§ 1
(1) Upravovacím náčrtem (dále jen „náčrt“) se stanoví západy pro plánovitou úpravu území stavebního obvodu, stanoveného podle § 3 vl. nař. č. 296/1948 Sb. a podle vyhlášky ministerstva techniky ze dne 22. března 1949, č. 435 Ú. l. I, kterou se vydávají podrobnější předpisy o stavebním obvodu.
(2) Náčrt se pořizuje, nemá-li obec pro území stavebního obvodu platný upravovací plán nebo je-li třeba změnit obsah takového plánu, poněvadž nevyhovuje nynějším potřebám s hlediska veřejných zájmů, zejména obrany státu nebo zájmů hospodářských, dopravních, vodohospodářských, zdravotních, estetických, ochrany památek nebo zachování krajinného prostředí.
(3) Náčrt může být vypracován pro celé území stavebního obvodu nebo jen pro jeho část; je-li toho třeba v zájmu organického navázání na úpravu sousedního území, může náčrt přesahovat hranice stavebního obvodu.
(4) Náčrtu není třeba pro stavební obvod stavebních mezer ani pro území mimo stavební obvod, ve kterém byla povolena stavba podle § 3, odst. 1, písm. b) vl. nař. č. 296/1948 Sb. V těchto případech třeba se řídit upravovacím plánem; není-li takového plánu, je nutno
a) u staveb ve stavebních mezerách dbát sousedního zastavění, pokud toto zastavění vyhovuje nynějším potřebám s hlediska veřejných zájmů,
§ 2
(1) V náčrtu se vyznačí hranice stavebního obvodu červenou čarou, určí se plochy pro jednotlivé účely a upraví se způsob využiti těchto ploch tak, aby všechny možnosti plánovaného území byly co nejvýhodněji využity pro splnění prováděcích plánů stanovených podle zákona o pětiletém plánu.
(2) V náčrtu se vyznačí skutečnosti závažné pro stavební úpravu, zejména
a) záznam o poměrech výškových, půdních a vodních,
b) dosavadní zastavění, vybudované komunikace, vodovody, plynovody, kanalisace a jiná veřejná zařízení,
c) komunikační, regulační a jiné stavební závady,
d) objekty památkově chráněné a území, která je třeba zachovat z důvodů krajinného rázu prostředí.
(3) Při navrhování náčrtu třeba zejména dbát toho,
a) aby počet místních komunikací, které křižují průběžnou komunikaci nebo vyúsťují do ní, byl co nejmenší a po případě, pokud by to terénní poměry usnadňovaly, aby bylo uvažováno o mimoúrovňovém křižování těchto komunikací,
b) aby vodovod a kanalisace bylo možno zřídit co nejhospodárněji,
c) aby se zajistila potřebná zásoba vody pro zásobování obyvatelstva a pro účely požární, zemědělské, průmyslové, rekreační a pod.,
d) aby obytné plochy byly odděleny zelenými pásy od ploch průmyslových a aby z ploch určených pro průmyslové účely bylo ponecháno aspoň 30% pro ozdravění pracovního prostředí,
e) aby nebyly ohroženy zájmy provozu v lázeňských a rekreačních místech.
(4) Pro zastavění nelze určiti plochy dotčené provozem důlních podniků, pokud by nešlo o stavby souvisící s provozem těchto podniků, ani území zaplavovaná, svážlivá, s vysokou hladinou podzemní vody nebo s nízkou únosností základové půdy.
§ 3
Náčrt se skládá z plánu v měřítku 1:2000, po případě v měřítku 1:2880 nebo větším, ze zastavovacích předpisů a průvodní zprávy obsahující zhodnocení vztahů technických, hospodářských, vodohospodářských, sociálních, kulturních a pod. na podkladě průzkumů. Pro zhotovení náčrtu platí předpisy normy ČSN 1134—1934, Upravovací plány.
§ 4
(1) O tom, má-li být opatřen náčrt, rozhodne krajský národní výbor po slyšení okresního národního výboru ve výměru o stavebním obvodu, kterým uloží místnímu národnímu výboru, aby do určité lhůty opatřil návrh náčrtu pro vymezené území (§ 1 odst. 3), a dá k tomu potřebné pokyny.
(2) Návrh náčrtu opatří místní národní výbor, který jeho vypracování podle výsledku jednání s orgány jednotlivých odvětví veřejné správy o projektech jimi v obci zamýšlených zadá Československým stavebním závodům, národnímu podniku, závodu „Stavoprojekt“ — krajskému architektonickému atelieru. Na vypracování návrhu náčrtu se musí zúčastnit odborníci z jednotlivých oborů, na př. oboru vodohospodářského.
(3) Před vyložením návrhu náčrtu si vyžádá místní národní výbor prostřednictvím krajského národního výboru souhlas ministerstva národní obrany.
(4) Po veřejném vyložení návrhu náčrtu po dobu 15 dnu předloží místní národní výbor prostřednictvím okresního národního výboru náčrt se všemi přílohami, s vyhláškou, jakož i s podanými námitkami a připomínkami a se svým vyjádřením krajskému národnímu, výboru ke schválení.
§ 5
(1) Náčrt pravoplatně schválený je závazný pro stavební nebo jinou činnost, jíž se dotýká obsah náčrtu.
(2) Rozsah i časový postup zastavění v území pravoplatně schváleného náčrtu se řídí podle prováděcích plánů stanovených zákonem o pětiletém plánu.
§ 6
Místní národní výbor veřejně vyhlásí způsobem v místě obvyklým schválený náčrt a trvale jej vyloží k veřejnému nahlédnutí; kopu dodá katastrálnímu měřickému úřadu. Další kopie náčrtu budou uloženy u okresního, jakož i u krajského národního výboru, který zašle opis svého výměru o schválení upravovacího náčrtu ministerstvu techniky.
§ 7
(1) Ustanovení vyhlášky ministra techniky ze dne 21. dubna 1947, č. 409 Ú. l. I, kterou se vydávají podrobné pokyny o upravovacích náčrtech, se změnami a doplňky vyplývajícími z ustanovení §§ 4 a 5 vl. nař. č. 296/1948 Sb. platí jen pro ty náčrty, které v den počátku účinnosti této vyhlášky (odstavec 2) byly již vyloženy k veřejnému nahlédnutí; jinak se zrušují.
(2) Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.