(1) Rozprava končí, nehlásí-li se již nikdo o slovo, nebo byl-li přijat návrh na konec rozpravy.

(2) Návrh na konec rozpravy může býti podán kdykoliv. O takovém návrhu usnáší se komise ihned bez rozpravy.

(3) Byl-li přijat návrh na konec rozpravy, mohou ještě mluviti a podávati návrhy toliko ti, kdo byli ke slovu přihlášeni dříve, než byl přijat návrh na konec rozpravy. Závěrečně slovo náleží vždy zpravodaji nebo navrhovateli.

(4) Předseda může i po skončení rozpravy uděliti slovo ke stručné opravě věcí, které byly při rozpravě tvrzeny, a může po případě stanoviti pro takovou opravu dobu, nepřesahující jednu minutu.