(2) O zjištění délky započtené doby a o jejím hodnocení platí obdobně ustanovení §§ 4 až 12 vládního nařízení č. 273/1937 Sb., o použití převodních částek veřejnoprávního pojištění (zaopatření) ve službě vyňaté z pojistné povinnosti pensijní, s těmito odchylkami:

1. Délka započtené doby v měsících se určí tak, že se úhrn pojistného odpovídajícího příspěvkové době, získané ve veřejnoprávním důchodovém pojištění, vyjma dobu, která se kryje s dobou veřejného pensijního zaopatření, násobí číslem 85,84 a dělí první pensijní základnou, která vyplývá ze služebních platů zaměstnance po přestupu; přitom se postupuje podle předpisů o stanovení výše pensijní základny platných do 31. prosince 1943. Výsledek se zaokrouhlí na celé číslo. V pochybných případech určí rozhodnou výši pensijní základny ministerstvo práce a sociální péče v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady.

2. Ustanovení § 6 odst. 2 písm. b) vládního nařízení č. 273/1937 Sb. platí, i když zaměstnanec podléhal pojistné povinnosti v jiném odvětví veřejnoprávního důchodového pojištění než pensijním nebo byl z takového pojištění vyňat.

3. Splnění podmínky, že jde o dobu plně zaměstnávající služby [§ 6 odst. 2 písm. a) vládního nařízení č. 273/1937 Sb.], se u poštovních expedientů, poštovních pomocníků a poštovních poslů nevyžaduje; rovněž se nevyžaduje splnění podmínky rovnocenné služby [§ 6 odst. 2 písm. b) uvedeného vládního nařízení].

4. Ustanovení č. 2 a 3 se vztahují také na přestupy, k nimž došlo v době od 1. ledna 1929 do 29. února 1940.