Čl. 1. Pojistná povinnost.
1. Podle těchto směrnic jsou povinně pojištěni domáčti dělníci uvedení v § 3, odst. 2 zák. č. 99/1948 Sb. (dále jen „zákon“), t. j. osoby, které se zaměstnávají převážně výrobou nebo zpracováním zboží z příkazu a na účet jednoho nebo několika zaměstnavatelů mimo jejich dílnu (zpravidla ve svých obydlích nebo dílnách, které si samy zvolily), pokud tuto činnost vykonávají buď samy nebo se členy své rodiny a neprovozují v tomto oboru živnost podle živnostenského řádu (zákona).
2. Za domácké dělníky podléhající pojištění podle těchto směrnic pokládají se také osoby uvedené v § 3, odst. 2 větě druhé zákona, t. j. osoby, které, ačkoliv jsou oprávněny provozovati samostatně živnost, vykonávají bez cizích pracovních pomocníků buď samy nebo pouze se členy své rodiny převážně domáckou práci na zakázku (z příkazu a na účet) jednoho nebo několika zaměstnavatelů mimo jejich provozovnu a jsou jinak pouze menší měrou samostatně výdělečně činné.
3. Za členy rodiny domáckého dělníka ve smyslu odstavců 1 a 2 (nikoli za cizí pracovní pomocníky) považují se manželka (manžel) a osoby, které jsou s domáckým dělníkem nebo s jeho manželkou (manželem) příbuzny do třetího stupně nebo jimi osvojeny, dále poručenci, schovanci a družka (druh), pokud žijí s domáckým dělníkem ve společné domácnosti.
4. Členové rodiny, uvedení v odstavci 3 považují se za domácké dělníky podle těchto směrnic pouze tehdy, mají-li vlastní dodávkovou knížku, jsou starší 15 let a dosáhli na čisté pracovní odměně (záloze) částky, stanovené v čl. 2.
Čl. 2. Pojištění podle těchto směrnic vzniká, jsou-li splněny předpoklady uvedené v čl. 1, prvním dnem kalendářního (hospodářského) měsíce, v němž domácký dělník dosáhl čisté pracovní odměny (zálohy) (čl. 7 a 9) ve výši aspoň Kčs 600.—, po případě jiné částky, stanovené podle čl. 3, a zaniká posledním dnem kalendářního (hospodářského) měsíce předcházejícího kalendářnímu (hospodářskému) měsíci, v němž této částky již nedosáhl.
Čl. 3. Ústřední národní pojišťovna může stanoviti po slyšení jednotné odborové organisace a příslušných vrcholných zájmových organisací, se schválením ministerstva sociální péče, pro určité skupiny domáckých dělníků jinou výši nejnižší hranice čisté pracovní odměny (zálohy) (čl. 2).
Čl. 4. Místní příslušnost pojišťovny.
Pojištění domáckých dělníků provádí okresní národní pojišťovna, příslušná podle bydliště domáckého dělníka.
Pojištění domáckých dělníků provádí okresní národní pojišťovna, příslušná podle bydliště domáckého dělníka.
Čl. 5. Zaměstnavatel.
1. Zaměstnavatelem je osoba fysická nebo právnická, na jejíž vrub (zakázku, příkaz, účet) domácký dělník vykonává svou činnost.
2. Jako zaměstnavatel a vedle něho odpovídá za splnění všech povinností zaměstnavateli uložených rukou společnou a nerozdílnou též spolupodnikatel, dílčí podnikatel nebo zprostředkovatel (skladní mistr, faktor a pod.), jakož i každá osoba, která nejsouc podnikatelovým zaměstnancem, zadává práci domáckým dělníkům nebo za odváděnou práci vyplácí pracovní odměnu.
3. Jestliže zaměstnavatel (podnikatel, spolupodnikatel a pod.) zadává domáckým dělníkům práci prostřednictvím osoby třetí (zprostředkovatele, skladního mistra, faktora a pod.), je tato osoba i bez zvláštního zaměstnavatelova ohlášení odpovědna podle § 14, odst. 4 zákona za včasné a správné podávání oznámení uložených zákonem zaměstnavateli a současně i za řádné a včasné placení pojistného podle §§ 117 a násl. zákona.
4. Kde se v těchto směrnicích mluví o zaměstnavateli, rozumí se tím osoby uvedené v odstavcích 1 až 3.
Čl. 6. Ohlášky.
1. Zaměstnavatel je povinen přihlásiti a odhlásiti domáckého dělníka na předepsaných tiskopisech.
2. Přihlášku je zaměstnavatel povinen podati nejpozději 7. dne od skončení kalendářního (hospodářského) měsíce, v němž domácký dělník po prvé dosáhl čisté pracovní odměny (zálohy) stanovené podle čl. 2, odhlášku nejpozději 7. dne od skončení kalendářního (hospodářského) měsíce, v němž došlo ke zrušení smluvního poměru mezi zaměstnavatelem a domáckým dělníkem.
Čl. 7. Dodávkové knížky.
1. Dodávková knížka, kterou podnikatel nebo zprostředkovatel domácké práce je povinen vydati domáckým dělníkům podle předpisů o domácké práci, tvoří spolu s ohláškou podklad pro provádění pojištění. Záznamy o čistých pracovních odměnách (zálohách) obsažené v dodávkové knížce (dodávkových knížkách) jsou podkladem pro zjišťování vyměřovacích základů podle § 20 zákona a jiných skutečností rozhodných pro nárok na dávky nemocenského pojištění.
2. Zaměstnavatel je povinen uschovávati průpisy dodávkových knížek, pomocné mzdové záznamy a účetní výkazy alespoň po dobu 5 let.
Čl. 8. Roční výkazy pro účely důchodového pojištění.
Pro účely důchodového pojištění je zaměstnavatel povinen předložiti příslušné okresní národní pojišťovně vždy do konce února následujícího kalendářního (hospodářského) roku za jednotlivé domácké dělníky výkaz pojištěné doby a úhrnu vyměřovacího základu (čl. 9) dosaženého v uplynulém kalendářním (hospodářském) roce. Tyto výkazy je sestaviti na podkladě údajů obsažených v dodávkových knížkách.
Pro účely důchodového pojištění je zaměstnavatel povinen předložiti příslušné okresní národní pojišťovně vždy do konce února následujícího kalendářního (hospodářského) roku za jednotlivé domácké dělníky výkaz pojištěné doby a úhrnu vyměřovacího základu (čl. 9) dosaženého v uplynulém kalendářním (hospodářském) roce. Tyto výkazy je sestaviti na podkladě údajů obsažených v dodávkových knížkách.
Čl. 9. Vyměřovací základ.
Vyměřovacím základem podle § 20 zákona je úhrnná výše čisté pracovní odměny (zálohy) dosažené v příslušném kalendářním (hospodářském) měsíci a vykázané v dodávkové knížce.
Vyměřovacím základem podle § 20 zákona je úhrnná výše čisté pracovní odměny (zálohy) dosažené v příslušném kalendářním (hospodářském) měsíci a vykázané v dodávkové knížce.
Čl. 10. Pojistné za domácké dělníky s připočtením 1% úrazového příspěvku, 1% příspěvku k účelovému jmění pro podpory při včleňování do práce a 4% příspěvku Fondu rodinných přídavků činí 22.8% vyměřovacího základu.
Čl. 11.
1. Pojistné se platí za všechny domácké dělníky, kteří v uplynulém kalendářním (hospodářském) měsíci dosáhli čisté pracovní odměny (zálohy)alespoň v částce uvedené v čl. 2.
2. Pojistné je splatné prvního dne každého kalendářního (hospodářského) měsíce za předcházející měsíc (§ 121, odst. 1 a 2 zákona),
3. Nezaplatil-li zaměstnavatel (čl. 5) pojistné za předcházející kalendářní (hospodářský) měsíc ani do 15ti dnů ode dne splatnosti (odstavec 2), je povinen od tohoto dne platiti úroky z prodlení ve výši 5%, po příp. v jiné výši stanovené Ústřední národní pojišťovnou podle § 122, odst. 2 zákona.
4. Zaměstnavatel je povinen odváděti pojišťovně pojistné bez zvláštního vyměření. Pojišťovna je však oprávněna vyměřiti pojistné i s příslušenstvím kdykoliv, zejména pak, jestliže zaměstnavatel nedodržel lhůtu stanovenou v odstavci 3.
5. Zaměstnavatel je povinen předložiti pojišťovně vždy do 15. dne každého kalendářního (hospodářského) měsíce na předepsaném tiskopise výpočet pojistného za předcházející měsíc. Na rubu tiskopisu, po příp. ve zvláštní příloze, je zaměstnavatel povinen uvésti příjmení a jméno, číslo pracovního průkazu a výši pracovní odměny (zálohy) těch domáckých dělníků, kteří v uplynulém kalendářním (hospodářském) měsíci nedosáhli čisté pracovní odměny stanovené v čl. 2; zde jest rovněž uvésti jméno, příjmení a číslo pracovního průkazu domáckých dělníků, kteří v uplynulém kalendářním (hospodářském) měsíci nedosáhli vůbec žádné čisté pracovní odměny (zálohy), pokud zaměstnavatelem nebyli odhlášeni z pojištění.
6. Zjistí-li okresní národní pojišťovna z předložených měsíčních výpočtů pojistného, že domácký dělník dosáhl nejnižší částky čisté pracovní odměny (zálohy) (čl. 2) teprve součtem čistých pracovních odměn (záloh) získaných u několika zaměstnavatelů, předepíše všem těmto zaměstnavatelům poměrné částky pojistného podle čl. 10 platebními výměry (§ 222 zákona). Takové platební výměry lze vydati nejdéle do 3 měsíců po předložení výpočtů pojistného.
Čl. 12. Bylo-li předepsáno pojistné podle čl. 11, odst. 6, jest zaměstnavatel oprávněn sraziti si při výplatě pracovní odměny (zálohy), nejdéle však do 5 měsíců od skončení kalendářního (hospodářského) měsíce, za nějž bylo pojistné předepsáno, část pojistného na domáckého dělníka připadající.
Čl. 13. Dávky nemocenského pojištění.
1. Nárok domáckého dělníka na dávky nemocenského pojištění vzniká prvním dnem kalendářního (hospodářského) měsíce, v němž domácký dělník dosáhl alespoň nejnižší částky pracovní odměny (zálohy) (čl. 2) a zaniká uplynutím ochranné lhůty podle odstavce 2.
2. Ochranná lhůta počíná běžeti prvním dnem kalendářního (hospodářského) měsíce, v němž domácký dělník již nedosáhl čisté pracovní odměny (zálohy) alespoň v částce uvedené v čl. 2 a trvá nejméně 30 dní a nejvýše 6 týdnů.
3. Výše peněžitých dávek stanoví se podle stupně vyměřovacího základu, který odpovídá průměrné čisté pracovní odměně (záloze) za poslední 3 kalendářní (hospodářské) měsíce, které předcházejí měsíci, v němž nastalo onemocnění. Netrvalo-li pojištění ještě 3 měsíce, vyplatí se dávky podle stupně vyměřovacího základu, který odpovídá čisté pracovní odměně (záloze) dosažené v tomto kratším období trvání pojištění. Při stanovení průměrného vyměřovacího základu přihlíží se toliko k těm měsícům, v nichž bylo prováděno pojištění.
4. Poukázku k lékaři vystavuje domáckému dělníku (jeho rodinným příslušníkům) zaměstnavatel, jestliže domácký dělník dosáhl v kalendářním (hospodářském) měsíci, v němž došlo k onemocnění, alespoň nejnižší čisté pracovní odměny stanovené podle čl. 2 těchto směrnic nebo byl-li v předcházejícím měsíci povinně pojištěn. Dosáhl-li domácký dělník nejnižší čisté pracovní odměny (zálohy) teprve součtem pracovních odměn (záloh) od více zaměstnavatelů, příp. došlo-li k onemocnění v době trvání ochranné lhůty, vydává poukázku k lékaři příslušná okresní národní pojišťovna.
Čl. 14. Pojištění důchodové.
Pro nápad a výplatu dávek důchodového pojištění platí obecná ustanovení zákona.
Pro nápad a výplatu dávek důchodového pojištění platí obecná ustanovení zákona.
Čl. 15. Dobrovolné pokračování v nemocenském pojištění.
Domácký dělník, který byl v posledních 18 měsících alespoň 6 měsíců povinně pojištěn, má právo přihlásiti se před uplynutím ochranné lhůty u příslušné okresní národní pojišťovny k dobrovolnému pokračování v nemocenském pojištění podle § 147 zákona.
Domácký dělník, který byl v posledních 18 měsících alespoň 6 měsíců povinně pojištěn, má právo přihlásiti se před uplynutím ochranné lhůty u příslušné okresní národní pojišťovny k dobrovolnému pokračování v nemocenském pojištění podle § 147 zákona.
Čl. 16. Pokud tyto směrnice neobsahují zvláštních ustanovení, platí ustanovení zákona a předpisy podle něho vydané.
Čl. 17. Po dobu, než budou sjednoceny příslušné předpisy v zemích českých a na Slovensku, zejména pak předpisy o počítání příbuzenských stupňů, předpisy o domácké prací a předpisy o podporách pří včleňování do práce, postupuje se při provádění těchto směrnic na Slovensku s těmito odchylkami:
a) v linii pobočné považují se za členy rodiny podle čl. 1, odst. 3 příbuzní do druhého stupně podle způsobu počítání platného na Slovensku;
b) k ustanovením těchto směrnic, která se týkají dodávkových knížek nebo pokud na ně odkazují, se nepřihlíží;
c) zaměstnavatel je povinen vésti měsíční seznamy domáckých dělníků a zapisovati do nich všechny domácké dělníky, kterým v příslušném kalendářním (hospodářském) měsíci vyplatil pracovní odměnu (zálohu). Seznam musí obsahovati alespoň tyto údaje: příjmení a křestní (rodné) jméno domáckého dělníka, jeho bydliště, číslo pracovního průkazu, celkovou částku čistých pracovních odměn (záloh ), jichž domácký dělník dosáhl v uplynulém kalendářním (hospodářském) měsíci a částku pojistného, kterou zaměstnavatel srazil domáckému dělníku z čisté pracovní odměny (zálohy). Zaměstnavatel je povinen uschovati tyto měsíční seznamy alespoň po dobu 5 let;
d) výše vyměřovacího základu pro dávky a pojistné se stanoví na podkladě údajů obsažených v seznamech uvedených pod písm. c);
e) výpočet čisté pracovní odměny se provádí takto:
1. Jestliže si domácký dělník zaopatřuje vlastním nákladem surovinu, odečte se z úhrnné částky, která mu byla vyplacena v kalendářním (hospodářském) měsíci za odvedenou práci, nejprve cena surovin. Takto určený rozdíl tvoří hrubou pracovní odměnu, Čistá pracovní odměna se zjistí tak, že z hrubé odměny se odečtou režijní srážky podle bodu č. 3.
2. Výdělek členů rodiny, pokud nejsou považováni za samostatné domácké dělníky, se připočítává k pracovní odměně domáckého dělníka.
3. Na úhradu výdajů a příprav spojených se zhotovením domácké práce odečítá se režijní srážka ve výši 10% hrubé mzdy.
4. Pro některé skupiny domáckých dělníků může Ústřední národní pojišťovna určiti vyšší sazby režijních srážek;
Čl. 18. Dnem počátku účinnosti této vyhlášky zrušují se všechny předpisy o pojištění domáckých dělníků.
Čl. 19. Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. února 1949.