Ochranné očkování proti nakažlivé ohrne vepřů.

§ 3

Vlastníci (držitelé) vepřů ochranně očkovaných proti nakažlivé obrně jsou povinni hlásit každé onemocnění očkovanců, k němuž dojde do 5 měsíců po očkování, místnímu národnímu výboru, který o tom zpraví okresní národní výbory.

(1) Očkování adsorbátovou vakcinou proti nakažlivé obrně vepřů bude provedeno u vlastníků (držitelů) vepřového bravu na jejich náklad, přihlásí-li dobrovolně své vepře k tomuto očkování.

(2) Krajský národní výbor, po případě s jeho zmocněním okresní národní výbor, může nařídit provádění povinného ochranného očkování proti nakažlivé obrně vepřů adsorbátovou vakcinou, a to na náklad vlastníků (držitelů) vepřů, jestliže bez nařízení povinného očkování nelze účinně čeliti této nákaze.

(3) Očkování podle odstavce 2 provede v jednotlivých obcích hromadně okresní národní výbor veterináři usedlými v okrese, po případě veterináři, kteří mu budou dáni pro tento úkol k disposici nadřízenými úřady (očkující veterináři).

(1) Za očkování se stanoví tyto sazby:

sazba A.sazba B.
a)selata do 20 kg ž. v.6,— Kčs,5,— Kčs,
b)vepři přes 20 do 50 kg ž. v.11,— Kčs,9,— Kčs,
c)vepři přes 50 do 100 kg ž. v.14,— Kčs,12,— Kčs,
d)vepři přes 100 kg ž. v.17,— Kčs,15,— Kčs.

(2) Výlohy za ochranné očkování hradí vlastník (držitel).

(3) Při hromadném očkováni (t. j. nejméně 20 kusů v obci-osadě), za vepře ve velkovýkrmnách (odchovnách) a za vepře patřící zemědělským výrobním družstvům nebo jednotným zemědělským družstvům, pokud jejich členové mají společné chovy prasat nebo společně obdělávají (družstva II. typu — společný osev s rozoranými mezemi, při čemž se sklizeň rozděluje mezi členy poměrně podle výměry půdy) nebo společně hospodaří na půdě (družstva III. a IV. typu — sdružili ke společnému hospodaření svou půdu a hlavní část svého živého a mrtvého inventáře a výtěžek se rozděluje, převážně nebo zcela podle vykonané práce), se vybírají částky podle sazby B, jinak platí sazby podle písmene A.

(4) V sazbách podle písmene A a B jsou zahrnuty: odměna za výkon, cena očkovací látky, cestovné při očkování podle odstavce 3 a náhrada za ostatní výlohy veterinářů i s daněmi.

(5) Při očkování menšího počtu než 20 kusů v jedné obci může očkující veterinář účtovat mimo sazby uvedené v odstavci 1 též náhradu za použití vlastního vozidla podle vyhlášky č. 504/1949 Ú. l. I, o náhradách za používání motorových vozidel při výkonu zaměstnání, služby, povolání nebo funkce, ve znění vyhlášky č; 146/1950 Ú. l. I. Náhrada za ztrátu času očkujícímu veterináři nepřísluší.

(6) Sazby uvedené v odstavci 1 platí též při očkování, k němuž se vlastníci (držitelé) dobrovolně přihlásí.