(1) Osobám, které byly přistiženy při přestupku a jsou ochotny pokutu zaplatit, lze uložit ihned na místě pokutu a vybrat ji trestním blokem. To je podstata blokového řízení, které je upraveno v §§ 34 až 37 trestního řádu správního.

(2) Účelem blokového řízení je zejména

a) zjednodušit správní řízení trestní o méně závažných přestupcích, jejichž skutková podstata je nesporně zjištěna tím, že pachatel byl přímo přistižen při činu, a při nichž se tedy zpravidla nejeví účelným provádět trestní řízení v obvyklé předepsané formě;

b) docílit výchovného účinku bezprostředním potrestátním pachatele na místě činu.

(3) V blokovém řízení lze trestat jen ty osoby, které byly přistiženy při činu a jsou ochotny pokutu zaplatit. Není-li postižený ochoten pokutu zaplatit, nutno naň podat trestní oznámení. V nepřítomnosti pachatele, na př. při nepřípustném parkování vozidla, zakročí veřejný orgán zpravidla tak, že na vozidlo připevní předvolání.

(4) Z účelu blokového řízení vyplývá, že výši pokut nutno volit tak, aby sice znamenala přiměřenou újmu za spáchaný přestupek, aby však zároveň nepřevyšovala onu průměrnou výši pokuty, s jejímž přijetím možno u obviněného normálně počítat, přihlédne-li se k výhodě okamžitého likvidování trestního případu.

(5) Blokovým řízením nelze zakročit proti

a) příslušníkům branné moci, sboru národní bezpečnosti a Sboru vězeňské stráže, kteří jsou v činné službě,

b) osobám, kterým přísluší právo exteritoriality, jestliže se prokáží zvláštním průkazem totožnosti zelené barvy, vydaným ministerstvem zahraničních věcí,

c) členům Národního shromáždění a Slovenské národní rady.