II. Měření.

1. Provádění měření.

2. Měřické přístroje.

3. Metody měření.

(1) Za správnost a přesnost důlních map zodpovídá kromě podnikatele hor také závodní, ustanovený podle zákona ze dne 31. prosince 1893, č. 12 ř. z. z roku 1894.

(2) Vyměřováním lze pověřiti též profesora a vědecké síly ústavu pro důlní měřičství a geodesii na tuzemské vysoké škole báňské.

(1) K měření délek při polygonálním a trigonometrickém měření budiž užito měřických latí (měří-li se po napjaté šňůře), nebo ocelového pásma; tkaná pásma neb měřické řetězce jsou nepřípustné.

(2) K měření výškových rozdílů užije se nivelačního stroje neb universálního stroje vyzbrojeného potřebnou trubicovou libelou nivelační a nivelační latě s obvyklým dělením. Při poměrech nivelaci nepříznivých neb v ukloněných důlních dílech (přes 10 úklonu) lze určovati výškové rozdíly též trigonometricky. Při výškové měření v podružných důlních dílech a v porubištích lze užíti sklonoměru neb jiného zařízení pro měření výškových rozdílů.

(3) Úhlová měření buďtež prováděna zpravidla theodolitem neb universálním strojem. Podružné pořady (tahy) polygonální lze prováděti též závěsným kompasem.

(1) Zaměření povrchové i důlní situace budiž zásadně připojeno na československou jednotnou síť trigonometrických bodů (§ 44 zák. č. 177/1947 Sb. a § 10, odst. 1 a 2 vl. nař. č. 64/1938 Sb.) a zaměření výškové na značky státní sítě přesné nivelace.

(2) Tam, kde není bodů sítě zmíněné v odstavci 1 a ústřední úřad, do jehož působnosti patří veřejné vyměřování a mapování, nemůže po předcházejícím oznámení (§ 5, odst. 1 zeměměřického zákona č. 82/1948 Sb.) včas odstraniti tento nedostatek, budiž provedená samostatná podrobná triangulace se stabilisovanou základnou a jakmile bude možno, budiž tato základna připojena na československou jednotnou síť trigonometrických bodů.

(3) V případě odstavce 2 určí obvodní báňský úřad podle místních poměrů, pro které závody jest provésti samostatnou podrobnou triangulaci společně.

(1) Pro mapu povrchové situace budiž použito zpravidla otisků (snímků) neb zvětšenin map katastrálních. Pro tato povrchová měření budiž použito metod stanovených v návodech pro vykonávání katastrálních měřických prací vydaných podle § 10 zák. č. 177/1927 Sb. (katastrální zákon). Zjištěné nesrovnalosti hlásí podnikatel hor ve smyslu §§ 38, 39 a 44 katastrálního zákona obvodnímu báňskému úřadu.

(2) Pro měření povrchové situace platí nejvyšší přípustné odchylky stanovené v návodech pro vykonávání katastrálních měřických prací zmíněných v odstavci 1.

(1) Usměrňování polygonální sítě důlní v povrchové soustavě souřadnicové provede se u štol a jam úklonných přímým, u jam svislých vsunutým polygonálním pořadem (tahem) theodolitovým. Připojovací měření jednou svislou jamou je přípustné pouze jako provisorní a povoluje je výjimečně obvodní báňský úřad. V dolech, jejichž horniny nejsou magnetické a v nichž není opodstatněna domněnka, že by se tvořily bloudivé proudy elektrické, lze s povolením obvodního báňského úřadu usměrňovati sítě důlní přesným měřením magnetickým (za použití přenosného deklinatoria). Při výjimečných usměrňovačích měřeních jest vždy nutno kontrolovati připojovací měření ihned, jakmile se docílí druhého spoje s povrchem.

(2) Podrobná triangulační síť budiž založena tak, aby usměrňovací polygonální pořad (tah) bylo možno připojiti buď přímo, anebo aspoň pomocí krátkých polygonových pořadů (tahů) na body této sítě. Za účelem navázání pozdějších měření na tuto pomocnou síť buďtež nejméně 3 její body trvale a spolehlivě stabilisovány v území, jež nebude pravděpodobně dolováním dotčeno. Má-li dojít k porušení polohy některého hodu zmíněné sítě v důsledku postupu dolování, budiž včas zvolen a zaměřen bod náhradní a budiž o tom podána zpráva obvodnímu báňskému úřadu. Byla-li v některém území již provedena podrobná (místní) triangulace podle § 10, odst. 3 vl. nař. č. 64/1930 Sb., budiž pokud možno použito v prvé řadě bodů této podrobné triangulace.

(3) Každá příležitost ke kontrole provedených měření musí býti využita, zejména budiž kontrolováno usměrňovací měření důlní, jakmile se naskytne nová možnost připojení na body povrchové.

(4) Usměrňovací polygonový pořad (tah), budiž proveden nejméně dvěma na sobě nezávislými samostatnými měřeními. Při tom musí býti polygonové úhly a strany měřeny alespoň dvakráte.

(1) Přesné polygonové pořady (tahy) theodolitové, připojené nejméně na dva body hlavního usměrňovacího polygonového pořadu (tahu) musí býti provedeny též při zaměření:

b) hlavních směrných a těžných tříd;

c) důležitých spojovacích prorážek (pomocných překopů, tříd atd., za účelem kontroly měřeni).

a) hlavních překopů (šachetních);

(2) Při navázání na body hlavního usměrňovacího polygonového pořadu (tahu) nutno přezkoušeti, zda jejich poloha zůstala nezměněna.

(3) Vrcholové body přesných theodolitových polygonálních pořadů (tahů) musejí býti trvale stabilizovány a v mapě vyznačeny.

(4) Není-li možno polygonové pořady (tahy) provésti uzavřené, je nutno provésti nové kontrolní orientační měření, jakmile délka polygonového pořadu (tahu) je větší než 1000 m, aneb má-li polygonový pořad (tah) více než 40 vrcholů. Totéž platí i pro měření výškových rozdílů.

(5) Podružná důlní díla (porubné třídy a pod.) lze zaměřiti též kompasovými pořady (tahy), navázanými na theodolitové pořady (tahy).

(1) Jakmile čelba v chodbě těžního patra jest od šachty (podzemního náraziště) vzdálena 200 m, nutno polohu pracovního díla určiti zaměřením přesného polygonového pořadu (tabu) theodolitového; tento přesný polygonový pořad (tah) jest doplňovati vždy při dalším postupu o 200 m a též v případě, kdy čelba podle přibližného předběžného měření přiblíží se na 40 m ke hranicím dolového pole, ke stařinám, nebo ke hranicím úředně stanovených ochranných pilířů.

(2) Každá příležitost ke kontrole provedených měřeni musí býti využita, zejména jest provésti kontrolní měření tehdy, je-li možno původní otevřený polygonový pořad provésti později (v důsledku nových důlních děl) jako uzavřený. U všech prorážek v dole, jež se předem propočítávají, budiž v zápisnících vždy poznamenáno, s jakým skutečným výsledkem byla prorážka dokončena.

(1) Pro každý důlní závod budiž trvale stabilisováno několik výškových bodů, připojených na značky státní sítě přesné nivelace.

(2) Poloha těchto bodů (výška i situace) budiž stanovena vždy před započetím porubu a oznámena obvodnímu báňskému úřadu s předložením příslušné mapy. Obvodní báňský úřad nařídí, uzná-li to na základě předložené mapy za účelné, stanoveni většího počtu výškových bodů a nařídí též období (nejméně jednou v roce) kontrolních nivelačních měření.

(3) Odchylná ustanovení o intervalech, ve kterých je nutno nivelaci prováděti, obsažená v pravoplatných výnosech týkajících se zvláštních případů, jako při rubáních zvláštních pilířů a pod. zůstávají nedotčena.

(1) Při každém měření nutno udati datum, místo a účel měření, jméno pozorovatele, přístroj, kterým bylo měřeno, metodu měřeni a při měření kompasem také odečtení na orientační přímce a denní dobu, kdy byl odečten směr orientační přímky a kdy bylo provedeno měření (podle hodin od 1 do 24).

(2) Veškeré údaje, získané při měření (úhly, délky atd.) zapisují se do svázaných zápisníků normalisovaného formátu A5 (t. j. 210×148 mm). Staré tiskopisy je možno používati do vyčerpání zásoby.

(3) Měřené hodnoty, poznámky, náčrty a výpočty se přenesou do hlavní knihy (vzorec jest přiložen) s poukazem na příslušný zápisník (svazek a strana). Hlavní kniha i zápisníky jsou integrující součástí důlní mapy a musejí býti uschovány. Na požádání obvodního báňského úřadu musejí býti kdykoliv předloženy k nahlédnutí, rovněž úředníku, vykonávajícímu inspekci (prohlídku dolu).

(4) Zápisníky i hlavní kniha musejí býti stránkovány a dlužno je vésti čistě, zřetelně a přehledně tak, aby každý jiný měřič mohl podle nich pracovati. Opravy v zápisnících a v hlavni knize lze prováděti pouze tak, že chybný zápis se jednoduše červeně přeškrtne a nad něj se zapíše správný údaj, při tom je nutno poznamenati, kdo a kdy opravu provedl, z jakého důvodu a zda oprava byla ve všech mapách a kopiích vyznačena. Původní zápis musí býti i po opravě čitelný.

(5) Zápisníky i hlavní knihu je povinen podnikatel hor spolu s originály důlních map podle § 4 vládního nař. ze dne 13. února 1931, č. 29 Sb., odevzdati při zastavení provozu následkem zrušení dolu obvodnímu báňskému úřadu.

(1) Pro připojovací měření na povrchu platí nejvyšší přípustné odchylky pro podrobnou triangulaci, stanovené v návodech pro vykonávání katastrálních měřických prací zmíněných již také výše v § 12. Připojovací triangulační síť musí býti vyrovnána podle metody nejmenších čtverců.

l = přímá vzdálenost bodů, na něž se usměrňovači zaměření připojuje, udaná v metrech;
$\mathrm{Mcm}=\pm \sqrt{{\mathrm{M}}_{\mathrm{I}}^2+{\mathrm{M}}_{\mathrm{II}}^2}$
Při určení polohy vrcholu polygonového pořadu (tahu) na základě dvou na sobě nezávislých měření smí odchylka obnášeti:
x = přímá vzdálenost počátečního bodu od bodu určovaného, udaná v metrech.
k = konstanta, která pro přímé tahy polygonové jest k = 0, pro vsunuté neb magneticky usměrněné tahy polygonové jest k = 50; pro připojovací měření jednou jamou až do hloubky 400 m je k =200 : s², do hloubky 600 m je k = 290 : s², do hloubky 800 m je k = 380 : s² a přes 800 m je k = 600 : s²; s = vzdálenost olovnic v metrech;
p = přímá vzdálenost konečného bodu od nejvzdálenějšího vrcholu polygonového tahu, udaná v metrech;
[n] upravený součet měřených úhlů stanovený jako sub a);
[s] = součet délek polygonových stran, udaných v metrech:
$\mathrm{Mcm}=\pm \sqrt{200+\frac{3\left[\mathrm{s}\right]}{100}+4{\left(\frac{\mathrm{l}}{100}\right)}^2+\left[\mathrm{n}\right]{\left(\frac{\mathrm{p}}{100}\right)}^2+\mathrm{k}{\left(\frac{\mathrm{x}}{100}\right)}^2}$
b) pokud se týče určení polohy bodu:

(2) Pro hlavní usměrňovači polygonový pořad (tah) theodolitový (viz § 13) platí tyto nejvyšší přípustné odchylky:

$\mathrm{M}=\pm \sqrt{{\mathrm{M}}_{\mathrm{I}}^2+{\mathrm{M}}_{\mathrm{II}}^2}=\pm \sqrt{\left[{\mathrm{n}}_{\mathrm{I}}\right]+\left[{\mathrm{n}}_{\mathrm{II}}\right]+{\mathrm{k}}_{\mathrm{I}}+{\mathrm{k}}_{\mathrm{II}}}$
Při určení směrníků strany na základě dvou, na sobě nezávislých měření, smí odchylka obnášeti:
a) pokud se týče určení směrníku stran polygonového pořadu (tahu)
$\mathrm{M}´=\mathrm{}0.5\mathrm{}\sqrt{\left[\mathrm{n}\right]\mathrm{}+\mathrm{k}}$ (v minutách šedesátinného dělení);
[n] = upravený součet měřených polygonových úhlů, při čemž jako 1 počítá se úhel s cílovým zaměřením až do úklonu 20⁰ při záměrné polygonové straně delší 10 m, je-li záměrná strana kratší 10 m, počítá se n = 1.5; při sklonu záměrném od 20⁰ do 50⁰ jest n = 2 a při sklonu přes 50⁰ jest n = 3; k = konstanta, která při přímém polygonovém tahu jest k = 0. při vsunutém neb magneticky usměrněném polygonovém tahu jest k = 10; pro připojovací měření jednou jamou jest do hloubky 400 m k = 50 : s², do hloubky 600 m k = 60 : s², do hloubky 800 m k = 80 : s² a při hloubce přes 800 m k = 130 : s²; s = vzdálenost olovnic udaná v metrech.

(3) Při ostatních přesných polygonových pořadech (tazích) teodolitových (§ 14, odst. 1), platí nejvyšší přípustné odchylky stanovené v odst. 1 a 2 zvýšené o 50%.

cc) při větším úklonu zvyšuje se odchylka stanovená sub bb) při každých dalších 10⁰ úklonů o 10%;

(4) Nejvyšší přípustné odchylky při měřeních výškových rozdílů:

S = horizontální délka nivelačního tahu v metrech;
aa) při úklonu do 5⁰
$\mathrm{Mmm}\pm 2\sqrt{10+\frac{\mathrm{S}}{4}+{\left(\frac{\mathrm{S}}{100}\right)}^2}$

bb) při úklonu od 5⁰ do 20⁰
$\mathrm{Mmm}=\pm 2\sqrt{10+\frac{2}{3}\mathrm{l}+{\left(\frac{\mathrm{l}}{50}\right)}^2}$
l = plochá délka nivelačního tahu v metrech;

s = horizontální délka nivelačního tahu v km;
$\mathrm{Mmm}=\pm \sqrt{25+200\mathrm{s}}$
a) při nivelaci na povrchu

$\mathrm{Mmm}=\pm 4\sqrt{20+\frac{2}{15}\mathrm{h}}$
b) při hloubkovém měření jámy
h = hloubka jámy v metrech;

c) při měření výškových rozdílů v dolu:

d) při důležitých měřeních budiž provedeno vždy ještě nejméně jedno měření kontrolní.

(1) Není-li zmíněných podkladů pro přezkoušení správnosti dosavadních map, lze jich používati nadále pouze se svolením ústředního báňského úřadu.

(2) Obvodní báňský úřad k žádosti podnikatele hor rozhodne, zda možno ponechati upravenou kopii důlní mapy, jež byla uložena dosud u obvodního báňského úřadu, či je-li nutno vyhotoviti kopii novou.