Všeobecná ustanovení.
Úprava smluvního poměru a výkon služby.
Povinností porodních asistentek.
Zrušení služebního poměru.
Ukončení služebního poměru.
§ 1
Rozsah platnosti vyhlášky.
§ 2
Povaha smluvního poměru.
Smluvní poměr porodních asistentek (§ 1) k pojišťovně je poměrem služebním podle zákona ze dne 11. července 1934, č. 154 Sb., o pracovním poměru soukromých úředníku, obchodních pomocníků a jiných zaměstnanců v podobném postavení (zákon o soukromých zaměstnancích).
§ 3
Porodní asistentky vykonávají svou činnost pro pojišťovnu jako:
§ 4
Přijímání porodních asistentek.
§ 5
Důvody vylučovací.
Z přijetí jsou vyloučeny:
§ 6
Důsledky vadnosti průkazů.
Porodní asistentka, která dosáhla přijetí nepravdivými průkazy, o jejichž vadnosti věděla, nebo zamlčela okolnosti přijetí vylučující, propustí se ihned bez výpovědní lhůty a jakékoliv náhrady a bez újmy trestního stihání.
§ 7
Příbuzenský poměr.
§ 8
Způsob přijímání.
§ 9
Zajištění služby porodních asistentek.
§ 10
Náležitosti služební smlouvy.
§ 11
Příslušnost pro osobní záležitosti porodních asistentek.
Územní organisační složka, která podle všeobecných ustanovení jest příslušná k přijímání a propouštění porodních asistentek, vyřizuje též veškeré jejich osobní záležitosti, pokud jimi nebudou pověřeny nižší složky, Pracuje-li výjimečně porodní asistentka současně pro dvě nebo více územních organisačních složek Ústřední národní pojišťovny, vyřizuje její osobní záležitosti ta složka, v jejímž obvodu leží místo, pro něž má oprávnění k výkonu pomocné praxe porodnické.
§ 12
Všeobecné povinnosti.
§ 13
Zvláštní povinnosti.
§ 14
Mlčenlivost ve věcech úředních.
§ 15
Zákaz přijímání darů a výhod.
Porodní asistentky nesmějí za činnost, za kterou jsou pojišťovnou placeny, požadovati ani přijímati dary pro sebe ani pro jiné osoby a nesmějí si opatřovati pod jakoukoliv záminkou jiné výhody.
§ 16
Nepřítomnost ve službě.
§ 17
Nástup dovolené.
§ 18
Mimoslužební zaměstnání.
§ 19
Přestoupení vyhlášky a pořádkové tresty.
Jestliže porodní asistentka se dopustí porušení povinností stanovených touto vyhláškou, má její představený právo uděliti jí napomenutí, po případě výstrahu, s výjimkou případů, kdy podle § 43 jest možno uložiti smluvní pokutu. Napomenutí, po případě výstrahu možno uložiti bez újmy následků stanovených v §§ 41 a 42.
(1) Tato vyhláška upravuje služební a platové podmínky porodních asistentek (odstavec 2) působících na území Československé republiky pro Ústřední národní pojišťovnu nebo některou z jejích organisačních složek (§ 153 zákona, dále jen „pojišťovna“).
(2) Po stránce osobní vztahuje se vyhláška na porodní asistentky, které jsou ve služebním poměru k Ústřední národní pojišťovně a vykonávají pomocnou porodnickou praxi podle zákona ze dne 25. října 1948, č. 248 Sb., o okrskových porodních asistentkách a o úpravě oprávnění k výkonu pomocné praxe porodnické, po případě podle zákona ze dne 9. listopadu 1928, č. 200 Sb., o pomocné praxi porodnické, jakož i o vzdělání a výcviku porodních asistentek (porodních pomocnic), ve znění předpisů tento zákon měnících a doplňujících.
(3) Na porodní asistentky činné v zařízeních Ústřední národní pojišťovny se předpisy této vyhlášky nevztahují.
b) ostatní porodní asistentky (§ 46, odst. 3) jen po dohodě se státní zdravotní správou a po slyšení jednotné odborové organisace a za předpokladů §§ 2 a 5 zákona č. 200/1928 Sb.
a) okrskové porodní asistentky ustanovené podle zákona č. 248/1948 Sb., v porodnických okrscích zřízených podle § 4 cit. zákona;
(1) Pojišťovna přijímá porodní asistentky do služeb, šetříc předpisů o řízení práce a o závodních zastupitelstvech zaměstnanců v rámci jednotného plánu zdravotní péče (§ 193 zákona).
(2) Porodní asistentky mohou býti přijaty do služeb pojišťovny jen, splňují-li podmínky § 2 zákona č. 248/1948 Sb., po případě mají nebo obdrží oprávnění k výkonu pomocné praxe porodnické podle §§ 2 a násl. zákona č. 200/1928 Sb. ve znění zákona č. 248/1948 Sb.
(3) Porodní asistentka vykonávající samostatně porodnickou praxi v obvodu okresní národní pojišťovny je oprávněna požádati pojišťovnu, aby ji přijala do služeb. Nevyhoví-li pojišťovna této výzvě, může porodní asistentka postupovati obdobně podle § 196, odst. 2 zákona.
(4) Ústřední národní pojišťovna může stanoviti po slyšení jednotné odborové organisace zvláštní podmínky přijetí.
a) porodní asistentky, které byly trestním soudem pravoplatně odsouzeny pro zločin nebo, byť i podmíněně, pro trestné činy spáchané z pohnutek nízkých a nečestných, nebo ke ztrátě cti, pokud nebylo odsouzení zahlazeno;
c) porodní asistentky, které byly uznány vinnými v trestním (retribučním), kárném (očistném) řízení podle příslušných předpisů o potrestání trestných činů, po případě provinění proti státu, národu, národní cti atd., nebo které za očistného řízení ze služeb zaměstnavatele, u něhož, se řízení vedlo, vystoupily;
b) porodní asistentky, které byly propuštěny na základě disciplinárního řízení ze služeb úřadu nebo podniku státu nebo ze služeb veřejnoprávních korporací a ústavů nebo samosprávy, nebo které za disciplinárního řízení z uvedených služeb vystoupily;
e) porodní asistentky, jejichž způsobilost k právnímu jednání je omezena;
f) porodní asistentky, které upadly do konkursu nebo o jejichž jmění bylo zahájeno vyrovnávací řízení, pokud řízení trvá.
d) porodní asistenky, které podléhaly disciplinární pravomoci pojišťovny, jestliže byly pravoplatným nálezem příslušného disciplinárního orgánu ze služeb pojišťovny, po případě některého z jejích předchůdců propuštěny, nebo které za disciplinárního řízení ze služeb pojišťovny, po případě některého z jejích předchůdců vystoupily;
(1) Do služeb pojišťovny mohou býti přijaty porodní asistentky, které jsou příbuzné nebo sešvakřené v řadě přímé vůbec, v řadě pobočné až do druhého stupně s jiným zaměstnancem pojišťovny, a porodní asistentky, které jsou k nim v poměru manželském, jen za podmínky, že při svém služebním použití nepřijdou v poměr přímé nadřízenosti nebo podřízenosti nebo v poměr kontrolní mezi sebou.
(2) Žadatelky o přijetí do služeb pojišťovny jsou povinny oznámiti před přijetím příbuzenský, švakrovský nebo manželský poměr uvedený v odstavci 1. Vznikne-li takový poměr až po přijetí, je porodní asistentka povinna tuto okolnost ihned oznámiti.
(3) Porodní asistentka, která úmyslně zamlčela příbuzenský, švagrovský nebo manželský poměr uvedený v odstavci 1, může býti ihned propuštěna bez výpovědní lhůty a jakékoliv náhrady.
(1) Porodní asistentky se přijímají, s výjimkou obdoby § 196, odst. 2 zákona, na uvolněná nebo nově zřízená místa (§ 3), pokud jejich obsazení nebude zajištěno přeložením porodní asistentky. Přijetí se děje zpravidla na podkladě veřejné soutěže.
(2) Hodlá-li pojišťovna přijmouti porodní asistentku na místo, které je spojeno též s výkonem funkce pro státní správu zdravotní (případně pro jiného nositele zdravotní péče), vypíše na toto místo soutěž v dohodě se státní správou zdravotní (jiným nositelem zdravotní péče), při čemž podmínky přijetí jest určiti tak, aby vyhovovaly předpisům stanoveným pro výkon obojí služby.
(3) Hodlá-li pojišťovna v případě § 3, písm. b) přijmouti porodní asistentku na jiné místo, než jaké je uvedeno v odstavci 2, vypíše rovněž na toto místo soutěž, leč by pro přijetí přicházela v úvahu pouze jediná porodní asistenka, která má již oprávnění k výkonu porodnické praxe v příslušném obvodu (místě) podle příslušných předpisů.
(4) V případech uvedených v odstavcích 2 a 3 jest o vypsání soutěže vyrozuměti úřad, který vydává oprávnění k výkonu praxe, s návrhem, aby případná oznámení o zamýšleném zahájení výkonu praxe v tomto obvodu (místě) vrátil s pokynem, že se uchazečka má zúčastniti vypsané soutěže.
(5) Uchazečce, která podle výsledku soutěže má býti přijata, sdělí pojišťovna toto rozhodnutí s výhradou, že jí bude uděleno oprávnění k výkonu praxe podle příslušných předpisů,
a) k uchazečkám, které splňují zákonné přednostní podmínky, zejména podle zákona ze dne 19. prosince 1946, č. 255 Sb., o příslušnících československé armády v zahraničí a o některých jiných účastnících národního boje za osvobození;
(6) Při rozhodování podle odstavce 1 mezi osobami, které vyhovují soutěžním podmínkám, se přihlíží přednostně:
b) k uchazečkám, které vykazují lepší kvalifikaci, zejména delší předchozí službu pro národní (sociální) pojištění; jde-li však o obsazení místa ve větším městě nebo jeho okolí, mají při přibližně stejné kvalifikaci přednost uchazečky, které po delší dobu konaly službu v odlehlejších venkovských obvodech.
(7) Je-li soutěžní řízení bezvýsledné, může pojišťovna přijmouti porodní asistentku, která se k soutěži včas nepřihlásila, pokud vyhovuje podmínkám uvedeným v § 4.
(1) Není-li pomocná služba porodnická u pojišťovny řádně zajištěna, je pojišťovna oprávněna vyzvati porodní asistentku vykonávající v obvodu okresní národní pojišťovny samostatně pomocnou praxi porodnickou k uzavření služební smlouvy. Nevyhoví-li porodní asistentka této výzvě, může pojišťovna postupovati obdobně podle § 196, odst. 1 zákona.
(2) Není-li možno nebo vhodno použiti způsobu uvedeného v odstavci 1, požádá pojišťovna státní správu zdravotní, aby zajistila podle platných předpisů pomocnou službu porodnickou v takovém místě.
(3) Je-li nezbytně nutno zajistiti pomocnou službu porodnickou neodkladně, je pojišťovna bez ohledu na ustanovení §§ 4 a 8 oprávněna pověřiti některou svou porodní asistentku dočasným výkonem této služby do té doby, než bude možno provésti obsazení podle předchozích ustanovení.
(1) O přijetí vyrozumí pojišťovna porodní asistentku písemně a doručí jí výtisk této vyhlášky. Přitom určí den, kdy má porodní asistentka započíti s výkonem služby.
b) o služebních povinnostech porodní asistentky;
(2) Pojišťovna vydá porodní asistentce do 14 dnů po nastoupení služby potvrzení o podstatných právech a povinnostech plynoucích ze sjednané smlouvy; potvrzení musí obsahovati alespoň ustanovení
c) o platových podmínkách;
a) které územní organisační složce je porodní asistentka přidělena;
e) o zrušení smluvního poměru a výpovědní lhůtě (§§ 20 a násl.).
d) o smluvní pokutě;
(3) Vzorné potvrzení podle odstavce 2 vydá ústředna (§§ 154 až 163 zákona) po slyšení jednotné odborové organisace.
(4) Ústředna si může všeobecně nebo pro určité případy vyhraditi schválení smluv uzavíraných nižšími organisačními složkami.
(1) Porodní asistentky jsou povinny vykonávati službu pro pojišťovnu podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Jsou povinny si osvojiti znalost všeobecných předpisů, jakož i zvláštních instrukcí vydaných pro jejich služební obor a jsou odpovědny za jejich bedlivé a přesné zachovávání, jsou povinny dbáti písemných i ústních příkazů svých představených, vykonávati službu poctivě, pozorně, horlivě a nestranně a hájiti zájmy národního pojištění podle nejlepšího vědomí a svědomí. Domnívá-li se porodní asistentka, že příkaz daný jí jejím představeným je v rozporu s platnými právními nebo služebními předpisy (směrnicemi), je povinna upozorniti na to představeného, jenž tento příkaz dal. Trvá-li představený na provedení příkazu, je porodní asistentka povinna žádati o vydání příkazu písemného a předložiti pak věc vyššímu představenému. Dá-li takový příkaz vyšší představený, je poradní asistentka rovněž povinna žádati o vydání písemného příkazu.
(2) Porodní asistentky jsou povinny oznámiti zjištěné nesprávnosti ve službě neprodleně beze zření k osobě, která se jich dopustila, svému bezprostřednímu představenému, týká-li se to představeného, vyššímu, představenému.
(3) Porodní asistentky jsou oprávněny činiti podání a návrhy přímo správě Ústřední národní pojišťovny i její organisační složky, vyjma osobních záležitostí. Podání porodní asistentky v osobních záležitostech určené správě Ústřední národní pojišťovny, po případě její územní organisační složky, musí býti učiněno prostřednictvím jejího představeného, který je povinen předložiti je se svým vyjádřením do 14 dnů správě příslušné organisační složky. Podání týkající se představeného nemusí býti podáno jeho prostřednictvím.
(4) Porodní asistentka je povinna do 8 dnů oznámiti pojišťovně (§ 11) své stálé bydliště a každou jeho změnu, dále všechny rozhodné změny osobních poměrů (ztrátu státního občanství, sňatek, rozvod, rozluku, narození dítěte, úmrtí manžela nebo dítěte a pod.).
(5) Za představeného ve smyslu ustanovení odstavců 1 a 3 se pokládá ředitel zdravotní služby.
(1) Porodní asistentky jsou povinny vedle služebních povinností uložených v § 12 a dále v §§ 14 a násl. zachovávati též příslušná ustanovení léčebného řádu (včetně směrnic k jeho provedení), zejména předpisy uvedené dále v odstavcích 2 až 10.
(2) Porodní asistentka je povinna za podmínek zákona a léčebného řádu poskytovati oprávněným pojištěnkám (rodinným příslušnicím), po případě též jiným osobám, jimž pojišťovna zprostředkuje mimoústavní ošetřování (dále jen „oprávněné osoby“), potřebnou pomoc porodní asistentky v mateřství, a to v potřebném rozsahu a v rámci ustanovení § 32 zákona, článku 19, odst. 1 léčebného řádu, § 1 zákona č. 200/1928 Sb. a předpisů této vyhlášky.
(3) Ve smyslu těchto ustanovení je porodní asistentka povinna poskytovati samostatnou pomoc při normálním těhotenství od 6. týdne před očekávaným porodem, při porodu a v šestinedělí, včetně samostatného ošetření novorozenců a kojenců, pokud nepotřebují pomoci lékařské. Ve stejném období jest v čas potřeby povinna asistovati lékaři při ošetřování těhotných, rodiček, šestinedělek, novorozenců a kojenců v jejich bytě. Porodní asistentka je povinna upozorňovati těhotné na zdravotní výhody porodů konaných v léčebných a ošetřovacích ústavech.
(4) Porodní asistentka je povinna samostatně poskytnouti jen v období podle odstavce 3 pomoc i v případech pathologických, jestliže hrozí nebezpečí z průtahu a není-li možno včas zavolati lékaře. Jinak je povinna v pathologických případech zavolati nejbližšího lékaře pojišťovny a až do jeho příchodu poskytnouti nutnou pomoc samostatně, po příchodu lékaře asistovati mu při ošetřování. Je-li to nutné a možné, postará se porodní asistentka o předání těhotné, rodičky, šestinedělky do ústavního ošetřování, a to pokud možno po dorozumění s lékařem a s jeho souhlasem.
(5) Porodní asistentka je povinna poskytnouti pomoc podle odstavců 3 a 4, jakož i konati návštěvy osobně.
(6) Porodní asistentky jsou povinny vyplňovati řádně a bez jakékoliv zvláštní úplaty, tedy v rámci platů touto vyhláškou stanovených, tiskopisy, které po slyšení jednotné odborové organisace pojišťovna vydala, aby mohla plniti své úkoly, zejména pokud jde o uplatňování dávek. Stejně jsou povinny vésti záznamy o poskytnuté pomoci a podávati pojišťovně včas zprávy, které si od nich vyžádala nebo které podle platných předpisů a vydaných směrnic mají býti pojišťovně podávány bez zvláštního vyžádání.
(7) Porodní asistentky se účastní porad a schůzí, které pojišťovna svolá k projednání záležitostí jich se týkajících.
(8) Při styku s oprávněnými osobami je porodní asistentka povinna dbáti náležitého způsobu jednání a vystříhati se všeho, co by mohlo ohroziti důvěru oprávněných osob k pojišťovně a jejím zaměstnancům zdravotnické služby.
(9) Zjistí-li porodní asistentka, že oprávněná osoba nedbá povinností uložených jí zákonem a léčebným řádem, hlásí to pojišťovně.
(10) Porodní asistentka podává zprávy vyžádané pojišťovnou. po případě vystavuje potvrzení, která by byla povinna oprávněná osoba předložiti pojišťovně. Přitom ručí za správnost i úplnost svých údajů a je povinna nahraditi škodu, která by vznikla nesprávností nebo neúplností. Potvrzení, která porodní asistentka vystavuje, musí býti opatřena jejím razítkem a podpisem.
(1) O všech záležitostech, jež se staly porodní asistentce známými při vykonávání služby nebo vzhledem k jejímu služebnímu postavení a které v zájmu národního pojištění nebo stran nebo z jiných ohledů, zejména z důvodů veřejného zájmu vyžadují zachování důvěrnosti, nebo jako důvěrné byly výslovně označeny, je porodní asistentka povinna zachovávati úřední tajemství vůči každému, komu není povinna o takových záležitostech učiniti úřední oznámení. Revisním orgánům k tomu určeným jsou však porodní asistentky povinny podávati vysvětlení a předkládati doklady potřebné k výkonu jejich pravomoci.
(2) Ústřední národní pojišťovna nebo národní pojišťovna může pro určitý případ, zejména jde-li o zájem veřejný, zprostiti porodní asistentku povinnosti zachovávati úřední tajemství.
(3) Povinnost mlčenlivosti trvá nezměněně dále, je-li porodní asistentka mimo službu, jakož i tehdy, byl-li služební poměr zrušen.
(4) Porodním asistentkám se zapovídá projevovati mimoúředně mínění o projednávaných věcech stran nebo o jejich pravděpodobném výsledku.
(5) Porodní asistentky mohou konati veřejné přednášky o věcech svého pracovního oboru a uveřejňovati pojednání o zkušenostech ze své úřední činnosti v časopisech nebo knižně, pokud tím není dotčen zájem národního pojištění nebo jiný zájem veřejný.
(6) Ustanovení o mlčenlivosti nelze považovati za omezení povinnosti porodní asistentky podle § 12, odst. 2.
(1) Nemůže-li porodní asistentka pro nemoc nebo jinou závažnou příčinu konati službu, je povinna o tom bez odkladu uvědomiti správu pojišťovny a příčinu nepřítomnosti náležitým způsobem prokázati. V případě nemoci nebo svého těhotenství nebo mateřství je povinna podrobiti se na vyzvání prohlídce lékaře, jenž k tomu bude určen.
(2) V případě nepřítomnosti ve službě má porodní asistentka, pokud není touto vyhláškou jinak stanoveno, nárok na služební požitky podle příslušných zákonných předpisů.
(3) Dobu zamýšleného přerušení služby z důvodů mateřství jest porodní asistentka povinna oznámiti alespoň 1 měsíc předem pojišťovně a dohodnouti se s ní o přesném datu přerušení výkonu služby se zřetelem na to, aby řádná pomoc v mateřství u pojišťovny zůstala zajištěna. O zastoupení porodní asistentky v době přerušení služby platí ustanovení § 37.
(1) Dobu dovolené je porodní asistentka povinna oznámiti alespoň 1 měsíc předem pojišťovně na její všeobecnou výzvu a dohodnouti se s ní o přesném datu přerušení výkonu služby se zřetelem na to, aby řádná pomoc v mateřství pro pojišťěnky (rodinné příslušnice) zůstala zajištěna. O zastoupení porodní asistentky v době přerušení služby platí ustanovení § 37.
(2) U okrskových porodních asistentek [§ 2, písm. a)] jest třeba se dohodnouti o době dovolené s ústavem národního zdraví.
(1) Porodní asistentky nesmějí kromě služby pro pojišťovnu provozovati žádné takové zaměstnání, které by jim mohlo překážeti v úplném a přesném plnění služebních povinností nebo které by se mohlo příčiti zájmu národního pojištění.
(2) Každé mimoslužební zaměstnání budiž neprodleně hlášeno pojišťovně.
(3) Ústřední národní pojišťovna rozhodne do 15 dnů o tom, zda vedlejší zaměstnání je slučitelné se zájmy národního pojištění. Nerozhodne-li do uvedené lhůty, má se za to, že byl souhlas k vedlejšímu zaměstnání udělen, ústřední národní pojišťovna má však právo kdykoliv svůj souhlas odvolati.
A. Všeobecná ustanovení.
(1) Služební poměr podle této vyhlášky skončí se samočinně:
a) uplynutím lhůty, byl-li sjednán na určitý čas;
b) smrtí porodní asistentky;
c) ztrátou oprávnění k výkonu pomocné praxe porodnické.
(2) Služební poměr může býti rozvázán jednou nebo druhou stranou podle předpisů §§ 31 až 45 zákona č. 154/1934 Sb. o soukromých zaměstnancích, pokud nejsou v dalším pro porodní asistentky ustanovení příznivější.
B. Předčasné zrušení služebního poměru.
c) i bez těchto důvodů, je-li v obvodu okresní národní pojišťovny jinak dostatečně postaráno o pomoc v mateřství pro oprávněné osoby ve smyslu jednotného plánu zdravotní péče.
a) bez výpovědi:
b) výpovědí:
§ 21
Služební poměr mezi pojišťovnou a porodní asistentkou může býti zrušen každou stranou z důležitých důvodů uvedených v §§ 22 a 23 bez výpovědi, v případech § 20, odst. 1, písm. a) před uplynutím lhůty.
§ 23
Porodní asistentkou může býti zrušen služební poměr s pojišťovnou zejména z těchto důvodů:
a) z důvodů, pro které je přípustné předčasné zrušení služebního poměru podle §§ 21 až 23;
b) pro jiné vážné a opětované porušování povinností, plynoucích ze služebního poměru;
(1) Pojišťovnou může býti zrušen služební poměr s porodní asistentkou z těchto důvodů:
(2) Pojišťovna zruší služební poměr s porodní asistentkou z těchto důvodů:
1. stane-li se neschopnou konati službu nebo nemůže-li ji dále konati bez újmy na zdraví;
2. nedostojí-li pojišťovna svým platovým povinnostem vůči porodní asistentce do tří měsíců po splatnosti, ač byla o zaplacení třikráte písemně upomenuta;
3. porušuje-li pojišťovna jiná podstatná ustanovení smlouvy;
4. dopustí-li se orgán pojišťovny vůči porodní asistentce trestného činu.
(1) Služební poměr může býti zrušen s výjimkou případů uvedených v § 20, odst 1, písm. a) odůvodněnou výpovědí při zachování předpisů o řízení práce a závodních zastupitelstvech zaměstnanců podle dalších ustanovení.
(2) Výpověď lze dáti ve lhůtách stanovených v § 31, odst. 2 zákona č. 154/1934 Sb. o soukromých zaměstnancích.
(3) Výpověď lze však dáti účinně:
(4) Ustanovení § 37, odst. 4 a 5 platí při skončení služebního poměru obdobně.
1. dopustí-li se porodní asistentka jednání, pro které se jeví nehodnou důvěry pojišťovny tím, že si dá poskytnouti neoprávněné prospěchy nebo se dopustí jednání uvedených v § 43;
2. dopustí-li se trestného činu proti pojišťovně (jejím orgánům) nebo při výkonu služby proti oprávněným osobám;
3. dopustí-li se podle pravoplatného nálezu trestního soudu zavinění při výkonu svého povolání.
1. je-li porodní asistentka neschopna konati službu, zejména stane-li se pro tuto službu invalidní;
2. byla-li pravoplatně odsouzena trestním soudem pro čin spáchaný z pohnutek nízkých a nečestných.
(1) Zrušením služebního poměru pozbývá porodní asistentka vůči Ústřední národní pojišťovně všech práv a nároků vyplývajících ze služebního poměru pro ni i její rodinné příslušníky.
(2) Porodní asistentka je povinna při skončení služebního poměru řádně odevzdati službu, vrátiti služební pomůcky a instrukce, spisy, knihy nebo jiné předměty, které jí byly k služební potřebě přiděleny a splniti všechny peněžní závazky vůči Ústřední národní pojišťovně.