(1) S výjimkami vyplývajícími z ustanovení § 35 odst. 2 a § 39 odst. 2 pozbývají dnem počátku účinnosti této vyhlášky platnosti, po případě použivatelnosti předpisy a ustanovení, jež upravují věci, na něž se vztahuje tato vyhláška; zejména pozbývají platnosti po případě použivatelnosti

1. vyhláška č. 507/1944 Ú. l., o úpravě pracovních podmínek zaměstnance, který je použit na jiném místě,

2. vyhláška č. 270/1949 Ú. v., kterou se vyhlašují směrnice o úpravě cestovních výdajů na služebních cestách, o výši přídělného a přeložného na území Československé republiky, ve znění vyhlášky č. 409/1949 Ú. v.,

3. ustanovení mzdových vyhlášek o věcech upravených touto vyhláškou,

4. úpravy vydané nebo schválené pro jednotlivé podniky nebo celé sektory znárodněného poudnikání.

(2) Dále pozbývá platnosti vyhláška č. 1238/1949 Ú. l. I, o některých nárocích zaměstnanců, kteří v důsledku reorganisace znárodněného průmyslu v letech 1949 a 1950 přešli nebo přejdou z jednoho průmyslového národního podniku do druhého.

(3) Trvají-li v den, kdy tato vyhláška nabývá účinnosti, skutečnosti rozhodné pro nárok na náhrady výdajů, počítá se doba předcházející tomuto dni do doby rozhodné pro výši náhrad podle této vyhlášky.