FINANČNÍ SLUŽBA.

Fond bytového hospodářství.
Působnost Fondu.
Organisace a správa Fondu.
Hospodaření Fondu.

Obsah finanční služby.

§ 17

Působnost Fondu bytového hospodářství (dále jen „Fond“) se vztahuje

§ 18

Ustanovení této hlavy týkající se podniků vztahují se přiměřeně též

§ 21

Výbor pečuje o to, aby Fond plnil své úkoly ve shodě s jednotným hospodářským plánem a co nejúsporněji.

§ 23

Zastupování Fondu.

§ 24

Činnost Fondu je určována jeho plánem, jejž schvaluje ministerstvo práce a sociální péče v dohodě s ministerstvem financí a který je součástí jednotného hospodářského plánu.

§ 25

Fond sestaví v každém roce rozpočet a účetní závěrku, která podléhá schválení ministerstva práce a sociální péče danému v dohodě s ministerstvem financí. Fond je povinen hospodařit podle rozpočtu.

§ 26

Hotovosti, cenné papíry a listiny ukládá Fond u Investiční banky, národního podniku.

Finanční zabezpečení hospodaření s bytovým majetkem.
Bytové hospodářství.
Bytové jmění.
Provoz bytového hospodářství.
Kontrola bytových hospodářství.
Provozní úvěr.
Platební styk.

Financování bytových investic.
Bytové investice.
Stavba rodinných domků.
Prodej rodinných domků do osobního vlastnictví.

1. na bytový majetek národní, pokud z ní není podle § 8 odst. 1 č. 1 zákona vyloučen;

2. na bytový majetek jednotných zemědělských družstev (dále jen „zemědělská družstva“);

3. na bytový majetek organisací a institucí celostátního významu a jednotlivých bytových družstev, pokud byla na něj podle § 8 odst. 1 č. 2 zákona rozšířena.

1. na odděleně účtující zařízení vytvořená podle § 13 odst. 3 zákona;

2. na organisace a instituce celostátního významu a na jednotlivá bytová družstva, na jejichž bytový majetek byla rozšířena působnost Fondu.

(1) Fond je podřízen vrchnímu vedení ministerstva práce a sociální péče.

(2) Dozor na činnost Fondu vykonává ministerstvo práce a sociální péče v dohodě s ministerstvem financí.

(1) Správu Fondu vede devítičlenný výbor, jehož tři členové jsou Slováci. Je-li předsedou výboru Čech, je jeho náměstkem Slovák, a naopak.

(2) Členem výboru může býti toliko československý občan oddaný lidově demokratickému řádu, bezúhonný a schopný k výkonu této funkce.

(3) Členové výboru slíbí ministru práce a sociální péče, že budou plnit své povinnosti svědomitě a v souladu se zájmy státu.

(1) Podrobnosti o jednání a usnášení výboru upraví jednací řád, jejž vydá výbor se schválením ministerstva práce a sociální péče.

(2) Funkce členů výboru je čestná. Členové mají nárok pouze na náhradu výdajů spojených s výkonem funkce; výši této náhrady může ministerstvo práce a sociální péče v dohodě s ministerstvem financí určit úhrnnou částkou.

(1) Fond zastupuje a jeho jménem jedná předseda výboru; v jeho nepřítomnosti nebo při jeho zaneprázdnění ho zastupuje náměstek. Za Fond se podpisuje předseda výboru (náměstek) tak, že k názvu Fondu připojí svůj podpis.

(2) Výbor může se schválením ministerstva práce a sociální péče zmocnit též jiné osoby, aby v rozsahu, jejž zároveň určí, zastupovaly Fond a jednaly jeho jménem.

§ 27

U každého národního podniku, jakož i u každého komunálního podniku, který se zabývá vedle své jiné podnikové činnosti též správou bytového majetku (dále jen „komunální podnik sdružený“) tvoří hospodaření s bytovým majetkem zvláštní hospodářský celek (podnikový bytový fond — dále jen „bytové hospodářství“) účtující odděleně od ostatního provozu podniku (provoz podniku — dále jen „podnikové hospodářství“).

(1) Národní podniky a komunální podniky sdružené vytvoří bytové hospodářství ke dni 1. ledna 1951 nebo, vzniknou-li předpoklady k jeho vytvoření později, ke dni vzniku těchto předpokladů.

(2) Do bytového hospodářství převedou národní podniky a komunální podniky sdružené ke dni jeho vytvoření bytový majetek, zásoby a finanční majetek patřící k tomuto majetku, jakož i závazky bytový majetek zatěžující nebo k němu patřící.

§ 29

U komunálních podniků, které se zabývají výlučně správou bytového majetku (dále jen „komunální podnik bytový“) tvoří bytové hospodářství provoz celého podniku.

§ 30

Základem bytového hospodářství je bytové jmění (bytový fond), které odpovídá součtu zůstatkové účetní ceny bytového majetku a pohledávek investiční povahy.

(2) Je-li počáteční bytové jmění nižší nebo vyšší než bytové jmění podle § 30, upraví se na tuto výši na vrub nebo ve prospěch Fondu.

(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 platí přiměřeně, převede-li se do bytového hospodářství další bytový majetek.

(1) Ke dni vytvoření bytového hospodářství rovná se počáteční bytové jmění rozdílu mezi součtem částek uvedených v § 30 a součtem závazků zatěžujících bytový majetek.

(2) Bytové jmění se snižuje zejména o odvedené částky rovnající se odpisům z bytového majetku nebo zůstatkové účetní ceně vyřazeného bytového majetku, o bytový majetek vyňatý z bytového hospodářství, o částky, o které byla snížena kupní (trhová) cena rodinných domků nebo plat za jejich stavbu podle § 53 odst. 1, nebo o prominutý zbytek investorovy pohledávky podle § 53 odst. 2.

(1) Bytové jmění se zvyšuje zejména o prostředky poskytnuté Fondem na úhradu pořizovací ceny bytových investic, o další bytový majetek převedený do bytového hospodářství nebo o závazky převzaté Fondem.

(1) Činnost bytového hospodářství podniků určují jejich podnikové plány, jež jsou součástí jednotného hospodářského plánu.

(2) Podniky sestaví v každém roce rozpočet a účetní závěrku bytového hospodářství. Rozpočet, a to u národních podniků a u komunálních podniků sdružených spolu s rozpočtem jejich podnikového hospodářství, je základem finančního plánu podniku tvořícího součást podnikového plánu. Podniky jsou povinny hospodařit podle rozpočtu.

(1) Zisk bytového hospodářství podniků podle schválené účetní závěrky, snížený o částku, o kterou jsou při náležitém splnění stanovených úkolů skutečné náklady nižší než náklady stanovené v rozpočtu, jde ve prospěch Fondu.

(2) Částka, o kterou jsou při náležitém splnění stanovených úkolů skutečné náklady nižší než náklady stanovené v rozpočtu, jde u národních podniků a u komunálních podniků sdružených ve prospěch podnikového hospodářství; u komunálních podniků bytových se použije této částky způsobem, který stanoví ministerstvo práce a sociální péče v dohodě s ministerstvy financí a vnitra.

§ 35

Jsou-li náklady stanovené v rozpočtu bytového hospodářství vyšší než stanovené výnosy, uvede se v rozpočtu rozdíl, pokud nevyplývá z toho, že nájemné vybírané z bytového majetku je nižší než obvyklé nájemné z nájemních předmětů téhož druhu, stejné velikosti, jakosti a polohy v obci, jako nárok bytového hospodářství vůči Fondu a jako výnos.

2. že skutečné náklady jsou vyšší než náklady stanovené v rozpočtu.

1. že nájemné vybírané z bytového majetku je nižší než obvyklé nájemné z nájemních předmětů téhož druhu, stejné velikosti, jakosti a polohy v obci;

(2) Částky uvedené v odstavci 1 č. 1 a 2 jdou u národních podniků a u komunálních podniků sdružených na vrub podnikového hospodářství; u komunálních podniků bytových uhradí se tyto částky způsobem, který stanoví ministerstvo práce a sociální péče v dohodě s ministerstvy financí a vnitra.

(1) Ztráta bytového hospodářství podniků podle účetní závěrky jde na vrub Fondu, pokud nevyplývá z toho

§ 37

Ministerstvo práce a sociální péče může v dohodě s ministerstvem financí a věcně příslušným ministerstvem uložit podnikům, aby zálohově odváděly Fondu zisk podle rozpočtu bytového hospodářství a částky rovnající se odpisům z bytového majetku; stejně může uložit Fondu, aby zálohově hradil podnikům rozdíl, o který jsou v rozpočtu stanovené náklady vyšší než stanovené výnosy.

§ 40

Podniky jsou povinny soustředit své peněžní spojení týkající se bytového hospodářství u ústavu příslušného poskytovati jim provozní úvěr.

§ 38

Prostředky potřebné k financování provozu bytového hospodářství (dále jen „provozní úvěr“) smějí si podniky opatřiti úvěrem, a to jen u peněžních ústavů, které určí ministerstvo financí vyhláškou v úředním listě.

§ 39

Podnik si smí opatřit provozní úvěr jen v mezích rozpočtu.

§ 42

Bytové a podnikové hospodářství podniku smějí si poskytovat jen účetní úvěr, a to pouze, pokud jde o vzájemné dodávky a výkony; tyto úvěry, jakož i správní náklady se měsíčně vypořádají.

(1) Platy týkající se bytového hospodářství jsou podniky povinny konat zásadně převodem ve svém účtě u peněžního ústavu uvedeného v § 40. Platiti hotovými penězi smějí jen, nelze-li placení převodem v účtě provést nebo není-li takové placení účelné.

(2) Pokladní hotovosti musí podniky omezit na nezbytně nutnou výši.

§ 43

Bytové hospodářství podniků je podřízeno dozoru ministerstva práce a sociální péče. Tím však zůstává nedotčena působnost jiných úřadů a orgánů podle příslušných předpisů.

(2) Podniky jsou povinny poskytovat ústavům údaje potřebné k provádění kontroly. Údaje podniku si může ústav ověřit nahlédnutím do jeho početních záznamů.

(1) O zjištěných závadách musí ústav podat ihned zprávu orgánu, který schvaluje podnikový plán.

(2) V závažných případech podá ústav zprávu o zjištěných závadách též ministerstvu práce a sociální péče a věcně příslušnému ministerstvu.

(1) Podrobné předpisy o bytovém hospodářství, o jeho vytvoření a provozu a o vytvoření a úpravě bytového jmění vydá ministerstvo práce a sociální péče v dohodě se státním úřadem plánovacím, s ministerstvem financí a s věcně příslušnými ministerstvy vyhláškou v úředním listě, v níž zároveň stanoví, kdo schvaluje úpravu bytového jmění, jakož i účetní závěrky bytových hospodářství.

(2) Podrobné předpisy o provozním úvěru, platebním styku a o peněžní kontrole bytových hospodářství vydá ministerstvo financí v dohodě se státním úřadem plánovacím, s ministerstvem práce a sociální péče a s věcně příslušnými ministerstvy vyhláškou v úředním listě.

§ 47

Zemědělská družstva.
Ustanovení tohoto oddílu se nevztahují na zemědělská družstva. Finanční zabezpečení jejich hospodaření s bytovým majetkem upraví vláda zvláštním nařízením.

§ 46

Podrobné předpisy.

(1) Investiční banka, národní podnik, a peněžní ústavy uvedené v § 40 (dále jen „ústavy“) provádějí stálou peněžní kontrolu bytového hospodářství podniků, a to zejména tím, že sledují a řídí pohyb peněz.

(1) Bytovými investicemi se rozumějí

4. pořízení staveb a předmětů investiční povahy určených k provozu bytového hospodářství;

3. nabytí stavebních pozemků, na nichž jsou obytné domy, jakož i nezastavěných pozemků určených podle zastavovacího plánu k zastavění obytnými domy;

2. obnova obytných domů zničených nebo poškozených ve spojitosti s válečnými událostmi nebo s nepřátelskou okupací, jakož i obnova obytných domů, které byly zničeny nebo poškozeny živelní pohromou;

1. novostavba obytných domů a úprava neobytných budov na obytné domy, jakož i přístavby, nástavby, přestavby a úpravy obytných domů, pokud se jimi získají nové byty;

6. opravy, jimiž se zvyšuje původní pořizovací cena bytového majetku nebo se prodlužuje doba jeho upotřebitelnosti.

5. pořízení součástí a příslušenství bytového majetku;

(2) Za bytové investice ve smyslu odstavce 1 se považuje též stavba a obnova rodinných domků.

§ 49

Fond financuje bytové investice

4. organisací a institucí celostátního významu, na jejichž bytový majetek byla podle § 8 odst. 1 č. 2 zákona rozšířena působnost Fondu;

6. jednotlivých ústředních orgánů (úřadů) státu, zařízení státní správy (státních podniků) a národních výborů, povolilo-li to podle § 8 odst. 1 č. 3 zákona ministerstvo práce a sociální péče v dohodě s ministerstvem financí a věcně příslušným ministerstvem.

1. národních podniků, jsou-li určeny ve prospěch zaměstnanců podniku;

3. zemědělských družstev, jsou-li určeny ve prospěch členů družstva;

2. komunálních podniků;

5. jednotlivých bytových družstev, na jejichž bytový majetek byla podle § 8 odst. 1 č. 2 zákona rozšířena působnost Fondu, nebo povolilo-li to ministerstvo práce a sociální péče v dohodě s ministerstvem financí podle § 8 odst. 2 zákona i bez rozšíření této působnosti, avšak vždy jen, jsou-li určeny ve prospěch členů družstva;

2. pro osoby v podniku již zaměstnané, jejichž byty se staly poddolováním nezpůsobilými k bydlení nebo které bydlí s rodiči, ač si založily sňatkem vlastní domácnost, anebo které nabídly své zdravotně nezávadné a vhodné byty pro zaměstnance podniku a jež se ve všech těchto případech zavázaly, že nezruší po smluvenou dobu bez vážného důvodu pracovní smlouvu ani nedají podniku svým zaviněním podnět k jejímu zrušení;

3. pro jiné osoby, které nabídly své zdravotně nezávadné a vhodné byty pro zaměstnance podniku.

(1) Fond financuje stavbu rodinných domků, jsou-li určeny pro osoby, které se zvláště zasloužily o výstavbu státu.

(2) Splnění této podmínky se nevyžaduje, staví-li rodinné domky národní podnik některého klíčového oboru

(3) Které podniky se považují za podniky klíčových oborů, stanoví ministerstvo práce a sociální péče v dohodě s věcně příslušnými ministerstvy vyhláškou v úředním listě.

1. pro osoby, které se přihlásily do práce v podniku a zavázaly se, že nezruší po smluvenou dobu bez vážného důvodu pracovní smlouvu ani nedají podniku svým zaviněním podnět k jejímu zrušení;

§ 51

Obnova rodinných domků.

(2) Určí-li investora stavební úřad, stanoví též podmínky obnovy. Tyto podmínky stanoví i tehdy, zvolí-li si s jeho svolením investora vlastník zničeného nebo poškozeného domku a nedojde-li o nich mezi ním a investorem k dohodě.

(1) Je-li výměrem o obnově stanoveno, že se obnova má provést v celé obci nebo v některé její části jako jednotná stavební akce, určí stavební úřad investora, který provede tuto akci, pokud se týká obytných staveb. Rovněž v obcích nebo v jejich částech, které takto obnoveny nebudou, určí stavební úřad investory, kteří obnoví jednotlivé rodinné domky, pokud si jejich vlastníci nezvolí se schválením stavebního úřadu investora sami.

(1) Rodinné domky, jež investor vystavěl na svých pozemcích, prodá po dokončení stavby jednotlivcům do osobního vlastnictví za kupní (trhovou) cenu, která se rovná pořizovací ceně.

(2) Zároveň s kupní (trhovou) smlouvou sjedná investor smlouvu, kterou přenechá nabyvateli rodinného domku a jeho právním nástupcům k bezplatnému užívání na dobu trvání domku nezastavěnou část stavebního pozemku.

2. prošla-li též smluvená doba a nezrušil-li vlastník domku bez důležitého důvodu pracovní smlouvu ani nezrušil-li ji investor z jeho zavinění.

(1) Je-li nabyvatelem (vlastníkem) rodinného domku osoba uvedená v § 50 odst. 2 č. 1 nebo 2, sníží se na vrub investorova bytového jmění kupní (trhová) cena domku nebo plat za jeho stavbu o třetinu.

1. splatil-li na ni vlastník domku částku, která se spolu s prostředky, jimiž přispěl k úhradě pořizovací ceny domku, rovná třetině této ceny, a

(2) Investorova pohledávka z této kupní (trhové) ceny domku nebo z platu za jeho stavbu se považuje za splacenou na vrub investorova bytového jmění,

(1) Nárok na výhodu podle § 53 zůstane vlastníku rodinného domku zachován, stal-li se bez svého zavinění nezpůsobilým k práci nebo zrušil-li pracovní smlouvu z důležitého důvodu anebo zrušil-li ji investor bez jeho zavinění.

(2) Stejně zůstane nárok na výhodu zachován dědicům zemřelého vlastníka domku, jsou-li jimi jeho manželka nebo děti, třebas nebyli v podniku zaměstnáni.

§ 55

Nárok na výhodu podle § 53 zaniká a investoru přísluší právo rodinný domek vykoupiti, zrušil-li jeho vlastník před projitím smluvené doby bez vážného důvodu pracovní smlouvu nebo zrušil-li ji investor z jeho zavinění.

§ 56

Podrobné předpisy.
Podrobné předpisy o financování bytových investic vydá ministerstvo práce a sociální péče v dohodě se státním úřadem plánovacím, s ministerstvem financí a s věcně příslušnými ministerstvy vyhláškou v úředním listě.