Služební povinnost.

(1) Služební povinnost je povinnost vojáků včas nastoupit a vykonávat vojenskou činnou službu (odstavec 2).

(2) Vojenská činná služba zahrnuje:

c) další službu (§ 37),

a) základní službu (§ 27),

b) náhradní službu (§ 28),

g) mimořádnou službu (§ 46, odst. 1, § 47, odst. 1, § 49, odst. 2).

d) službu vojáků z povolání (§ 25, odst. 1),

e) službu vojáků ve výslužbě, povolaných přechodně k činné službě (§ 25, odst. 3),

f) vojenská cvičení (§ 39) a

(3) Každý voják je povinen plnit služební povinnost osobně podle svých duševních i tělesných schopností a znalostí.

(4) Vojáci, kteří plní některou z povinností uvedených v odstavci 2, jsou vojáky v činné službě, ostatní vojáci jsou vojáky mimo činnou službu.

(1) Služební povinnost vzniká dnem odvedení. Tímto dnem se odvedení zařaďují do vojska a stávají se vojáky. Až do dne nastoupení základní (náhradní) služby označují se vojáci výrazem „odvedenci“.

(2) Povinnost k základní (náhradní) službě jsou muži povinni plnit po dovršení věku 18 let, pokud ji nepřevzali dobrovolně.

(3) Služební povinnost končí propuštěním (§ 22) nebo vyloučením z vojska (§ 23).

(4) Služební povinnosti jsou zbaveny osoby, které podaly prohlášení o odmítnutí základní (náhradní) služby nebo vojenského cvičení.³)

b) osoby, které dosáhly věku, kdy končí jejich branná povinnost. Vykonává-li osoba, která dosáhla tohoto věku, vojenskou činnou službu v době, kdy bylo nařízeno některé z mimořádných opatření, prodlužuje se její branná povinnost až do jejího propuštění z této služby; při zrušení mimořádných opatření musí však býti tyto osoby propuštěny;

(1) Z vojska se propustí:

c) osoby, které se na základě přezkumného řízení staly trvale neschopnými k vojenské činné službě, vyjímajíc vojáky z povolání, ve výslužbě, které lze propustit jen na jejich písemnou žádost;

a) osoby, které byly odvedeny, aniž pro to byl dán právní podklad;

e) osoby, které jsou povinny civilní službou.

d) osoby, u nichž nastaly jiné okolnosti způsobující zánik branné povinnosti a které přitom nehodlají se souhlasem vojenské správy dobrovolně převzít další plnění branné povinnosti;

(2) Osobám, které dosáhly věku, kdy končí jejich branná povinnost, může vojenská správa na jejich žádost dobu jejího trvání prodloužit. Takové osoby lze pak z vojska propustit na jejich žádost, nebylo-li nařízeno některé z mimořádných opatření. Z úřední moci lze je propustit kdykoliv. O vojácích z povolání, ve výslužbě, kteří sami nepožádají o propuštění z vojska, má se za to, že jim byla doba trvání branné povinnosti prodloužena.

(1) Přezkumným řízením se zjišťuje zdravotní schopnost nebo neschopnost vojáků k vojenské činné službě.

(2) Přezkumné řízení provádějí přezkumné komise při okresních vojenských správách, orgánech nadřízených okresním vojenským správám a ve vojenských nemocnicích. Jejich zřizování, složení a činnost stanoví federální ministerstvo obrany obecně závazným právním předpisem.

(3) Členy přezkumných komisí u okresních vojenských správ jsou lékaři obdobně jako u odvodních komisí.

(4) Povolaní vojáci jsou povinni dostavit se k přezkumnému řízení. Jízdné v nejnižší třídě osobního vlaku nebo rychlíku anebo jízdné autobusem z místa pobytu do místa přezkumu a zpět hradí vojenská správa.

(1) U poslanců zákonodárných sborů se vojenská činná služba odloží, případně se jejich vojenská činná služba přeruší na dobu, po kterou jsou poslanci zákonodárných sborů. Vojenské cvičení takto zameškané se promíjí. Ustanovení o promíjení neplatí, byl-li vyhlášen stav branné pohotovosti státu. Obdobně se postupuje při zvolení do placené funkce v obecním zastupitelstvu.

(2) Odboroví funkcionáři se nepovolávají na vojenské cvičení a k výkonu základní služby po dobu trvání stávky nebo stávkové pohotovosti.

(1) Prezidentovi České a Slovenské Federativní Republiky, poslancům Federálního shromáždění - členům výborů Federálního shromáždění zřízených pro brannou politiku, předsedovi a členům vlády České a Slovenské Federativní Republiky, předsedovi a členům Rady obrany státu, soudcům Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky, soudcům Ústavního soudu České a Slovenské Federativní Republiky, generálnímu prokurátorovi České a Slovenské Federativní Republiky a generálnímu inspektorovi ozbrojených sil České a Slovenské Federativní Republiky se po dobu výkonu funkce přeruší nebo odloží výkon vojenské činné služby.

(2) Nepřevezmou-li osoby uvedené v odstavci 1 dobrovolně služební povinnost, může jim být uložena pouze za mimořádných opatření a v době branné pohotovosti státu (§ 46 až 49).

(3) Funkcionáři politických stran a politických hnutí a kandidáti do zákonodárných sborů se nepovolávají na vojenské cvičení a k výkonu základní služby po dobu trvání volební kampaně až do skončení voleb.

(3) Ustanovení o dobrovolném převzetí služební povinnosti podle odstavce 2 platí i po ukončení funkčního období.

(4) U kandidátů do zákonodárných sborů se nástup vojenské činné služby odloží, popř. se jejich vojenská činná služba přeruší na dobu volební kampaně až do skončení voleb.

(1) Vojáky z povolání jsou vojáci, kteří vojenskou službu vykonávají jako své povolání ve služebním poměru, do něhož byli přijati podle zvláštních předpisů. Vojáci z povolání jsou povinni vojenskou činnou službou, dokud tento jejich služební poměr nezanikne.

(2) Vojáci z povolání setrvávají ve vojenské činné službě do splnění převzatého závazku, který činí nejméně 10 let.

Vojenské hodnosti	Činná služba	Věkové hranice
		Záloha 1. kategorie	Záloha 2. kategorie	Záloha 3. kategorie
rotní, rotmistři a nadrotmistři	45	50	-	55
podpraporčíci, praporčíci a nadpraporčíci	50	50	-	55
podporučíci a poručíci	40	40	45	50
nadporučíci a kapitáni	40	45	50	55
majoři	45	45	50	55
podplukovníci	45	50	55	60
plukovníci	50	55	-	60
generálové	55	60	-	65
generálové-ženy	50	-	-	50
ostatní vojákyně z povolání a vojákyně v záloze	podle hodnosti	-	-	50

Po dobu stanovenou věkovou hranicí pro setrvání v záloze 3. kategorie prodlužuje se generálům v záloze branná povinnost (§ 5 odst. 2).
(3) Vojáci z povolání po splnění převzatého závazku se svým souhlasem setrvávají ve vojenské činné službě a generálové, důstojníci a praporčíci v záloze setrvávají v záloze podle vojenských hodností do dosažení těchto věkových hranic:

a) propuštěni z vojenské činné služby po dosažení věkových hranic zálohy 3. kategorie,

(4) Vojáky ve výslužbě se stávají generálové, důstojníci a praporčíci, kteří byli
Služební povinnost vojáků ve výslužbě trvá, dokud nebyli propuštěni z vojska. Vláda stanoví nařízením, kdy mohou být na přechodnou dobu povoláni k činné službě.

b) přeloženi do zálohy a dosáhli věkových hranic zálohy 3. kategorie,

c) propuštěni z vojenské činné služby pro trvalou neschopnost k vojenské činné službě.

(1) Příslušníci Federálního policejního sboru, Policie České republiky, Policejního sboru Slovenské republiky, Sboru hradní policie, Federální bezpečnostní informační služby, Sboru nápravné výchovy České republiky a Sboru vězeňské a justiční stráže Slovenské republiky (dále jen „sbory a bezpečnostní služba“), kteří vykonali základní službu, jsou po dobu služebního poměru ke sboru nebo bezpečnostní službě osvobozeni od služební povinnosti (§ 20), kterou by jinak byli povinni.

(2) Osoby, jejichž služební poměr ke sboru nebo bezpečnostní službě skončil, mají služební povinnost jako vojáci v záloze.

b) při dobrovolných odvodech za branné pohotovosti státu, neomezily-li svou služební povinnost dobrovolně převzatou na dobu války [§ 6, odst. 3, písm. b)], nebo

(1) Základní službou jsou povinny, nejsou-li určeny k náhradní službě (§ 28), osoby, které byly odvedeny

a) při pravidelných odvodech nebo při dobrovolných odvodech, k nimž došlo mimo dobu branné pohotovosti státu, nebo

c) při mimořádných odvodech, jde-li o muže odvedené v době, kdy neměli ještě pravidelnou odvodní povinnost nebo kdy by jinak pravidelné odvodní povinnosti ještě podléhali, nebo o odvedence, kteří se zavázali k základní službě, k níž nebyli povinni.

(2) Základní služba trvá 12 měsíců a počítá se ode dne skutečného jejího nastoupení. Ministerstvo národní obrany může do této doby započítat vykonanou mimořádnou službu nebo její část.

(3) Vláda může dobu trvání základní služby zkrátit nařízením.

(3) Hodnosti, kterých dosáhli příslušníci sborů nebo bezpečnostní služby ve vojsku, se zpravidla nemění po dobu jejich služby v těchto sborech nebo bezpečnostní službě, ani při jejich propuštění nebo uvolnění ze služebního poměru, leč by jim tato vojenská hodnost nemohla být podle obecně závazných právních předpisů ponechána.

(4) Na žádost osoby uvedené v odstavci 3, podanou po jejím propuštění nebo uvolnění ze služebního poměru ke sboru nebo bezpečnostní službě, může být vojenská hodnost upravena podle hodnosti, které dosáhla v těchto sborech nebo bezpečnostní službě. Úprava hodnosti může být provedena i na návrh orgánu, který osobu propouští (uvolňuje) ze služebního poměru.

(5) Personální útvary sborů nebo bezpečnostní služby oznámí propuštění nebo uvolnění ze služebního poměru příslušné okresní vojenské správě.

(1) Místo základní služby vykonávají náhradní službu osoby určené k ní podle §§ 29 až 31.

(2) Určení k náhradní službě se stane ze zákona (§ 29), na žádost (§ 30) nebo z moci úřední (§ 31).

(3) Náhradní služba trvá 5 měsíců a počítá se ode dne skutečného jejího nastoupení. Ministerstvo národní obrany může do této doby započítat vykonanou mimořádnou službu nebo její část.

(1) Bylo-li odvedeno více osob, než je třeba k doplnění počtu vojska stanoveného podle § 3, odst. 2, určí se dále k náhradní službě počet osob, rovnající se rozdílu mezi tímto potřebným počtem a počtem osob, které byly skutečně odvedeny. Tento počet stanoví každoročně ministerstvo národní obrany podle početních přírůstků a úbytků, k nimž pravděpodobně dojde po nastoupení odvedenců do základní služby.

(2) K náhradní službě podle odstavce 1 lze určit především odvedence a osoby, jež dosud nevykonaly 5 měsíců základní služby, pokud o to požádají, mají-li pro svou žádost zvláštní důvody rodinné, hospodářské nebo sociální. Osoby dobrovolně odvedené lze k náhradní službě určit jen, vznikly-li důvody pro toto určení po jejich odvedení. Pominou-li důvody po podání žádosti, je žadatel povinen tuto okolnost neprodleně hlásit.

(3) O žádostech za určení k náhradní službě rozhoduje náčelník okresní vojenské správy. Proti tomuto rozhodnutí není opravného prostředku.

(4) Ukáže-li se dodatečně, že tu nebylo důvodů, pro něž došlo k určení k náhradní službě, nebo pominou-li později tyto důvody a není-li ani jiných důvodů pro toto určení, zruší náčelník okresní vojenské správy po slyšení žadatele původní rozhodnutí a žadatel se povolá k základní službě. Při tom se mu započítává do základní služby doba, po kterou konal náhradní službu nebo část základní služby, jakož i doba, po kterou trvaly ještě po propuštění ze základní nebo náhradní služby důvody, o něž byla opřena žádost za určení k náhradní službě.

(1) Nedosahuje-li počet osob určených k náhradní službě podle ustanovení § 30, odst. 2 celého početního přebytku (§ 30, odst. 1), určí vojenská správa k náhradní službě další osoby, které dosud nevykonaly 5 měsíců základní služby. Při výběru je třeba dbát především zájmů služebních, zároveň se však přihlédne též k rodinným, hospodářským a sociálním poměrům.

(2) Rozhodnutí učiněné podle odstavce 1 lze ze služebních důvodů zrušit. V tomto případě se povolá osoba určená k náhradní službě k výkonu základní služby jen na dobu končící dnem, jímž by byla její základní služba skončila, kdyby nebyla bývala určena k náhradní službě.

(3) Nejsou-li splněny podmínky § 30 odst. 1, lze odvedence určit k náhradní službě jen se souhlasem vlády.

(1) Osoby, které by měly být podle ustanovení § 30, odst. 2 nebo § 31, odst. 1 určeny k náhradní službě, nemohou však být k této službě určeny jedině proto, že vykonaly základní službu delší 5 měsíců, propustí se na trvalou dovolenou.

(2) O zrušení rozhodnutí učiněného podle odstavce 1 a o opětném povolání osoby propuštěné na trvalou dovolenou k základní službě platí obdobně ustanovení § 30, odst. 4 a § 31, odst. 2.

(1) Osoby odvedené při pravidelných odvodech, jimž nebyl povolen odklad základní (náhradní) služby (§ 34), nastupují tuto službu v kalendářním roce, v němž byly odvedeny, nebo v roce následujícím.

(2) Nástupní dny vyhlásí každoročně ministerstvo národní obrany v Úředním listě.

(3) Došlo-li k odvodu po stanoveném nástupním dnu nebo nenastoupil-li odvedenec základní (náhradní) službu tohoto dne, může mu vojenská správa povolit odklad této služby do příslušného nástupního dne v příštím kalendářním roce.

(4) Ministerstvo národní obrany může z důležitých důvodů povolit ve zvláštních případech nastoupení základní (náhradní) služby i mimo nástupní dny vyhlášené podle odstavce 2. Podrobnosti stanoví vláda nařízením.

(5) Pokud dobrovolníci odvedení za branné pohotovosti státu a osoby odvedené při mimořádných odvodech jsou povinni konat základní (náhradní) službu, nastoupí ji zpravidla dnem následujícím po propuštění z mimořádné služby.

(3) Osoby, kterým byl povolen odklad, nastoupí základní (náhradní) službu v roce, kdy odklad končí nebo v roce následujícím ve stanovený nástupní den.

(6) Z rozhodnutí, jímž byla za odklad zamítnuta nebo jímž bylo rozhodnutí o povolení odkladu zrušeno, lze podat odvolání do 15 dnů po doručení u orgánu, který rozhodnutí vydal, k orgánu nadřízenému, který rozhoduje s konečnou platností. Rozhodnutí musí obsahovat poučení o odvolání.

(5) Vláda stanoví nařízením, jak se provádí povolování odkladů základní (náhradní) služby, upraví řízení o žádostech za ně a stanoví, jak se postupuje, bylo-li zrušeno rozhodnutí o povolení odkladu.

(4) Ukáže-li se dodatečně, že tu nebylo důvodů, pro které byl odklad základní (náhradní) služby povolen, nebo pominou-li dodatečně tyto důvody, lze povolení odkladu zrušit.

(2) Vláda stanoví nařízením, kdy lze odložit nastoupení základní (náhradní) služby z úřední moci.

(1) Odvedencům, kteří se připravují na určité povolání, lze na jejich žádost povolit odklad základní (náhradní) služby, a to nejdéle do stanoveného nástupního dne v roce, v němž dovrší 25 let, a jde-li o studující vysokých škol, do ukončení studia, nejdéle však do 30 let. Obdobně lze povolit odklad, nejdéle však do nástupního dne v roce, v němž žadatel dovršil 25 let, vyžadují-li toho jiné důvody hodné zvláštního zřetele.

(1) Vojáky na trvalé dovolené jsou vojáci, kteří byli ze základní (náhradní) služby předčasně propuštěni a nebyli dosud přeloženi do zálohy. Kromě důvodu uvedeného v § 32 odst. 1 lze předčasně propustit ze základní služby na trvalou dovolenou vojáky,

(2) Z náhradní služby lze předčasně propustit na trvalou dovolenou vojáky z důvodů uvedených v odstavci 1 písm. b) až h) a vojáky, kteří nemohou konat náhradní službu pro nemoc nepřetržitě po dobu delší než 28 dnů, jestliže podle vyjádření odborného lékaře není pravděpodobné, že se uzdraví nejpozději v dalších 14 dnech.

(3) Propuštěním na trvalou dovolenou se základní (náhradní) služba přerušuje. Vojáci na trvalé dovolené jsou povinni nastoupit k pokračování v základní (náhradní) službě v nejbližším nástupním termínu, který následuje po pominutí důvodů, pro které byli propuštěni na trvalou dovolenou.

a) jsou-li na svou žádost vzděláváni nebo cvičeni pro vojenskou službu nebo

(3) Do další služby se přijímají vojáci podle odstavce 2 písm. b) na dobu 2 až 5 let.

(2) Další službou jsou povinni vojáci,

(1) Vojákům, kteří vykonali základní službu, lze na jejich žádost povolit, aby vykonali další službu. Vojákům, kteří konali jen náhradní službu, lze toto povolení udělit, jen byli-li k náhradní službě určeni podle § 29 nebo 31.

b) převzali-li závazek k takové službě.

e) kterým měla být udělena zdravotní dovolená nejméně na dobu zbývající k dokončení základní služby,

(1) Přeložení do zálohy se provede dnem, který následuje po dni skončení základní služby, další služby nebo služby vojáků z povolání, kteří nebyli přeloženi do výslužby a mají ještě služební povinnost. Dále budou přeloženy do zálohy dnem, který následuje po dni skončení mimořádné služby, osoby odvedené při mimořádných odvodech, které po svém propuštění z této služby nejsou povinny základní (náhradní) službou a jejichž služební povinnost trvá podle zákona nebo na podkladě dobrovolného převzetí. Dobrovolníci odvedení za branné pohotovosti státu se přeloží za obdobných podmínek do zálohy dnem, který následuje po dni skončení mimořádné služby, nejde-li o osoby, které dobrovolně převzaly služební povinnost jen na dobu války. Takové osoby se z vojska propustí [§ 22, odst. 1, písm. d)].

(2) Osoby, kterým byla náhradní služba prominuta podle ustanovení § 35, zařadí se do zálohy, a nastoupily-li již náhradní službu, přeloží se do zálohy dnem, který následuje po dni propuštění z této služby.

(3) Osoby přeložené do zálohy jsou až do doby, kdy budou propuštěny (vyloučeny) z vojska nebo kdy se stanou vojáky z povolání nebo v další službě, vojáky v záloze. Služební povinnost plní konáním vojenských cvičení (§ 39) a mimořádné služby (§ 46, odst. 1, § 47, odst. 1).

a) mají-li být odstraněny jejich přebytečné počty,

b) jde-li o hromadné propuštění příslušníků jednoho nástupního ročníku před jejich přeložením do zálohy,

c) rozhodne-li tak přezkumná komise,

d) kterým byl dodatečně povolen odklad,

f) ženy, u nichž bylo zjištěno těhotenství,

g) kteří byli vzati do vazby,

h) kteří byli pravomocně odsouzeni k trestu odnětí svobody, dnem nástupu trestu.

(3) Vojákům propuštěným na trvalou dovolenou podle § 36 odst. 1 písm. c) a d) může federální ministerstvo obrany prominout zbytek základní služby, nepřesahuje-li tři měsíce, a vojákům propuštěným na trvalou dovolenou podle § 36 odst. 1 písm. g) a h) zbytek základní služby do jednoho měsíce.

(1) Vojíni, svobodníci a poddůstojníci v záloze jsou povinni vojenskými cvičeními v úhrnné době 12 týdnů; vojáci v záloze, kteří konali základní (náhradní) službu kratší než tři čtvrtiny této služby (§ 27 odst. 2 a 3, § 28 odst. 3), jsou povinni vojenskými cvičeními v úhrnné době 16 týdnů.

(1) Vojákům propuštěným na trvalou dovolenou podle § 36 odst. 1 písm. a), b), e) a f) se zbytek základní služby promíjí, nepřesahuje-li tři měsíce. Zbytek náhradní služby vojákům uvedeným v § 36 odst. 2, se promíjí v případě, že k propuštění dojde v posledním měsíci náhradní služby.

(2) Jde-li při propuštění podle § 36 odst. 1 písm. b) o dobu kratší než 10 dnů, započítává se tato doba jako vykonaná vojenská činná služba.

(8) Vojákům v záloze může být na jejich žádost okresní vojenskou správou povolen odklad vykonání cvičení na jiné období roku, případně na příští rok. O odklad cvičení může se souhlasem vojáka žádat i zaměstnavatel. Podání žádosti nemá odkladný účinek.

(5) Vojáci v záloze, kteří dlouhodobě pobývají v zahraničí, se nepovolávají po tuto dobu ke cvičení, jsou však povinni je vykonat po návratu ze zahraničí. Federální ministerstvo obrany může těmto vojákům z důvodů hodných zvláštního zřetele prominout vykonání všech nebo některých cvičení.

(4) Vojáci z povolání, jakož i vojáci, kteří konali další službu (§ 37), jsou po přeložení do zálohy povinni vojenskými cvičeními jako příslušníci téhož ročníku narození.

(3) Vojáci v záloze se povolávají zpravidla ke čtyřem pravidelným cvičením po třech nebo čtyřech týdnech. Federální ministerstvo obrany stanoví počet a délku jednotlivých cvičení s ohledem na potřeby výcviku nebo zajištění připravenosti ozbrojených sil tak, aby nebyla překročena úhrnná doba podle odstavce 1 nebo 2; může prominout vojákům v záloze konání cvičení, pokud je vycvičeno více osob nebo pokud vzhledem k vykonávanému zaměstnání nebo jiné přípravě jsou v potřebném rozsahu vycvičeni. Přesahuje-li mimořádná nebo zvláštní služba šest měsíců, může ji federální ministerstvo obrany započítat jako jedno nebo dvě cvičení.

(2) Generálové, důstojníci a praporčíci v záloze jsou povinni vojenskými cvičeními v úhrnné době 16 týdnů; do ní se započítávají vojenská cvičení, která vykonali jako příslušníci mužstva nebo poddůstojníci.

(7) Zavádějí-li se bojové prostředky nebo vyžadují-li toho důvody výcvikové, mohou být povoláni vojáci v záloze k výjimečnému vojenskému cvičení na dobu nezbytné potřeby. Povolání vojáků v záloze v rozsahu přesahujícím průměrný počet dvou ročníků narození vyžaduje předchozího schválení vlády. Výjimečné cvičení se podle možnosti započte do úhrnné doby cvičení, stanovené v odstavcích 1, 2 a 4.

(6) Vojákům v záloze může být na jejich žádost povoleno, aby konali mimo povinná cvičení též cvičení dobrovolná. Dobrovolná cvičení se nezapočítávají do úhrnné doby cvičení.

(2) Nahrazování vojenské činné služby podle odstavce 1 může být prominuto. Nelze však prominout dobu zameškanou zběhnutím a svémocným odloučením.

(1) Vojáci konající základní (náhradní) službu nebo vojenské cvičení jsou povinni plně nahradit službu, kterou zameškali překročením řádné a zvláštní dovolené, dovolenou bez nároku na peněžní náležitosti, výkonem kázeňského trestu vězení, zběhnutím nebo svémocným odloučením.

(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se použijí, nestanoví-li zvláštní zákon jinak.^3a)

(2) Federální ministerstvo obrany a federální ministerstvo vnitra stanoví obecně závazným právním předpisem podmínky snížení nebo prominutí náhrady nákladů a v dohodě s federálním ministerstvem financí výši náhrady nákladů.

(1) Vojáci v činné službě, kteří jsou na vlastní žádost nebo z důvodu pravomocného odsouzení soudem pro trestný čin anebo pro služební nezpůsobilost propuštěni před splněním povinnosti k další službě nebo před splněním převzatého závazku, jsou povinni vrátit částku, která se rovná nákladům vynaloženým na materiální a finanční zabezpečení jejich vzdělání nebo vycvičení (dále jen „náhrada nákladů“).

(9) Ze cvičení se předčasně propustí vojáci, kteří se z důvodu nemoci nebo úrazu stanou na zbývající dobu neschopnými vojenské činné služby, kteří byli během cvičení vzati do vazby nebo jimž byl během cvičení povolen odklad cvičení. Doba, po kterou konali cvičení, se jim započítá do úhrnné doby cvičení.

(3) Základní (náhradní) služba nebo vojenské cvičení zameškané nemocí, úrazem nebo zdravotní dovolenou se nenahrazuje, jestliže nemoc nebo úraz nevznikly nebo se nezhoršily vlastní vinou vojáka.