Vyhláška ministerstva průmyslu o tvoření cen zakázkového kožišnického zboží, jeho předělávek a oprav.

(1) Za kožišnické zboží vyráběné zakázkově, za jeho předělávky a opravy smějí se požadovat nejvýše ceny a úplaty vypočtené podle této vyhlášky.

(2) Kožišnickým zbožím se rozumějí výrobky, zhotovené ze surovin, uvedených v odst. 3 této vyhlášky. Zboží, které je vyrobeno též z jiných surovin, podléhá ustanovením této vyhlášky jen tehdy, převyšuje-li kožišina u hotového výrobku v ceně i v množství ostatní materiál a lze-li toto zboží považovat všeobecně za kožišnický výrobek.

(3) Ustanovení této vyhlášky podléhá jen kožišnické zboží ze zušlechtěných kožišin těchto druhů: a) kožišnické králičiny všech druhů, b) kožišnické zaječiny, c) kožišnické kozinky, d) kožišnické teletiny, e) kožišnické beránky, jehnětiny a skopovice zdejšího původu, f) červené lišky zdejší, g) kočky domácí všech druhů.

(4) Ceny kožišnického zboží vyrobeného z ostatních druhů zušlechtěných kožišin výše neuvedených tvoří se volně, nesmějí však být za ně požadovány ceny národohospodářsky neoprávněné.

(1) Nejvýše přípustné ceny kožišnických výrobků se tvoří:

(2) Výpočet cen za výrobky a práce provádí se výslednou kalkulací podle zásad šetrného a hospodárného vedení podniku.

(1) Surovinami se rozumějí kožišiny, nakoupené v zušlechtěném stavu.

(2) Pomocné látky, přípravy a příslušenství jsou materiálem, bez jejichž použití by nemohlo být zboží zhotoveno v zamýšleném druhu a jakosti.

(3) Za výrobní materiál (suroviny, pomocné látky, přípravy a příslušenství) smí být do ceny výrobku započítána nejvýše částka, vypočtená podle množství k zhotovení výrobku nezbytně nutného a to podle pořizovací ceny, t. j. ceny účtované prvním distribučním stupněm do výše přípustné podle cenových předpisů, po srážce slev a rabatů všeho druhu, bez všeobecné daně, zvýšené o nezbytné náklady pořizovací, jako dopravné, dovozné, pojištění, obal a pod.

(4) U kožišin stejnorodé jakosti se rozumí cenou podle odst. 3 cena jednotlivých kožek, při rozdílné jakosti zušlechtěných kožišin sortimentní cena jednotlivých kožek (t. j. cena po roztřídění).

(5) Při výpočtu sortimentní ceny nesmí však součet cen jednotlivých kožek téhož druhu překročit cenu všech kožek téhož druhu, nakoupených během celého hospodářského roku. Při uzávěrce obchodního roku vykázané zbytky nezpracovaných kožišin pojmou se do výpočtu sortimentních cen kožišin nakoupených během nového obchodního roku. Výpočty sortimentních cen je nutno prováděti písemně a záznamy o nich uschovat nejméně po tři léta.

(6) U kožišin téhož druhu a stejnorodé jakosti, nakoupených za různé ceny, smí býti utvořená průměrná cena se zřetelem na množství (vážený průměr), při čemž pro zbytky nezpracovaných kožišin, vykázaných při uzávěrce obchodního roku, platí obdobně ustanovení odst. 5.

(1) Podkladem pro výpočet výrobních mezd je pracovní doba, které je skutečně třeba k zhotovení výrobku, a mzda i příplatky skutečně vyplacené a přípustné podle platných mzdových předpisů, případně podle úkolového sazebníku.

(2) Do výrobních mezd nelze započítávat mzdy a platy zaměstnanců, kteří nepracují přímo na zhotovení výrobku. Tyto mzdy a platy se hradí z nákladové a ziskové přirážky.

(3) Majitel podniku (mistr) si smí zaúčtovati za řemeslnou práci v dílně nejvýše mzdu nejlépe kvalifikovaného dělníka v místě přípustnou. Pracovní doba za vedení a dohled v podniku je započtena v nákladové a ziskové přirážce.

(4) Sociální dávky, které je zaměstnavatel povinnen podle platných předpisů platit za zaměstnance a neproduktivní mzdy je třeba taktéž hradit z nákladové a ziskové přirážky.

(5) Mzdu učně pracujícího na výrobku je dovoleno započíst ve výrobních mzdách podle odst. 1 takto:

v prvním učebním roce nejvýše	35%
v druhém učebním roce nejvýše	60%
v třetím učebním roce nejvýše	80%

základní hodinové mzdy odborného dělníka v 1. roce po vyučení v příslušné mzdové třídě.

(6) Z kontrolních důvodů je nutno vésti pracovní záznamy pro každého zaměstnance i zaměstnavatele pracujícího ve výrobě. Zápisy v tomto záznamu je nutno konati denně a musí z nich být zjistitelná doba, vynaložená na každý pracovní úkon.

(1) Nákladová a zisková přirážka je v procentech vyjádřená přirážka k výrobním mzdám (§ 4). Z této přirážky je třeba hradit všechny náklady, které nejsou uhrazeny přímo v nákladových položkách podle § 2 písm. a) a b), jen podle skutečných a prokazatelných nákladů a hospodářsky oprávněného zisku z předchozího obchodního roku. Částka připadající na zisk smí činit v nákladové a ziskové přirážce nejvýše 8% z dosaženého obratu bez všeobecné daně v předchozím roce.
Odměna majitele řemeslného podniku za vedení živnosti a dozor při práci může činiti 25% z vyplacených čistých výrobních mezd, nejvýše však 50.000.— Kčs ročně.

(2) Nejvýše přípustné nákladová a zisková přirážka (odst. 1) pro hospodářský rok 1950 se stanoví pro dvě místní třídy a pro čtyři podnikové skupiny takto:

Podniková skupina
Místní třída	I	II	III	IV
A	90%	110%	130%	160%
B	80%	90%	110%	160%

(3) Do místní třídy A se zařazují města: Praha, Brno, Bratislava, Ostrava, Olomouc, Košice, Karlovy Vary, Liberec, Plzeň, Teplice, Hradec Králové, Pardubice, České Budějovice, Mariánské Lázně, Františkovy Lázně, Poděbrady, Luhačovice, Piešťany, Trenč. Teplice a okres Vysoké Tatry. Do místní třídy B patří všechny ostatní obce.

(4) Do podnikové skupiny I se zařazují všechny podniky, jejichž obrat v r. 1948 nepřekročil 400.000.— Kčs. Do podnikové skupiny II patří všechny podniky, jejichž obrat v r. 1948 činil 400.000.— Kčs až 1,500.000.— Kčs. Do podnikové skupiny III se zařazují podniky, jejichž obrat v r. 1948 činil 1,500.000.— Kčs až 4,000.000.— Kčs. Do podnikové skupiny IV patří podniky, jejichž obrat v r. 1948 překročil 4,000.000.— Kčs.

(5) Ustanovení odstavců 2 až 4 jsou přechodná a platí jen pro hospodářský rok 1950.

(6) Komunální, družstevní a soukromé podniky jsou povinny každého roku po bilanční uzávěrce sestavit podle hospodářského výsledku předcházejícího roku výpočet nákladové a ziskové přirážky (odst. 1) podle vzoru v příloze 1 a tento výpočet ve dvou stejnopisech odeslat nejpozději do 28. února každého roku příslušnému krajskému národnímu výboru se žádostí o jeho schválení. Do vyřízení žádosti účtují výrobci přirážku v dosavadní výši. Po schválení výpočtu předloží krajské národní výbory jeden potvrzený výpočet ministerstvu průmyslu na vědomí.

(7) Národní podniky (Textilia, Vesna) jsou povinny obdobně po uzávěrce provozního účtu sestavit podle hospodářského výsledku předcházejícího roku výpočet nákladové a ziskové přirážky podle vzoru v příloze 1 a tento výpočet ve dvou vyhotoveních zaslati nejpozději do 14 dnů po uzávěrce provozního účtu ministerstvu vnitřního obchodu a ministerstvu průmyslu.

(8) Nově zřízené podniky komunální, družstevní a soukromé vypočtou nákladovou a ziskovou přirážku podle prokazatelných nákladů nejméně na dobu 3 měsíců a zašlou výpočet ve dvou stejnopisech (podle přílohy 1) nejpozději do 14 dnů příslušnému krajskému národnímu výboru se žádosti o schválení. Do vyřízení žádosti smějí účtovati nejvýše nákladovou a ziskovou přirážku stanovenou pro podnikovou skupinu I. Krajský národní výbor předloží potvrzený výpočet ministerstvu průmyslu na vědomí.

(9) Nákladová a zisková přirážka je stejná pro všechny druhy kožišnického zboží, vyráběného v témže podniku, pokud kalkulují podle této vyhlášky.

(1) Ustanovení této vyhlášky platí obdobně i pro tvoření cen kožišnického zboží vyráběného ve mzdě. Příkazce však smí počítat k součtu nákladů za výrobní materiál jim dodaný (§ 3) a k vlastním výrobním mzdám (§ 4) svou nákladovou a ziskovou přirážku jen z vlastních mezd na zhotovení výrobků vynaložených. Při tvoření prodejní ceny připočte příkazce k takto vypočtené částce ještě částku účtu za výrobu ve mzdě bez jakékoli přirážky.

(2) Při provádění oprav a předělávek možno započítat kromě skutečných nákladů za použitý výrobní materiál a kromě výrobních mezd nejvýše příslušnou nákladovou a ziskovou přirážku (§ 5). Jakékoli další přirážky jsou nepřípustné.