(1) Všechny trestní a občanskoprávní věci mají být projednávány s největším urychlením tak, aby v nich mohlo být vydáno co nejdříve konečné rozhodnutí.

(2) Prokurátoři, soudci a všichni zaměstnanci prokuratur a soudů mají vycházet všem pracujícím, kteří se dovolávají jejich rady nebo pomoci, všemožně vstříc; zejména mají všestranně pečovat o to, aby nedostatek všeobecného nebo právnického vzdělání nebyl nikomu na újmu v jeho právech, a dávat všem, kdož toho potřebují, návod k provedení potřebných úkonů spolu s poučením, jaké právní následky budou spojeny s provedením těchto úkonů nebo s jejich opomenutím.

(3) Doba, kdy je možno se dostavit k prokurátoru nebo k soudu bez předchozího předvolání, se určí tak, aby styk pracujících s prokurátorem nebo soudem byl co nejvíce usnadněn.