c) Zelenina konservovaná odnětím podmínek rozkladu (sušená zelenina).

(1) Zeleninou konservovanou odnětím podmínek rozkladu se rozumí zelenina sušená.

(2) Sušená zelenina se vyrábí z čerstvé, nepřestárlé, zpravidla předvařené zeleniny, a to vypuzením vody (sušením) v takové míře, aby rozvoj mikroorganismů byl znemožněn a zelenina se tím stala způsobilou k dalšímu uložení. Po dokončeném sušení smí zelenina obsahovati jen 7 až 9% vody, v prodeji nejvýše 13 až 14% vody.

(3) K sušení se smí používati jen zeleniny čerstvě sklizené a pečlivě očištěné (oškrabané, oloupané a pod.). Části zeleniny k sušení nevhodné nutno odstraniti.

(4) Při sušení zeleniny je třeba dbáti, aby nebyla porušena typická její vůně a chuť cizí příchutí nebo vůní, ani jemnost a barva, a aby sušená zelenina, ponořená do čisté studené vody, přijala pokud možno plné, sušením jí odňaté množství vody.

(5) Jakékoli umělé barvení sušené zeleniny není dovoleno.

(1) Sušená zelenina musí být balena tak, aby se zabránilo jejímu znehodnocení.

(2) Sušená zelenina se balí:

1. Do papírových pytlů nejméně dvojitých, papírových nebo plechových soudků nebo do jiných vhodných a zdravotně nezávadných obalů.

3. Lisovaná zelenina po 100 g čisté váhy do obalů z celofánu, voskovaného papíru neb aluminiové folie nebo do jiných vhodných a zdravotně nezávadných obalů.

2. Množství po 100 g čisté váhy do obalů z kartounů, celofánu, voskového papíru neb aluminiové folie nebo do jiných vhodných a zdravotně nezávadných obalů.

(3) U každého balení podle odstavce 2, č. 2. a 3. nutno uvésti v gramech údaje, jakému množství čerstvé zeleniny odpovídá náplň obalu, jakož i přesný návod k upotřebení a přípravě výrobku. U zeleninové směsi (julienky) nutno uvésti též přesné druhové složení výrobku.

4. Hrášek polévkový je takový, který zůstává na sítě po prosetí druhů uvedených pod č. 1 až 3.

A. Hrášek: k sušení nesmí být použito hrášku žlutého ani hrášku napadeného škůdci. Zbytky lusků a nečistoty je nutno vyloučiti. Výrobek musí být odrůdově jednotný. Jakosti uvedené dále pod č. 1. až 3. nesmějí obsahovati více, než 2% půlek.

1. Velmi jemný hrášek je takový, který po usušení propadá sítem s kruhovitými otvory o 6 mm průměru.

2. Jemný hrášek je takový, který po usušení propadá sítem s kruhovitým otvory o 7 mm průměru.

3. Středně jemný hrášek je takový, který po usušení propadá sítem s kruhovitými otvory o 8.5 mm.

C. Bílé zelí. K sušení se používá krouhaného bílého zelí ze zdravých a vyzrálých zelných hlávek, zbavených vnějších poškozených listů a košťálů.

B. Fazolové lusky. K sušení se smí použíti jen fazolových lusků jemných, štíhlých bez vláken, s drobnými plochými semeny. Výrobek budiž odrůdově jednotný. Fazolové lusky se suší celé, též podélně, příčně nebo šikmo řezané, nebo lámané na 2 až 3 kusy.

D. Červené (modré) zelí. K sušení se používá krouhaného červeného zelí z tvrdých a vyzrálých zelných hlávek, zbavených vnějších poškozených listů a košťálů.

F. Růžičková kapusta. K sušení se používá očištěných celých nebo půlených kapustových růžiček.

G. Karotka. K sušení se používá stejnoměrně rozřezané karotky sytě červené dužniny.

E. Kapusta. K sušení se používá kapusty krouhané z uzavřených hlávek, zbavených vnějších poškozených listů.

H. Mrkev. K sušení se používá zdravé, čisté, stejnoměrně rozřezané mrkve s oranžovou až červenou dužninou.

CH. Celer. Sušením se konservuje kořen i nať. K sušení kořenové části (hlízy) se používá loupané hlízy světlé barvy, jemně krouhané. Celerová nať určená k sušení nesmí obsahovati žluté listy ani plevel a nesmí být znečištěna pískem.

I. Petržel. Sušením se konservuje kořen i nať. K sušení se používá dužnatého kořene dobře očištěného a jemně krouhaného. Petrželová nať určená k sušení nesmí obsahovati žluté listy ani plevel a nesmí být znečištěna pískem.

J. Pastinák. K sušení se používá kořene dobře očištěného a jemně krouhaného.

K. Brukev (kedlubna). K sušení se používá nedřevnatých brukví (kedluben) zbavených listů, očištěných, loupaných a jemně nakrájených.

L. Květák. K sušení se používá pevných květákových růžic na části rozdělených, barvy světlé, až bělavě nažloutlé, bez zhnědlých míst.

M. Cibule. K sušení se používá cibule zbavené stonků, listů a kořínků i povrchových slupek, jemně nakrájené.

N. Česnek. K sušení se používá česneku v stroužkách nebo stroužků řezaných, dobře vyvinutých, zbavených stonků, listů a kořínků i povrchových slupek.

2. Jemná zeleninová směs musí obsahovati nejméně 9 druhů zeleniny, z čehož:

hrášku	nejméně 5% čisté váhy
hlávkových zelenin (košťálovin)	nejvýše 30% čisté váhy
karotky	nejvýše 35% čisté váhy

R. Por. K sušení se používá poru jemného, krájeného, zbaveného kořínků a poškozených částí stonků.

P. Kopr. Sušiti lze buď mladý, nevykvetlý kopr, obsahující jen listy, nebo mladý, nevykvetlý kopr i se stonky.

O. Špenát. K sušení se používá mladých, dokonale praných špenátových listů, bez kořínků a žlutých lístků. Výrobek nesmí být znečištěn pískem.

hrášku	nejméně 10% čisté váhy
fazolových lusků	nejméně 5% čisté váhy
hlávkových zelenin (kapusty hlávkové a pupenatky)	nejvýše 25% čisté váhy
karotky	nejvýše 25% čisté váhy

1. Velmi jemná zeleninová směs musí obsahovati nejméně 12 druhů zeleniny, z čehož:

3. Zeleninová směs musí obsahovati nejméně 6 druhů zeleniny, z čehož však nejvýše 40% karotky.

S. Zeleninové směsi — julienky (žilienky).

(1) Výrobce ručí za jakost níže uvedených výrobků za předpokladu, že byly uskladněny, jak se stanoví v § 17b, a to:

c) za zeleninu nakládanou v kyselém nebo sladkokyselém nálevu nebo mléčně vykysanou v solném nálevu (§ 13 odst. 2 písm. A až L) 6 měsíců ode dne vyskladnění, nejdéle však do dne 30. dubna roku následujícího po sklizni dotčeného druhu zeleniny, a je-li v sudovém transportním balení, pouze 3 měsíce ode dne vyskladnění;

b) za sterilovaný protlak z rajských jablíček a za kečup (§ 11 písm. B a C) 6 měsíců ode dne vyskladnění, nejdéle však do 30. června roku následujícího po sklizni rajských jablíček;

a) za zeleninu sterilovanou ve sladkoslaném nebo slaném nálevu (§ 9), za zeleninu sterilovanou ve sladkokyselém nebo kyselém nálevu (§ 10) a za protlak ze špenátu (§ 11 písm. A) 9 měsíců ode dne výroby, nejdéle však do dne 30. června roku následujícího sklizni dotčeného druhu zeleniny;

g) za sušenou zeleninu (§ 15) v původním balení 12 měsíců ode dne vyskladnění, nejdéle však do dne 30. června roku následujícího po sklizni dotčeného druhu zeleniny.

d) za okurky rychlokvašené (§ 13 odst. 2 písm. A) 14 dní ode dne vyskladnění;

e) za kysané zelí (§ 13 odst. 2 písm. M) v původním balení 14 dní ode dne vyskladnění;

f) za zeleninu nakládanou v soli (§ 14) 6 měsíců ode dne vyskladnění, nejdéle však do dne 30. dubna roku následujícího po sklizni dotčeného druhu zeleniny;

(2) Je-li výrobek skladován jinak, než se stanoví v § 17b, ručí výrobce za jakost výrobku při obvyklé skladovací manipulaci po dobu jednoho měsíce ode dne vyskladnění, není-li stanovena lhůta kratší.

c) okurky rychlokvašené a zelí (§ 13 odst. 2 písm. A a M), pokud možno v chladu, při čemž musí býti výrobek stále ponořen v nálevu, který nutno doplňovat a odstraňovat s jeho povrchu křís;

b) zelenina nakládaná v kyselém nebo sladkokyselém nálevu nebo mléčně vykysaná v solném nálevu (§ 13 odst. 2 písm. A až L) v balení pro domácnost v temné místností, je-li v sudovém transportním balení v chladu, při čemž musí být výrobek stále ponořen v nálevu, který nutno doplňovati;

a) zelenina sterilovaná ve sladkoslaném nebo slaném nálevu (§ 9), zelenina sterilovaná ve sladkokyselém nebo kyselém nálevu (§ 10), sterilovaná protlaková zelenina (§ 11) v místnosti o teplotě mezi 0° až 15° C;

d) sušená zelenina (§ 15) v suché a tmavé místnosti.