Zjištění otcovství.
§ 43
Jinak se považuje za otce muž, který otcovství uzná nebo jehož otcovství zjistí soud.
§ 45
Otcovství lze uznat i k dítěti ještě nenarozenému, je-li již počato.
§ 46
Muž, který otcovství uznal, může je popřít, jen když dítě nezplodil a dokud neuplyne šest měsíců ode dne, kdy otcovství uznal.
§ 50
Manžel má popěrné právo vůči dítěti a matce, jsou-li oba na živu; nežije-li dítě, vůči matce, a nežije-li matka, vůči dítěti. Není-li na živu ani dítě ani matka, toto popěrné právo manžel nemá.
§ 51
Také matka může do šesti měsíců od narození dítěte popřít, že otcem dítěte je její manžel. Ustanovení o popěrném právu manžela platí tu přiměřeně.
(1) Narodí-li se dítě v době od uzavření manželství do uplynutí tří stého dne po zániku manželství nebo po jeho prohlášení za neplatné, považuje se za otce manžel matky.
(2) Narodí-li se dítě ženě znovu provdané, považuje se za otce manžel pozdější, i když se dítě narodilo před uplynutím tří stého dne po tom, kdy její dřívější manželství zaniklo nebo bylo prohlášeno za neplatné.
(1) Otcovství lze uznat jen se souhlasem matky, je-li na živu. Souhlasu matky není třeba, je-li zcela zbavena svéprávnosti anebo je-li opatření jejího souhlasu spojeno s těžko překonatelnou překážkou.
(2) Uznání otcovství se děje prohlášením před soudem nebo před orgánem pověřeným vést matriky.
(1) Není-li otcovství uznáno, může jak dítě, tak i matka žádat, aby otcovství zjistil soud.
(2) Za otce se považuje muž, který s matkou dítěte obcoval v době, od které neprošlo do narození dítěte méně než sto osmdesát a více než tři sta dní.
(3) Není-li domnělý otec již na živu, podává se žádost o zjištění otcovství proti jeho opatrovníkovi, kterého mu soud pro tuto věc ustanoví.
(1) Manžel matky může do šesti měsíců ode dne, kdy se dozví, že se jeho manželce narodilo dítě, na soudě popřít, že je jeho otcem.
(2) Je-li manžel zcela zbaven svéprávnosti pro duševní poruchu, která vznikla před uplynutím popěrné lhůty, může otcovství popřít jeho zákonný zástupce, a to do šesti měsíců ode dne, kdy se dozví o narození dítěte, nebo věděl-li o jeho narození již dříve, do šesti měsíců po svém ustanovení.
(1) Narodí-li se dítě v době mezi sto osmdesátým dnem od uzavření manželství a tří stým dnem po tom, kdy manželství zaniklo nebo bylo prohlášeno za neplatné, lze otcovství popřít jen tehdy, je-li vyloučeno, že by manžel matky mohl být otcem dítěte.
(2) Narodí-li se dítě před sto osmdesátým dnem od uzavření manželství, postačí k tomu, aby se manžel matky nepovažoval za otce, popře-li na soudě své otcovství, ledaže s matkou dítěte obcoval v době, od níž neprošlo do narození dítěte méně než sto osmdesát a více než tři sta dní, nebo že při uzavření manželství věděl, že je těhotná.