(5) Zastaví-li směnečník, ať směnku přijal nebo ne, své platy, nebo byla-li bezvýsledně vedena exekuce na jeho jmění, může majitel vykonat postih jen tehdy, byla-li směnka předložena směnečníkovi k placení a učiněn protest.

(6) Bylo-li ohledně majetku směnečníka, ať směnku přijal nebo ne, či výstavce směnky, který zakázal její předložení k přijetí, rozhodnuto o úpadku nebo o zamítnutí insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku, stačí k výkonu práva postihu předložit příslušná rozhodnutí soudu.

(1) Odepření přijetí nebo placení musí být zjištěno veřejnou listinou (protestem pro nepřijetí nebo pro neplacení).

(2) Protest pro nepřijetí musí být učiněn ve lhůtách určených pro předložení k přijetí. Byla-li podle § 24 odst. 1 směnka předložena po prvé v poslední den lhůty, lze učinit protest ještě v den následující.

(3) Protest pro neplacení musí být učiněn, jde-li o směnku splatnou v určitý den nebo v určitý čas po datu vystavení nebo po viděné, v některý ze dvou pracovních dní následujících po dni splatnosti. Při směnce na viděnou musí být učiněn protest pro neplacení ve stejných lhůtách, jaké jsou stanoveny v předchozím odstavci k protestu pro nepřijetí.

(4) Uplatnění nároku proti některé osobě šekově zavázané nebrání majiteli, aby se domáhal svých nároků na ostatních, třebas následují za tím, proti komu byl nárok uplatněn nejprve.

Judikatura k tomuto ustanovení

  • Nejvyšší soud rozhodl, že absence doložky „bez protestu“ na blankosměnce, která měla být dle dohody o vyplňovacím právu uvedena, nemá vliv na postavení avala (směnečného rukojmího) jako přímého směneč…

  • Nejvyšší soud rozhodl, že dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Praze se odmítá. Žalovaný úspěšně prokázal, že směnkou zajištěná pohledávka neexistuje, jelikož provoz restaurace nebyl zaháj…