1. bylo-li přijetí zcela nebo zčásti odepřeno;
2. bylo-li ohledně majetku směnečníka, ať přijal směnku nebo ne, vydáno rozhodnutí o úpadku1) nebo o zamítnutí insolvenčního návrhu1) pro nedostatek majetku, zastavil-li směnečník své platy nebo byl-li bezvýsledně veden výkon rozhodnutí nebo exekuce na jeho majetek;
3. bylo-li ohledně majetku výstavce směnky, který zakázal její předložení k přijetí, vydáno rozhodnutí o úpadku nebo o zamítnutí insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku.
1. směnečný peníz, pokud nebyla směnka přijata nebo zaplacena, s úroky, byly-li ujednány;
2. šestiprocentní úroky ode dne splatnosti;
3. útraty protestu a podaných zpráv, jakož i ostatní útraty;
4. odměnu ve výši jedné třetiny procenta směnečného peníze nebo v nižší dohodnuté výši.
POSTIH PRO NEPLACENÍ.
§ 40
Majitel může vykonat postih proti indosantům, výstavci a jiným osobám šekově zavázaným, jestliže šek včas předložený není zaplacen a je-li odepření placení zjištěno:
1. veřejnou listinou (protestem);
2. písemným, datovaným prohlášením šekovníkovým, napsaným na šek s údajem dne předložení;
3. datovaným prohlášením odúčtovny, že šek byl včas předložen a že nebyl zaplacen.
(1) Zní-li směnka na měnu, která není v oběhu v platebním místě, lze směnečný peníz zaplatit v tuzemské měně podle hodnoty, kterou má v den splatnosti. Prodlévá-li dlužník s placením, může majitel volit, zda má být směnečný peníz zaplacen v tuzemské měně podle kursu v den splatnosti nebo podle kursu v den platební.
(2) Hodnota cizí měny se určí podle zvyklostí platebního místa. Výstavce však může ustanovit, že se má platit podle kursu určeného ve směnce.
(1) Majitel musí dát zprávu o odepřeném zaplacení svému indosantu a výstavci do čtyř pracovních dní následujících po dni protestu nebo po dni zjištění stejného významu anebo při doložce „bez útrat“ po dni předložení. Každý indosant musí do dvou všedních dnů poté, kdy dostal zprávu, vyrozumět svého indosanta o zprávě, kterou dostal, a sdělit mu jména a adresy těch, kdož před tím podali zprávu, a tak po řadě až k výstavci. Lhůty běží od přijetí předchozí zprávy.
(2) Dává-li se podle předchozího odstavce zpráva osobě, jež se na šek podepsala, musí být ve stejné lhůtě podána stejná zpráva jejímu šekovému rukojmímu.
(3) Neudá-li některý indosant svou adresu nebo udá-li ji nečitelně, postačí dát zprávu indosantu, který ho předchází.
(4) Zprávu lze dát v každé formě, také pouhým vrácením šeku.
(5) Kdo je povinen dát zprávu, musí dokázat, že ji dal v předepsané lhůtě. Lhůta je dodržena, byla-li během lhůty podána poštovní zásilka obsahující zprávu.
(6) Kdo nepodá zprávu včas, neztrácí svá práva; odpovídá však za škodu, která snad byla jeho nedbalostí způsobena, avšak jen do výše šekového peníze.
(1) Výstavce, indosant nebo šekový rukojmí může doložkou „bez útrat“, „bez protestu“ nebo jinou doložkou stejného významu na šek napsanou a podepsanou zprostit majitele povinnosti, aby k zachování postihových práv dal učiniti protest nebo zjištění stejného významu.
(2) Doložka nezprošťuje majitele povinnosti šek včas předložit a dát potřebné zprávy. Prokázat, že lhůta nebyla dodržena, náleží tomu, kdo se toho proti majiteli dovolává.
(3) Doložka připojená výstavcem je účinná proti všem osobám, které se na šek podepsaly; doložka připojená indosantem nebo šekovým rukojmím je účinná jen proti nim. Dá-li majitel učinit protest nebo zjištění stejného významu nehledě k doložce připojené výstavcem, jdou útraty na jeho vrub. Připojí-li doložku indosant nebo šekový rukojmí, útraty protestu nebo zjištění stejného významu, byly-li přece učiněny, mohou být vymáhány na všech osobách, které se na šek podepsaly.
(1) Odepření přijetí nebo placení musí být zjištěno veřejnou listinou (protestem pro nepřijetí nebo pro neplacení).
(2) Protest pro nepřijetí musí být učiněn ve lhůtách určených pro předložení k přijetí. Byla-li podle § 24 odst. 1 směnka předložena po prvé v poslední den lhůty, lze učinit protest ještě v den následující.
(3) Protest pro neplacení musí být učiněn, jde-li o směnku splatnou v určitý den nebo v určitý čas po datu vystavení nebo po viděné, v některý ze dvou pracovních dní následujících po dni splatnosti. Při směnce na viděnou musí být učiněn protest pro neplacení ve stejných lhůtách, jaké jsou stanoveny v předchozím odstavci k protestu pro nepřijetí.
(4) Uplatnění nároku proti některé osobě šekově zavázané nebrání majiteli, aby se domáhal svých nároků na ostatních, třebas následují za tím, proti komu byl nárok uplatněn nejprve.
§ 45
Majitel může postihem žádat:
1. šekový peníz, pokud nebyl šek zaplacen;
2. šestiprocentní úroky ode dne předložení;
3. útraty protestu nebo zjištění stejného významu a útraty zpráv, jakož i ostatní útraty;
4. odměnu ve výši jedné třetiny procenta šekového peníze nebo v nižší dohodnuté výši.
§ 46
Kdo vyplatí šek, může vymáhat na svých předchůdcích:
1. celou částku, kterou zaplatil;
2. šestiprocentní úroky z této částky ode dne, kdy zaplatil;
3. své útraty;
4. odměnu, která se vypočte podle § 45 č. 4.
(1) Každá osoba šekově zavázaná, proti níž se vykoná nebo může vykonat postih, může se domáhat, aby jí při zaplacení postihové částky byl vydán šek s protestem nebo zjištěním stejného významu a potvrzený účet.
(2) Majitel může žádat plnění na každém z nich nebo na několika z nich anebo na všech dohromady a není vázán pořadím, v kterém se zavázali.
(1) Vadí-li včasnému předložení šeku nebo včasné protestaci nebo zjištění stejného významu nepřekonatelná překážka (zákonné ustanovení některého státu nebo jiný případ vyšší moci), prodlužují se lhůty stanovené pro tyto úkony.
(2) Majitel je povinen neprodleně dát zprávu svému indosantu o případu vyšší moci, vyznačit tuto zprávu na šeku nebo přívěsku a připojit datum a podpis; kromě toho platí ustanovení § 42.
(3) Pomine-li vyšší moc, musí majitel neprodleně předložit šek k placení a po případě dát učinit protest nebo zjištění stejného významu.
(4) Trvá-li vyšší moc déle než patnáct dní ode dne, kterého majitel, byť i před uplynutím lhůty k předložení, dal svému indosantu zprávu, že nastala vyšší moc, lze vykonat postihová práva, aniž třeba předložit šek nebo učinit protest nebo zjištění stejného významu.
(5) O skutečnostech, které se týkají toliko osoby majitele nebo toho, koho majitel pověřil předložit šek nebo učinit protest nebo zjištění stejného významu, platí, že nejsou případy vyšší moci.