98. Pro navrhování veřejných staveb platí ustanovení příslušných předpisů, podmínky a požadavky veřejné správy a zadávacích míst, pokud nejsou v rozporu s dále uvedenými povšechnými směrnicemi pro navrhování některých staveb.
Doporučuje se, aby s ohledem na současný nedostatek některých materiálů a potřebu snížit stavební náklady, byl stavební program v rámci potřeb stanoven co nejmenší. Zvláště buď uvážena možnost event. etapového provádění staveb.
Ustanovení části I., č. 26 a 34 platí obdobně.

A. Pokyny pro stavbu a zařizování ústavů pro účely zdravotnické.
(Poslání a programovou náplň, jakož i směrnice pro vnitřní zařízení určuje ministerstvo zdravotnictví.)

I. Pozemek.

99. Pozemek má býti zdravotně nezávadný, suchý a má ležet tak, aby nemocniční objekty byly chráněny před zanášením škodlivých výparů od převládajících větrů. Má býti v klidu a mimo hlavní komunikace, avšak snadno přístupný.

100. Při výběru pozemku budiž přihlíženo i k předvidatelným pozdějším změnám regulačním, k budoucím projektům železničním a silničním, jakož i k možnosti pozdějšího rozšíření ústavu při zachování ustanovení těchto směrnic, zejména zastavovacích podmínek.

101. Musí být možno na pozemku opatřit alespoň 300 l zdravotně nezávadné vody za den na nemocniční lůžko. Poloha pozemku musí také zaručovat snadné a nezávadné odvedení splašků.

II. Zastavovací podmínky.

102. Velikost pozemku pro nemocnici budiž určena rozsahem programu a systémem zastavění. Nutno počítat:

a) při zastavění pavilonovém cca 150 m²/lůžko,

b) při zastavění blokovém cca 100 m²/lůžko,

c) při zastavění monoblokem cca 75 m²/lůžko,

103. Trakty lůžkových pokojů buďtež orientovány směrem jižním, jihovýchodním nebo jihozápadním, a to do volného prostranství nebo tak, aby se docílilo proslunění každého lůžka v lůžkovém pokoji alespoň na 2 hodiny denně.

104. Vzdálenost mezi nemocničním a sousedním objektem nesmí být menší než výška vyššího z nich. Tato vzdálenost nesmí však nikdy klesnout pod 10 m.

105. Nejsou-li zatím zastavěny sousední pozemky do míry přípustné platnými zastavovacími podmínkami, je nutno dbát, aby požadavkům uvedeným ad 103 a 104 bylo vyhověno i v budoucnu.

106. Světlíky a větrací průduchy, jak je definují stavební řády (statuty) se nepřipouštějí.

III. Ošetřovací jednotka.

107. Lůžková oddělení buďtež dělena na ošetřovací jednotky podle medicínských disciplin, podle stupně asepse a event. podle pohlaví a věku klientů. Ošetřovací jednotka, není-li programem ministerstva zdravotnictví jinak stanoveno, má obsahovat 25 lůžek; přípustné maximum nesmí přesahovat 30 lůžek. Ošetřovací jednotky pro dospělé mají být ve svém uspořádání a řazení upraveny jednotně jako universální ošetřovací jednotky.

IV. Pokoj pro nemocné.

108. Počet lůžek v jednom pokoji je zpravidla 4 a nesmí být větší než 6. Každá ošetřovací jednotka má mít alespoň jeden isolační pokoj.

109. Na 1 dospělého nemocného má připadat v pokoji o několika lůžkách nejméně 7 m² podlahové plochy a 21 m³ volného vzdušného prostoru. Pro děti do 14 let se snižují tyto výměry na 6 m² a 18 m³, pro kojence pak na 3 m² a 9 m³. Světlá výška nesmí být menší než 3 m. Při výpočtu povinné kubatury jednostranně osvětlených ložnic se nepřihlíží k hloubce pokojů nad 5.50 m.

110. Půdorysné rozměry pokojů jsou takové, že každé lůžko lze kol vertikální osy otáčet a z pokojů vyvézti, aniž bude nutné odsunout sousední lůžko nebo jiná zařízení pokoje.

111. Celková plocha oken nesmí být menší než 1/5 podlahové plochy místnosti. Okna musí být otevíratelná.

112. Podlaha pokojů pro nemocné musí být zvýšena nad nejvyšším bodem terénu nejméně o 45 cm.

V. Denní místnost.

113. Každá ošetřovací jednotka musí mít svoji denní místnost, o velikosti 1 m² na 1 nemocniční lůžko. Připouští se použít jako denních místností zasklených teras a oddělených částí chodeb, je-li postaráno o náležité jejich větrání, osvětlení a vytápění.

VI. Příslušenství.

114. Každá ošetřovací jednotka musí mít vlastní lázeň pro nemocné, pokud možno přímo osvětlenou a větratelnou. Na 1 lázeň smí připadnout max. 15 lůžek. Vany k účelům léčebným se do tohoto počtu nepočítají. Pro personál má býti zvláštní lázeň mimo obvod ošetřovacích jednotek (pro personál přespolní poblíže personálních šaten).

115. Jeden kloset smí připadat nejvíce na 10 lůžek. Pro muže jest nutno zřídit mimo to 1 pisoár na 15 lůžek. Má býti zřízen samostatný, uzavíratelný kloset pro personál a návštěvy. Klosety musí být splachovatelné vodou a opatřeny přímo větratelnou a osvětlovatelnou předsíňkou, které smí býti použito jako umyvárny.

116. Každá ošetřovací jednotka musí míti také zvláštní místnost pro lékařské výkony, služební místnost ošetřovatelky, zvláštní místnost pro čištění kálecích mís a použité prádlo, čajovou kuchyňku, vesměs přímo osvětlené a větratelné, a komoru pro úklidové nářadí.

VII. Komunikace v paviloně.

117. Nejmenší šířka chodeb, jichž se používá k dopravě nemocných, jest 230 cm. Musí být dostatečně osvětleny a větrány.

118. Dveře z nemocničních pokojů do chodby musí připouštět pohodlný transport všech lůžek. Požaduje se v plánu grafické vyznačení všech postelí.

119. Nejvzdálenější dveře v nemocnici nesmí být půdorysně vzdáleny od schodiště více než 45 m. Každé schodiště musí mít volný výstup z budovy, má být ohnivzdorné, přímo osvětlené a větrané. Nepřipouští se schody točité a klínové. Vstupní dveře musí být ven k otevírání.

VIII. Strojně-technická zařízení.

120. Veškeré místnosti, určené i pro přechodný pobyt nemocných musí být vytápěny. V místnostech, v nichž nemocní leží obnaženi (vyšetřování, operační sály a pod.), se požaduje možnost vytápění i v době, kdy hlavní topný systém je mimo provoz.

121. V důležitých místnostech provozních (operační sály atd.) se požaduje nouzové osvětlení, nezávislé na normální osvětlovací síti.

IX. Desinfekce.

122. Každá nemocnice musí být opatřena zařízením k řádné desinfekci infikovaného prádla před praním. Slouží-li desinfekční stanice nemocnice zároveň i potřebám mimo ústav, musí být situována tak, aby donášené předměty nikterak netangovaly vlastní nemocniční provoz.

123. Odpady všeho druhu (obvazy, odpadní vody atd.), obsahující látky zdraví škodlivé nebo bakterie, musí být učiněny neškodnými dříve, než přijdou do styku s jinými odpadky nebo se odvedou do veřejné odpadové sítě (veřejné stoky, potok, odvoz odpadků).

X. Pitevna.

124. Každá nemocnice musí mít zvláštní separovanou místnost, jíž se používá jen k uložení mrtvol a další místnosti, kde by se mohla vykonávat pitva.

XI. Opatření pro civilní ochranu.

125. Na nemocnice se vztahují také směrnice platné pro civilní ochranu. (Viz část I, č. 26 a 34.)

126. Nemocnice největších typů (oblastní) musí mít nejméně jedno podlaží v podzemí.

B. Pokyny pro navrhování a stavby škol.

I. Všeobecné požadavky.

127. Z hospodářských důvodů musí býti stavební program v rámci potřeb co nejmenší a disposiční řešení a vybavení škol budiž co nejúspornější při zachování požadavků pedagogických, hygienických, bezpečnostních a estetických a ustanovení školského zákona a učebních osnov. Z důvodů úsporných je možné, aby školy, zejména školy I. a II. stupně byly v téže obci umístěny ve společné budově.

128. Budova nechť volně stojí, je orientována k slunečním stranám (skupina pracoven, do nichž žáci nejčastěji docházejí, má být prosvětlována sluncem), dobře zapojena na komunikace obce a místní instalační síť, vertikálně i horizontálně začleněná do panoramatu obce a přizpůsobená architektonicky rázu krajiny a charakteru obce.

129. Zpravidla nemá míti školní budova více než čtyři podlaží.

130. V suterénu nebudiž situována žádná učebna.

131. Kromě hlavního vchodu budiž ještě nejméně jeden vchod vedlejší do traktu tělovýchovného či kulturního.

132. Pro odkládání šatstva a obuvi buďtež ve školách zřizovány jednosměrné ústřední šatny, dostatečně dimensované, dobře osvětlené a příčně větrané, v zimní době temperované, oddělené od ostatních prostor školy. Zřizovati šatny na chodbách se v nových budovách nedovoluje.

133. Ve větších školách se zapojuje správní appartement a s ředitelnou, sborovnou, podle potřeby i hovornou, s místností pro rozhlas a s hygienickými zařízeními a místnostmi tak, aby školní provoz nebyl rušen a aby netrpěla hygiena školy.

134. Naturální a služební byty při větších školách buďtež zpravidla zřizovány odděleně. Pro obsluhu ústředního vytápění a pro celodenní domovní dozor je však žádoucí, aby byt školníka byl s budovou spojen suchou cestou.

135. Pro větší školní budovy se žádá vytápění ústřední.

136. Všude, kde je to možno, musí být zavedeno elektrické osvětlení.

137. Školní budova musí být opatřena dostatečným přívodem pitné a užitkové vody rozvedené po budově a pokud možno i do učeben a dílen.

138. Záchodové místnosti se zřizují v každém podlaží a jsou ve spojení s umývárnou. Záchody musí být opatřeny splachovacím zařízením. Žádají se nejméně 2 sedadla pro 40 žákyň, 1 sedadlo a 3 stání pro 40 žáků. Soustava pisoárová budiž taková, aby nešířila zápach a byla hygienická. Na pisoárové stěny nemá být používáno dehtových nebo podobných nátěrů.

139. V umývárnách se počítá nejméně 1 umývací mísa pro 25 žáků. Ve školách, v nichž je zavedeno stravování žactva, musí být větší počet umyvadel umístěn v podlaží jídelny.

II. Pozemek.

140. Základní podmínkou úspěšné školní stavby jest vhodný pozemek. Při volbě pozemku se má dbáti z důvodů hospodárnosti,

a) aby byl k němu bezpečný a pohodlný přístup,

b) aby byl v místě, k němuž je ze všech obcí školního obvodu nejvýhodnější spojení (u škol mateřských, I. a II. stupně mimo komunikace silně frekventované vozidly), vždy v místě klidném a zdravém,

c) školní pozemek musí být úplně suchý, v jeho blízkosti nesmějí být vody bahnité nebo nechráněné. Pozemky v isundačním území, jsou pro školní stavby zcela nepřípustné; jakost základové půdy a stav spodních vod musí být zjištěn,

d) už při volbě pozemku nechť se uvádí možnost splnění všech podmínek uvedených sub B I,

e) při volbě pozemku buď též uvážena potřeba vhodného odvedení splašků, hlavně v obcích, kde není dosud provedena kanalisace,-

f) velikost pozemku se řídí rozsahem stavebního programu. Nutno pamatovat na možnost budoucího rozšíření školy. Velikost pozemku pro školní budovu, zahradu a cvičiště školy bez zeleného rámce jest:
pro školu mateřskou ¹/₅ až ½ ha podle velikosti školy,
pro školu I. až III. stupně až 3 ha podle velikosti a druhu školy.
Ve velikosti pozemku pro školu I. až III. stupně je již zahrnuto i cvičiště pro mimoškolní tělesnou výchovu. Rozloha pozemku bude stanovena vždy se zřetelem k tomu, zda při škole bude zřízeno branné nebo tělovýchovné středisko, cvičiště společné pro více škol a pod.,

g) pozemek může být zastaven nejvýš z 25% a volen tak, aby elevační úhel světelného paprsku učeben v přízemí (úhel mezi vodorovnou a spojnicí myšlené přímky spojující hřeben protější budovy nebo vrchol sousední vyvýšeniny s nadpražím okna) byl nejvýše 30°.

III. Školní místnosti.

141. Rozměry učeben: v mateřské škole se žádá aspoň 1,5 m² podlahové plochy a 4 až 5 m³ vzdušného prostoru na žáka. Pro herní prostor aspoň 1,7 m² podlahové plochy a 5 až 6 m³ vzdušného prostoru. Velikost učebny pro školy I., II. a III. stupně je stanovena zpravidla hloubkou 6,3 nebo 6,6 m (podle umístění topných těles) a délkou 9,6 m.

142. Plocha podlahy v učebnách budiž v jedné výši, podlaha nechť je trvanlivá, bezprašná, teplá a lehce čistitelná.
Okna v učebnách buďtež umístěna tak, aby světlo přicházelo s levé strany na pracovní plochy. Musí být zřízena v takových rozměrech, aby i místo od oken nejvzdálenější bylo dokonale osvětleno. Nadpraží oken budiž co nejmenší.
V každé školní místnosti musí být pamatováno na dostatečnou a rychlou výměnu vzduchu příčným větráním.
Dveře nechť jsou jednokřídlové v rozměrech 80X197 cm.
Příčky mezi jednotlivými pracovnami musí být konstruovány tak, aby nepropouštěly zvuk. Zvukotěsná isolace stěn a stropů budiž zvlášť pečlivě provedena v hudebních síních a vůbec v učebnách a dílnách, kde při práci žáků vzniká hluk.
V učebnách, v nichž film jest důležitým vyučovacím prostředkem, budiž postaráno o možnost snadného zatemnění i za dne. Kromě učeben a ostatních školních prostorů mají být v každé školní budově klubovny mládeže a kabinety pro pomůcky, upravené zpravidla tak, aby mohly po případě sloužit jako pomocné pracovny pro zájmové kroužky žáků.

IV. Tělocvična.

143. V každé školní budově budiž zřízena tělocvična pro tělesnou výchovu školní i mimoškolní. V menších školách slouží tělocvična i pro osvětovou činnost školní. Tělocvična budiž projektována mimo učební trakt s tímto příslušenstvím: šatny, kabinet pro učitele (na větších školách další kabinet, který je zároveň místností pro lékaře), nářaďovna, umývárna, sprchy pro vystřídání aspoň poloviny třídy, 2 záchody. (Pro mimoškolní tělesnou výchovu samostatný vchod, klubovna s kanceláří). Dimensování tělocvičny se řídí druhem a velikostí školy.
Nejmenší rozměry:
Světlá výška minimálně 5,50 m.
Slouží-li tělocvična zároveň i jako shromažďovací síň škol, smí míti jen rozkládací jeviště s nejnutnějším příslušenstvím.

1. pro školu I. a II. stupně 12X22 m,

2. pro školu III. stupně 14X28 m.

V. Cvičiště a hřiště.

144. Při každé školní budově musí být zřízeno cvičiště, není-li v bezprostřední blízkosti školy jiné vyhovující cvičiště. Buď situováno tak, aby provoz na něm nerušil vyučování, aby bylo osluněno a zařízeno podle požadavků učebních osnov. Pro mateřské školy buď postaráno o pískoviště a brouzdaliště.
Velikost hřiště pro školu I. stupně 2.400 m², pro školu II. stupně 4.500 m² a pro školu III. stupně 16.000 m². Má-li sloužit i mimoškolní tělesné a branné výchově, vyžadují se vždy rozměry nejméně 1,6 ha. V místech, kde není v blízkosti obce příležitost ke koupání v řece nebo v rybníku, budiž podle možnosti zřízeno umělé koupaliště s průtočnou vodou.

VI. Školní zahrada.

145. Při každé školní budově jest nutno zřídit školní zahradu botanickou a pro samostatnou žákovskou práci.

VII. Speciální požadavky pro budovy jednotlivých stupňů a druhů škol.

146. Škola mateřská.
Nejmenší stavební program i pro typ nejmenší mateřské školy obsahuje pracovnu a hernu (alespoň jako společný prostor rozdělený skládací stěnou), administrativní místnost, (která slouží též pro umístění indisponovaných dětí), jídelnu (příp. v učebně), kuchyň s příslušenstvím (špíž, komora, sklep), umývárny se záchodky (pro 30 dětí 5 umyvadel a 5 klosetových sedadel), šatnu a komoru na uskladnění lehátek. Místnosti, kde se zdržují děti, buďtež prosluněny. Kuchyně a jídelna nechť jsou položeny tak, aby výpary a zápachy z nich nevnikaly do ostatních místností. Disposičně budiž mateřská škola vyřešena tak, aby místnosti tvořily výchovný celek vždy pro 30 dětí kontrolovatelný jednou učitelkou.
Pokud je mateřská škola umístěna ve společné budově s jinou školou, musí mít vlastní vchod, zahradu, hřiště a příslušenství.

147. Škola I. stupně.
Nejmenší stavební program pro školu I. stupně obsahuje mimo potřebný počet učeben, vyplývající z organisace školy a potřebných kabinetů pro pomůcky, jež není možno vyložiti ve skříních, ještě ředitelnu, čítárnu (v níž je zároveň umístěna knihovna), umývárny se záchody, hygienicky řešenou šatnu a klubovnu pro žákovské organisace. Na školách s větším počtem tříd budiž pamatováno také na sborovnu a eventuálně hovornu.
Na školách s přespolními žáky a družinou mládeže se zřizuje pro jejich stravování též školní kuchyň a jídelna.

148. Škola II. a III. stupně.
Nejmenší stavební program pro školu II. a III. stupně obsahuje mimo potřebný počet učeben, vyplývající z organisace školy, a potřebný počet kabinetů, ještě administrativní místnosti, speciální pracovny pro předměty, jejichž povaha práce vyžaduje speciálního disposičního řešení, na př. pracovna pro přírodopis, fysiku, chemii a kreslení, dílny, laboratoře a j., cvičnou kuchyni s jídelnou a knihovnu s čítárnou pro žákovské organisace.

149. Půdorysné řešení škol II. a III. stupně buď takové, aby hlavní místnosti všemi navštěvované byly všem žákům snadno dostupné. Při větších školách se doporučuje zřídit přiměřeně dimensovanou shromažďovací síň, která slouží též osvětovému životu obce, není-li již v obci jinak o osvětu postaráno. Shromažďovací síň a eventuálně i jiné místnosti přístupné veřejnosti buďtež tak umístěny, aby nebyl vnitřní provoz školy rušen, zejména, aby byla uchována čistota budovy. Pro stravování žactva se zřizuje školní kuchyň s jídelnou, jež slouží zároveň jako místnost pro přespolní žáky. Její dimense jsou určeny požadavkem hromadného stravování ¹/₃ žactva na škole (stravování ve třech směnách).

150. Stavební program odborných škol, vyplývající z odchylného jejich provozu, se případ od případu upraví zvláště.
Tam, kde jsou zřízeny domovy mládeže (žákovské domovy), musí být situovány v přímé blízkosti školy. Internáty na školách odborných, kde jsou součástí vyučovacího celku, buďtež řešeny v souvislosti se školní budovou.