(1) Pro prodej zboží, které je předmětem obchodu n. p. Textilia (dále jen „zboží“) platí obchodní rozpětí uvedené v příloze této vyhlášky. Obchodují-li tímto zbožím jiné národní podniky obchodní, podniky družstevní, nebo ostatní obchodní podniky, platí i pro ně obchodní rozpětí stanovené touto vyhláškou. Ceny, vypočtené podle této vyhlášky jsou cenami nejvyššími. Obchodní rozpětí, stanovená touto vyhláškou, nesmějí býti překročena ani v těch případech, zařadí-li se do obchodu více článků velkoobchodních, nebo maloobchodních.
(2) Uvedené obchodní podniky jsou povinny přiměřeně snížit své obchodní rozpětí, zjistí-li podle hospodářského výsledku, že vystačí s nižším obchodním rozpětím.
(3) Národní podnik Textilia je povinen zkoumat při všech svých nákupech a prodejích přiměřenost požadované ceny zboží a hlásit nepřiměřeně vysoké ceny ministerstvu vnitřního obchodu.
Nejvyšší ceny zboží se tvoří:
b) z nejvyššího obchodního rozpětí (příloha),
Nákupní cenou, pokud není stanoveno jinak, je cena, účtována za zboží dodavatelem (výrobcem, nebo dovozcem), po odečtení slev a rabatů všeho druhu (netto cena bez všeobecné daně). K případnému skontu se nepřihlíží.
Velkoobchodní i maloobchodní rozpětí se počítá vždy z nákupní ceny. Textilia n. p. účtuje dodávky maloobchodu tak, že z faktury je zřejmá nákupní cena za jednotku, která je základem pro výpočet maloobchodního rozpětí.
(1) Při dodávkách traťových se tvoří prodejní ceny:
c) z velkoobchodního rozpětí zmenšeného a rozpětí pro traťové dodávky,
d) z maloobchodního rozpětí,
e) z všeobecné daně (při dodávce do daňově volného oběhu).
(2) Jako traťové dodávky mohou býti vyřizovány pouze dodávky přímo od výrobce nebo dovozce, uskutečněné na jednoho příjemce, t. j. na obchodní podniky národní, družstevní a na velkospotřebitele, dosáhne-li dodávka hodnoty alespoň Kčs 250.000.—, s výjimkou spotřebitelů uvedených v příloze vyhlášky část II. č. 4.
(1) Dodává-li velkoobchodní podnik zboží jinému velkoobchodnímu podniku a přesahuje-li hodnota jedné dodávky Kčs 20.000.—, využije 2/3 svého velkoobchodního rozpětí, zbytek si připočítá odebírající velkoobchodní podnik tak, aby celkové velkoobchodní rozpětí nebylo překročeno. Odebírající podnik připočítá dále v maloobchodě příslušnou maloobchodní přirážku. Nepřesáhne-li hodnota jedné dodávky Kčs 20.000.—, využije dodávající podnik celé velkoobchodní rozpětí.
(2) Částečně využitá obchodní rozpětí velkoobchodní, musí býti dodávajícím podnikem fakturována odděleně. Dodavatel poznamená na faktuře, jakou část rozpětí vyčerpal.
V případech, kdy velkoobchod účtuje maloobchodu ceny včetně všeobecné daně, a oznámí maloobchodu jeho rozpětí jíž vypočtené v Kčs, je toto rozpětí pro maloobchod závazné. Za správnost výpočtu odpovídá velkoobchod.
O účtování a výši všeobecné daně platí příslušné daňové předpisy.
Při různých nákupních cenách zboží téhož druhu a stejné jakosti, smí býti utvořena průměrná cena a to s přihlédnutím k jednotlivým množstvím (vážený průměr).
Prodejní ceny vypočtené podle této vyhlášky, smějí býti zaokrouhlovány takto:
1. ve velkoobchodě se zaokrouhlují ceny zboží bez všeobecné daně za jednotku ve velkoobchodě obvyklou na celé koruny nahoru, Když haléřová částka přesahuje 49 haléřů,
2. v maloobchodě se zaokrouhlují ceny pro spotřebitele za jednotku po připočtení všeobecné daně:
a) při ceně do Kčs 10.— vždy na celých 10 haléřů nahoru,
b) při ceně od Kčs 10.— do Kčs 100.— na celých 50 haléřů, když haléřová částka přesahuje 24 haléřů a na celou Kčs 1.— když haléřová částka přesahuje 74 haléřů,
c) při ceně od Kčs 100.— na celou Kčs 1.— když haléřová částka přesahuje 49 haléřů.
4. Konečné částky faktury se zaokrouhlují a to částky do 49 haléřů na celou Kčs 1.— dolů a částky od 50 haléřů na celou Kčs 1.— nahoru.
5. Zaokrouhlení nemá jíti na vrub všeobecné daně.
(1) Ceny se rozumějí u místních zákazníků loco závod dodavatele, při dopravě poštou franco poštovní úřad dodavatele, a při dopravě drahou franco nejbližší železniční stanice dodavatele. Zásilky poštou přes 20 kg jsou přípustné jen se souhlasem odběratele. Zásilky se pojišťují jen na výslovné přání odběratele a jen na jeho náklad.
(2) Normální balení je zahrnuto v ceně s výjimkou beden, krabic, jutových obalů a pytlů. Přeje-li si zákazník zvláštní balení, smí býti zvláště účtováno.
(3) Bedny, lepenkové krabice, jutové obaly a pytle, jakož i zvláštní balení podle výslovného přání odběratele se účtují zvlášť podle skutečného a prokazatelného nákladu. Jako zálohy na tyto obaly lze účtovat částky, rovnající Se pořizovacím cenám.
(4) Jako náhradu za opotřebení beden, lepenkových krabic, jutových obalů a pytlů, které odběratel vrátí v upotřebitelném stavu, smí dodavatel účtovati částku, odpovídající nejvýše ¼ pořizovací ceny. Dopravné za vrácení těchto obalů franco stanice dodavatele hradí odběratel.
(5) Velkoobchody (pobočné závody Textilie n. p.) účtují obal odděleně při dodávkách detailním prodejnám (Obchodním domům, nár. p., družstvům) v těch případech, kde i jim (pobočným závodům) výrobci účtují obal rovněž odděleně, ovšem za předpokladu, že velkoobchody (pobočné závody) dodávají zboží detailním prodejnám v původním obalu.
Pro platební podmínky platí, ustanovení výnosu ministerstva financí, č. j. 2445/1949 Ú. l. II, kterým se uveřejňují směrnice pro fakturování a placení za zboží a výkony.
(1) Velkoobchodní podniky jsou povinny vystaviti na každou dodávku fakturu, která musí obsahovati vedle údajů uvedených ve výnosu ministerstva financí, citovaném v § 12, Jež přesné označení druhu zboží.
(2) Maloobchodní podniky jsou povinny při každém prodeji vystaviti pokladní stvrzenku, která musí obsahovati nejméně datum vystavení, počet a druh zboží, cenu za jednotku a celkovou částku. Tato pokladní stvrzenka může býti nahrazena pokladním blokem kontrolní pokladny; vyžádá-li si však kupující stvrzenku, musí mu býti i v tomto případě vystavena.
(3) Ambulantní obchodníci musí pro účel úřední kontroly míti u sebe při prodeji nákupní faktury prodávaného zboží.
(1) Zboží, vystavené ve výkladních skříních, Stáncích a v prodejních místnostech maloobchodu, mučí býti opatřeno štítky s označením prodejní ceny za jednotku zboží.
(2) Zboží uložené ve skladištích, do kterých nemají zákazníci přístupu, nemusí býti označeno prodejní cenou. Je vsak nutno označiti je takovým způsobem, aby bylo možno rychle zjištění jeho nákupní ceny.
(1) Obchodní podniky jsou povinny prokázati původ zboží. Dostatečným průkazem je zapsání téhož skladového čísla u jednotlivých položek zboží na fakturách a konsignacích, na zboží, uloženém ve skladě a v prodejních místnostech a na vystavených fakturách nebo pokladních lístcích.
(2) Obchodní podniky jsou povinny prokázati kalkulaci prodejních cen. Dostatečným průkazem je výpočet prodejní ceny na nákupních fakturách.
(1) Ustanoveni vyhlášky nejvyššího úřadu cenového ze dne 23. června 1949, č. 718 Ú. l. I o obchodním rozpětí v obchodu s textilním zbožím, jakož i ustanovení ostatních předpisů, upravujících tvoření cen při prodeji zboží uvedeného v příloze se zrušují, pokud léto vyhlášce odporují.
(2) U zboží, které je dne 1. ledna 1950 na skladě v maloobchodě a u něhož nemohly býti do tohoto dne provedeny změny cen, vyplývající z ustanovení této vyhlášky, mohou býti výjimečně provedeny nejpozději do 31. března 1950.
Ministerstvo vnitřního obchodu může povoliti nebo stanovití výjimky z ustanovení této vyhlášky.
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1950.
Příloha
vyhlášky ministerstva vnitřního obchodu o obchodním rozpětí při prodeji zboží, které je předmětem obchodu národního podniku Textilia.
ČÁST 1
a) kožešnické králičiny všech druhů,
e) kožešnické beránky, jehnětiny a skopovice zdejšího původu,
f) červené lišky zdejší (také zušlechtěné),