Lihoviny tuzemské výroby — nákupní ceny velkoobchodu.

(1) Výrobce může při prodeji velkoobchodu požadovat za 1 litr neadjustovaného zboží nejvýše tyto ceny:

a)	za 40% tuzemský rum	138.— Kčs,
b)	za 20% výčepní kořalku	69.60 Kčs.

(2) Ceny za výčepní kořalku o jiné přípustné stupňovitosti než 20% se odvodí propočtením z ceny stanovené v odstavci 1, písm. b).

(1) Výrobce může při prodeji velkoobchodu požadovat za neadjustované ostatní lihoviny tuzemské výroby (tedy s výjimkou tuzemského rumu a výčepní kořalky) své výrobní ceny, přípustné k 20. červnu 1939 (v pohraničí k 2. květnu 1939), po případě srovnatelné výrobní ceny stanovené zvláštními výměry (dále jen „stop-ceny“); tyto ceny zvýší podle obsahu alkoholu v příslušném výrobku o „přípustné zvýšení“, jež činí za každé procento obsahu alkoholu v 1 litru neadjustovaného konsumního zboží nejvýše 2.90 Kčs, u značkového zboží 3.05 Kčs. (Na př. stop-cena 1 litru 30% konsumního výrobku činila 25.— Kčs; „přípustné zvýšení“ činí 30X2.90 Kčs = 87.— Kčs, nová cena výrobku 112.— Kčs.)

(2) Výrobci, kteří nemají stop-ceny podle odstavce 1, zažádají si o stanovení srovnatelných výrobních cen prostřednictvím Čs. průmyslu lihovarského a drožďařského, národní podnik v Praze, který navrhne příslušnému krajskému národnímu výboru srovnatelné výrobní ceny za neadjustované zboží pro prodej na velkoobchod. Takto stanovené ceny včetně „přípustného zvýšení“ jsou základem všeobecné daně. Opis výměru zašle krajský národní výbor, jenž stanoví srovnatelné ceny, nejvyššímu úřadu cenovému a příslušnému okresnímu národnímu výboru.

(3) Pro vinný a ovocný destilát (slivovici, meruňkovici a pod.) a pro řezané zboží, vyrobené z těchto destilátů, stanoví se ceny zvláštními výměry. Žádosti o stanovení těchto cen předkládají výrobci nejvyššímu úřadu cenovému prostřednictvím Čs. průmyslu lihovarského a drožďářského, národní podnik v Praze. Pokud ceny uvedených výrobků byly stanoveny zvláštními výměry do 31. prosince 1948, mohou výrobci požadovat až do vyprodání těchto výrobků za neadjustované zboží prodávané velkoobchodu ceny vypočtené takto: do 22. června 1948 stanovenou výrobní cenu (nákupní cenu maloobchodníka), zvýšenou o „přípustné zvýšení“, násobí koeficientem 0.933; toto „přípustné zvýšení“ činí za každé procento obsahu alkoholu v 1 litru výrobku pro výrobní cenu (nákupní cenu maloobchodníka) stanovenou: od 7. října 1946 do 31. března 1947 nejvýše 1.45 Kčs, od 1. dubna 1947 do 21. září 1947 nejvýše 1.15 Kčs a od 22. září 1947 do 22. června 1948 nejvýše 0.45 Kčs; ceny stanovené od 23. června 1948 do 31. prosince 1948 násobí koeficientem 0.933 (bez „přípustného zvýšení“). U cen stanovených zvláštními výměry po 31. prosinci 1948 mohou být při prodeji velkoobchodu požadovány výrobní ceny (nákupní ceny maloobchodníka) stanovené pro volné zboží bez všeobecné daně (t. j. ceny, jež jsou základem všeobecné daně).

(4) Ustanovení odstavce 3 platí obdobně i pro nákupní ceny maloobchodníka, stanovené nejvyšším úřadem cenovým pro lihoviny přemístěné ze Slovenska, po případě pro zboží vyrobené z těchto lihovin.

(5) Značkovým zbožím podle odstavce 1 se rozumějí lihoviny, jež určí Čs. průmysl lihovarský a drožďařský, národní podnik v Praze; ostatní lihoviny jsou konsumním zbožím.

(1) K cenám podle §§ 1 a 2 mohou být u zboží dodaného v adjustovaných lahvích (po obchodnicku uzavřených a zapečetěných) bez ohledu na tvar láhve požadovány tyto adjustační přirážky:

u lihovin
		konsumních	značkových
u láhve s obsahem:		Kčs	Kčs
1 litr, 0,7 a 0,5 litru		3,50	4,50
0,3 až 0,49 litru		3,50	4,—
pod 0,3 litru		3,—	3,50.

U zboží dodaného v kapesních lahvích s kalíškem s obsahem 0,3 litru a méně mohou být stanovené adjustační přirážky zvýšeny až o 1 Kčs.
V adjustační přirážce je zahrnulo čistění a plnění lahví, cena adjustačního a balícího materiálu, rozbitné a po případě cena ochranného obalu láhve.

(2) Adjustační přirážka se účtuje odděleně od cen zboží podle §§ 1 a 2.

(1) Ceny podle §§ 1 až 3 se rozumějí při splatnosti účtů do 14 dnů ode dne jejich odeslání, u neadjustovaného zboží bez nádob (sudů, demijonů a pod.), u lahvového zboží bez beden (dřevěných, kartonových), při zásilkách drahou franko železniční stanice nejbližší podniku příjemce, při dodávce vlastním nebo výrobcem najatým vozidlem franko podnik příjemce. Odebere-li si odběratel zboží od výrobce vlastními dopravními prostředky, poskytne mu výrobce náhradu dopravného podle sazeb železničního tarifu. Při odběru v místě činí paušální náhrada dopravného 10.— Kčs za 100 kg zboží.

(2) Za půjčené nádoby (sudy, demijony a pod.) lze účtovati zálohu ve výši pořizovací ceny ke dni dodávky; záloha se vrátí, jakmile jsou nádoby řádně vráceny, franko železniční stanice výrobce nebo jiné dohodnuté místo do 42 dnů ode dne přijetí dodávky. Nevrátí-li kupující půjčené nádoby v uvedené lhůtě, lze po jejím uplynutí až do dne navrácení nádob účtovat půjčovné, a to:

a)	za sudy nejvýše tyto částky:
	při obsahu sudu do 199 litrů	12.— Kčs,
	při obsahu sudu od 200 do 299 litrů	15.— Kčs,
	při obsahu sudu od 300 do 399 litrů	20.— Kčs;

(3) Bedny se účtují pořizovací cenou zvlášť. Jsou-li neporušené bedny vráceny výrobci franko do 30 dnů ode dne přijetí dodávky, poskytne za ně výrobce náhradu plnou účtovanou cenou.

(4) Ceny podle §§ 1 a 2 a jedna třetina adjustační přirážky podle § 3 odst. 1 jsou základem všeobecné daně, která se účtuje odděleně od stanovené ceny.

(5) Ve všech nabídkách, v potvrzeních zakázek, účtech, dodacích listech a pod., jakož i v obchodních zápisech výrobce musí být zřetelně vyznačen obsah alkoholu v objemových procentech prodávaných lihovin.

(6) Výrobci upraví své ceníky prodávaných lihovin tak, aby z nich byly patrny:

b) za demijony a pod. nejvýše 10 haléřů za 1 litr obsahu a měsíc; za započatý měsíc smí činit půjčovné nejvýše poměrný díl měsíčního půjčovného., a to podle počte dnů.

a) druh zboží,

b) obsah alkoholu v objemových procentech,

c) cena podle § 1, po příp. § 2, odst. 2, u výrobků podle § 2, odst. 1 stop-cena, u výrobků podle § 2, odst. 3 a 4 cena stanovené zvláštním výměrem,

d) u výrobků podle § 2, odst. 1, 3 a 4 „přípustné zvýšení“,

e) cena za prodejní jednotku bez všeobecné daně (u výrobků podle § 2, odst. 3 a 4 po znásobení příslušné ceny nebo součtu příslušné ceny a „přípustného zvýšení“ koeficientem 0.933),

f) částka připadající na všeobecnou daň,

g) celková částka za prodejní jednotku za zboží volné i adjustované. U výrobků podle § 2, odst. 2 až 4, jakož i u výrobků podle § 2, odst. 1, pro něž byly stanoveny příslušnými výměry srovnatelné stop-ceny, je třeba uvést i jednací číslo výměru příslušného úřadu, jímž byly pro tyto výrobky stanoveny ceny. Opisy ceníků zašlou výrobci trojmo příslušnému krajskému národnímu výboru do 31. března 1949.