Navrhování obytných staveb.

A. Nejdůležitější zásady.

1. Se zřetelem k dosavadním omezeným možnostem ve výrobě stavebnin, k nedostatku pracovních sil a k nutnosti snížení stavebních nákladů musí býti dbáno toho, aby se po všech těchto stránkách dosáhlo úspor při šetření základních podmínek zdravého bydlení.

2. Podle rozsahu bytové plochy jsou stanoveny tyto základní skupiny bytů:
V rozsahu stanovených bytových ploch je přípustno i jiné rozdělení. Pokud zastavovací podmínky nepřipouštějí normální zastavěni, nemají se uvedené výměry zpravidla překročit o více než 10%.

a) garsoniéra (zásadně jeden prostor s nejnutnějším příslušenstvím) do 42 m2 plochy,

b) dvougarsoniéra (stejný typ jako předešle, ale o 1 pracovnu více) nebo byt o jedné obytné místnosti s kuchyní a příslušenstvím do 72 m2 plochy,

c) obytná místnost, 1 ložnice a příslušenství do 82 m2 plochy,

d) obytná místnost, 2 ložnice a příslušenství do 98 m2 plochy,

e) obytná místnost, 2 ložnice, pracovna a příslušenství do 120 m2 plochy.

3. Byt v domech o třech a více podlažích má býti umístěn zásadně v jednom podlaží, což je nejvýhodnější s hlediska sociálního. Jedině v rodinných domcích může být umístěn také ve dvou podlažích, na př. v přízemí a zčásti v podkroví nebo v přízemí a v prvním patře.

4. Do výměry plošné, stanovené v č. 2 se započítává celá zastavěná plocha bytu (i s omezujícími zdmi) a alikvotní díl schodiště a místní komunikace.

B. Způsob zastavění.

5. Způsob zastavění stavebních pozemků určuje upravovací plán (náčrt). Velikost stavenišť je třeba přizpůsobit typům obytných staveb, jichž se má v daném místě použít. Domy se sdružují z ekonomických důvodů do řad. Při jejich řazení a opakování nutno přihlížeti k tomu, aby řešení vyhovovalo i po výtvarné stránce.

6. Výška, po případě počet podlaží se řídí místními poměry a požadavky urbanistickými. Doporučuje se však stavět domy tak, aby alespoň pro skupinu domů obyvatelnou 200 osobami byl jeden dům vybudován s jedním podlažím pod terénem (sklepem) a nejméně o třech podlažích (přízemí a dvou patrech) nad zemí. Ve městech o více než 20.000 obyvatelích a v místech, na něž se vztahují ustanovení §§ 34 a 35 zákona č. 131/1936 Sb. a ustanovení vládního nařízení č. 155/1936 Sb., a v místech jinak zvláště důležitých je nutno tak vybavit každý dům. V místech s méně než 20.000, ale více než 3000 obyvateli nutno vybudovat sklep ve všech domech nejméně s přízemím a dvěma patry, t. j. s třemi podlažími nad terénem. (Viz dále ustanovení č. 33.)

7. Při zastavování stavebních mezer je třeba se přizpůsobiti dosavadnímu vyhovujícímu zastavění, zejména pokud jde o výšku stavby k hlavní římse. U budov pro zemědělce bude použito zpravidla zastavění isolovaného.

8. Obytné zastavění budiž odděleno dostatečně velkými plochami zeleně od ploch, jejichž způsob využití a zastavění by mohl ohrozit klidné a zdravé bydlení.

9. Zakazují se podzemní byty, za něž se považuje každý byt, jehož podlaha je níže než 30 cm nad povrchem dlažby nebo dvora.

C. Orientace k světovým stranám a příčné větrání.

10. Obytné místnosti a ložnice nemají být zásadně situovány k severu. Na sever se má umístit jen příslušenství a nejvýše jídelní kout obytné místnosti, pokud je obytná místnost v ostatní části orientována k dobře osluněné straně. Nevylučuje se však řešení více bytů v jednom podlaží, zvláště vede-li k hospodárné disposici.

11. Příčné větrání bytu nutno pokud možno zabezpečit orientací bytu ke dvěma světovým stranám, t. j. buď ke dvěma protilehlým průčelím nebo v rohové poloze.

CH. Ostatní zařízení.

33. Je-li v obci zřízena kanalisace, buď na ni každý stavební celek (dům, řada, skupina) podle možnosti připojen. Jsou-li na ni připojeny podzemní prostory, musí se zamezit vnikání zpáteční vody při povodních. Odpadové trouby okapové se musí připojit k domovní stoce. Všechny vpustě, záchody i pisoáry, prádelny a pod. musí být opatřeny vodní uzávěrkou. Revisní šachty musí mít neprodyšné příklopy.

34. Ke každému bytu se doporučuje zřídit sklepní prostor nejnutnějších rozměrů. V každé novostavbě, u níž jsou splněny podmínky platné pro zřizování úkrytů, musí být plánován a zřízen úkryt proti leteckým a jiným podobným útokům.
Ve vhodných budovách, zejména veřejných nutno pamatovat na zřizování veřejných úkrytů, záchranných stanic a pod. Potřebné informace sdělí případ od případu příslušný krajský inspektor civilní ochrany nebo místní velitel civilní ochrany.

35. V každém stavebním celku se má zřídit prádelna s možností dokonalého strojního vybavení a má být dána možnost sušit prádlo. Doporučuje se však, aby byla při stavbě skupiny domů zřízena ústřední prádelna a sušárna. Třeba pamatovat na nutné přípojky zdrojů energie.

36 U domů o více bytech se doporučuje zřídit zvláštní větranou místnost pro uskladnění dětských kočárků, jízdních kol a pod., a to v přízemí při vestibulu nebo v suterénu. U rodinných domků buď pamatováno na místo pro kočárek v předsíni.

37. Nutno pamatovat na vhodné umístění a účelnou dopravu nádob na popel od místa uskladnění na chodník.

38. V každém domě o více než čtyřech podlažích (t. j. o přízemí a více než třech patrech) budiž pamatováno na osobní výtah minimální nosnosti 300 kg, a to i tehdy, nebude-li možno výtah zřídit ihned pro nedostatek stavebnin.

39. V nájemních domech se doporučuje zřídit domácí telefon a pokud možno také poštovní, umístěný ve vestibulu domu a přístupný všem nájemníkům. Vždy budiž umožněna snadná dodatečná instalace telefonního vedení. Doporučuje se zřídit společnou anténu. Jinak viz ustanovení normy ČSN-ESČ 231-1948 „Hospodárná elektrisace v budovách a v zemědělství“.

40. V každém nájemním domě budiž zřízen blok schránek na dopisy, jednotně umístěný v přízemí budovy (ve vestibulu, po případě v průjezdu nebo prostoru schodiště); u rodinných nebo jednotlivých (isolovaných) domů s oplocením se mohou schránky umístiti u vchodu v oplocení.

41. Měřidla, t. j. elektroměry a plynoměry, buďtež umístěna tak, aby bylo možno odečíst stav spotřeby přímo z chodby nebo se schodiště. Viz ustanovení normy uvedené v č. 39.

42. Garáže nesmějí být zřizovány v nájemních domech. Garáže provozované po živnostensku se nesmějí navrhovat mezi domky isolovanými ani řadovým; nebo v blocích domů nájemních. Zřizovat garáže v předzahrádkách se nedovoluje; výjimky lze připustit jen ve svažitém terénu, kde garáž je z větší části zapuštěna v rostlé zemi. Rovněž se nepřipouští zastavovat proluky mezi sousedními stavbami přístavky ani garážemi.

43. Ploty, budou-li zřizovány, musí být nízké, do ulic průhledné a lehké; třeba je navrhnout se zřetelem k rázu okolí.

D. Zásady pro velikost bytu a jednotlivých místností a pro vzájemnou souvislost místností.

12. Výměra jednotlivých místností nesmí klesnout pod tyto nejmenší velikosti:

a) obytný pokoj — 20 m2 a alespoň jedna ložnice — 15 m2,

b) pracovní kuchyně — 7 m2, kuchyňský kout — 5 m2.

13. Při návrhu vnitřní disposice bytu nutno velmi bedlivě dbát provozních souvislostí a tím úspory práce ženy v domácnosti, snadného udržování bytu a nezávadného používání příslušenství.

14. Aby bylo možno přezkoušet vhodnost návrhu s hledisek uvedených v č. 12, třeba zakreslit veškerý nábytek a vybavení pro normální podlaží do zvláštního disposičního plánu půdorysu v měřítku 1:50, v němž budou vyznačeny světové strany a uvedeny hlavní rozměry a plošné výměry všech částí bytu s percentuelním poměrem vlastní obytné části k příslušenství. Tento plán musí být předložen při přezkušování projektu a také se připojí jako příloha k žádosti o stavební povolení. Ve zvláštních případech se doporučuje, aby byl předložen a projednán předběžně před vypracováním definitivních stavebních plánů a doložen situačním řešením, výpočtem zastavěného prostoru a zastavěné plochy vlastního bytu, s popisem zamýšlené bytové akce a s údajem o počtu bytů. Stavební plány se předkládají v měřítku 1:50 nebo 1:100.

15. Pro navrhování jednotlivých obytných místností a příslušenství platí tyto zásady:

a) předpokládají se tyto půdorysné rozměry vnitřního vybavení bytu:
jídelní stůl 90/120 cm,
pracovní stůl 60/90 cm,
(židle zaujímají vedle stolu 45 cm šířky),
křesla 55/60 cm,
pracovní plocha v kuchyni, která má být ve výši 85 cm nad podlahou nebo dlažbou kuchyně, nejméně 70/120 cm, je-li prostor nad pracovní plochou opatřen policemi nebo skříňkami pro uložení suchých zásob a kuchyňského nářadí, nebo nejméně 60/120 cm, není-li prostor nad pracovní plochou opatřen takovými policemi nebo skříňkami, v tom případě je třeba navrhnout ukládání suchých zásob a kuchyňského nářadí na jiném vhodném místě kuchyně,
dřez a jeho odkládací plochy, délka nejméně 100 cm, při čemž horní hrana dřezu má být ve výši 85 cm nad podlahou nebo dlažbou kuchyně a odkapní plocha má být na levo od dřezu,
plocha pro kuchyňské nářadí rodiny 60/120 cm,
skříně hloubky 60 cm a šířky 60 cm nebo jejího násobku: žádá-li to půdorysná disposice bytu, lze počítat s hloubkou prádelníků, knihoven a pod. jen 50 cm,
(přitom třeba předpokládat pro dospělou osobu nutnou plocha pro skříň na šaty a prádlo celkem 60/120 cm a pro knihovnu 60/60 cm),
lůžka pro dospělé osoby a gauče 90/205 cm,
pomocné odkládací plochy k lůžkům, po případě noční stolky 45/45 cm, dětské postýlky 70/150 cm,

b) rozměry topidel:

kamna pokojová40 cmX60 cm
(lokální vytápění zvětšuje nutnou plochu obytné místnosti asi o 1 m2),
uhelný sporák105 cmX75 cm,
plynový sporák s odkládacími deskami (vařící plotna) výšky 80 cm53 cmX89 cm,
plynový sporák bez odkládacích desek (vařící plotna) výšky 80 cm53 cmX55 cm,
výhřevné těleso plynové (karma)35 cmX19 cm.

c) Ložnice mají mít pokud možno samostatný přístup. Jsou-li dvě vedle sebe, mají být spojeny dveřmi.

ch) Šatnu lze navrhnout tam, kde je to účelné. Jejím úkolem je alespoň částečně uvolniti prostor ložnic od skříní.

d) Pracovní kuchyně má mít nejméně 2 m šířky. Kuchyně nebo kuchyňský kout musí být vždy přímo osvětleny a větrány. Disposičním řešením se má co nejvíce usnadnit jak vaření tak i podávání jídla, mytí nádobí a pod.

e) Lázeň musí být tak dimensována, aby v ní bylo možno umístiti vanu rozměrů alespoň 69 cmX155 cm (kromě obložení), výjimečně jen zkrácenou vanu délky asi 125 cm se sprchou, umyvadla (viz část XI, č. 285), jež nemá být docela v rohu, plynový nebo elektrický ohřívač s topným zařízením, koupelnová kamna, stoličku a věšák.

f) Kloset má být samostatně přístupný, zpravidla z předsíně; u bytů menší půdorysné plochy než 72 m2 (podle č. 2) může být umístěn v lázni.

g) Spíž je přístupna z kuchyně nebo z předsíně. Zřizuje se v chladné poloze, co nejdále od komínových těles.

h) Komora, je-li zřízena, má velikost zpravidla 1,5 až 2 m2 a její rozměry nemají v obou směrech přesahovat 1,5 m. Má být umístěna pokud možno u kuchyňské části bytu nebo předsíně. Lze ji nahradit vestavěnou skříní.

16. Pokud jde o světlou výšku doporučuje se zachovat tyto rozměry:

a) u nájemních domů pro obytnou místnost zpravidla 260 cm, pro podkrovní místnost 250 cm a pro sklep 210 cm;

b) u rodinných domů pro obytnou místnost nejméně 250 cm, pro podkrovní místnost 230 cm a pro sklep 210 cm;

c) jen v sídlištích, kde jsou zajištěny dostatečné odstupy budov se zřetelem na oslunění se připouští světlá výška obytných místností i u nájemních domů nejméně 250 cm [v podkroví a ve sklepě jako ad b)].

17. Schodiště u nájemních domů o nejvýše čtyřech podlažích nad zemí (přízemí a tři patra) má mít světlou šířku nejméně 110 cm, u vyšších domů nejméně 120 cm (pokud platné stavební předpisy nepřipouštějí menší šířku).

18. U rodinných domů budiž schodiště pokud možno přímočaré, jednoramenné nebo dvouramenné bez zkosených stupňů a o světlé šířce minimálně 85 cm, stupně profilu nejvýše 18/26 cm.

19. U rodinných domků budiž pamatováno na zádveří vždy aspoň na severní a západní straně a vůbec tam, kde jde o vyšší polohu (nad 400 m n. m.) nebo o polohu nechráněnou nebo vystavenou vlivu povětrnosti.

E. Osvětlení a větrání, zejména příslušenství.

20. Obytné místnosti mají mít dostatečné (t. zv. střední) osvětlení, t. j. poměr plochy oken k podlahové ploše zpravidla 1:6 až 1:8; v úzkých tmavých ulicích u vysokého a hustého zastavění nebo při parapetu a nadpraží, volených nepříznivě pro osvětlení, má být přiměřeně větší (1:5 až 1:4).
V pracovnách a v pracovních kuchyních je vhodné osvětlení přiměřeně větší, není-li místnost situováním (na př. na jihozápad nebo jihovýchod ve volném zastavění) příliš osluněna.

21. U klosetu budiž postaráno o řádné větrání přímé nebo svislým ventilačním tahem za předpokladu, že každý kloset má svůj ventilační tah se zabezpečenou účinností.

22. Nesplachovací záchod musí být přímo osvětlen a větrán a přitom oddělen od bytu přímo větranou předsíňkou.

23. Lázeň musí být větrána buď přímo nebo nepřímo průduchem nebo svislým ventilačním tahem, a to zvláštním pro každou lázeň. Ohřívá-li se voda nebo vytápí-li se plynem, nutno odvádět plynové splodiny samostatným komínovým tahem.

24. Špíz má být zpravidla větrána přímo, postačí ventilační otvory.

25. Zřizování šachtových světlíků se zakazuje. Výjimka je přípustná jen při stavbách v mezerách při řadovém zastavění, kde je nutno se přizpůsobit disposici sousedního domovního světlíku.

26. U všech světelných otvorů, kterými by mohly pronikat paprsky umělého osvětlení v noci ven, musí být provedeno zařízení pro zatemnění, t. j. neprůsvitné okenice, žaluzie, rolety nebo jiná vyhovující opatření.
Nebude-li možno v prvním roce pětiletky zřídit úplné zatemňovací zařízení, musí být alespoň otvory (okna a j.) upraveny tak, aby zatemňovací zařízení (papírové rolety, dřevěné rámečky potažené neprůsvitným papírem a pod.) mohlo být podle potřeby zamontováno v nejkratší době.

F. Soustředění instalací.

27. Instalační zařízení pro kloset, lázeň a kuchyňský dřez (po případě výlevku) buďtež co nejvíce soustředěna, a to nejen v jednotlivém podlaží, nýbrž i v podlažích nad sebou (vertikálně).

28. Potrubí smí být umísťováno na vnějších zdech jen zcela výjimečně a musí být dostatečně tepelně isolováno.

G. Tepelné isolace.

29. Aby se zabránilo trvalým ztrátám na palivu, doporučuje se navrhovat obvodové zdi o tepelné prostupnosti takové, jakou má zeď z plných pálených cihel 45 cm tlustá, oboustranně omítnutá. Z téhož důvodu se nemají zásadně zřizovat u bytů jednoduchá okna v obvodových zdech. Nutno se také vystříhat zbytečné členitosti obvodových zdí a nadměrné výměry okenních ploch. Také k akumulaci tepla třeba přihlížet.
Stropy a podlahy mají mít součinitel prostupu „k“ nejvýše 1,00 kcal/m2h°C, to platí i pro ploché střechy obytných budov bez půdního prostoru.
Z důvodů tepelné hospodárnosti doporučuje se užívati u obytných místností takových konstrukcí oken, jejichž součinitel prostupu tepla „k“ je menší než 4,00 kcal/m2h°C.

H. Vytápění bytů.

30. Nedostatek potřebných hmot nedovoluje zatím vybavit všechny byty ústředním vytápěním. Proto je třeba počítat zpravidla s vytápěním lokálním. Kde lze už nyní vybavit byty ústředním vytápěním, nutno pamatovat v každé bytové jednotce alespoň na jeden komín k umožnění lokálního vytápění v nutných případech.

31. Kde není možno vybavit byty ústředním vytápěním, buď uvažována možnost pozdější instalace ústředního vytápění, při čemž podle možnosti buď současně se stavbou vyzděn komín ústředního vytápění. Také případná nutnost pozdějšího založení a dobudování kotelny nebo přípoje budiž přitom náležitě a hospodárně uvážena.

32. Při lokálním vytápění budiž počítáno s vytápěním každé obytné místnosti, dále kuchyně (ať pracovní nebo kuchyňského koutu) a lázně, není-li možno je přitápět plynem nebo elektřinou. Plynová otopná kamna musí být opatřena úpravami pro odvádění plynu. V disposici nutno pamatovat na to, aby se soustředěním komínových těles zmenšil jich počet. Stromkové komíny se vylučují.