(1) V případech obdobných pracovním cestám, kde povaha práce sama způsobuje, že se pracovní místo mění, t. j. zejména při jízdách šoférů, kočí a závozníků, při jízdách ostatních dopravních zaměstnanců (strojních a jízdních vlakových zaměstnanců, a pod.) mají zaměstnanci nárok

a) v případech, kde cílem cesty je zpravidla vždy jiná obec, na stravné a nocležné podle § 5, po případě podle § 6, snížené o 10%,

na stravné v částce 100 Kčs za každý celý kalendářní den cesty, po případě na nocležné v částce 50 Kčs za každou noc cesty,
na stravné v částce 25 Kčs, trvá-li cesta 6 až 10 hodin,
na stravné v částce 40 Kčs, trvá-li cesta více než 10 hodin, avšak nejvýše 14 hodin,
na stravné v částce 70 Kčs, trvá-li cesta více než 14 hodin, avšak méně než 24 hodiny.
Nestačí-li snížené nocležné k úhradě nutného výdaje za ubytování, hradí se tento výdaj v prokázané výši.
Ostatní ustanovení části I platí přiměřeně s výjimkou ustanovení o místním přepravném (§ 4) a o náhradě za ztrátu času (§ 10).
b) v případech, kdy cílem cesty je zpravidla vždy táž obec anebo pravidelně několik stejných obcí,

(2) V případech obdobných vnějšímu řízeni, kdy povaha práce sama způsobuje, že se pracovní místo mění, platí přiměřeně ustanovení části II s výjimkou ustanovení § 12 odst. 2, pokud jde o místní přepravné podle § 4 odst. 1 písm. a) a o náhradu za ztrátu času podle § 10.

(3) Náhrady podle odstavců 1 a 2 může zaměstnavatel se zaměstnancem sjednat přiměřenou paušální částkou.