B. Způsob zastavění.

5. Způsob zastavění stavebních pozemků určuje upravovací plán (náčrt). Velikost stavenišť je třeba přizpůsobit typům obytných staveb, jichž se má v daném místě použít. Domy se sdružují z ekonomických důvodů do řad. Při jejich řazení a opakování nutno přihlížeti k tomu, aby řešení vyhovovalo i po výtvarné stránce.

6. Výška, po případě počet podlaží se řídí místními poměry a požadavky urbanistickými. Doporučuje se však stavět domy tak, aby alespoň pro skupinu domů obyvatelnou 200 osobami byl jeden dům vybudován s jedním podlažím pod terénem (sklepem) a nejméně o třech podlažích (přízemí a dvou patrech) nad zemí. Ve městech o více než 20.000 obyvatelích a v místech, na něž se vztahují ustanovení §§ 34 a 35 zákona č. 131/1936 Sb. a ustanovení vládního nařízení č. 155/1936 Sb., a v místech jinak zvláště důležitých je nutno tak vybavit každý dům. V místech s méně než 20.000, ale více než 3000 obyvateli nutno vybudovat sklep ve všech domech nejméně s přízemím a dvěma patry, t. j. s třemi podlažími nad terénem. (Viz dále ustanovení č. 33.)

7. Při zastavování stavebních mezer je třeba se přizpůsobiti dosavadnímu vyhovujícímu zastavění, zejména pokud jde o výšku stavby k hlavní římse. U budov pro zemědělce bude použito zpravidla zastavění isolovaného.

8. Obytné zastavění budiž odděleno dostatečně velkými plochami zeleně od ploch, jejichž způsob využití a zastavění by mohl ohrozit klidné a zdravé bydlení.

9. Zakazují se podzemní byty, za něž se považuje každý byt, jehož podlaha je níže než 30 cm nad povrchem dlažby nebo dvora.