(1) Výrobce může při prodeji velkoobchodu požadovat za neadjustované ostatní lihoviny tuzemské výroby (tedy s výjimkou tuzemského rumu a výčepní kořalky) své výrobní ceny, přípustné k 20. červnu 1939 (v pohraničí k 2. květnu 1939), po případě srovnatelné výrobní ceny stanovené zvláštními výměry (dále jen „stop-ceny“); tyto ceny zvýší podle obsahu alkoholu v příslušném výrobku o „přípustné zvýšení“, jež činí za každé procento obsahu alkoholu v 1 litru neadjustovaného konsumního zboží nejvýše 2.90 Kčs, u značkového zboží 3.05 Kčs. (Na př. stop-cena 1 litru 30% konsumního výrobku činila 25.— Kčs; „přípustné zvýšení“ činí 30X2.90 Kčs = 87.— Kčs, nová cena výrobku 112.— Kčs.)

(2) Výrobci, kteří nemají stop-ceny podle odstavce 1, zažádají si o stanovení srovnatelných výrobních cen prostřednictvím Čs. průmyslu lihovarského a drožďařského, národní podnik v Praze, který navrhne příslušnému krajskému národnímu výboru srovnatelné výrobní ceny za neadjustované zboží pro prodej na velkoobchod. Takto stanovené ceny včetně „přípustného zvýšení“ jsou základem všeobecné daně. Opis výměru zašle krajský národní výbor, jenž stanoví srovnatelné ceny, nejvyššímu úřadu cenovému a příslušnému okresnímu národnímu výboru.

(3) Pro vinný a ovocný destilát (slivovici, meruňkovici a pod.) a pro řezané zboží, vyrobené z těchto destilátů, stanoví se ceny zvláštními výměry. Žádosti o stanovení těchto cen předkládají výrobci nejvyššímu úřadu cenovému prostřednictvím Čs. průmyslu lihovarského a drožďářského, národní podnik v Praze. Pokud ceny uvedených výrobků byly stanoveny zvláštními výměry do 31. prosince 1948, mohou výrobci požadovat až do vyprodání těchto výrobků za neadjustované zboží prodávané velkoobchodu ceny vypočtené takto: do 22. června 1948 stanovenou výrobní cenu (nákupní cenu maloobchodníka), zvýšenou o „přípustné zvýšení“, násobí koeficientem 0.933; toto „přípustné zvýšení“ činí za každé procento obsahu alkoholu v 1 litru výrobku pro výrobní cenu (nákupní cenu maloobchodníka) stanovenou: od 7. října 1946 do 31. března 1947 nejvýše 1.45 Kčs, od 1. dubna 1947 do 21. září 1947 nejvýše 1.15 Kčs a od 22. září 1947 do 22. června 1948 nejvýše 0.45 Kčs; ceny stanovené od 23. června 1948 do 31. prosince 1948 násobí koeficientem 0.933 (bez „přípustného zvýšení“). U cen stanovených zvláštními výměry po 31. prosinci 1948 mohou být při prodeji velkoobchodu požadovány výrobní ceny (nákupní ceny maloobchodníka) stanovené pro volné zboží bez všeobecné daně (t. j. ceny, jež jsou základem všeobecné daně).

(4) Ustanovení odstavce 3 platí obdobně i pro nákupní ceny maloobchodníka, stanovené nejvyšším úřadem cenovým pro lihoviny přemístěné ze Slovenska, po případě pro zboží vyrobené z těchto lihovin.

(5) Značkovým zbožím podle odstavce 1 se rozumějí lihoviny, jež určí Čs. průmysl lihovarský a drožďařský, národní podnik v Praze; ostatní lihoviny jsou konsumním zbožím.