Vyhláška ministerstva techniky, kterou se vydávají podrobnější předpisy o stavebním obvodu.

(1) Stavební obvod třeba určit v každé obci, v níž budou prováděny pozemní novostavby nebo stavby jimi vyvolané, zařazené do prováděcích plánů stanovených podle zákona o pětiletém plánu.

(2) Stavbami vyvolanými (odstavec 1) jsou jednak stavby, které jsou předpokladem účelného, technického a hospodárného provedení, užívání a udržování pozemních novostaveb (úprava Vodních poměrů, jako snížení hladiny podzemní vody nebo ochrana před velkými vodami, dále kanalisace, vodovody, komunikace, přívod elektřiny, plynu a pod.), jednak pozemní stavby a zařízení, která tvoří doplněk vybavení a zaručení provozu sídliště po stránce sociologické a politické (jesle, školy, úřední budovy, kulturní domy, obchody, provozovny, garáže, hřiště, koupaliště a pod.).

(3) Není třeba určovat stavební obvod v obci nebo v její části, kde stavební činnost bude omezena jen na jiné stavby než pozemní bez souvislosti s budoucím zastavěním (na př. silnice) nebo kde půjde o stavební investice pozemní, avšak takové, které nelze hodnotit jako novostavbu (na př. přestavba nebo drobná přístavba). Také není třeba určovat stavební obvod pro stavby mimo souvisle upravované a zastavěné území obce, jde-li jen o ojedinělé stavby (§ 10).

(1) V obci se určí jeden nebo více stavebních obvodů. Nejprve se určí v zastavěné části obce stavební obvod s potřebným počtem stavebních mezer. Stavební mezerou se rozumí jeden nebo více nezastavěných pozemků mezi stavebními objekty, vhodných k zastavění s hlediska požadavků na řádnou výstavby obce a jsou-li při těchto pozemcích již vybudována veřejná zařízení v obci obvyklá.

(2) Teprve tehdy, nedá-li se sledovaný účel splnit ve stavebních mezerách (na př. jde o bytovou výstavbu většího rozsahu, kterou v zájmu hospodárnosti a vyšší životní úrovně je třeba budovat jako jednotnou ucelenou stavební akci), určí se jeden nebo více samostatných stavebních obvodů, které zaujímají souvislé nezastavěné plochy.

(3) O počtu stavebních obvodů a jejich rozsahu rozhoduje skutečná potřeba ploch pro jednotlivé účely a druhy staveb nebo staveb jimi vyvolaných, zařazených do prováděcího plánu na běžný nebo příští rok. Pro potřeby dalších prováděcích plánů se stavební obvody rozšiřují, a to nejprve pojetím dalších stavebních mezer do stavebního obvodu, a dále rozšířením území dosud určených samostatných stavebních obvodů. Nedá-li se potřeba ploch takto uspokojit, určí se nové samostatné stavební obvody. Rozsah stavebního obvodu se nesmí řídit budoucí potřebou, která dosud není plánována ani hospodářsky (v prováděcích plánech). Není tedy správné na př. zahrnout u velké obce celé zastavěné území s mnoha mezerami do stavebního obvodu, když skutečná potřeba stavební je omezena jen na jednu nebo několik málo stavebních akcí. V odůvodněných případech lze určit nejprve zvláštní stavební obvod pro vybudování jen veřejných zařízení nebo jejich částí (na př. pro kanalisaci, vodovod, komunikace), a to v širším rozsahu, než je třeba pro pozemní stavby zařazené do prováděcího plánu; předpokladem ovšem je, že veřejná zařízení jsou zařazena do prováděcího plánu.

(4) Stavební obvod zahrnuje kromě pozemků potřebných pro zastavění pozemními stavbami též přilehlé plochy, které jsou určeny k účelům souvisícím s výstavbou obce jako pro komunikace, sady a pod.

(1) Plochy se určí a zařadí do stavebního obvodu tak, aby stavební vývoj obce se děl organicky (soustavně a uceleně) a hospodárně s přihlédnutím ke všem veřejným zájmům. Nutno dbát toho, aby stavbami nebyla rušena silniční doprava (zejména zhoršování přehledu na křižovatkách nebo neorganickým protahováním půdorysu obce podél průběžné komunikace), ani aby nebyl ztěžován provoz drah nebo letišť, ani odtok vod. Při určení stavebního obvodu jest též přihlížet k hlediskům sledovaným vládním nařízením ze dne 23. července 1941, č. 299 Sb., o přípravách prostorového plánování a o zjištění a projednávání plánovacích akcí, a to u těch stavebních akcí, které jsou osvobozeny od hlášení podle § 6 vl. nař. č. 296/1948 Sb. (viz § 8, odst. 2 vyhlášky).

(2) Do stavebního obvodu pro pozemní novostavby se zařazují

(3) Prodloužení nebo po případě nové vybudování veřejných zařízení musí být zajištěno zařazením do prováděcích plánů a veřejné zařízení má být provedeno před realisací stavební akce nebo nejpozději současně s ní, a to odborně a co nejhospodárněji.

(4) Aby bylo zajištěno, že stavební obvod je správně určen též se zřetelem na ochranu před vodami, na zásobování vodou a zařízení kanalisační, vyžádá si krajský národní výbor ještě před slyšením místního a okresního národního výboru podle § 3, odst. 1 vl. nař. č. 296/1948 Sb. odborný posudek svého úřadu. Přitom se poukazuje na nařízení, ministra techniky ze dne 14. prosince 1948, č. 298 Sb., o přezkoušení projektů vodovodních a kanalisačních staveb pro sídliště.

(1) Které části obce nesmějí být pojaty do stavebního obvodu, je uvedeno v § 3, odst. 3 vl. nař. č. 296/1948 Sb.

(2) Stavební obvod nesmí zasahovat do pásu 500 m širokého od státních hranic.

(1) Krajský národní výbor zašle návrh stavebního obvodu skládající se z plánového podkladu (§ 6), v němž jsou hranice stavebního obvodu barevně vyznačeny, a z důvodové správy, v níž se uvede účel určení stavebního obvodu (na př. Stavba 10 bytových jednotek, stavba budovy pro školu prvého a druhého stupně, rekreační středisko s příslušnou náplní, stavba průmyslového objektu), místnímu a okresnímu národnímu výboru, aby se k tomuto návrhu vyjádřily do 15 dnů; zároveň upozorní, že bude považováno za souhlas, neodpoví-li národní výbor v této lhůtě. Není vyloučeno, aby návrh stavebního obvodu podal sám místní (okresní) národní výbor; přijme-li jej v tomto případě krajský národní výbor beze změny, je již v návrhu obsaženo také slyšení národního výboru, který návrh podal.

(2) Po řízení provedeném podle odstavce 1 určí krajský národní výbor stavební obvod výměrem, v němž popíše rozsah stavebního obvodu a uvede způsobem uvedeným v odstavci 1 účel stavebního obvodu, a připojí k výměru 1 kopii plánového podkladu, v němž je stavební obvod zakreslen. Výměr se doručí místnímu národnímu výboru s poučením o opravných prostředcích a v opise též okresnímu národnímu výboru. Po nabytí právní moci tohoto výměru se určení stavebního obvodu v obci veřejně vyhlásí způsobem v místě obvyklým a zároveň se vyloží k veřejnému nahlédnutí plánový podklad, v němž je stavební obvod zakreslen.

(1) Pro vyvlastnění k účelům pozemních a jiných staveb ve stavebním obvodu platí ustanovení §§ 7 a 8 a § 23, odst. 2 vl. nař. č. 296/1948 Sb.

(2) Pozemní stavby navržené ve stavebním obvodě (včetně rozdělení nebo přeměny pozemků na staveniště) nebo stavby jimi vyvolané není třeba hlásit jako plánovací akci podle § 2 vl. nař. č. 299/1941 Sb. (viz § 6 vl. nař. č. 296/1948 Sb.). Toto osvobození od hlášení plánovací akce neplatí pro stavby jiné než pozemní a dále pro pozemní stavby na železničním pozemku souvisící s provozem drah.

(1) Mimo stavební obvod lze povolit nové stavby (včetně rozdělení nebo přeměny na staveništi) a vyvlastňovat pro ně potřebné stavební pozemky jen pro účely zemědělství, lesnictví, hornictví nebo jiné těžby nebo zpracování nerostů, využití přírodních zdrojů, energetiky (zejména pro díla jakékoholi druhu sloužící k účelům národních podniků elektrárenských a plynárenských), dopravy (též pro telekomunikační zařízení), rozhlasu, zdravotnictví (též pro zotavovny, vodárny a čistírny odpadních vod) nebo cestovního ruchu.

(2) O tom, zda lze zřídit stavbu uvedenou v odstavci 1, rozhodne krajský národní výbor, který při tom dbá hledisek uvedených v §§ 3 až 5.