(1) Řepaři náleží za každých 100 q čisté váhy dodané řepy zdarma 4 kg krystalového cukru (t. zv. řepařského cukru), při čemž se zlomky poměrně vypočítávají. Tento cukr se nevydá in natura, nýbrž se nahradí každému řepaři výhradně v penězích, a to za stanovenou spotřebitelskou cenu.

(2) Řepař obdrží bez započtení do spotřební dávky za stanovenou základní cenu tuto cukerní prémii v krystalovém cukru:

Řepařům při celkové výměře orné půdy zemědělského závodu:	vydá se za každých 100 q řepy čisté váhy dodané do cukrovaru nebo lihovaru ze sklizně 1949 jako prémie kg cukru:
pod 3 ha	15 kg
od 3 ba do 3.99 ha	14 kg
od 4 ha do 4.99 ha	13 kg
od 5 ha do 5.99 ha	12 kg
od 6 ha do 6.99 ha	11 kg
od 7 ha do 19.99 ha	10 kg
od 20 ha do 49.99 ha	8 kg
od 50 ha výše	6 kg

(3) Řepař je dále oprávněn zakoupiti od cukrovaru kromě cukerní prémie podle odstavce 2 a bez započtení do spotřební dávky cukru za každých 100 q čisté váhy dodané řepy 5 kg krystalového cukru za stanovenou základní cenu, z toho 3 kg pro osoby činné při řepních sklizňových pracích. Jestliže řepař odebere jiný druh než krystal, jest povinen cenový rozdíl nahraditi.

(4) Celkové množství cukru, na něž má řepař podle předchozích odstavců nárok, se zaokrouhlí na 0.5 kg nahoru.

(5) Řepař nesmí cukr odebraný podle odstavců 2 a 3 s výjimkou v těchto ustanoveních výslovně povoleného přídělu pro osoby činné při řepních pracích ani prodati ani darovati či směniti. Také osobám zaměstnaným při řepních pracích jest každý způsob dalšího zcizení tohoto cukru zakázán.

(6) Cukr uvedený v odstavcích 2 a 3 musí řepař odebrati nejpozději do 30. června 1950, jinak nárok na odběr zaniká.