1. Nárok domáckého dělníka na dávky nemocenského pojištění vzniká prvním dnem kalendářního (hospodářského) měsíce, v němž domácký dělník dosáhl alespoň nejnižší částky pracovní odměny (zálohy) (čl. 2) a zaniká uplynutím ochranné lhůty podle odstavce 2.

2. Ochranná lhůta počíná běžeti prvním dnem kalendářního (hospodářského) měsíce, v němž domácký dělník již nedosáhl čisté pracovní odměny (zálohy) alespoň v částce uvedené v čl. 2 a trvá nejméně 30 dní a nejvýše 6 týdnů.

3. Výše peněžitých dávek stanoví se podle stupně vyměřovacího základu, který odpovídá průměrné čisté pracovní odměně (záloze) za poslední 3 kalendářní (hospodářské) měsíce, které předcházejí měsíci, v němž nastalo onemocnění. Netrvalo-li pojištění ještě 3 měsíce, vyplatí se dávky podle stupně vyměřovacího základu, který odpovídá čisté pracovní odměně (záloze) dosažené v tomto kratším období trvání pojištění. Při stanovení průměrného vyměřovacího základu přihlíží se toliko k těm měsícům, v nichž bylo prováděno pojištění.

4. Poukázku k lékaři vystavuje domáckému dělníku (jeho rodinným příslušníkům) zaměstnavatel, jestliže domácký dělník dosáhl v kalendářním (hospodářském) měsíci, v němž došlo k onemocnění, alespoň nejnižší čisté pracovní odměny stanovené podle čl. 2 těchto směrnic nebo byl-li v předcházejícím měsíci povinně pojištěn. Dosáhl-li domácký dělník nejnižší čisté pracovní odměny (zálohy) teprve součtem pracovních odměn (záloh) od více zaměstnavatelů, příp. došlo-li k onemocnění v době trvání ochranné lhůty, vydává poukázku k lékaři příslušná okresní národní pojišťovna.