Práva a povinnosti manželů.
§ 15
V manželství mají muž i žena stejná práva a stejné povinnosti. Jsou povinni žít spolu, být si věrni a vzájemně si pomáhat.
§ 18
Manželstvím vznikne švagrovství mezi manželem jedním a příbuznými manžela druhého; trvá i po zániku manželství.
§ 19
O uspokojení potřeb rodiny manželstvím založené jsou povinni pečovat oba manželé podle svých sil a podle poměru svých výdělečných a majetkových možností. Poskytování prostředků může být vyváženo zčásti nebo zcela osobním výkonem péče o děti a společnou domácnost.
§ 20
Jestliže jednoho z manželů něco zajde, předpokládá se, že je druhý manžel oprávněn jednat za něho v obvyklých záležitostech, zejména přijímat za něho běžná plnění.
§ 23
Obvyklou správu jmění náležejícího do zákonného společenství majetkového může vykonávat každý z manželů sám; jde-li však o věc, která přesahuje rámec obvyklé správy, potřebuje souhlasu manžela druhého.
§ 24
Na jmění náležejícím do zákonného společenství majetkového se může hojit také věřitel jen jednoho z manželů.
§ 27
Při rozdělení jmění náležejícího do zákonného společenství majetkového je každý z manželů povinen nahradit to, co bylo z tohoto jmění vynaloženo na jeho majetek, který do společenství nepatří. Co vynaložil některý z manželů na společné jmění jen ze svého, bude mu na jeho žádost nahrazeno.
(1) O podstatných věcech rodiny založené jejich manželstvím rozhodují manželé vzájemnou dohodou. Nedohodnou-li se, rozhodne soud.
(2) K výkonu povolání a ke změně místa zaměstnání nepotřebuje žádný z manželů souhlasu manžela druhého.
(1) Snoubenci mohou při uzavírání manželství před oddávajícím orgánem souhlasně prohlásit, že nadále bude příjmení jednoho z nich jejich příjmením společným.
(2) Ponechají-li si snoubenci svá příjmení dosavadní, prohlásí při uzavření manželství, které z jejich příjmení bude příjmením dětí z tohoto manželství.
(1) Také jednání jen jednoho z manželů při obstarávání obvyklých záležitostí rodiny zavazuje oba manžely rukou společnou a nerozdílnou.
(2) Z důležitých důvodů může však soud na žádost jednoho manžela vyslovit, že jednání druhého manžela nemají tohoto právního následku. Změní-li se poměry, může být takový výrok zrušen.
(3) Proti jiné osobě je vyloučení vzniku společného závazku účinné jen tehdy, je-li jí známo.
(1) Jmění, jehož nabude kterýkoli z manželů v době trvání manželství - vyjma to, čeho nabude dědictvím nebo darem, a to, co slouží jeho osobním potřebám nebo výkonu jeho povolání -, tvoří jeho získaný majetek.
(2) Získané majetky obou manželů jsou majetkem jim společným (zákonné společenství majetkové).
(1) Na žádost kteréhokoli z manželů může soud ze závažných příčin zákonné společenství majetkové zrušit.
(2) Zákonné společenství majetkové zaniká, jakmile je některý z manželů zbaven svéprávnosti.
(1) Jakmile zákonné společenství majetkové zanikne, platí o jmění, které do něho patřilo, přiměřeně ustanovení o spoluvlastnictví.
(2) Podíly manželů jsou si rovny.
(1) Podíl na jmění náležejícím do zákonného společenství majetkového může být rozvedenému manželu, který je vinen rozvodem, na žádost nevinného manžela odňat, jestliže se o nabytí tohoto jmění nepřičinil vůbec, anebo může být snížen, přičinil-li se v míře jen nepatrné. Jsou-li rozvodem vinni manželé oba, upraví soud jejich podíly na žádost kteréhokoli z nich tak, aby poměr podílů odpovídal tomu, jak se přičinili o nabytí společného jmění.
(2) Při určení míry přičinění přihlédne se i k tomu, zdali některý z manželů osobně pečoval o děti a společnou domácnost.
(3) Bude-li manželství prohlášeno za neplatné a nebylo-li uzavřeno jedním nebo oběma manžely v dobré víře, platí přiměřeně ustanovení předchozích odstavců.
(3) Vůči jiné osobě se mohou manželé na takovou úmluvu odvolat jen tehdy, je-li jí známa.
(1) Manželé se mohou dohodnout, že rozsah jmění jim společného bude jiný, než jaký je při zákonném společenství majetkovém. Také správu společného jmění mohou úmluvou upravit jinak, než stanoví zákon. Stejně mohou zákonné společenství majetkové vyhradit až ke dni zániku manželství.
(2) K platnosti takových manželských úmluv majetkových je třeba formy soudního zápisu.