(1) Československému občanu se ustanoví poručník v Československé republice a zde se také vede poručenství. Jestliže však poručenec trvale žije v cizině, může převzít vedení poručenství československý konzulární orgán (generální konzulát, konzulát, konzulární oddělení zastupitelského úřadu), a to v rozsahu působnosti, jaká přísluší orgánům v Československé republice, uznává-li stát, v němž poručenec žije, tuto pravomoc československých konzulárních orgánů. Konzulární orgán (orgán pověřený péčí o mládež) může také upustit zcela nebo zčásti od vedení poručenství, pokud poručenství zřízené cizozemským orgánem stačí k ochraně práv a zájmů poručence. Od péče o jmění československého poručence, který je v cizině, může být upouštěno, je-li v cizině zřízeno zvláštní poručenství, které stačí k ochraně práv a zájmů poručence.
⚠ Zákon 142/1950 byl zrušen ke dni 1964-03-31.
Níže je poslední platné znění před zrušením — pro orientaci nebo studium historie. Pro aktuální právní úpravu hledej nahrazující předpis.