§ 5

Vysvětlivky k oddílu A a B přihlášky.
K oddílům A a B přihlášky (body 1 až 16), které vyplní věřitel, dávají se tyto vysvětlivky:

V tomto oddílu uvede věřitel svoje jméno a adresu (bod 1), jméno a adresu případných předchozích věřitelů (bod 2), jakož i jméno a adresu svého dlužníka (bod 3). Plní-li dluhovou službu zcela nebo zčásti někdo jiný než dlužník, uvede věřitel v bodě 4 též jméno a adresu této třetí osoby, jakož i výši jejího podílu na dluhové službě v procentech a důvod (titul) závazku třetí osoby. Údajů v bodě 4 jest mimo jiné třeba ke zjištění, nejde-li o zápůjčku vyloučenou z převzetí a vypořádání podle § 3 zákona.
Údaje o počtu příloh na první straně přihlášky vyplní věřitel až po vrácení přihlášky doplněné a potvrzené v oddíle C dlužníkem, poněvadž lze počítati s tím, že dlužník předloží též doklady, zejména k bodům 4 a 17 přihlášky.
1. Oddíl A přihlášky (body 1 až 4).

Bod 10. — Údaj, zda na zápůjčku se vztahuje zákon ze dne 1. prosince 1948, č. 271 Sb., o úlevách v plnění některých závazků, které zněly na říšské marky či nikoliv (ano—ne). Pakli ano, uveďte, zda sleva kapitálová byla odečtena u zůstatku zápůjčky, uvedeného v bodě 9., či nikoliv (ano—ne). Byla-li odečtena, připojte odpočet.
Bod 7d. — Anuita je splatna předem — pozadu.
Bod 7a. — Poslední zúročení zápůjčky
V tomto bodě uvede věřitel dvě data, jde-li o anuitu pololetní, a jedno datum, jde-li o anuitu celoroční. Tato data slouží jako podklad pro stanovení dne vypořádání. Podle § 12, odst. 1 zákona provede se totiž toto vypořádání vždy ke dni prvé splatnosti anuity, která podle dosavadních smluvních podmínek následuje po 31. prosinci 1948.
Bod 11. — Údaj, je-li zápůjčka knihovně zajištěna či nikoliv (ano—ne). Pakli ano, připojte knihovní výpis stran vložky, v niž je zapsána nemovitost, na které zápůjčka vázne.
Je-li zápůjčka hypotekárně zajištěna, připojí věřitel ke své přihlášce knihovní výpis stran vložky, v níž je zapsána nemovitost, na níž zápůjčka vázne.
Tento výpis vyžádá si věřitel (pokud jej nemá po ruce) od knihovního soudu se sdělením, že jej potřebuje jako doklad (přílohu) ke své přihlášce podle § 11 zákona; žádost věřitele, jakož i knihovní výpis vydaný k tomu účelu jsou podle § 26 zákona osvobozeny od poplatků a dávek.
Bod 7c. — Dny splatnosti anuit.
Na podkladě tohoto výpisu navrhne ředitelství státního dluhu vklad výmazu zástavního práva váznoucího pro vypořádanou zápůjčku s příslušenstvím. Tento návrh podá ředitelství státního dluhu bez zřetele k případným nedoplatkům anuit, splatným před 1. lednem 1949, které má zaplatiti ještě dlužník.
Bod 12. — Údaj, je-li zápůjčka zaručená či nikoliv (ano— ne). Pakli ano, uveďte jméno a sídlo ručitele a případné předpisy, podle kterých byla záruka převzata a připojte záruční prohlášení, pokud již není uvedeno na připojeném dlužním úpisu.
Údaje věřitele v tomto bodě slouží podobně jako údaje v bodě 5 k identifikaci zápůjčky.
Bod 6. — částka, na kterou zní dlužní úpis.
V tomto bodě uvede věřitel údaje, které jest třeba podle těchto směrnic uvésti v poznámkovém sloupci, vysvětlivky, které považuje za účelné, upozornění, že jde podle jeho názoru o zápůjčku vyloučenou z převzetí a vypořádání, případné své pochybnosti atd.
Záruky za zápůjčky, které budou převzaty a vypořádány státem, zanikají.
Údaje v tomto bodě uvedené slouží též jako kontrola, že nebyly přihlášeny zápůjčky zaručené podle zákonů o stavebním ruchu, jejichž úrokování a umořování převzal stát a na které se vztahuje § 1 zákona č. 133/1948 Sb. (viz § 3, č. 2 směrnic).
Bod 13. — Stručné označení dokladů připojených věřitelem.
Věřitel jest povinen připojiti k přihlášce zejména tyto doklady: dlužní úpis v prvopise, případně jiné listiny o dluhu (na př. směnku), výpis protokolu o usnesení zastupitelského orgánu dlužníkova o zápůjčce, schvalovací výměr dozorčího úřadu, knihovní výpis (jde-li o zápůjčku knihovně zajištěnou), po případě záruční prohlášení.
Směrodatná jest faktická sazba, kterou byla zápůjčka dlužníkem úrokována při jeho poslední platbě před 1. lednem 1949. V zemích českých je to sazba stanovená vl. nař. č. 324/1942 Sb. a č. 56/1943 Sb., pokud se týče sazba, stanovená vl. nař. č. 209/1940 Sb., ve znění vl. nař. č. 325/1940 Sb. a vl. nař. č. 140/1942 Sb. Na Slovensku je to nařízení s mocí zákona ze dne 21. prosince 1940, č. 348 Sl. z., o nejvyšších přípustných úrokových sazbách. Nepřihlíží se tudíž při vyplňování bodu 7a a 7b k úrokovému snížení podle § 23 zákona.
Bod 14. — Údaj věřitele, zda v důsledku ustanovení § 23 zákona č. 144/1949 Sb. vyplývají na jeho vrub přeplatky na úrocích či nikoliv (ano — ne).
V bodě 7a uvede věřitel poslední zúročení přihlášená zápůjčky, t. j. roční úrokovou sazbu v procentech (bez správního příspěvku) a v bodě 7b výši správního příspěvku v procentech. Jednorázový manipulační poplatek se do úrokové sazby nezapočítává a v přihlášce neuvádí.
U neemisních zápůjček, pokud u nich dojde ke snížení úrokových sazeb podle § 23 zákona se zpětnou platností od 1. července 1946 a od 1. července 1947, odvede věřitel vyplývající přeplatek na úrocích přímo ředitelství státního dluhu (tedy nikoliv dlužníkovi) podle ustanovení § 17, odst. 1, písm. e) zákona. Přeplatek odvede věřitel nejpozději do 30 dnů od podání přihlášky bez úředního vyzvání a zašle zároveň ředitelství státního dluhu vyúčtování přeplatku s odvoláním na položku své přihlášky. Výši přeplatku věřitel ve své přihlášce neuvádí.
V bodě 5 uvede věřitel druh neemisní zápůjčky, t. j. její bližší označení, jako na př. zápůjčka, úvěr směnečný, úvěr v běžném úctě a pod., jakož i folio, na kterém je zápůjčka vedena v jeho knihách.
Bod 15. — Účel, k němuž byla zápůjčka uzavřena.
Tento účel uvede věřitel podle obsahu dlužního úpisu, resp. usnesení zastupitelského orgánu o zápůjčce anebo podle jiných pomůcek.
Bod 16. — Poznámky věřitele.
Bod 5 — Druh zápůjčky a folio.
Bod 7b. — Výše správního příspěvku v % ročně.
U zápůjček tohoto druhu, u kterých jest věřitel povinen poskytnouti dlužníku za podmínek stanovených zákonem č. 271/1948 Sb. určité úlevy, a to jednak slevu na kapitálu, jednak dobropis, pokud jde o platy vykonané dlužníkem, nebudou tyto úlevy v době podání přihlášky z důvodů technických většinou věřitelem ještě provedeny, takže neemisní zápůjčka jest vedena podle stavu před účinností tohoto zákona. Není třeba, aby věřitel před podáním přihlášky vypočetl tyto úlevy, stačí, uvede-li v bodě 10. přihlášky, zda sleva kapitálová byla odečtena u zápůjčky či nikoliv. Nebyla-li sleva odečtena, vykáže věřitel v bodě 9. ideální zůstatek zápůjčky ke dni 31. prosince 1948 ve výši nezkrácené a tento zůstatek bude pak podkladem pro vypořádání zápůjčky. V tom případě poukáže věřitel veškeré úlevy (slevu a dobropis) po srážce případných nedoplatků dlužníka do 30 dnů po podání přihlášky ředitelství státního dluhu spolu s příslušným odpočtem odděleně od přihlášky. Byly-li sleva a dobropis věřitelem v době podání přihlášky již přiznány, vykáže věřitel v bodě 9 t. zv. ideální zůstatek ke dni 31. prosince 1948, snížený o 16, jako podklad pro vypořádání zápůjčky. Dobropisu připadajícího na platby vykonané dlužníkem s případnou slevou, připadající na dlužné anuity, splatné před 1. lednem 1949, použije věřitel předně k vyrovnání případných nedoplatků dlužníka a zbytek úlevy poukáže do 30 dnů po podání přihlášky ředitelství státního dluhu, jemuž zašle též odpočet.
(roční úroková sazba bez správního příspěvku).
2. Oddíl B přihlášky (body 5 až 16).
Je-li anuita splatná 31. prosince 1948, snižuje se proto zůstatek zápůjčky ke dni 31. prosince 1948 o úmor v této anuitě obsažený. Anuity splatné před 1. lednem 1949 a dlužníkem dosud nezaplacené se v přihlášce nevykazují.
V tomto bodě uvede věřitel ideální zůstatek neemisní zápůjčky, který bude podkladem pro převzetí a vypořádání státem. V tomto směru dlužno vycházeti ze stavu ke dni 31. prosince 1948 platného podle smluvních podmínek (umořovacího plánu) nehledíc k platům (dlužným anuitám splatným před 1. lednem 1949), které se zřetelem k ustanovení § 12, odst. 2, písm. a) zákona má zaplatiti ještě dlužník. Bude tedy věcí dlužníka, aby anuity splatné před 1. lednem 1949 svému věřiteli zaplatil.
Anuity splatné po 31. prosinci 1948 nejdou již na vrub dlužníka a byly-li snad zaplaceny, jest věřitel povinen takové platy (počítajíc v to i mimořádné splátky na dluh v roce 1949) poukázati nejpozději do dne vyhotovení přihlášky ředitelství státního dluhu (pověřenectvu financí). V příslušném poukaze uvede věřitel též důvod platby na př. slovy: „Oddlužení svazků lidové správy“, jméno svazku lidové správy a při hromadném poukazu též částku připadající na dotyčný svazek. V bodu 16 přihlášky uvede věřitel příslušnou částku a datum, kdy byla poukázána ředitelství státního dluhu (pověřenectvu financí). Ředitelství státního dluhu (pověřenectvo financí) vede poukázané částky kontokorentně a to až do převzetí a vypořádání dotčené zápůjčky, kdy poukázaná částka bude zúčtována definitivně jako státní příjem. Ustanovení tohoto odstavce neplatí však pro platby Pomocného fondu pro úpravu dluhů okresů a obcí, uvedené v § 3, č. 1 těchto směrnic, jakož i pro platy na krátkodobé úvěry, konané dlužníkem v roce 1949. Tyto platy vyúčtuje věřitel na svou pohledávku ze zápůjčky.
Je-li anuita splatná předem, vyrovná dlužník zaplacením poslední anuity splatné před 1. lednem 1949 též úroky až do dne vypořádání. Je-li anuita splatná pozadu, budou úroky za dobu od poslední splatnosti anuity před 1. lednem 1949 do dne vypořádání vyrovnány státem a to tak, že je ředitelství státního dluhu (pověřenectvo financí) připočte k ideálnímu zůstatku zápůjčky ke dni 31. prosince 1948. Úroky tyto činí nejvýše 3½%) nižší úrok bude počítán jen tehdy, jde-li 0 neemisní zápůjčku, jejíž efektivní zúročení bylo nižší než 3½%. Úroky věřitel ve své přihlášce nevypočítává; vypočte je ředitelství státního dluhu (pověřenectvo financí) při vypořádání zápůjčky. Bude tedy vypořádán při splatnosti anuit předem ideální zůstatek ke dní 31. prosince 1948, při splatnosti anuit pozadu ideální zůstatek, zvýšený o 3½%, resp. nižší úrok.
(t. zv. ideální zůstatek zápůjčky ke dni 31. prosince 1948).
podmínek (umořovacího plánu) ke dni 31. prosince 1948
Převzaté neemisní zápůjčky téhož věřitele budou vyrovnány dluhopisy, které podle ustanovení § 13, odst. 3 zákona budou zaokrouhleny dolů na částku dělitelnou tisícem. To znamená, že zaokrouhlen bude součet dluhopisů téhož druhu, vydaný témuž věřiteli a vyplývající rozdíl bude vyplacen věřiteli ředitelstvím státního dluhu (pověřenectvem financí) v hotovosti v nové měně.
Bod 9. — Zůstatek zápůjčky podle dosavadních smluvních
Bod 8. — Ze zápůjčky byla vyplacena:
Kontokorentní, směnečné a jiné přechodné úvěry vykazují se v bodě 9 přihlášky podle stavu ke dni 31. prosince 1948 a podle stavu ke dni vyhotovení přihlášky s uvedením dne, ke kterému se tento úvěr vykazuje.
Údajů v tomto bodě jest třeba, aby při placení anuity pozadu byl ředitelstvím státního dluhu (pověřenectvem financí) vypočten nejvýše 3½% úrok podle ustanovení § 12, odst. 2, písm. b) zákona.
Podle těchto směrnic nebudou vypořádány zápůjčky, jejichž valuta byla vyplacena po 31. prosinci 1948, neboť jde o zápůjčky, na které se vztahuje zákaz uzavírati nové zápůjčky, uvedený v § 1, odst. 3 zákona. Nelze proto částky vyplacené po 31. prosinci 1948 zahrnouti do základu pro převzetí zápůjčky podle těchto směrnic.
Pokud jde o takové zápůjčky, které byly uzavřeny bez souhlasu ministerstva financí, bude třeba, aby svazek lidové správy vyplacenou částku peněžnímu ústavu buď vrátil nebo si opatřil u ministerstva financí povolení výjimky ze zákazu uzavírati nové zápůjčky podle § 1, odst. 4 zákona. Takovou žádost nutno předložiti ministerstvu financí prostřednictvím příslušného nadřízeného národního výboru. Zápůjčky uzavřené v roce 1949 se souhlasem ministerstva financí, počítajíc v to i zápůjčky uzavřená v roce 1949 podle výnosu ministerstva financí ze dne 1. března 1949, č. 19.103/1949-1/2, budou převzaty státem podle stavu ke dni 31. prosince 1949 na podkladě samostatné přihlášky, kterou věřitel podá obdobným způsobem do 30. června 1950 (§ 1, odst. 5 a § 11, odst. 1 zákona).

a) do 31. října 1945 částka:

Částky uvedené pod písm. a) a b) nutno uvésti brutto, t. j, včetně případných srážek (na př. diskont) provedených při výplatě.
Neemisní zápůjčky budou tedy převzaty státem za podmínek Stanovených zákonem jen v těch případech, kde jejich valuta byla dlužníku skutečně vyplacena před 1. lednem 1949. Zápůjčky pouze Sjednané, třeba 1 řádně schválené, ale nevyplacené, nepovažují se za uzavřené ve smyslu tohoto zákona.
Údaje věřitele v bodě 8 v souvislosti s jeho údaji v bodě 7 Jsou směrodatné pro rozhodnutí, jakými dluhopisy bude neemisní zápůjčka splacena. Byla-li valuta neemisní zápůjčky vyplacena dlužníku do 31. října 1945, bude věřiteli vydána vázaná unifikační půjčka, poskytující 31% nebo 3% úrok podle výše dosavadního skutečného úrokování (úrok a správní příspěvek) neemisní zápůjčky. Unifikační půjčka bude věřiteli připsána podle příkazu ředitelství státního dluhu (pověřenectva financí) na účtu vázaném podle dekretu č. 95/1945 Sb. u Poštovní spořitelny n. p. v Praze, na Slovensku u Poštovní spořitelny, n. p., oblastního ústavu v Bratislavě, Jakmile zákon o konečné úpravě vnitřního státního dluhu a některých jiných dluhů z doby před koncem roku 1945 nabude účinnosti, budou věřitelům na místo vázané unifikační půjčky vydány dluhopisy sjednocené státní půjčky, které mu budou připsány k dobru u Poštovní spořitelny na vázaném účtě. Byla-li valuta zápůjčky vyplacena po 31. říjnu 1945 do 31. prosince 1948, bude věřiteli vydána volná 3% státní půjčka umořitelná v letech 1960 až 1989 (§ 15 zákona), která mu bude připsána k dobru u Poštovní spořitelny na volném účtě. Věřitelé jsou povinni shora uvedené půjčky převzíti jmenovitou hodnotou na místo plnění v hotovosti. (§ 13, odst. 2 zákona). O způsobu vypořádání zápůjček, úrokovaných sazbou nižší než 3%, poskytnutých před měnovou reformou nebo po ní, rozhoduje podle § 13, odst. 4 zákona ministerstvo financí.
Částky vyplacené věřitelem po 31. prosinci 1948 se v přihlášce nevykazují; pokud k takovým výplatám snad došlo, jest vyplacené částky uvésti z důvodů evidenčních v poznámkovém bodě 16.
b) po 31. říjnu 1945 do 31. prosince 1948 částka:
Věřitel vyplní zpravidla buď bod 8a) nebo bod 8b). Vyplnění obou bodů přichází v úvahu jen v ojedinělých případech, kde zápůjčka byla vyplacena zčásti před a zčásti po měnové reformě.