(1) Podkladem pro výpočet výrobních mezd je pracovní doba, které je skutečně třeba k zhotovení výrobku, a mzda i příplatky skutečně vyplacené a přípustné podle platných mzdových předpisů, případně podle úkolového sazebníku.

(2) Do výrobních mezd nelze započítávat mzdy a platy zaměstnanců, kteří nepracují přímo na zhotovení výrobku. Tyto mzdy a platy se hradí z nákladové a ziskové přirážky.

(3) Majitel podniku (mistr) si smí zaúčtovati za řemeslnou práci v dílně nejvýše mzdu nejlépe kvalifikovaného dělníka v místě přípustnou. Pracovní doba za vedení a dohled v podniku je započtena v nákladové a ziskové přirážce.

(4) Sociální dávky, které je zaměstnavatel povinnen podle platných předpisů platit za zaměstnance a neproduktivní mzdy je třeba taktéž hradit z nákladové a ziskové přirážky.

(5) Mzdu učně pracujícího na výrobku je dovoleno započíst ve výrobních mzdách podle odst. 1 takto:

(6) Z kontrolních důvodů je nutno vésti pracovní záznamy pro každého zaměstnance i zaměstnavatele pracujícího ve výrobě. Zápisy v tomto záznamu je nutno konati denně a musí z nich být zjistitelná doba, vynaložená na každý pracovní úkon.