§ 1
Cukrovar je povinen obstarati pro pěstitele řepy cukrovky (v dalším jen „řepaři“), kteří mu dodávají řepu cukrovku (dále jen „řepu“), společný nákup semene řepy dobré klíčivosti a včas jim je dodati za úředně stanovenou cenu. Řepař neručí za jakost řepy vypěstované ze semene obstaraného cukrovarem. Cukrovar není povinen odebrati řepu ze semene, které nepochází ze společného nákupu podle prvé věty. Je-li řepař nucen řepu zaorati, jest povinen provésti včas druhý osev řepy. Řepař je povinen vrátiti pytle od semene v neporušeném stavu nejpozději do 30. června 1949.
§ 2
Cukrovar jest povinen provésti s řepařem řepní odpočet (řepní pořádnost) a zaplatiti za dodanou řepu úředně stanovenou cenu do 14 dnů po odevzdaní řepního lístku.
§ 3
Dovozné.
(1) Řepaři náleží dovozné za řepu s území jedné obce na území jiné obce za každý km a q čisté váhy:
Jako základ pro výpočet kilometrů platí střed obce (osady) a přejímací váha. Načatý km se počítá za celý, přesahuje-li vzdálenost 500 m.
| a) | s pole do cukrovaru, který je v provozu | 60 hal., |
| b) | na filiálku nádražní, polní, vodní nebo úzkokolejné dráhy | 30 hal. |
Jako základ pro výpočet kilometrů platí střed obce (osady) a přejímací váha. Načatý km se počítá za celý, přesahuje-li vzdálenost 500 m.
(2) Vyžadují-li to dopravní poměry, jest řepař povinen řepu, kterou dal na polní filiálku, odvézti resp. dáti odvézti svými potahy nebo dáti odvézti na svůj náklad do cukrovaru nebo na nádražní filiálku. Za tento dovoz řepy s polní filiálky obdrží řepař za každý km a q řepy hrubé váhy dovozné 80 hal. Pro výpočet km je směrodatná skutečně ujetá vzdálenost z místa skladu na filiálce na váhu v cukrovaru nebo na železniční stanici.
(3) Za dovoz řepy, který se děje na území pouze jediné obce, náleží řepaři místní dovozné za každý q řepy čisté váhy bez ohledu na vzdálenost:
| a) | s pole do cukrovaru, který je v provozu | 60 hal., |
| b) | na filiálku nádražní, polní vodní nebo úzkokolejné dráhy | 30 hal. |
(4) Za dovoz řepy do cukrovaru, jehož provoz byl v r. 1949 zastaven, přísluší řepaři dovozné 60 hal. [odstavec 1, písm a) a odstavec 3, písm. a)].
§ 4
Cukr.
Z této cukerní prémie vydá se pěstitelům řepy od 31. května 1949 pro podporu jarních řepních prací zálohově 6.5 kg cukru na každý ha plochy oseté řepou. Toto množství cukru řepař přenechá bez započtení do spotřební dávky osobám, které provedou jarní řepní práce, a to za vyjednocení 1 ha řepy 4 kg cukru a za druhou okopávku řepy na stejné výměře 2.5 kg cukru. Zbytek prémie je řepař povinen po sklizni úměrně rozděliti mezi příslušníky své rodiny a ostatní osoby činné při sklizni řepy.
(1) Řepaři náleží za každých 100 q čisté váhy dodané řepy zdarma 4 kg krystalového cukru (t. zv. řepařského cukru), při čemž se zlomky poměrně vypočítávají. Tento cukr se nevydá in natura, nýbrž se nahradí každému řepaři výhradně v penězích, a to za stanovenou spotřebitelskou cenu.
(2) Řepař obdrží bez započtení do spotřební dávky za stanovenou základní cenu tuto cukerní prémii v krystalovém cukru:
| Řepařům při celkové výměře orné půdy zemědělského závodu: | vydá se za každých 100 q řepy čisté váhy dodané do cukrovaru nebo lihovaru ze sklizně 1949 jako prémie kg cukru: |
|---|---|
| pod 3 ha | 15 kg |
| od 3 ba do 3.99 ha | 14 kg |
| od 4 ha do 4.99 ha | 13 kg |
| od 5 ha do 5.99 ha | 12 kg |
| od 6 ha do 6.99 ha | 11 kg |
| od 7 ha do 19.99 ha | 10 kg |
| od 20 ha do 49.99 ha | 8 kg |
| od 50 ha výše | 6 kg |
(3) Řepař je dále oprávněn zakoupiti od cukrovaru kromě cukerní prémie podle odstavce 2 a bez započtení do spotřební dávky cukru za každých 100 q čisté váhy dodané řepy 5 kg krystalového cukru za stanovenou základní cenu, z toho 3 kg pro osoby činné při řepních sklizňových pracích. Jestliže řepař odebere jiný druh než krystal, jest povinen cenový rozdíl nahraditi.
(4) Celkové množství cukru, na něž má řepař podle předchozích odstavců nárok, se zaokrouhlí na 0.5 kg nahoru.
(5) Řepař nesmí cukr odebraný podle odstavců 2 a 3 s výjimkou v těchto ustanoveních výslovně povoleného přídělu pro osoby činné při řepních pracích ani prodati ani darovati či směniti. Také osobám zaměstnaným při řepních pracích jest každý způsob dalšího zcizení tohoto cukru zakázán.
(6) Cukr uvedený v odstavcích 2 a 3 musí řepař odebrati nejpozději do 30. června 1950, jinak nárok na odběr zaniká.
§ 5
Řízky.
(1) Řepaři náleží za dodanou řepu čisté váhy 60% řízků se zaručeným obsahem sušiny 8%. Dodávka řízků se rozumí loko cukrovar nebo franko železniční (úzkokolejná, vodní) filiálka podle toho, kam pěstitel řepu dodal. Řízky za řepu dodanou na polní filiálku obdrží řepař podle toho, kam byla řepa z této váhy dále dopravena, buď v továrně nebo na nakládací stanici řepy. Dohodne-li se cukrovar s řepařem na jiném způsobu odběru řízků, než jak jest výše stanoveno, jde úspora ve prospěch řepaře, zdražení na jeho vrub. Odváží-li se však řepa z polní filiálky nákladními auty, platí pro dovoz řízků, připadajících na tuto řepu, dosavadní zvyklosti, pokud nebude sjednána nová dohoda za účasti příslušného Jednotného svazu zemědělců. Vydává-li cukrovar řízky se zaručeným obsahem sušiny 10%, náleží řepaři za dodanou řepu čisté váhy 48%, při sušině 12% náleží mu 40% takových řízků, při čemž platí ostatní výše zmíněné podmínky. Za řízky přebrané nad stanovená množství jest zaplatiti úředně stanovenou cenu.
(2) Členům lihovarů, případně řepařům, kteří se přihlásí k odběru výpalků, náleží za řepu (v čisté váze) jimi do lihovaru dodanou 48% řízků se zaručeným obsahem sušiny 8%. Zbytek nároku do 60% čisté váhy dodané řepy se nahradí v penězích.
(3) Řízky v množství uvedeném v odstavcích 1 a 2 obdrží řepaři zdarma, jsou však povinni odebírati je během kampaně postupně pode disposic cukrovaru po dohodě se zástupcem příslušného Jednotného svazu zemědělců, jinak pozbudou nároku na dodávku in natura a obdrží náhradu v penězích.
(4) Náhrada za neodebrané řízky se vyplatí podle úředně stanovených cen. Tyto ceny platí i pro řízky prodané cukrovarem, dále pro řízky, které řepař prodal cukrovaru, nebo které cukrovar nemůže dodati pro kampaňové potíže. Prodává-li cukrovar čerstvé řízky, jest povinen nabídnouti je nejdříve svým řepařům. Tyto řízky se rozdělí pokud možno stejnoměrně na jednotlivé obce podle množství odevzdané řepy.
(5) Dodá-li cukrovar řízky sušené, dodá v poměru na 100 kg čerstvých řízků se zaručeným obsahem sušiny 8% 6 kg sušených nebo 6.5 kg řízků melasových. Řepař je oprávněn požadovati za řepu zpracovanou cukrovarem alespoň 25% čerstvých řízků z čisté váhy dodané řepy.
§ 6
Melasa.
Řepaři náleží zdarma za dodanou řepu čisté váhy 0.5% melasy o minimální polarisaci 50%. K odběru melasy se řepař přihlásí při odevzdání řepního lístku a je povinen ji odebrati do 12. dubna 1950. Jestliže řepař melasu do té doby neodebere, pozbývá nárok na odběr in natura a cukrovar mu zaplatí za melasu úředně stanovenou cenu.
§ 7
Saturační kaly.
(1) Řepaři náleží zdarma za dodanou řepu čisté váhy 6% saturačních kalů loko továrna. Při řepním odpočtu (řepní pořádnosti) musí řepař ohlásiti, zda kaly odebere či zda požaduje náhradu výpočtem podle úředně stanovené ceny. Rozhodne-li se řepař kaly odebrati, musí je odebrati do 15. června 1950. Neodebere-li je do této lhůty, ztrácí nejen nárok na kaly, nýbrž i na náhradu v penězích.
(2) Nakládací výlohy za kaly po kampani nese řepař.
§ 8
(1) Řepař je povinen dodati řepu zdravou, řádně očištěnou a řádně okleštěnou, jak dovoluje způsob prováděné sklizně, a to v době od počátku kampaně do 8. dne před skončením kampaně. Řepu namrzlou přijímá cukrovar v cukrovaru neb na nádražní filiálce, jen pokud ji může ihned zpracovati.
(2) Na každý q hrubé váhy dodané řepy poskytne řepař 5% srážky. Na řepu, která vykazuje po zkoušce více než 5% nečistot, jest cukrovar oprávněn učiniti další srážku. Není-li řepař zkoušce přítomen, považuje se za jeho zástupce místní řepařský důvěrník, není-li přítomen, osoba, která povoz provází. Odmítnou-li tyto osoby součinnost, povolá cukrovar ke zkoušece dva svědky. Paušální srážky jsou přípustny jen po vzájemné dohodě.
§ 9
(1) Cukrovar je povinen postarati se o přiměřeně postavenou mostní váhu, o snadný příjezd a odjezd povozů a o rychlé skládání řepy dělnictvem cukrovaru. Za nakládání řepy do vagonů zaplatí dělníkům cukrovar. Nakládá-li řepu do vagonu průvodce povozu sám po dohodě s cukrovarem a podle jeho pokynů, přísluší mu odměna stanovená pro dělníky cukrovaru za 1q řepy č. v. Pokud průvodce povozu po dohodě s cukrovarem a podle jeho pokynů při nakládání řepy do vagonů pouze vypomáhá, náleží mu odměna poloviční. Skládá-li řepu průvodce povozu sám na normální složiště podle pokynů vážného, přísluší mu odměna 50 hal. za 1 q řepy č. v., pokud průvodce povozu pouze vypomáhá, náleží mu odměna 25 hal. za 1 q řepy č. v.
(2) Řepa se bude přijímati do 31. října nepřetržitě od 6 do 18 hodin a od 1. listopadu nepřetržitě od 7 hod. do 17 hod., pokud je denní světlo. K zamezení návalu na přijímacích vahách může cukrovar v dohodě se zástupci řepařů stanoviti pro jednotlivé obce určité všední dny k přijímání řepy. V neděli a ve svátek bude cukrovar přijímati řepu neomezeně ze všech obcí své řepní oblasti. Je-li ohrožena v důsledku neodebírání řízků jejich jakost a trvanlivost, jsou řepaři povinni odebírati je i v neděli a ve svátek podle pokynů cukrovaru.
§ 10
(1) Pro dodávku řepy jinému řepu zpracujícímu podniku než cukrovaru (sušárně, lihovaru) platí všechna ustanovení této vyhlášky a dodavatelé řepy do lihovaru se stávají pro tuto kampaň dodavateli cukrovaru.
(2) Pro pěstitele řepy, kteří dodávají do lihovaru ležícího mimo řepní oblast cukrovaru a nejsou tudíž ve smyslu předchozího odstavce dodavateli cukrovaru, bude stanovena cena za řepu zvlášť. Pro tyto dodavatele platí obdobně ustanovení § 4, odst. 2 až 6 a § 5, odst. 2.
§ 11
(1) Přestupky ustanovení této vyhlášky se trestají, pokud jde o pěstování, podle § 2 zákona č. 80/1948 Sb., jinak podle §§ 8 a 9 dekretu č. 118/1945 Sb., ve znění zákona č. 274/1948 Sb.
(2) Přestupky cenové se trestají podle příslušných cenových předpisů.
§ 12
Ministerstvo zemědělství a ministerstvo výživy ve vzájemné dohodě mohou povoliti výjimky z ustanoveni této vyhlášky.
§ 13
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.