí bez zřetele na jejich váhu, nejsou-li upraveny vinětami, páskami a pod. pro drobný prodej;

e) dvojpramenná nebo vícepramenná příze bavlněná, lněná, ramiová, konopná, jutová a vlněná na cívkách křížových, není-li upravena vinětami, páskami a pod. pro drobný prodej a přesahuje-li jejich váha u bavlněné příze 200 g, u lněné a konopné 600 g (příze ramiová, jutová, vlněná na křížových cívkách bez zřetele na váhu);

f) 1. dvojpramenná nebo trojpramenná bavlněná příze v přadenech:
U 1. a 2. se předpokládá, že přadena nemají podvazů oddělujících jednotlivá pásma od sebe uzly a že také nejsou jinak upravena pro drobný prodej;

α) surová nebo bílená bez zřetele na váhu přadena,

β) barvená (též potištěná), mercerovaná:
příze nižšího čísla než 20 po anglicku, váží-li přadeno nejméně 30 g, od čísla 20 po anglicku výše všechna přadena bez zřetele na jejich váhu;

2. čtyřpramenná nebo vícepramenná bavlněná příze v přadenech, surová, bílená, barvená (též potištěná), mercerovaná:
nižšího čísla než 30 po anglicku, váží-li přadeno nejméně 45 g, od čísla 30 po anglicku výše všechna přadena bez zřetele na jejich váhu.

g) u dvojpramenné nebo vícepramenné příze lněné, ramiové, konopné a jutové přadena, která buď vůbec nemají podvazů (t. zv. přadena křížem navíjená) nebo která jsou oddělena v pásma podvaznou nití, jež jen volně probíhá křížem, nesvírá pevně dílce přadena a neodděluje je uzly od sebe, nejsou-li jinak upravena pro drobný prodej a přesahuje-li mimo to u lněné a konopné příze délka niti 2000 m;

h) u dvojpramenné nebo vícepramenné vlněné příze v přadenech:
ve všech třech případech za předpokladu, že přadena nemají podvazu, jenž odděluje jednotlivá pásma od sebe uzly a také nejsou jinak upravena pro drobný prodej;

1. všechna surová příze bez zřetele na váhu přadena,

2. všechna dvojpramenná nebo trojpramenná příze bílená nebo barvená (též potištěná nebo melírovaná), váží-li přadeno nejméně 30 g,

3. všechna čtyřpramenná nebo vícepramenná příze bílená nebo barvená (též potištěná nebo melírovaná), váží li přadeno nejméně 45 g,

II. Jako příze upravená pro drobný prodej se projednává:
Celní oddělení ONV jsou však v mezích svého vyclívacího oprávnění zmocněna projednávat přízi upravenou pro drobný prodej, o níž bylo prokázáno, že se jí použije k průmyslovému zpracování (jako k výrobě prýmků, tkaní stuh, k opřádání kabelů atd.), podle její jinaké povahy tenkrát, dá-li strana písemně v prohlášce souhlas k tomu, aby celní nebo kontrolní oddělení ONV dohlédlo čas od času v jejím továrním závodě, že se příze skutečně po továrnicku zpracovává. Použití příze po továrnicku je prokázáno jen zpracováním příze na stavech a na strojích, nikoli však na strojích šicích.

a) příze v rozličné malé úpravě, t. j. na lepenkových destičkách, kotoučích, kroužcích, lepenkových cívkách, navíjecích hvězdách a pod., příze tříděná nebo zabalená v krabičkách nebo v přepychovém papíru (počítajíc v to váhu těchto obalů), příze v pásmech (malých přadénkách) a v klubkách; příze v klubkách bez zřetele na délku niti a váhu;

b) přadena příze, vyjma přízi uvedenou u I d), která jsou na rozdíl od podvazu nutného pro účely tkalcovské (kde nit probíhá volně křížem kolem jednotlivých dílců přadena, pevně je nesvírá a neodděluje je od sebe uzly) rozdělena pásmicí v jednotlivá pásma tak, že se přadeno rozpadne na malá, samostatně upotřebitelná pásma, přetrhne-li se podvaz na místech, kde jsou uzly; pásmice, přesahující způsob oddělování jednotlivých pásem nutný pro účely tkalcovské, neodůvodňuje ještě projednávání železné příze v přadenech podle saz čís. 188;

c) každá příze upravená jinak, než jak je uvedeno v bodě I.

7. Konečně se rozlišují některé příze ještě podle jejich jemnosti. Viz o tom vysvětlivky u saz. třídy XXII a XXIV.