(1) Při použití veřejných hromadných dopravních prostředků má zaměstnanec vůči zaměstnavateli nárok na náhradu skutečně vzniklých prokázaných jízdních výdajů, t. j. výdajů za jízdenku (jízdného) nebo letenku, za místenku a za použití lůžkového vozu.