II.
Část pracovní.

A. Péče o ženy těhotné.

B. Péče za porodu.

C. Péče o šestinedělku a novorozence.

D. Záznamnictví.

(1) Asistentka vysvětlí každé těhotné význam lékařského vyšetření jak pro zdraví samotné ženy, tak i pro zdravý vývoj plodu. Je povinna se starati, aby těhotná byla lékařem vyšetřena nejméně třikrát za těhotenství (§ 11 Směrnic). Nepodaří-li se jí přiměti ženu k návštěvě poradny nebo lékaře, oznámí to poradně.

(2) Jedině poradenský nebo ošetřující lékař je oprávněn doporučiti, zda těhotná žena potřebuje zvláštní léčebnou péči během těhotenství, a zda má roditi v ústavu, nebo zda může porod probíhati v domácnosti.

(1) Asistentka je povinna navštěvovati místo zdravotní pracovnice těhotné ženy v bytě, poučuje je o hygieně těhotenství, porodu a šestinedělí a připravuje je na praktickou péči o novorozence a kojence. Každou těhotnou ženu, která je v evidenci poradny, jest povinna navštíviti alespoň třikrát během těhotenství; jinak vykonává návštěvní službu podle potřeby, kterou určí vedoucí lékař poradny. Výsledek každé své návštěvy a všechna svá opatření zapisuje do rodinného záznamu v poradně.

(2)

c) Druhou návštěvu vykoná uprostřed těhotenství; při ní zjistí průběh těhotenství a přesvědčí se, zda těhotná žena byla častěji lékařsky vyšetřena, event. dbá, aby další vyšetření bylo provedeno v poradně,

a) První návštěvu vykoná nejpozději do 14 dnů po tom, co převzala těhotnou ženu do evidence. Při této návštěvě asistentka poučí ženu o hygieně těhotenství, případně se přesvědčí, zda žena jest již odborně poučena, a zjistí, zda žena jest v pravidelné péči a pod dozorem poradny. Zjistí dále předpoklady rázu zdravotního, sociálního, rodinného a bytového pro ev. porod doma a referuje o nich poradně.

b) Není-li těhotná žena v péči poradny, zjistí asistentka, zda je žena v péči ošetřujícího lékaře a zprostředkuje sdělení výsledku jeho vyšetření poradně. Nejsou-li tato vyšetření úplná (§ 11 Směrnic), je povinností asistentky převésti těhotnou ženu do péče poradny. Nepodaří-li se jí to, oznámí to poradně.

d) Třetí návštěvu vykoná na počátků posledního měsíce těhotenství. Doporučil-li lékař porod v domácnosti, zajistí řádnou přípravu pro ošetření jak rodičky, tak dítěte (výbavička atd.), případně zařídí péči o starší děti v době porodu ve spolupráci se zdravotní pracovnicí ÚNZ.

(3) Při každé návštěvě vyšetří ženě moč na bílkovinu a přesvědčí se, zda se žena řídí udělenými radami a pokyny. V souvislosti s osobní hygienou upozorní zvláště prvorodičku na nutnost přípravy bradavek ke kojení a poučí ji o technice této přípravy. Dále při návštěvách upozorňuje těhotné ženy též na nároky a výhody, které poskytují novomanželům, ženám těhotným, matkám a dětem zákony (zejména zákon o národním pojištění č. 99/1948 Sb. ve znění zák. č. 269/1949 Sb.). Zvláštní pozornost věnuje neprovdaným nebo opuštěným ženám, upozorní je na příslušná ustanovení zákona o rodinném právu (č. 265/1949 Sb.) a zprostředkuje jim se zdravotní pracovnicí ÚNZ sociálně-právní péči ONV. Již během těhotenství ženy je asistentka povinna ve spolupráci se zdravotní pracovnicí ÚNZ zajistiti, aby matka po porodu mohla své dítě kojiti alespoň 3 až 4 měsíce. Není-li této záruky v jejím prostředí, odešle ženu již k porodu do porodnického ústavu a se sociálně zdravotní službou tohoto ústavu zajistí, aby matka s dítětem byla přemístěna do kojeneckého ústavní.

(4) Ve speciálních případech, které určuje poradenský lékař (přenosná nemoc, tbc v rodině a pod.) nebo vedoucí zdravotní pracovnice poradny v dohodě s poradenským lékařem (kolise práce a pod.), vykonává návštěvní službu u těhotných zdravotní pracovnice.

(1)

b) Není-li v porodnickém ústavu zřízena sociálně zdravotní služba, řídí se asistentka při spolupráci s tímto ústavem pokyny ředitele ústavu národního zdraví, který v dohodě s primářem příslušného porodnického ústavu určí způsob této spolupráce.

a) Je-li v porodnickém ústavu (porodnickém oddělení nemocnice) zřízena sociálně zdravotní služba, spolupracuje asistentka s touto službou. Prostřednictvím poradny předává ústavu příslušná hlášení a přebírá zprávy o těhotných, rodičkách a šestinedělkách propuštěných do domácí péče.

(2) Porodní asistentka se postará spolu se zdravotní pracovnicí o to, aby všechny ženy z jejího okrsku obdržely při poslední návštěvě poradny zprávu o průběhu těhotenství a celkovém zdravotním stavu (§ 17 Směrnic) a aby ji předložily v porodnickém ústavu. Při porodu v domácnosti za asistence lékaře informuje ho asistentka o skutečnostech rázu zdravotního i sociálního, které o tomto případu zjistila poradna. Má-li z jakéhokoli důvodu vésti porod jiná porodní asistentka, informuje ji asistentka o těchže skutečnostech.

(1) Zjistí-li asistentka nepravidelnost ve vývoji nebo stavu těhotenství nebo jakoukoli nemoc nebo fysickou nebo psychickou poruchu u těhotné ženy, je povinna vyzvati ji k návštěvě poradny nebo k vyšetření u lékaře, nebo podle okolností zavolá lékaře k ní. V další péčí o tuto ženu se asistentka řídí pokyny poradny nebo lékaře.

(2) Lékaře zavolá také, zemře-li náhle těhotná nebo hrozí-li jí nebezpečí smrti; je-li to již na konci těhotenství a plod žije, povolá k umírající lékaře, aby mohl zachránit dítě.

(3) Asistentka je povinna poslati těhotnou ženu do ústavu, když uvedené nepravidelnosti nemohou býti pro svoji povahu, stupeň nebo zvláštní okolnosti (bytové, rodinné poměry, nedostatek domácí péče a pod.) v domácnosti řádně ošetřeny.

(1) Asistentka je přítomna v poradně pro ženy vedle zdravotní pracovnice, která zodpovídá za provoz poradny (§ 18 Směrnic), v těch poradenských hodinách, které určí lékař poradny; musí bytí přítomna při lékařském vyšetřování těhotných žen z jejího okresu, aby informovala lékaře o hygienických a sociálních poměrech těhotných a mohla říditi svou činnost podle lékařových rad, a aby spoluúčastí na poradenské činnosti všeobecně prohlubovala své odborné znalosti v preventivně zdravotním oboru.

(2) V poradně zapisuje do rodinných záznamů žeň, které má v péči, okolnosti zjištěné při návštěvách a svá opatření (§ 10).

(1) Asistentka smí poskytovat porodní pomoc samostatně jen při pravidelném porodu; nezbytnou samostatnou pomoc smí poskytnouti i v případech pathologických, ale jen tehdy, hrozí-li z průtahu nebezpečí, není-li možno včas povolati lékaře, a pouze do té doby, než přijde lékař.

(2)

a) Asistentka je povinna poskytovati porodní pomoc všem rodičkám svého okrsku, které žádají její pomoci. Musí poskytnouti tuto pomoc i rodičce stižené jakoukoli přenosnou nemocí, nebylo-li ji možno dopraviti do ústavu; musí se však přesně říditi pokyny ošetřujícího lékaře.

b) Rodičce z jiného okrsku musí poskytnouti pomoc v případě náhlé potřeby; může jí poskytnouti pomoc pravidelnou, je-li o to rodičkou žádána, ale s vědomím příslušné okrskové porodní asistentky, od níž si vyžádá též o rodičce odborné informace.

(3) Asistentka musí býti připravena poskytnouti porodní pomoc kdykoli (§ 2 odst. 2) a musí míti stále pohotově řádně uspořádané a hygienicky opatřené veškeré pomůcky k porodu v porodnické brašně (příloha: obsah porodnické brašny).

(1) Asistentka dbá, aby místnost určená k porodu byla čistá, jednoduše upravená, snadno umyvatelná, dobře vyvětraná a správně vytopená a osvětlená. Má včas připraviti porodnické lůžko a potřebné pomůcky k ošetření rodičky a novorozence a připraviti rodičku k porodu.

(2) Asistentka nesmí propůjčovati svůj byt ku slehnutí cizím ženám, žádájícím o její pomoc. Udá-li se porod v bytě asistentky, musí asistentka tuto skutečnost zaznamenati v záznamu o porodu s uvedením příčiny a oznámiti to úřednímu lékaři.

(1) Asistentka nosí při pomoci při porodu pracovní oděv předepsaného střihu a to:

1. světle modré prací šaty,

2. bílou prací zástěru,

3. bílý operační čepec, kryjící vlasovou část hlavy,

4. při porodu samém obleče před mytím rukou gumovou nebo podobnou zástěru a přes ni sterilní zástěru předepsaného střihu.

(2) Asistentka je povinna při vedení porodu zachovávati přísně všechny předpisy o asepsi (mýti si ruce správným způsobem, používati sterilního materiálu a k zabránění kapénkové infekce používati předepsanou masku přes ústa a nos) a o porodnické čistotě. Nesmí pomáhati při porodu, trpí-li furunkulosou, hnisavým zánětem lůžka nehtového nebo podkožního vaziva prstů, hnis. akne, nebo je-li nosičem choroboplodných zároků v nosohltanu nebo zažívacím traktu. Je povinna chrániti se při vedení porodu před nákazou použitím sterilních gumových rukavic.

(3) Vedla-li porod u rodičky s pathologickým výtokem, s infekčním onemocněním nebo přišla-li vůbec ve styk s infekčním materiálem, ošetřovala-li kojence s pemfigem nebo furunkulosou, je povinna uvědomit o tom úředního lékaře a po každém porodu, zejména infekčním, provésti řádnou desinfekci osobní i desinfekci nástrojů a šatů doporučenými přípravky v jejich předepsané koncentraci.

(1) Asistentka měří každé dvě hodiny teplotu a počítá tep rodičky a zjištěné hodnoty zapisuje do záznamu o porodu (§ 30). Každé půl hodiny, po odtoku vody plodové každé čtvrt hodiny, a v druhé době porodní každých 10 minut kontroluje ozvy plodové a zaznamenává jejich ráz (pravidelnost, spěšnost, sílu). Kontroluje močení a v případě potřeby provede cévkování.

(2) Asistentka smí těhotnou vyšetřovati pouze zevně a rektálně. Každé vyšetření provádí šetrně a podle pravidel a dbá při tom úzkostlivě všech pravidel o asepsi a porodnické čistotě.

(3) Vnitřní vyšetření vaginální smí asistentka prováděti nanejvýš v případech nevyhnutelných. Asistentce se zakazuje prováděti vnitřní vyšetření při krvácení (placenta praevia) a opětovné vnitřní vyšetřování při nedostatečně postupujicím porodu. Musí-li asistentka vyšetřiti vaginálně, tedy přísně asepticky a musí také každé vaginální vyšetření zapsat do porodnického deníku i s udáním důvodu, data a hodiny.

(4) V případě nutné potřeby je asistentka oprávněna provést episiotonii.

(5) Asistentka se nesmí vdálit od rodičky ve druhé a třetí době porodní. Po skončení porodu setrvá u nedělky dvě hodiny a sleduje stav dělohy a zda žena nekrvácí. V případě, že za jednu hodinu po porodu plodu by se lůžko neodlučovalo, volá lékaře, když pokus vypudit lůžko podle známých jí pravidel selhal. Dojde-li po ukončení porodu k atonickému krvácení, je oprávněna použíti uterotonika, které nepůsobí křeč vnitřní branky (ve formě svalové injekce, nejlépe Neogynergén neb Pituitrin 10j. a za chvíli Gynergén nebo na př. Ergam; před vstříknutím látky vždy nassát zpět) a jest povinna postarati se o rychlou lékařskou pomoc.

(6) Bez nutné potřeby nemá asistentka, vede-li jeden porod, převzít vedení porodu druhého. V případě nutnosti má se řádně desinfikovati. Ukáže-li se potřeba vésti současně dva porody, dá přednost té rodičce, u níž pomoc při porodu je naléhavější, a současně učiní potřebná opatření k zajištění žádného průběhu porodu druhého. V průběhu celého porodu se asistentka řídí předpisy porodními, které se naučila při svém odborném školení.

9. při porodu dvojčat nebo více plodů, je-li včas diagnostikován,

6. při podezření na eklampsismus,

5. jde-li o nepoměr hlavičky k pánvi,

4. při pathologické pánvi,

3. při naléhání malých částí plodu, při poloze příčné nebo šikmé,

2. při porodu polohy podélné koncem pánevním, je-li včas diagnostikován,

17. při poranění hráze třetího stupně.

16. při vcestném lůžku, i když krvácení ještě nenastalo,

15. při každém mimořádném krvácení v kterékoliv době porodu,

14. nepokračuje-li porod ve druhé době porodní, tlačí-li rodička již více než jednu a půl hodiny,

9. zemře-li rodička.

8. při jakémkoli nebezpečí onemocnění rodičky,

7. po porodu předčasném, aby lékař rozhodl o opatření dítěte,

6. při porodu zrůdy nebo po něm,

5. když za jednu hodinu po porodu plodu se nerodí lůžko,

4. zůstaly-li zbytky blan nebo placenty v děloze, třeba by rodička nekrvácela,

3. při poranění hráze a při episiotonii,

2. při alteraci ozev plodu nebo při jiných známkách dušení plodu,

1. při vysílení rodičky,

13. nepostupuje-li porod v prvé době porodní, t. j. při primárně slabých porodních bolestech,

12. jde-li o rodičku ve špatných sociálních poměrech,

11. jde-li o rodičku tuberkulosní nebo jinak chronicky nemocnou (srdeční vada a pod.),

10. jde-li o starou prvorodičku,

1. při nepravidelné poloze plodu, pokud možno dříve než odteče voda plodová,

7. při inkompatibilitě Rh,

Asistentka je povinna v nutných případech doprovázeti rodičku do ústavu a informovat ústavní lékaře o průběhu těhotenství a o dosavadním průběhu porodu. Nevyžaduje-li zdravotní stav rodičky jejího doprovodu, odešle do ústavu současně s rodičkou písemnou zprávu o těchto okolnostech. Podle možnosti sdělí ústavu předem, na jaký případ se má ústav připraviti (transfuse, cís. řez a pod.).
A. odeslati rodičku do ústavu:

Povolání lékaře se musí státi spolehlivým způsobem (telefonicky, písemným sdělením po spolehlivém poslu). Písemně má asistentka lékaři oznámiti diagnosu porodu, označiti přesnou adresu rodičky a dobu, kdy písemné oznámení učinila, a je povinna věnovati se případu do té doby, než přijde lékař. Volajíc lékaře, není asistentka zodpovědna za vyšší náklad, který vznikl přivoláním lékaře rodičkám nebo osobám povinným hraditi náklady porodu.
B. volati ihned lékaře:

8. při očekávaném porodu předčasném,

(1) Asistentka ošetří pupeční pahýl podle svých odborných znalostí a postará se o tělesnou čistotu novorozence, udržení tělesné teploty, provede credeisaci novorozence, prohlédne jak je vyvinut, jaké má životní projevy, změří a zváží ho a zaznamená výsledky. Dvě hodiny po narození novorozence sleduje, zda pupečník nekrvácí, zda dítě nejeví známky dusnosti, zranění a pod. V případě, že se narodí dítě asfyktické, je povinna je ošetřiti podle současných zásad. Pak je uloží proti ztrátám tepla dobře opatřené na chráněné a bezpečné místo.

(2) Jeví-li novorozenec známky nedonošenosti, je asistentka povinna první ošetření dítěte provésti rychle, možno-li pod teplometem, otříti dítě sterilním olejem a nekoupati je; dále je povinna zjistiti, má-li dítě ssací reflex a klinické detaily o nedonošenosti; konečně je povinna změřiti mu i objem hlavičky, přední i zadní příčný průměr hlavičky, průměr čelotýlní a bradotýlní, a zjistiti, kde se upíná pupečník, zda jsou varlata v šourku sestouplá resp. lůno zavřené a zda nehty přesahují konce prstů, a všechny tyto údaje zaznamenati.

(1) Asistentka je povinna navštěvovati ženu v šestinedělí a při tom ji i dítě řádně ošetřiti, a to prvé tři dny po porodu dvakrát denně (pokud by šlo o případ špatně komunikačně dostupný, jednou denně), a potom nejméně do 14. dne po porodu v normálním případě jednou denně, pokud možno v předem stanovenou dobu; v třetím týdnu dvakrát a v čtvrtém, pátém a šestém jednou týdně.

(2) Asistentka je povinna navštíviti nedělku, která rodila v ústavu, po prvé nejpozději do 24 hodin poté, kdy byla vyrozuměna o jejím propuštění domů, a ošetřovati ji kojence nejméně po dobu tří dnů, nejsou-li v péči jiné asistentky, ve stejných časových intervalech, jak je uvedeno shora.

(3) Vedla-li porod jiná asistentka, je povinna vykonati první návštěvu rodičce rovněž do 24 hodin poté, kdy byla nedělka propuštěna z péče této asistentky, a navštěvovati ji dále, jak je uvedeno shora. Při návštěvách sleduje asistentka průběh šestinedělí, obeznámí nedělku s hygienou šestinedělí a dbá, aby nedělka byla koncem šestinedělí lékařsky vyšetřena. Při ošetřování šestinedělky dodržuje asistentka pravidla porodnické čistoty osobní i nedělky. Při každé návštěvě změří teplotu a spočítá tep a výsledek zapíše.

1. pozoruje-li u nedělky zrychlený tep, zvýšenou teplotu nad 38 stupňů Celsia,

2. pozoruje-li zvýšenou citlivost dělohy a jejího okolí, zadržení očistků nebo očistky zapáchající,

3. při krvácení nebo jakémkoliv onemocnění nedělky vůbec.

(1) Při všech návštěvách u šestinedělky (§ 21) je asistentka povinna ošetřiti i novorozence podle svých odborných znalostí a naučiti matku správně péči o novorozence, zejména pokud jde o kojení a odstřikování mléka, manipulaci s odstříkaným mlékem, koupání, osobní čistotu (zvláště rukou), balení, oblékání, úprava lůžka, manipulaci s veškerými potřebami a nádobím pro dítě a jeho výživu během šestinedělí. Při ošetřování novorozence je povinna:

b) naučili matku správnému hygienickému ošetřování novorozence a dozírati na ně;

a) postarati se o to, aby kojenec byl plně nebo aspoň částečně kojen, při nedostatku mateřského mléka poučí matku o vhodném přidání slazeného čaje a přivolání lékaře k předepsání vhodného přikrmování a postará se pokud možno o pravidelné vážení kojence;

c) poučovati rodiče o nebezpečí chřipky a rýmy pro novorozence a o tom, jak jim čeliti;

d) poskytovati první pomoc a pohotové opatření lékařské pomoci nebo umístění do léčebného ústavu, když novorozenec má příznaky nemoci nebo jeho stav vyžaduje zvláštního zařízení nebo ošetření.

(2) K zabezpečení zdravotní a sociální ochrany novorozence je asistentka povinna navštěvovati ve svém okrsku též novorozence, jejichž porod nevedla. U novorozenců, u jejichž porodu pomáhala asistentka jiná, vykoná první návštěvu do 24 hodin poté, kdy se dozvěděla o jeho narození, druhou 10. dne po narození. Dítě narozené v ústavě navštíví po prvé do 24 hodin potom, kdy se dozvěděla o jeho propuštění z ústavu.

(3) Další návštěvy vykonává asistentka obvykle ve stejných časových intervalech, jak jsou určeny pro návštěvy u nedělky (§ 21), místo zdravotní pracovnice do té doby, než kojenec je vyšetřen v dětské poradně. Při těchto návštěvách sleduje asistentka vývoj kojence a péči o něho a jejím úkolem je přesvědčovati se, zda pečuje matka o kojence tak, jak byla poučena. V záporném případě jí vysvětlí nedostatky ošetření kojence a ukáže jí způsob správného ošetření. Zejména pečlivě sleduje, zda matka dítěte uměle živeného dbá všech příkazů o hygieně umělé výživy a naučí ji správnému postupu.

(4) Do poradny pošle asistentka novorozence co nejdříve po porodu, pravidelně do 4 týdnů, nejpozději do 6 týdnů. Ustanovení § 10, posledního odstavce platí obdobně.

(5) Výsledek každé návštěvy a všechna event. opatření podle §§ 24 a 25 zapisuje asistentka, do rodinného záznamu v poradně.

dd) za nepřiznivých komunikačních poměrů (kde není možno dítě denně navštěvovati),

A. 1. odeslati do kojeneckého ústavu nebo do nejbližší nemocnice, která má kojenecké oddělení zařízené na péčí o nedonošené děti, do 48 hodin

Ustanovení § 18 o doprovázení do ústavu a o informování ústavu a, lékaře platí obdobně.
B. volati lékaře:

2. odeslati do nemocnice dítě nemocné nebo zrůdné v případě akutního nebezpečí;

a) nedonošené dítě,

b) děti vrozeně slabé (dvojčata, trojčata atd.),

c) dítě zrůdné.

1. k dítěti nemocnému, tělesně vadnému nebo zrůdnému,

2. při asfyxii dítěte,

3. k dítěti, jehož fysiologický úbytek na váze činí více než 10% porodní váhy,

4. k dítěti, jež bylo poraněno při porodu,

5. k dítěti, které matka nemůže z jakýchkoli, důvodů kojiti.

aa) vážící méně než 2000 g,

bb) o váze větší, avšak s nevyvinutým ssacím reflexem nebo se známkami asfyxie,

cc) z nepříznivých domácích poměrů (kde není možno uskutečniti požadavky zvláštní péče),

2. U novorozenců ohrožených tuberkulosou je asistentka povinna se starati o jejich včasnou ochranu před nákazou. Ochrana novorozence ohroženého tuberkulosou se má řešiti v dohodě s protituberkulosní poradnou ÚNZ již v těhotenství. Je-li zdrojem nákazy matka, jest prvním požadavkem bezodkladná isolace ihned po porodu, nejlépe do kojeneckého ústavu, kde je potom novorozenec calmetován. Je-li zdrojem otec nebo spolubydlící, je nejlépe včas, před narozením dítěte, isolovati zdroj. Není-li to možné, musí matka roditi v ústavě a zdravá matka i s dítětem býti isolována na 6 týdnů, v kteréžto době je dítě calmetováno. Bylo-li již dítě ve styku se zdrojem, je nutná rovněž isolace (o možnosti calmetisace rozhodne lékař), Isolace dítěte nebo matky s dítětem se děje v kojeneckém ústavu nebo ve vhodné rodině.

1. Zůstane-li nedonešené dítě v domácnosti, je asistentka povinna míti je ve své péči do 6 týdnů, v prvých 4 týdnech je podle možnosti dvakrát denně navštěvovati, ošetřovati je a starati se o jeho zdravotní vývoj ve spolupráci se zdravotní pracovnicí. Nedonešené děti odesílá do poradny teprve, až to umožní jejich tělesný stav, ale je povinna postarati se o jejich převzetí do péče a vyšetření lékařem ihned po narození. Nemá-li rodina vlastního ošetřujícího lékaře, požádá asistentka o návštěvu lékaře poradenského (§ 15 odst. 13 Směrnic) a řídí se přesně jeho radou. Pokud nenařídí lékař jinak, je radno děti vrozeně slabé (t, j. děti donošené, které nessají a mají oslabené životní projevy), u nichž není možnost udržeti výživu mateřským mlékem, doporučiti i s matkou asi od 7. dne do kojeneckého ústavu. Dvojčata (jež mají příznivější předpověď než jednotlivé nedonošené děti téže váhy) mohou býti spíše svěřena domácímu ošetřování v předpokladu, že mají vyvinutý ssací reflex a že jsou příznivé domácí okolnosti. Jinak patří rovněž do ošetření v kojeneckém ústavu. V místech, kde je zřízena stanice pro péči o nedonošené, přebírá tato stanice péči o nedonošené děti a asistentka se řídí v péči o tyto děti zvláštními směrnicemi stanice.

3. Dětem matek neprovdaných a opuštěných věnuje asistentka zvýšenou pozornost a přesvědčí se ve spolupráci se zdravotní pracovnicí, zda jsou v sociálně-právní péči ONV.

4. Asistentka je povinna úzce spolupracovati se všemi sociálními institucemi pro péči o matku a kojence ve své pracovní oblostí. Zjistí-li nedostatek rodinné a zdravotní péče jakéhokoliv druhu a neřídí-li se rodina dítěte radou, zejména odmítne-li umístění dítěte v ústavu, učiní hlášení řediteli ÚNZ se žádostí, aby byla zjednána náprava podle § 8 zákona č. 49/1947 Sb., resp. aby bylo použito příslušných trestních ustanovení.

(1) Asistentka je přítomna v dětské poradně vedle zdravotní pracovnice, která odpovídá za provoz poradny (§ 18 Směrnic), v hodinách, které určí poradenský lékař. Má býti přítomna zejména první prohlídce každého novorozence ev. i jeho prohlídkám dalším až do jeho stáří 6 týdnů, kdy obvykle asistentka dítě předává úplně péči poradny (§ 23 odst. 4), informovati lékaře a zdravotní pracovnici o dosavadním vývoji dítěte a o všech důležitých zdravotních i sociálních okolnostech případu a věnovati se zejména matkám dětí ve stáří do 6 týdnů. Při práci v poradně se asistentka řídí pokyny lékaře a vedoucí zdravotní pracovnice a používá této příležitosti k prohlubování svých odborných znalostí v preventivně zdravotní péči o děti.

(2) Výsledek svých návštěv a svých opatření zapisuje asistentka do rodinného záznamu v poradně.

b) hlášení narození dítěte,

3. kartotéku novorozenců,

2. porodní deník, obsahující:

1. kartotéku žen,

a) záznam o porodu,

5. pracovní deník.

4. zprávu o činnosti,

(1) Porodní deník se vede propisovacím systémem na předepsaném formuláři. Je vázán a má číslované strany. Na první straně, jež je nečíslovaná, je ověřovací doložka příslušného okresního národního, výboru, udávající počet číslovaných stran deníku a podpis úředního lékaře s připojeným úředním razítkem, datem a místem vydání. Do porodního deníku, se zapisují jednotlivé porody v tom pořadí, jak byly vedeny v běžném roce. Zápis do porodního deníku se provádí vyplněním příslušných sloupců a označuje se pořadovým číslem. Zápisy do porodního deníku je asistentka povinna prováděti vlastnoručně tužkou. V deníku nesmí býti mazáno. Jednotlivé listy deníku nesmí býti vytrhovány nebo přelepovány.

(2) Porodní deník propisovacího systému obsahuje:

a) Záznam o porodu, který vyplňuje asistentka již během porodu (§§ 17—19) a doplňuje jej bezprostředně po porodu. Průpis záznamu o porodu zašle asistentka spolu s hlášením narození dítěte příslušnému okresnímu národnímu výboru — ÚNZ.

b) Hlášení narození dítěte, které vyplňuje asistentka při každém porodu, u něhož byla přítomna [§ 4 odst. 2 písm. a)]. Jeden průpis hlášení zašle do 24 hodin ONV (ÚNZ) příslušnému podle pobytu matky v době porodu a druhý místnímu národnímu výboru pověřenému vedením matrik, v jehož matričním obvodu se dítě narodilo. Hlášení musí obsahovati bezpodmínečně údaje o těch skutečnostech, které je možno do 24 hodin zjistit.

(3) Asistentka je povinna uschovati porodní deník po dobu 10 let k úřední kontrole a na požádání jej kdykoliv předložiti úřednímu lékaři.