EXEKUCE NA MOVITÉ VĚCI.
Zabavení.
Dražba.
Rozvrh výtěžku.
Výtěžek prodeje.

§ 508

Exekuční prostředky.
Exekuce na movité věci se vykoná jejich zabavením a prodejem.

(2) V zájemním protokole se poznamenají též námitky proti zabavení.

(1) Věci, které má dlužník ve své moci, nebo dlužníkovy věci, které má vymáhající věřitel nebo osoba ochotná je vydat, se zabaví tím, že výkonný úředník sestaví jejich seznam a popíše je (zájemní protokol). Další zabavení věcí, které jsou již zabaveny, se vykoná poznámkou v zájemním protokole.

(1) Usnesení o povolení exekuce se doručí dlužníku až při výkonu zabavení. Není-li dlužník při výkonu přítomen, doručí se mu toto usnesení spolu s uvědoměním o výsledku výkonu.

(2) Vymáhající věřitel se uvědomí o zabavení jen tehdy, nebyl-li při výkonu přítomen.

§ 511

Věci vyloučené z exekuce.
Omezení prodeje.

(1) Z exekuce jsou vyloučeny věci:

b) u nichž by exekuce odporovala veřejným anebo veřejně uznaným zájmům nebo občanské pietě;

a) které dlužník potřebuje k výkonu svého povolání nebo zaměstnání, anebo k existenci své nebo osob, kterým je podle zákona povinen poskytovat úhradu na osobní potřeby;

c) které nelze zabavit podle zvláštních předpisů.

(2) Ministr spravedlnosti v dohodě se zúčastněnými ministry může nařízením stanovit, které věci podle odstavce 1 písm. a) a b) jsou vyloučeny z exekuce nebo s jakým omezením je přípustný exekuční prodej věcí.

§ 512

Zabavením nabývá vymáhající věřitel exekučního zástavního práva pro vymáhanou pohledávku.
Účinky zabavení.

§ 513

Na návrh vymáhajícího věřitele mohou být zabavené věci z důležitých důvodů vhodným způsobem uschovány.
Úschova zabavených věcí.

§ 514

Zabavení peněz.

(2) Při zabavení cizozemských peněz je třeba zachovat zvláštní předpisy na ně se vztahující.

(1) Nalezne-li výkonný úředník při výkonu platné československé peníze, vydá je vymáhajícímu věřiteli na úhradu jeho pohledávky. Je-li pochybné, zda zabavená částka podléhá exekuci (§ 511), nebo je-li několik vymáhajících věřitelů, složí výkonný úředník peníze u soudu.

§ 515

Věci podléhající zkáze lze zabavit, jen nebudou-li nalezeny jiné zabavitelné věci, postačující k uspokojení vymáhajícího věřitele. Věci podléhající zkáze prodá výkonný úředník ihned z volné ruky. Nedosáhne-li se úředně stanovené nebo odhadní ceny, anebo nepřevezme-li vymáhající věřitel věci za tuto cenu, odevzdají se dlužníkovi k volnému nakládání a exekuční zástavní právo vymáhajícího věřitele k nim zanikne.
Věci podléhající zkáze.

(1) Příslušenství nemovité věci lze zabavit jen spolu s nemovitou věcí.

§ 516

Exekuce na příslušenství nemovité věci.

(2) Výjimky pro příslušenství zemědělských nemovitých věcí může stanovit vláda nařízením.

(1) Po právní moci usnesení povolujícího exekuci nařídí soud prodej zabavených věcí.

§ 517

Nařízení prodeje zabavených věcí.

(2) Před prodejem je třeba věci, pokud nemají úředně stanovenou cenu, odhadnout.

(1) Zabavené věci se prodají v dražbě, která se koná buď v místě, kde jsou zabavené věci, nebo u soudu.

(2) Soud oznámí dražební rok dlužníku, vymáhajícímu věřiteli a okresnímu národnímu výboru, v jehož obvodu bude dražba konána a v jehož obvodu má dlužník bydliště. Kromě toho se dražební rok uveřejní způsobem v místě obvyklým.

(1) Dražbu provádí výkonný úředník, který o dražbě sepíše protokol.

(2) Výkonný úředník a dlužník nesmějí dražit. Dražit nemohou ani osoby, které by podle platných předpisů nemohly nabýt předmětu dražby.

(3) Zaplacením nejvyššího podání zanikají proti vydražitelovi závady váznoucí na věci.

(1) Dražba se skončí, stačí-li dosažený výtěžek k uspokojení vymáhajících věřitelů.

(2) Nenajde-li se kupec pro dražené věci, nařídí soud opětovnou dražbu. Věci, pro které se nenajde kupec ani při opětovné dražbě, může vymáhající věřitel převzít do patnácti dnů po vyrozumění o bezvýslednosti dražby za dvě třetiny odhadní nebo úředně stanovené ceny. Soud odepře vymáhajícímu věřiteli převzetí věcí, jsou-li proti převzetí důvodné námitky; mezi několika vymáhajícími věřiteli, ochotnými jinak k převzetí, rozhoduje pořadí jejich zástavního práva. Dojde-li k převzetí, zanikají exekuční zástavní práva těch vymáhajících věřitelů, kteří pořadím předcházejí přejimatele a nebyli též k převzetí ochotni; jinak má prodej uskutečněný převzetím tytéž účinky jako prodej v dražbě. Nepřevezme-li věci ani jeden z vymáhajících věřitelů nebo bude-li převzetí všem k němu ochotným pravomocně odepřeno, zanikne exekuční zástavní právo všech vymáhajících věřitelů.

(1) Je-li věřitel jen jeden, vydá mu výkonný úředník po srážce nákladů odhadu a prodeje výtěžek až do výše jeho vymahatelné pohledávky s úroky ode dne dražby a náklady; zbytek odevzdá dlužníkovi.

(2) Je-li věřitelů několik, složí výkonný úředník výtěžek prodeje u soudu.

(1) Výtěžek prodeje se rozdělí v tomto pořadí:

(2) Úroky a opětující se plnění za poslední tři roky před prodejem, jakož i náklady vzniklé uplatněním a vymáháním nároku mají stejné pořadí jako jistina.

(3) Pohledávky stejného pořadí se uspokojí poměrně.

(1) Soud může ustanovit rok k rozvrhu výtěžku prodeje. K roku předvolá účastníky a ty, kdož mají věcná práva na uspokojení z prodaných věcí.

(2) V rozvrhovém usnesení rozhodne soud i o nárocích, které byly na rozvrhovém roku popřeny co do pravosti, výše, pořadí anebo způsobu úhrady. Nároky, pro které je exekuční titul, může dlužník popírat jen tehdy, když uplatňuje skutečnosti, které nastaly po vzniku exekučního titulu.

(3) Nemůže-li soud o popřených nárocích rozhodnout bez provedení důkazů o sporných skutečnostech, nebo je-li třeba o nich rozhodnout ve správním řízení, odkáže toho, kdo popírá právo doložené obsahem spisů nebo kdo nedoloženě tvrdí, že má nárok, aby podal žalobu nebo návrh na zahájení správního řízení. Ustanovení §§ 502 a 503 platí tu přiměřeně.

b) pohledávky věřitelů, kteří mají zadržovací právo;

c) pohledávky věřitelů, kteří mají zákonné zástavní právo;

d) pohledávky věřitelů, kteří mají smluvní zástavní právo, získané před zabavením, jsou-li dostatečně podle spisů prokázány, a to podle časového pořadí nabytí smluvního zástavního práva;

e) pohledávky vymáhajících věřitelů podle pořadí zabavení.

§ 525

Rozvrhové usnesení doručí soud dlužníku a všem osobám, o jejichž nároku se v něm rozhoduje (§ 524).

a) náklady odhadu, úschovy a prodeje;

(1) Nejnižší podání činí dvě třetiny odhadní nebo úředně stanovené ceny.

(2) Výkonný úředník udělí příklep dražiteli, který podá nejvíce. Vydražitel musí nejvyšší podání ihned zaplatit. Neučiní-li tak, draží se věc znovu, vydražitel se však již nemůže dražby této věci zúčastnit.

§ 526

O provedení rozvrhového usnesení platí přiměřeně ustanovení § 505.
Provedení rozvrhového usnesení.