Navrhování a provádění staveb s hlediska úspory stavebnin.
I. Užívání stavební oceli, železového betonu a dřeva v pozemních stavbách.
A. Volba stavebnin a soustavy nosných konstrukcí.
151. Při volbě stavebnin, soustavy a celkového uspořádání nosných konstrukcí, jakož i při úpravě jejich podrobností nutno dbát vždy největší úspornosti ve stavebninách, pokud to nebude spojeno s neúměrným zvětšením stavebních nebo udržovacích nákladů. Především třeba přihlížet ke vší možné úspoře dřeva a oceli. Rozpětí všech konstrukcí nutno omezit na nezbytnou a hospodárnou míru a tam, kde to okolnosti připouštějí, nutno nahradit velké rozpony členěním na menší pole.
152. Dřevěných konstrukcí se smí užít jen v nezbytně nutných případech, kde je to hospodárné. Větších dřevěných konstrukcí buď použito jen výjimečně a se zřetelem na další ustanovení této části. Přitom nutno dbát vší možné úspory materiálu, zejména dřeva, a dbát, aby nevznikaly nevyužité půdní prostory. Sklon střech nutno volit se zřetelem na vhodně užitou krytinu (viz část VIII) podle místních poměrů.
153. Třeba dbát všemožně toho, aby bylo použito na stavbách pro dřevěné konstrukce dřeva dobré jakosti. Proto je také nutno i na staveništi řádně ukládat řezivo k přirozenému vysoušení na vzduchu. Konstruktivní dřevo vystavené vlivům povětrnosti nutno impregnovat alespoň povrchově.
154. Užití ocelových konstrukcí nutno omezit na případy, kde bez ocelové nosné konstrukce nelze dosíci technicky vyhovujícího řešení vůbec anebo jen s neúměrným zvětšením stavebního nebo udržovacího nákladu nebo kde ocelové konstrukce vyžadují ohledy na budoucí rozvoj závodu. Tam, kde je užití ocelové nosné konstrukce nezbytné, budiž uvážena možnost úspory oceli užitím konstrukce svařované místo konstrukce nýtované.
155. Nosné konstrukce ze železového betonu je dovoleno zřizovat jen, pokud se v č. 156 až 160 nestanoví jinak. Při návrhu a provádění těchto konstrukcí třeba dbát všech možných úspor dřeva na bednění, zejména umožnit jeho opakované použití pro více konstruktivních elementů, a zejména užít usporných systémů bednění. Nutno učinit vhodná opatření, aby se zamezilo znehodnocení a poškození dřeva při odbedňování.
156. Používat ocelových koster pro obytné domy je zakázáno. Používat koster ze železového betonu pro obytné domy a úřední budovy nutno omezit jen na zvlášť odůvodněné případy; o tom rozhodne krajský národní výbor také se zřetelem na možnost přídělu stavebnin.
157. Střešní konstrukce ocelové a ze železového betonu smějí být zřizovány jen v odůvodněných případech. Pro střešní konstrukce je vhodné užít úsporných konstrukcí dřevěných nebo z hotových prvků.
158. Stropy dřevěné, a to trámové nebo z prken spojovaných hřebíky, po případě lepených, se mohou zřizovati jen tam, kde je to nutné. Přednost je třeba dát stropům ze železového betonu, a to především ze schválených hotových prvků nebo z předpjatého betonu.
159. Podbíjení stropů budiž podle možnosti prováděno místo ze dřeva z keramického pletiva (pletiva z pálené hlíny s drátěnou vložkou), jehož možno užít i pro lehké příčky a vnitřní obklad stěn dřevěných a ocelových konstrukcí.
160. Zřizování základů ze železového betonu (desek, pasů a pod.) nutno omezit jen na skutečně nutné případy (kde toho únosnost základové půdy vyžaduje a je to hospodárné).
161. Překlady ze železového betonu nad většími otvory okenními a dveřními mají být provedeny buď jako pásy zdí (věnce), aby odpadly ocelové kleště nebo z hotových dílců. Jinak nutno otvory do světlosti 1,20 m pokud možno překlenout.
B. Navrhování nosných konstrukcí.
162. Přísné šetření dřevem, stavební ocelí, plechy a barevnými kovy je při projektování každé stavby jedním z nezbytně nutných požadavků. Proto mají býti navrhováním, výpočtem, konstrukcí i prováděním staveb pověřeni jen závody a odborníci, kteří jsou s těmito pracemi všestranně obeznámeni.
166. Pro navrhování betonových staveb viz normu ČSN 1090—1948 „Předpisy o betonových stavbách. Část I. Navrhování betonových staveb“ a normu ČSN 1090—1948 Dodatek „Předpisy o betonových stavbách. Část I. Navrhování staveb ze železového betonu podle stupně bezpečnosti“.
Při obvyklých konstrukcích budov pro klidné užitelné zatížení do 250 kg/m2 (včetně), u nichž lze účinky vedlejšího zatížení pro jejich nepatrnost zanedbat, smí napětí všech druhů výztuže v tahu i tlaku dostoupit pro zatížení hlavní hodnot stanovených pro zatížení celkové.
167. Pro dřevěné konstrukce viz normu ČSN 1052—1941 „Předpisy pro dřevěné konstrukce“. K dosažení úspory dřeva nutno navrhovati zpravidla lehká provedení. Pro nosné části je třeba volit pokud možno složené nosníky lepené nebo s hřebíkovými spoji, hmoždinkami a pod. Vhodnou konstrukcí jsou hřebíkové nosníky příhradové nebo plnostěnné. Kde nejsou zvláštní důvody statické nebo konstruktivní, nutno při volbě profilu přihlížet k možnosti jich sestavení z průřezů, jež lze vyrobit, pokud možno ze slabé kulatiny.
168. Krovové soustavy třeba navrhovat bez vazných trámů a krovové konstrukce nutno účelně spojit s nosnou stropní konstrukcí nad posledním patrem.
169. Při ocelových konstrukcích a betonářské výztuži budiž v mezích dodávkových možností Československých hutí, n. p., dávána s výjimkami stanovenými dále v oddíle C přednost kvalitním ocelím o vyšší mezi průtažnosti, jejichž užitím lze dosáhnouti jak úspory na váze potřebné oceli, tak zpravidla i zmenšení stavebního nákladu.
Užívání výztuže Beton-Speciál se zakazuje.
170. V zájmu zmenšení spotřeby oceli budiž u nosných částí namáhaných ohybem (zejména u trámů ocelových a ze železového betonu) konstruktivní výška taková, aby se vystačilo s jednoduše vyztuženým průřezem.
U částí ze železového betonu lze užít konstrukcí deskových místo trámových jen tam, kde je to hospodářsky odůvodněno.
171. Dvojitá výztuž průřezu je přípustná jen tam, kde proměnné zatížení vyvozuje střídavé namáhání průřezu ze železového betonu a obojích vložek je střídavě využito na tah, nebo v míře nutné z jiných statických a konstruktivních důvodů; zesilování výztuže nad míru takto stanovenou jen proto, aby jí bylo užito jako tlačené výztuže, není dovoleno.
172. Pro úsporné navrhování nosných konstrukcí budiž zpravidla zabezpečeno a využito vzájemné statické spolupůsobení jednotlivých nosných prvků konstrukce.
173. U ocelových plnostěnných nosníků budiž zpravidla konstruktivními opatřeními zajištěno a k úspornému navrhování pak využito statického spolupůsobení s deskou ze železového betonu (spřažené nosníky ocelobetónové) všude tam, kde se deska stýká přímo s tlačeným pásem ocelového nosníku nebo kdo přímého styku lze dosíci vhodným uspořádáním konstrukce bez zvláštních obtíží.
174. Pro zatížení konstrukcí a dovolené namáhání, není-li v této vyhlášce stanoveno jinak, platí ustanovení norem ČSN, pokud byla stanovena jejich závaznost podle zákona ze dne 15. dubna 1948, č. 84 Sb., o závaznosti hospodářských a technických norem. Přitom se v ocelových konstrukcích stanoví, po případě zvětšují dovolené namáhání v tahu za ohybu takto:
| Dovolené namáhání | |||
|---|---|---|---|
| Ocel jakosti | zaručena mez průtažnosti | při zatížení hlavním | při zatížení hlavním a vedlejším |
| obchodní | — | 1200 kg/cm2 | 1400 kg/cm2 |
| 10 372 | 2300 kg/cm2 | 1400 kg/cm2 | 1600 kg/cm2 |
| 10 522 | 3600 kg/cm2 | 2100 kg/cm2 | 2400 kg/cm2 |
175. Pro zařízení sloužící k civilní ochraně obyvatelstva platí předpisy zvláštní.
C. Pokyny pro užívání betonářských výztuží zvláštního průřezu.
176. Aby se omezilo nebezpečí vlasových trhlin v tažených částech betonových průřezů, doporučuje se při stavbách vystavených kouřovým vlivům nebo vlivům povětrnosti dát okolo tažených vložek pletivo a zvětšit normou předepsané krytí těchto vložek betonem o 1 cm.
177. U konstrukcí ze železového betonu, kde je zvýšené nebezpečí poškození výztuže vlivy chemikálií (jako jsou:
výroba a zpracování kyseliny sírové,
provozovny se zpracováním fenolů a síry,
výrobny a skladiště síranu amonného,
výrobny a skladiště dusičňanu amonného,
výrobny a skladiště ledku vápenatého,
výrobny a skladiště ledku amono-vápenatého,
výrobny a skladiště smíšených hnojiv,
výrobny a skladiště močoviny,
výrobny a skladiště kyseliny dusičné,
výrobny a skladiště kyseliny šťavelové,
skladiště minerálních olejů, jakož i
při výrobě, kde prchají páry a plyny SO2, a všude tam, kde se kyseliny a louhy vyrábějí nebo kde se tyto látky zpracovávají anebo jsou jako vedlejší produkt), třeba zabránit vzniku trhlin v betonové vrstvě, obalující tažené vložky vyloučením vysoko-hodnotné oceli, po případě snížením dovoleného namáhání oceli 10370 na 1000 kg/cm2.
178. U ocelových (neobetonovaných) tahových prutů z ocelí zvláštního průřezu [na př. táhel z oceli 10472 (Isteg) a 10492 (Toros), jež jsou jen po koncích kotveny do betonu], nelze upustit od koncových háků, není-li kotvení jinak zajištěno.
179. Pruty z oceli 10512 (Roxor) je dovoleno ohýbati za studena až do průměru 30 mm. Pruty o průměru větším než 30 mm se mohou ohýbat jen za tepla, při čemž nutno ohřát dostatečně dlouhý kus výztuže (rovný asi dvojnásobné délce oblouku) na stejnoměrnou teplotu 800 až 900° C, t. j. na červený žár (ve stínu). Za tepla ohnutá výztuž se pak musí nechat na vzduchu pozvolna vychladnouti. V teplém stavu nesmí být kladena na mokrou půdu, do vody nebo do sněhu a musí být chráněna před deštěm nebo sněhem.
180. Pruty z oceli 10492 (Toros) nebo 10472 (Isteg) je dovoleno ohýbat jen za studena.
181. Ocel 10512 (Roxor) lze stykovat též svařováním, jež má však prováděti jedině výrobce této oceli, který ručí za její jakost, a to svými svářeči a jen elektrodami k tomu úředně vyzkoušenými. Při zaměstnání jiných svářečů nebo užití jiného druhu elektrod musí být provedeny dříve nové zkoušky.
182. Při svařování za chladného počasí nebo v zimě se doporučuje konce obou prutů, jež mají býti svařeny, ohřát na délku asi 50 cm od místa budoucího svaru. Při chladnutí svařených prutů je třeba dbát stejných opatrností, jako při ohýbání za tepla.
183. Tam, kde jde o výztuž z oceli zvláštního průřezu, jež má být svařována (podle ustanovení čl. 95 normy ČSN 1090-1948), nutno prokázat jakost materiálu v každém jednotlivém případě buď přejímacími zkouškami nebo hutním osvědčením.
184. Jinak viz ustanovení normy ČSN 1090-1948 „Navrhování betonových staveb“.
II. Hospodárné užívání stavebnin pro jednotlivé části staveb.
Provádění staveb.
A. Základy.
a) Obytné a veřejné stavby.
185. Základy obytných domů nájemních a rodinných nejvýše o třech podlažích je zakázáno provádět ze železového betonu. Použije se zdiva kamenného nebo z jiného materiálu podle místních poměrů se zřetelem na nutné spoření s cementem a cihlami. Výjimky jsou přípustny jen, kde toho vyžadují zvláštní předpisy nebo místní poměry (na př. poddolovaná území, neúnosná půda a pod.).
186. U staveb o více než třech podlažích a u staveb veřejných nutno volbu základů ze železového betonu odůvodnit staticky, pokud jejich volba není dána zvláštními předpisy a místními poměry.
b) Průmyslové stavby.
187. U průmyslových staveb se smějí stavět základy z jiného staviva než z kamene nebo prostého betonu jen, kde to vyžadují statické a konstruktivní podmínky (velikost a způsob zatížení — dynamické otřesy, nosnost základové půdy a její povaha — nutnost zvláštního způsobu založení, způsob zakotvení konstrukce a pod.), platné předpisy nebo místní okolnosti.
B. Nosné konstrukce a stěny.
a) Všeobecně.
188. O používání koster ocelových nebo ze železového betonu platí ustanovení č. 154 až 156 oddílu I. této části.
b) Obytné stavby.
189. U obytných staveb se smí užít zdiva z pálených cihel nebo tvárnic z lehkého betonu nebo kamene či zdiva smíšeného. Pro plné pálené cihly je závazný formát 29X14X6,5 cm.
Možno použít také zvláštních tvárnic, jichž užívání bylo povoleno ministerstvem techniky, dále montovaných konstrukcí, avšak jen systémů schválených ministerstvem techniky a jen pokud nevyžadují většího množství oceli. Dřevěných tesařských konstrukcí se smí užít jen tam, kde povaha a účel stavby nepřipouštějí jiného řešení.
190. Pokud neplatí zvláštní konstruktivní předpisy, musí se volit tloušťky zdí jen staticky odůvodněné a zdí obvodových mimo to tak, aby při dostatečné tepelné akumulaci isolovaly stejně jako cihelná omítnutá zeď tloušťky 45 cm.
c) Veřejné stavby.
191. Podle účelu budovy nutno správně posoudit možnost snížení požadavků na tepelnou isolaci. Jinak platí stejná ustanovení jako u staveb obytných.
d) Průmyslové stavby.
192. Zde musí být disposice navržena tak úsporně, jak ta technické a provozní podmínky dovolují. Vzájemná poloha podpor musí být taková, aby nevyžadovala nehospodárná konstruktivní opatření. Statické předpoklady musí vystihovat správně očekávaná zatížení.
193. Při užití dřevěných a ocelových kostrukcí musí být dbáno ustanovení č. 152 až 154 oddílu I. této části.
194. Tloušťka zdí nesmí podstatně překročit míru odůvodněnou staticky, konstruktivně a provozními nároky na akumulaci tepla.
195. Pro stavby skladišť, menších továrních objektů a provozoven (jakož i hospodářských příslušenství) je vhodnější užít podle možnosti místo zdiva cihelného jiného zdiva náhradního (na př. tvárnic nebo montovaných dílců).
C. Stropy.
a) Obytné stavby.
196. Stropy musí vyhovovat ustanovení č. 158 a 159 oddílu I. této části. Stropů z hotových dílců z předpjatého nebo i železového betonu, jež ministerstvo techniky schválilo, buď pro úsporu dřeva přednostně užíváno.
b) Veřejné stavby.
197. U veřejných staveb se připouštějí stropy ze železového betonu, z hotových dílců nebo hospodárné konstrukce dřevěné. U nemocnic a léčebných ústavů se dřevěné stropní konstrukce nedovolují.
c) Průmyslové stavby.
198. U těchto staveb se užije stropních konstrukcí podle podmínek statických, bezpečnostních a provozních.
199. Rozpětí stropů a konstruktivní výška musí být voleny hospodárně co do spotřeby hmot, nebrání-li tomu nezbytné požadavky provozní.
200. Konsoly a balkonové nosníky se nesmějí nehospodárně vykládat z nosné konstrukce ani neúměrně přetěžovat.
Ch. Práce zámečnická.
a) Obytné stavby.
212. Není dovoleno zřizovat mříže v oknech, dveřích a nadsvětlících. Ocelové zárubně se zřizují u dveří v požárních zdech a na půdu. Ocelová okna v obytných domech se zakazují. Pro vrchní kování oken a dveří se doporučuje užít náhradních hmot.
b) Veřejné stavby.
213. Zde platí stejná ustanovení jako u obytných domů, pokud účel stavby nevyžaduje určitý způsob provedení (nemocnice a pod.).
c) Průmyslové stavby.
214. Omezení uvedená pro stavby obytné neplatí. Nutno však dbát úspor oceli.
D. Střešní konstrukce.
a) Obytné stavby.
201. Dřevěné střešní konstrukce se doporučují z prken s hřebíkovými nebo lepenými spoji nebo jiných úsporných soustav, především z hotových dílců. O vazních trámech platí ustanovení č. 168 oddílu I. této části.
b) Veřejné stavby.
202. Zde platí ustanovení č. 201.
c) Průmyslové stavby.
203. U těchto staveb třeba se řídit ustanovením č. 157 oddílu I. této části.
204. Podle okolností nutno vždy uvážit, není-li správné užití konstrukce skořepinové místo obvyklých konstrukcí ze železového betonu. Přitom nutno dbát účelného vyřešení krytiny.
E. Okna.
205. U obytných staveb musí dřevěná okna vyhovovat normě (ČSN 2218—1947 „Dřevěná okna“). Úsporným typům dřevěných oken nutno dát přednost.
206. U veřejných staveb mohou být okna železná, pokud jsou z konstruktivních důvodů nutná.
207. U průmyslových staveb rozhodují při volbě oken důvody provozní a bezpečnostní.
F. Schodiště.
208. Schodiště ze železového betonu zhotovená na místě se u obytných staveb z cihelného zdiva nepřipouštějí. U veřejných a průmyslových staveb toto omezení neplatí.
G. Práce klempířská.
209. Provádění plechové krytiny u staveb obytných se zakazuje; u veřejných staveb možno jí užít ve zvláště odůvodněných případech.
210. U průmyslových staveb možno navrhnout plechové krytiny jen ve zvláště odůvodněných případech po předchozím úředním povolení.
H. Práce truhlářská.
211. Pro dřevěné dveře viz ustanovení norem ČSN 2021—1947 „Dveřní křídla“ a ČSN 2042—1948 „Dřevěné zárubně“.
I. Instalace.
a) Obytné stavby.
215. Platí ustanovení části XI. Litinových trub možno použít jen, kde to dovolují tato ustanovení. Rovněž tak ostatních trub kovových.
b) Veřejné stavby.
216. U nemocnic a jiných veřejných staveb možno výjimečně použít trub měděných. Pro méně důležité veřejné stavby platí ustanovení č. 215 obdobně.
c) Průmyslové stavby.
217. Podle provozních a stavebních poměrů se zde užije především trub kameninových, asbestocementových nebo z jiných náhradních hmot a jen podle nezbytné potřeby trub litinových.
J. Oplocení.
Stavby zemědělské a jiné.
218. Ploty se smějí provést jen jednoduše s nejmenší možnou spotřebou oceli a dřeva. Drátěné pletivo se musí zavěsit na betonové sloupky. Pletiva v železných rámech ani železných sloupků se nesmí užívat.
219. Pro zemědělské stavby platí obdobně předchozí ustanovení tohoto oddílu pro stavby obytné, pokud odchylky nevyplývají z předpisů části II. této vyhlášky.
220. Pro stavby obchodních a řemeslnických provozoven platí obdobně předchozí ustanovení tohoto oddílu pro stavby průmyslové.