(1) Příjmy z tvůrčí nebo reprodukční činnosti literární nebo umělecké a příjmy z činnosti vědecké jsou podrobeny dani z literární a umělecké činnosti jen tehdy, je-li uvedená činnost vykonávána samostatně, t. j. na vlastní účet, a nikoli tedy v poměru pracovním (služebním). Příjmy plynoucí z literární, umělecké nebo vědecké činnosti vykonávané v pracovním (služebním) poměru, podléhají dani ze mzdy podle zákona č. 109/1947 Sb. Vykonává-li někdo činnost literární, uměleckou nebo vědeckou v pracovním (služebním) poměru a vedle toho mimo rámec pracovního (služebního) poměru též samostatně (na vlastní účet), podléhají příjmy ze samostatně vykonávané činnosti dani z literární a umělecké činnosti, nehledíc k jeho služebním příjmům a k dani ze mzdy z nich sražené.
(2) Dani z literární a umělecké činnosti jsou podrobeny příjmy plynoucí poplatníku z jeho vlastní činnosti literární, umělecké nebo vědecké. Výjimku činí pouze příjmy plynoucí vdově (družce) nebo nezletilým sirotkům z autorských práv zemřelého manžela (druha), otce nebo matky; v tomto případě podléhají dani z literární a umělecké činnosti vdova (družka) nebo nezletilí sirotci. Předpokladem však jest, že jde o příjmy z autorských práv z literární, umělecké nebo vědecké činnosti zemřelého manžela (druha), otce nebo matky.
(3) Vdova (družka), jakož i každý nezletilý sirotek jsou samostatným poplatníkem každý zvlášť. Sirotkem rozumí se dítě i jednostranně osiřelé.
(4) Pokud jde o filmové umění, nutno každou činnost, jež se podílela na vytvoření filmu, posuzovati samostatně. Lze-li tu kterou činnost podílející se na vytvoření filmu, jako na př. napsání literárního podkladu, hudebního doprovodu, hudební, pěvecké a herecké výkony, režírování, fotografii atd., považovati za některou z činností uvedených v § 2, pak příjmy z této činnosti plynoucí jsou podrobeny dani z literární a umělecké činnosti.
(5) Vznikne-li mezi plátcem a příjemcem honoráře, po případě mezi okresním národním výborem a plátcem nebo příjemcem spor o to, lze-li určitou činnost pokládati za činnost podle § 2, předloží okresní národní výbor spor k rozhodnutí ministerstvu financí. Obdobně postupuje též krajský národní výbor, vzniknou-li pochybnosti o kvalifikaci určité činnosti v řízení před ním.
(6) Vyučování v jakémkoliv oboru činností uvedených v § 2 (na př. vyučování hudbě, tanci a pod.) nelze pokládati za činnost spadající pod ustanovení tohoto zákona. Příjmy z vyučování podléhají vždy dani ze samostatné činnosti.
(7) Pro posouzení otázky, jde-li v konkrétním případě o příjmy podrobené dani z literární a umělecké činnosti, je rozhodné, jde-li o příjem plynoucí z některé z činností uvedených v § 2. Příjmy z činností uvedených v § 2 jsou především příjmy všeho druhu plynoucí z autorského práva, jako na př. za uveřejnění díla, jeho rozmnožení a odbývání, odměny za užití díla k přenosu na nástroje a jejich zařízení určené k mechanickému přednesu, za znázornění obsahu díla kinematografií, odměny za veřejné přednášení a šíření rozhlasem, za veřejné provozování divadelní a kinematografické, odměny za veřejné vystavování výtvarných děl a za odbývání rozmnoženin a napodobenin těchto děl, odměny za přednášky atd., dále příjmy z ostatních činností uvedených v § 2, jako na př. honoráře herců za pohostinská a podobná vystupování, honoráře reprodukčních umělců hudebních a pod.
(8) Dobrovolnými organisacemi lidu rozumějí se organisace, jež vytváří lid k obstarání věcí veřejných a k uplatňování svých, demokratických práv, zejména organisace politické, odborové, družstevní a kulturní, organisace žen a mládeže a organisace tělovýchovné.
(9) Vrcholnými orgány dobrovolných organisací lidu jsou jejich nejvyšší statutární nebo zákonné orgány řídící činnost celé organisace buď v českých zemích nebo na Slovensku nebo na celém státním území, na př. Ústřední rada odborů nebo Slovenská odborová rada v Revolučním odborovém hnutí, Ústřední rada družstev, ústřední výbor československého svazu mládeže a pod.
(10) Plátci uvedenými v odstavci 1 se rozumějí:
a) pokladny nebo platebny státu, svazků lidové správy, jejich podniků a pokladny veřejnoprávních korporací a institucí,
b) národní a komunální podniky,
c) ostatní právnické osoby a
d) politické strany.
(11) Pobírají-li poplatníci daně z literární a umělecké činnosti honoráře prostřednictvím tuzemských ochranných sdružení nebo zájmových organisací literátů, umělců a vědců, vyberou daň z literární a umělecké činnosti tyto organisace (na př. Ochranný svaz. autorský, Československé divadelní a literární jednatelství, družstvo Tvar a pod.) při výplatě honorářů poplatníkům daně z literární a umělecké činnosti.
(12) Vyhláškou ministerstva financí ze dne 26. května 1950, uveřejněnou v této částce Ú. l. pod č. 340, byla u příjmů výtvarných umělců povolena úleva v tom směru, že se daň z honorářů za díla z oboru sochařství vybírá pouze z poloviny honoráře a u honorářů za díla z ostatních oborů výtvarného umění ze tří čtvrtin honoráře. Také sazba daně se řídí výší honoráře po snížení na polovinu, po případě na tři čtvrtiny. Činí-li na př. honorář za sochu 160.000 Kčs, činí daň 7% z 80.000 Kčs, t. j. 5.600 Kčs. Tato úleva však platí pouze pro honoráře, které budou vyplaceny do 31. prosince 1951.
(13) Daň z literární a umělecké činnosti se vybírá při každé výplatě honoráře, jeho splátky nebo zálohy na honorář, provádějí-li ji osoby uvedené v § 5 odst. 1. Vyplácí-li se pouze záloha na honorář nebo jeho splátka, použije se při srážce daně sazby odpovídající celkovému dani podrobenému honoráři. Pro použití sazby se tedy splátky a zálohy na týž honorář sčítají. Přitom se však posuzuje samostatně honorář za každé dílo, právo nebo provedený výkon zvlášť, bez ohledu na honoráře vyplacené týmž plátcem témuž příjemci za jiná díla, práva nebo výkony. Tak na př., vyjde-li druhé vydání románu, posuzuje se honorář za toto druhé vydání samostatně bez ohledu na honorář, který spisovatel dostal za první vydání; honorář plynoucí hudebnímu skladateli za každá provedení jeho hudební skladby se posuzuje samostatně třeba i v tom případě, že táž skladba byla v určitém časovém období provedena několikrát; honorář za každý prodaný lept posuzuje se samostatně, třebaže všechny lepty byly pořízeny z téže plotny; dostává-li sochař honoráře za odlitky téhož sochařského díla, posuzuje se honorář za každý jednotlivý odlitek odděleně, bez ohledu jakým způsobem a v jakém rozsahu došlo ke zpeněžení odlitků a pod.
(14) Vyplácejí-li se zálohy na honorář, jehož celková výše není dosud známa, použije se při srážce daně sazby, odpovídající výši vyplacené zálohy. Při výplatě dalších záloh na týž honorář připočtou se všechny dosud vyplacené zálohy a stanoví se daň připadající na tento úhrn sazbou odpovídající tomuto úhrnu; na vypočtenou daň se započtou částky daně vybraná z dříve vyplacených záloh. Vyplácejí-li se splátky na honorář, o němž není předem jisto, zda bude celý vyplacen, postupuje se obdobně.
(15) Daň z literární a umělecké činnosti je záměrně konstruována tak, aby byla co nejjednodušší a aby její vybrání neodviselo podle možnosti vůbec od součinnosti literáta, umělce nebo vědce, který je jejím poplatníkem. Proto se vybírá u plátce srážkou z honorářů za jednotlivá díla či jednotlivé výkony, a to snadno vypočitatelnou sazbou. Bude-li plátce plnit svoji povinnost a daň řádně srážet, bude její výpočet vždy velmi jednoduchý. Bylo však nutno počítat s možností, že plátci budou daň v některých případech platit za poplatníky ze svého, zejména kdyby tento postup mohl pro ně znamenat nějakou úsporu jejich nákladů. Proto bylo vloženo do zákona ustanovení § 5 odst. 4; jeho účelem je předejít sporům o výpočet daně a zabránit jejímu zkracování. V důsledku tohoto ustanovení musí býti daň, která se vybere u plátce, v poměru k čistému honoráři, který byl příjemci plátcem skutečně vyplacen, stejně vysoká, ať plátce daň srazil, či ji nesrazil vůbec, nebo ji srazil nižší částkou než měl. Daň činí z čistého honoráře přirozeně jiný podíl než z hrubého honoráře.
(16) Nebyla-li daň sražena buď vůbec nebo bylo-li na dani sraženo méně než kolik mělo být sraženo, vypočte se daň, kterou je plátce povinen nésti ze svého tím způsobem, že se skutečně vyplácený honorář násobí sazbou přepočtenou na čistý honorář. Tato sazba činí:
Překročí-li součet skutečně vyplaceného honoráře a takto vypočtené daně hranici, při niž se mění procento srážky, použije se nejblíže vyšší sazby. U honorářů za díla z oboru výtvarného umění nutno použít té sazby, která odpovídá polovině, po případě třem čtvrtinám hrubého honoráře (odst. 12). Od takto vypočtené daně se odečte daň, kterou plátce srazil při výplatě honoráře. Rozdíl se vybere od plátce a jde k jeho tíži.
| Pro honoráře za dílo, právo, výkon | Při sazbě hrubého honoráře | |||
|---|---|---|---|---|
| 3% | 5% | 7% | 10% | |
| z oboru sochařství | 3/197 = 1.52284% | 1/39 = 2.56410% | 7/193 = 3.62694% | 1/19 = 5.263157% |
| z ostatních oborů výtvarného umění | 9/391 = 2.30179% | 3/77 = 3.89610% | 21/379 = 5.54089% | 3/37 = 8.101108% |
| z ostatních činností podrobených dani z literární a umělecké činnosti | 3/97 = 3.09278% | 1/19 = 5.26315% | 7/93 = 7.52688% | 1/9 = 11.111111% |
Překročí-li součet skutečně vyplaceného honoráře a takto vypočtené daně hranici, při niž se mění procento srážky, použije se nejblíže vyšší sazby. U honorářů za díla z oboru výtvarného umění nutno použít té sazby, která odpovídá polovině, po případě třem čtvrtinám hrubého honoráře (odst. 12). Od takto vypočtené daně se odečte daň, kterou plátce srazil při výplatě honoráře. Rozdíl se vybere od plátce a jde k jeho tíži.
| Příklady: | ||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1. | Hrubý honorář činí | 40.000 Kčs; | ||||||
| plátce srazil na daň 5% | 2.000 Kčs, | |||||||
| takže příjemci vyplatil | 38.000 Kčs. | |||||||
| Daň byla sražena správně. | ||||||||
| 2. | Plátce vyplatil literátu | 38.000 Kčs; | ||||||
| na dani nesrazil nic. Na dani je povinen odvésti 1/19 z 38.000 Kčs, t. j. 2.000 Kčs. I v tomto případě činí daň, kterou je plátce povinen odvést, 5% z honoráře zvýšeného o daň (t. j. 38.000 Kčs + 2.000 Kčs = 40.000 Kčs, z toho 5% =2.000 Kčs). | ||||||||
| 3. | Smluvený honorář za literární dílo činí | 39.000 Kčs, | ||||||
| plátce srazil na daň | 1.000 Kčs, | |||||||
| takže příjemci vyplatil | 38.000 Kčs. | |||||||
| Daň byla sražena nesprávně. Z čistého honoráře 38.000 Kčs činí daň 1/19, t. j 2.000 Kčs, které je plátce povinen odvésti. Poněvadž srazil pouze 1.000 Kčs, jde 1.000 Kčs k jeho tíži. I v tomto případě činí daň, kterou je plátce povinen odvést, 5% z honoráře zvýšeného o daň (t. j. 38.000 Kčs + 2.000 Kčs = 40.000 Kčs, z toho 5% = 2.000 Kčs). | ||||||||
| 4. | Plátce vyplatil literátu | 98.000 Kčs; | ||||||
| na dani nesrazil nic. Na dani je povinen odvésti nikoliv 7/93 z 98.000 Kčs, nýbrž 1/9 z této částky, t. j. 10.888.90 Kčs, neboť honorář zvýšený o daň činí více než 100.000 Kčs. I v tomto případě činí daň, kterou je plátce povinen odvésti, 10% z honoráře zvýšeného o daň (t. j. 98.000 Kčs + 10.888.90 Kčs = 108.888.90 Kčs, z toho 10% = 10.888.90 Kčs). | ||||||||
| 5. | Plátce vyplatil za sochařské dílo sochaři | 160.000 Kčs; | ||||||
| na dani nesrazil nic. Na dani je plátce povinen odvésti 7/193 ze 160.000 Kčs, t. j. 5.803.10 Kčs, jež jdou k jeho tíži. Honorář zvýšený o daň v tomto případě činí 165.803.10 Kčs; 7% daň z poloviny honoráře (7% z 82.901.50 Kčs) činí 5.803.10 Kčs. | ||||||||
(17) Plátci jsou povinni odvést daň z honorářů vyplacených v jednotlivých kalendářních čtvrtletích vždy do 30. dubna, 31. července, 31. října, 31. ledna, činí-li daň z honorářů vyplacených v jednotlivém čtvrtletí více než 1.000 Kčs. Činí-li méně, odvedou daň za kalendářní pololetí do 31. července a 31. ledna. Plátci odvádějí daň na šekový účet příslušného národního výboru vplatními lístky, kterými se platí přímé daně, daň zemědělská, živnostenská a pod.
(18) Ministerstvo financí nemá námitek, aby plátci, v jejichž podnicích je zaveden systém plánovacích období, jež se liší od kalendářního čtvrtletí (pololetí), odváděli ve lhůtách uvedených v předchozím odstavci daň připadající na honoráře vyplacené v plánovacím období, odpovídajícím kalendářnímu čtvrtletí (pololetí).
(19) Všechny spory, které vzniknou o provádění daňové srážky mezi plátci a příjemci, rozhoduje okresní národní výbor. Je-li rozhodnutí sporu odvislé od vyřešení otázky, jde-li o činnost podle zákona o dani z literární a umělecké činnosti, je okresní národní výbor, po případě krajský národní výbor ve svém rozhodnutí vázán rozhodnutím ministerstva financí (odst. 5).
(20) Z honorářů vyplacených jinými osobami, než které jsou uvedeny v § 5 odst. 1 (na př. soukromníky), se daň z literární a umělecké činnosti vyměří na podkladě přiznání, v němž poplatníci uvedou všechny tyto honoráře, jež jim byly vyplaceny v uplynulém kalendářním roce. Daň z těchto honorářů se vyměří beze zřetele na honoráře, z nichž se daň vybírá u plátce. Daň se vyměřuje sazbou odpovídající úhrnu přiznaných honorářů na rozdíl od daně vybírané u plátce, kde pro použití sazby je rozhodná výše honoráře za jedno dílo, právo nebo provedený výkon. Pokud jde o vyměření daně z literární a umělecké činnosti za rok 1949 a 1950, srov. odst. 29 a 30 pokynů.
(21) Také pro daň z literární a umělecké činnosti vyměřovanou za léta 1949 až 1951 podle § 11 platí úlevy povolené u příjmů z umělecké činnosti výtvarné vyhláškou ministerstva financí ze dne 26. května 1950, uveřejněnou v této částce Ú. l. pod č. 340. Do úhrnu honorářů, z něhož se daň vyměřuje, se tedy započítávají honoráře za díla z oboru sochařství polovinou a honoráře za díla z ostatních oborů výtvarného umění třemi čtvrtinami. Při vyměření daně se použije sazby odpovídající takto vypočtenému úhrnu honorářů.
(22) Daň, kterou je poplatník povinen si sám vypočísti, zaplatí do 31. ledna po uplynutí kalendářního roku na šekový účet národního výboru příslušného k vyměření daně, a to vplatními lístky, kterými se platí přímé daně, daň zemědělská, živnostenská a pod.
(23) Bez vyzvání okresního národního výboru jsou povinni podat přiznání ti poplatníci, kteří v uplynulém kalendářním roce měli na honorářích, z nichž se daň nevybírá srážkou, více než 6000 Kč. Nepřesáhl-li úhrn těchto honorářů za uplynulý kalendářní rok 6000 Kčs, jsou poplatníci povinni podat přiznání pouze na výzvu okresního národního výboru. Tiskopis přiznání obdrží poplatníci u okresního národního výboru.
(24) Poněvadž v roce 1949 se daň z literární a umělecké činnosti nevybírala srážkou při výplatě honorářů, uvedou poplatníci v přiznání všechny honoráře přijaté v roce 1949; nepřesáhl-li úhrn těchto honorářů v tomto roce 6000 Kčs, jsou poplatníci povinni podat přiznání pouze na výzvu okresního národního výboru.
(25) Od předpisu zvýšení daně, jakož i od použití kontumačních následků podle § 309 zák. o př. d., budiž při vyměření dané z literární a umělecké činnosti za rok 1949 upuštěno, podá-li poplatník přiznání k dani z literární a umělecké činnosti aspoň na výzvu okresního národního výboru.
(26) Požádá-li poplatník daně z literární a umělecké činnosti za vyměření daně ze samostatné činnosti, vyměří se tato daň jak z honorářů, z nichž se vyměřuje daň z literární a umělecké činnosti na podkladě přiznání, tak i z honorářů, z nichž se tato daň vybírá u plátce. Proto v případě, požádá-li poplatník za vyměření daně ze samostatné činnosti, není již povinen podati přiznání k dani z literární a umělecké činnosti co do honorářů, z nichž se jinak tato daň vyměřuje na podkladě přiznání.
(27) Poplatek z prodlení se vybírá jak v případě, kdy poplatník nezaplatil včas, t. j. do 31. ledna po uplynutí kalendářního roku, vyměřovanou daň z literární a umělecké činnosti, tak i v případě, kdy plátce neodvedl včas, t. j. ve lhůtě uvedené v § 6, daň z literární a umělecké činnosti vybíranou při výplatě honoráře.
(28) Poplatníci, kteří budou žádati za vyměření daně ze samostatné činnosti co do příjmů z literární, umělecké nebo vědecké činnosti, docílených v kalendářním roce 1949, jsou povinni podat takovou žádost do 30. června 1950 současně s přiznáním k dani ze samostatné činnosti.
(29) Dani z literární a umělecké činnosti jsou podrobeny příjmy této dani zásadně podléhající, jichž bylo dosaženo již po 31. prosinci 1948. Proto se daň z literární a umělecké činnosti za rok 1949 vyměří na podkladě přiznání i z těch honorářů, z nichž se daň jinak vybírá u plátce. Poplatníci jsou povinni uvést v přiznání za rok 1949 všechny honoráře dosažené v kalendářním roce 1949. Daň se vyměří sazbou odpovídající úhrnu všech honorářů v roce 1949 dosažených.
(30) Za rok 1950 vyměří se daň z literární a umělecké činnosti z úhrnu honorářů vyplacených v roce 1950 jinými osobami, než které jsou uvedeny v § 5 odst. 1, a k nim se připočtou honoráře, vyplacené v době od 1. ledna do 30. června 1950 osobami uvedenými v cit. ustanovení. Poplatníci jsou povinni uvést v přiznání za rok 1950 všechny tyto honoráře. Daň se vyměří sazbou odpovídající úhrnu všech těchto honorářů.
(31) Plátci uvedení v § 5 odst. 1 jsou povinni vybírati daň z literární a umělecké činnosti srážkou z honorářů vyplacených po 30. červnu 1950.