§ 1
Nejvyšší ceny v obchodu s textilním zbožím se tvoří:
a) z nákupní ceny (§ 2 ),
b) z nejvyššího obchodního rozpětí (§ 3),
c) ze všeobecné daně (§ 4).
§ 2
Nákupní cenou, pokud není stanoveno jinak, je cena účtovaná za zboží dodavatelem, po odečtení slev a rabatů všeho druhu (netto cena bez všeobecné daně).
§ 3
(1) Nejvyšší obchodní rozpětí jsou uvedena v příloze této vyhlášky a základem pro jejich výpočet jsou nákupní ceny (§ 2),
(2) Může-li obchodní podnik podle výsledku celoročního hospodaření vystačiti s nižšími procentními přirážkami, než jaké jsou přípustné podle této vyhlášky, smí požadovati nejvýše tyto nižší přirážky.
(3) V případech, kdy velkoobchod účtuje maloobchodu ceny včetně všeobecné daně a oznámí maloobchodu jeho obchodní rozpětí již vypočtené v korunách, je toto rozpětí pro maloobchod závazné. Za správnost výpočtu odpovídá velkoobchod.
§ 4
O účtování a výši všeobecné daně platí příslušné daňové předpisy.
§ 5
Z důvodu dodávky zboží z velkoobchodu do jiného velkoobchodu, anebo z maloobchodu do jiného maloobchodu nesmí býti jeho cena při dalším prodeji zvýšena. Dodavatel se dohodne s příjemcem zboží o rozdělení obchodního rozpětí a poznamená na účtě, jakou část rozpětí vyčerpal.
§ 6
Při různých nákupních cenách zboží téhož druhu a stejné jakosti smí býti utvořena průměrná cena, a to s přihlédnutím k jednotlivým množstvím (vážený průměr).
§ 7
Prodejní ceny vypočtené podle ustanovení této vyhlášky smějí býti zaokrouhlovány v maloobchodech po připočtení všeobecné daně takto:
a) při ceně do Kčs 100.— na celých 50 hal., když haléřová částka přesahuje 25 haléřů, a na Kčs 1.—, když haléřová částka přesahuje 75 haléřů;
b) při ceně přes Kčs 100.— na Kčs 1.—, když haléřová částka přesahuje 50 haléřů;
c) haléřové částky, které nedosahují stanovené výše, se obdobně zaokrouhlují dolů.
§ 8
(1) Ceny se rozumějí u místních zákazníků franko závod dodavatele, při dopravě poštou franko poštovní úřad dodavatele a při dopravě drahou franko nejbližší železniční stanice dodavatele. Zásilky poštou přes 20 kg jsou přípustné jen se souhlasem odběratele. Zásilky se pojišťují jen na výslovné přání odběratele a na jeho náklad.
(2) Balení je zahrnuto v ceně, s výjimkou beden a krabic. Obal se smí účtovat zvlášť jen tehdy, přeje-li si zákazník zvláštní balení.
(3) Platební podmínky jsou stanoveny ve směrnicích ministerstva financí č. j. 79.346/49-III/5.
§ 9
(1) Velkoobchodní podniky jsou povinny vystaviti na každou dodávku účet, který musí obsahovati vedle údajů uvedených ve směrnicích ministerstva financí č. j. 79.346/49-III/5 zejména přesné označení druhu zboží.
(2) Tutéž povinnost mají maloobchodní podniky, které však mohou při prodeji přímým spotřebitelům nahradit účet pokladním lístkem (s průpisem), obsahujícím kromě množství a druhu zboží též cenu a údaje, z nichž možno zjistiti původ zboží. U prodejů zboží do částky Kčs 100.— a u býv. obchodních domů s jednotnými cenami může býti vydáván jednoduchý pokladní lístek obsahující jen vyznačenou prodejní cenu.
(3) Ambulantní obchodníci jsou povinni vydat zákazníkům pokladní lístek obsahující údaje o množství a druhu zboží a ceně. Údaje potřebné pro zjištění původu zboží uvádějí jen při prodeji, kde celková úplata převyšuje Kčs 100.—. Při prodeji nepřevyšujícím tuto částku vydají pokladní lístek jen na žádost zákazníka.
(4) Ambulantní obchodníci, kteří nemají stále obchodní místnosti musejí mít u sebe nákupní účty, aby je mohli předložit na vyzvání orgánům hospodářské kontroly.
§ 10
(1) Obchodní podniky jsou povinny prokázat původ zboží. Dostatečným průkazem je zapsání téhož skladového čísla u jednotlivých položek zboží na účtech a konsignacích, na zboží uloženém ve skladu a v prodejních místnostech a na vystavených Účtech anebo pokladních lístcích.
(2) Obchodní podniky jsou povinny prokázat kalkulaci prodejních cen. Dostatečným průkazem je výpočet prodejní ceny na nákupních účtech.
(3) Zboží vystavené v prodejních místnostech maloobchodu musí být opatřeno štítky s označením prodejní ceny za jednotku.
§ 11
Řemeslné podniky smějí při prodeji jimi vyrobeného anebo přikoupeného zboží připočíst nejvyšší obchodní rozpětí za podmínek stanovených touto vyhláškou jen po předchozím schválení nejvyššího úřadu cenového.
§ 12
Pokud by změny cen vyplývající z ustanovení této vyhlášky nemohly býti provedeny v maloobchodech dnem její účinnosti, je přípustno tyto změny provésti až po tomto dni, nejpozději však do 31. července 1949.
§ 13
Nejvyšší úřad cenový může povolit nebo nařídit výjimky s ustanovení této vyhlášky.
§ 14
Jednání směřující přímo nebo nepřímo k tomu, aby byla obcházena ustanovení této vyhlášky, jsou zakázána a trestná. Přestupky ustanovení této vyhlášky se trestají podle části čtvrté vládního nařízení o zřízení nejvyššího úřadu cenového.
§ 15
Vyhláška nejvyššího úřadu cenového ze dne 3. července 1946 č. 1533 Ú. l. I, o nejvýše přípustných procentních přirážkách v obchodu s textilním zbožím, doplněná a pozměněná § 29 vyhlášky ze dne 24. března 1947, č. 351 Ú. l. I, vyhláškou ze dne 4. listopadu 1948, č. 2656 Ú. l. I a § 33 vyhlášky ze dne 28. prosince 1948, č. 3554 Ú. l. I, jakož i výměry a výjimečná povolení, vydaná podle zmíněné vyhlášky, se zrušují.
§ 16
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1949.
Příloha